- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
jo, kdyby to nebyl Kobilka ale Kobylka, tak by to byl Čech. Škoda, kvůli jednomu y
Hned v prvním předmětu, který se při mém studiu biologie týkal buněčné biologie, tj. při "Biologii buňky", jsme se naučili, že buněčných receptorů ve skutečnosti existuje nejméně 7 různých typů a několik velkých proteinových rodin:
1) Receptory spražené s G-proteiny (např. receptor pro adrenalin, rodopsin, čichové receptory, atd., atd.), jsou důležité, ale ne jediné.
2) Receptor-tyrozinové kinázy (např. receptory různých růstových hormonů) a jim příbuzné receptory asociované s tyrozin-kinázami (např. inzulinový receptor, různé důležité receptory imunitního systému včetně B-buněčného a T-buněčného receptoru). Mnohé z nich poskytují buňce signály k tomu, aby se dělila, a bývají proto mutovány u různých typů rakovin, následkem čehož jsou aktivní neustále a buňka se nepřestává dělit.
3) Jaderné receptory. Na nich je zajímavé to, že nejsou asociovány s buněčnou membránou. Jejich ligandy (tj. to, co se do nich váže) na rozdíl od většiny dalších procházejí fosfolipidovou dvojvrstvou, protože
jsou rozpustné ve vodě i v tucích. Jejich receptory jsou tedy přítomny v buňce a nerozbíhá se od nich signální kaskáda, která vede např. ke změně transkripční aktivity, protože působí přímo jako transkripční faktory, měnící expresi příslušných genů. Sem patří např. receptory steroidních hormonů či tyroxinu.
4) Receptory asociované se serin/treonin-kinázovou aktivitou. Sem patří několik proteinových rodin, např. receptory cytokinů (ty jsou také důležité pro regulaci imunitního systému) či receptory z rodiny TGFbeta (regulují imunitní systém, ale i zárodečný vývin - jedna jejich skupina se nazývá "bone morphogenic protein").
5) Receptory asociované s fosfatázami. Velmi variabilní skupina navzájem nepříbuzných proteinů.
6) Receptor NO2. Důležitý pro roztahování cév (princip působení léků pro kardiaky na bázi nitroglycerinu či např. Viagry).
Popiska u obrázku není správně, protože receptor spřažený s trimerními G-proteiny v něm není zanořen v buněčné stěně, ale v cytoplazmatické (buněčné) membráně. Tyto pojmy nelze zaměňovat, všechny buňky mají cytoplazmatickou membránu (fosfolipidovou dvojvrstvu), ale jenom některé buněčnou stěnu, což je pevná struktura tvořená sítí polysacharidů (např. u rostlin je to převážně celulóza), v podstatě další buněčná obálka. Buněčnou stěnu mají např. rostliny, baktérie či houby, ale nikoli živočichové. V textu se chybný pojem "buněčná stěna" také vyskytuje. Další nepřesností je formulace "receptor pro bílkovinu rodopsin v tyčinkách sítnice". Ve skutečnosti je rodopsin právě ten receptor, skládá se ze dvou částí, nebílkovinného barviva (retinal) a bílkoviny opsinu. Ta stejně jako ostatní receptory spřažené s trimerními G-proteiny obsahuje aminokyselinový řetězec 7x procházející přes membránu, ale zajímavé je, že je aktivní stále.
"Vypne" se teprve v reakci na světlo, a to je právě ten signál (zvláštní na tom je to, že signálem je stav, kdy nepřetržitá signalizace přes trimerní G-proteiny ustane, u obvyklých receptorů tohoto typu je to naopak). Více např. na http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodopsin
Musim rict, ze mi clanek prijde ponekud nevyvazeny. Podle titulku a aktualnosti bych cekala, ze nam vice popiset praci letosnich vyhercu. Ne ze by tema kvazikrystalu a lonskeho viteze nebyla zajimava, ale v kontextu udalosti je mu na muj vkus venovano az prilis prostoru.
Tak pardon, cetla jsem to jeste pred aktualizaci - ted uz je to mnohem lepsi ;-)
U třetího výskytu je Kobylka místo Kobilka, možná automatické opravy ?
Nevím, každopádně je to opraveno. Děkuji
Plektronový mikroskop neexistuje a univerzita Jonse Hopkinse taky ne. Jinak se mi článek zdál srozumitelně psaný, ale kdybych tyhle věci neznala odjinud, jak můžu vědět, že jste v něm nenadělal další chyby?
Děkujeme za upozornění. Nečetl jsem článek, kolik bych chtěl, protože jsem na zprávě stále pracoval (a pracuji). Není ještě ani dvě hodiny stará.
S chybami samozřejmě vědět nemůžete vědět, ale můžete rozumně předpokládat. Obě vámi zmíněné chyby se dají celkem jasně kvalifikovat jako překlepy. Lze tedy asi odhadovat, že v textu budou nejspíše právě chyby podobného typu, tedy gramatické. (Teď nemluvím o dojmu na čtenáře, kterému samozřejmě chyby nedodají. Chápu, že s tím se bojovat nedá).
"Třetí vědeckou disciplínou, za kterou byla letos udělena Nobelova cena byla chemie. Američané Robert Lefkowitz a Brian Kobilka, za podrobný popis jednoho z hlavních informačních kanálů, kterým se buňky dozví, co se dějem kolem nich." Zkuste doplnit nějaké čárky ve větách a nějaké podměty a přísudky a vymazat nějaký ty písmenka, to jsou tam navíc, a možná to bude dávat smysl - vy lupy křišťálový.
Text byl od té doby několikrát aktualizován. Ze překlepy a chyby se omlouvám.