- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
evidentně o jaderných elektrárnách moc neví, a je docela možné, že nejen o jaderných. Docela by mě zajímalo, kde přišel na to, že k ochlazování paliva dochází v bazénech vedle reaktoru, a za tím účelem je tedy nutné palivo vyndat z reaktoru. Zcela zásadní problém by totiž vzniknul v tom, že "horký" reaktor není možné dehermetizovat, a s horkým palivem není možné manipulovat! Dochlazování paliva v odstaveném reaktoru probíhá v aktivní zóně reaktoru po jeho "zabórování" kyselinou boritou. Při běžném odstavení reaktoru pomocí regulačních tyčí totiž reaktor zůstává i nadále v provozu na zbytkovém výkonu! V takovém případě je nutné reaktor stále chladit protékající vodou. Úplné zastavení štěpné reakce nastane až pomocí pohlcovače neutronů, což je právě kyselina boritá! I po "zabórování" reaktoru je ovšem nutné dochladit horké články, které jsou "nabité" díky tepelné kapacitě materiálu. K tomuto účelu ovšem stačí relativně malé množství vody.
Vyhořívací bazény vedle reaktorů slouží k částečnému "vyzáření" paliva
po jeho vyndání z reaktoru.Teprve potom je možné jej uložit do
meziskladu.V tomto případě je tedy zcela evidentní, že obsluha podcenila
hrozící
nebezpečí, a reaktory "nezabórovala" ještě před příchodem tsunami.
IMHO to zadna katastrofa neni, do hundertky jsem kdysi nalil nekolik litru z potoka a s chlazenim nikdy problemy nemela. Znami jednou v nouzi lili do stodvaci pivo a taky OK ...
"Obvykle ho obstarává voda, která zároveň pohání turbínu vyrábějící elektrický proud."
Dal uz neni treba cist
že zvládnou zkrotit vadné reaktory. Jejich loajalita a obětavost jsou na nepředstavitelné výši.
Dobrý večer, nečetl jsem všechny příspěvky v diskusi, ale myslím že se dají shrnout do následujícího: bývalo zvykem (už to tak není), že ve slušných médiích byli technicky poučení redaktoři nebo komentátoři. Zkrátka lidé, kteří netvrdí pitomosti typu "voda se používá k chlazení reaktoru a pohonu turbin" (asi jaderně - přečerpávací elektrárna viz obrázek v textu), které provázejí zprávy o Fukušimě ve všech médiích už od začátku. Přesto (se zmíněnou výhradou) hodnotím text kladně a jen připomínám, že vyjma tiskovin typu Blesk neví teď nikdo nic pořádně (možná ani ti japončíci, potící se ve velíně u reaktoru), takže nemá cenu se přít o technické detaily.
Každopádně je drsné srovnávat Fukušimu s Černobylem, který byl příkladem lhostejnosti komunistú ruské mutace ke všemu - kdyby Fukušima byla v Rusku a vládli tam komunisti, můžeme si její stav zjišťovat v Praze - jen s malým zpožděním, daným rychlostí větru, sedíme u televize a němě zíráme jako před lety - to si myslím já.
Petr Kubišta
no, v Cernobylu hlavne byl rozmetan obsah reakoru do okoli a do stratosfery. To ve Fukusime neni ani nahodou. Tam jsou reaktory pohromade. Anebojte se, pokud by nebyly pohromade, uz by si toho nekdo vsiml a to i kdyby Japonci vse tutlali, jako zbesili.
Především, v TMI nebylo palivo ani minutu bez kontaktu s chladivem (vodou). Pouze cca 80minut se chladící voda vařila a tudíž o něco hůře chladila. I tento poměrně jemný a krátký problém stačil k natavení podstatné části aktivní zóny. Ve Fukušimě bylo palivo zcela nechlazeno několik hodin (samozřejmě i potom, ale pak už se tomu nedá říkat palivo, nýbrž jen tavenina). Zbytkový tepelný výkon je řádově desítky MW, tedy jako několik vysokých pecí na ocel. Takže to, že se palivo (a zřejmě i spodek reaktoru) zcela roztavily je mimo diskusi. Je otázka co se stalo pak. Hmota se mohla zatavit až někam do podloží, ale taky mohla dosáhnout teploty varu a ve formě par odletět někam pryč. Zřejmě došlo ke kombinaci obojího. Výše uvedené platí pro kterýkoliv ze 4 reaktorů a bazénů s vyhořelým palivem. Takže Japonci mají problém více než srovnatelný s Černobylem, ovšem mnohem nepřehlednější.
\kdyby se hmota "vypařila" a odletěla, tak by si toho asi někdo všimnul
Souhlasím s uživatelem petr691,co se solidnosti výkladu týká.
Snad jen k tomu srovnání s Černobylem. Jak je uvedeno, obě ochrany (ocelová i betonová) byly podstatně slabší. Rozdílů je ještě celá řada, ale nejdůležitější je co se následku týká fakt, že Černobylský reaktor byl moderován grafitem (v podstatě čistý uhlík). Když došlo k výbuchu (vodíku), který zničil obě ochrané obálky, grafit začal hořet. A hořel velmi intenzivně a dlouho. Sloup horkých spalin vynesl produkty štěpné reakce (části částečně vyhořelé palivo) vysoko do ovzduší, což vedlo k e vzniku zadioaktivního mraku, který doputoval až do střední Evropy.
Ve Fukušimě nemá co takovým způsobem hořet. Nehrozí tedy šíření radioaktivních látek (radiace) na takové vzdálenosti jako v Černobylu. Zasaženo tak může být (při naprosto nejhorším scénáři) jen okolí (během nějaké doby pak širší okolí). Východní asie se tak rozhodně nemusí nebezpečně vysoké radioaktivity obávat, Evropa už vůbec ne.
pouze drobné nepřesnosti, ale ve spoustě dohadů a blábolů ve většině médií i oficiálních vyjádřeních, oceňuji.
Nebyl bych si tak jistý stavem aktivní zóny ( přiblblý pojem jádro vám odpouštím ) a vlastního paliva - uváděná teplota je jen spekulace , ale k tavení a praskání paliva a jeho pokrytí nutně dojít muselo, protože k jeho obnažení jistě došlo. Také bych si nebyl tak jist schopností udržet taveninu uvnitř, ale takové scénáře také existují - tzv. nadprojektové havárie.
nu. Rychlost chlazení se blíží rychlosti zvuku, mají tam oceán plný vody, pracuje to v každé poloze, každý 30. dům to má dnes na střeše: http://www.jakbydlet.cz/clanek/541_heat-pipe.aspx