Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Koupili družici ztracenou ve vesmíru a unikátním manévrem ji zachránili

I zdánlivě fatální chyby se někdy dají ve vesmíru napravit a ztracené družice zachránit. Co se naopak stane, když pojišťovna zvítězí nad selským rozumem, ukazuje příběh ruského satelitu. Musel být zbytečně zničen, i když by mohl sloužit polárníkům, kteří jsou jinak bez stálého spojení se světem.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V54l59a74s21t95i45m40i45l 77H14n96í43k 6986382401367

Tehdy jsem to sledoval. Na netu se dala najít animace, ale teď jsem našel jen obrázky:

http://www.spacetoday.org/Satellites/SatBytes/MoonCommsat.html

http://www.boeing.com/defense-space/space/bss/hsc_pressreleases/photogallery/flyby/flyby2_hirez.jpeg

0/0
26.11.2012 20:55

M67i50l86a30n 40Č75e98r97n39i26l 4491867542175

Super článek, ale k té první části o záchraně družice - nechcete přihodit nějaký obrázek, jak tohle probíhá? Špatně se to představuje :-)

+5/0
26.11.2012 10:13

J86a26n 19K56ř53í25ž 6445813805308

R^R^R^

0/0
26.11.2012 12:21
Foto

O26n86d70ř32e12j 45N51o23v31á50k 5800447445810

Budete se věnovat záchraně družice SOHO? Myslím si, že je to taky zajímavé.

0/0
26.11.2012 9:52

V60á23c83l74a22v 66M28á90c58h32a 1952193269887

mám pár dotazů:

co to znamená dráha 365 x 36 tisíc km? je to apogeum x perigeum?

a v jedné části píšete, že apogeum je 4488 tisíc kilometrů. Není tam jedna číslice navíc?

0/0
26.11.2012 9:36

P80e85t21r 33V67a15n10e23c87e38k 1753360807977

Tak asi neni, ale prijde mi to trochu ujete, to uz by se satelit dostal az za stredni obeznou drahu Mesice....

0/0
26.11.2012 9:43

J73a33r66o15m80í73r 74K92r12á60l 4170679634979

No a právě proto se dala využít ta přitažlivost Měsíce, ne ?

0/0
26.11.2012 10:17

V95á22c98l16a35v 34M33á49c63h69a 1212763759607

no každopádně, jestli jsou údaje z wiki pravdivé, tak je vzdálenost 4488 tisíc kilometrů desetkrát větší, než země - měsíc

0/0
26.11.2012 10:21

J98a94r46o46m39í47r 91K83r98á39l 4140459254159

No a ?  Důležité je, že apogeum je větší, než oběžná dráha Měsíce.  Vše ostatní je jen matematika, přesnost nevedení a trpělivost.

0/0
26.11.2012 10:40

P92e19t72r 60V46a45n25e90c25e75k 1303540727507

Nejsem rozhodne expert, proto se ptam: muzete mi nekdo vysvetlit, kde se bere energie pri gravitacnim praku? Predpokladam, ze stale plati zakon zachovani energie, takze energie, kterou satelit ziskal, ted musi nekde "chybet". Nebo se pletu?

0/0
26.11.2012 9:17

I82v12o 44J69a96n97á41č12e64k 8693313341602

To je velice jednoduché, "bere se" prostě z toho tělesa díky kterému dojde k urychlení resp. změně dráhy. Takže o co něco urychlím o to něco zpomalím, samozřejmě hraje roli hmotnost a tudíž jaksi to zpomalení je tak neskutečně malé, že je zanedbatelné. :-)

0/0
26.11.2012 9:21

P14e38t10r 75V31a88n18e44c69e60k 1473250397247

Takze gravitacni prak lze vzdy provadet jen v "jednom smeru"? V zavislosti na rotaci daneho telesa? A plati stejny postup i opacne? Tj, ze bych takto "roztacel" nehybne teleso?

0/0
26.11.2012 9:24

I83v13o 31J69a18n91á28č42e25k 8363683741272

Nejde o rotaci tělesa, ale o jeho oběh kolem jiného tělesa. Nehybné těleso jaksi asi těžko uvedete do pohybu když potřebujete kolem něčeho proletět. ;-)

0/0
26.11.2012 9:34

P17e61t16r 17V89a24n21e64c86e85k 1753540337837

Tak gravitace ale pusobi obousmerne. Takze pokud se nepletu, je castecne pritahovan Mesic k satelitu a Naopak. Kdyz bych umistil dostatecne hmotny bod v dosahu gravitace Mesice a pusobil na nej silou v opacnem smeru, tak by pri dostatecnem poctu opakovani, by mel mesic teoreticky ziskat alespon nakou hybnost.

0/0
26.11.2012 9:38

I42v48o 42J83a31n80á68č27e27k 8603483611252

Ano to působí a proto to taky tak funguje až na to, že družice a spol jsou jaksi hmotnostně zanedbatelné, takže se dráhy těles jaksi nezmění, jen dráhy družic a sond atp.

+2/0
26.11.2012 9:43

P68e84t94r 83V48a61n23e89c37e18k 1533400357247

A nezmeni vubec, nebo jen tak nepatrne, ze to nejsme schopni zaznamenat?

0/0
26.11.2012 9:44

I12v29o 25J44a92n62á67č43e10k 8753933841532

Logicky to druhé, kdyby vůbec, tak by to bylo jaksi právě proti těm zákonům nebeské mechaniky. Laicky řečeno.

0/0
26.11.2012 9:46

P45e47t43r 88V55a51n62e94c95e12k 1893900157707

Predpokladam, ze neni moznost jak nakym podobnym efektem docilit toho, ze by Mesic rotoval i kolem vlastni osy?

0/0
26.11.2012 9:48

I70v51o 21J34a39n90á55č54e24k 8973453131672

Teoreticky to možné je, musel byste mít neskutečně hodně energie a taky by tomu musela napomoci rozdílná gravitace měsíce, ale rozdíly jsou strašně malé, podobně jako na zemi, ale teoreticky by to šlo.

0/0
26.11.2012 10:22

F61r10a50n94z 17W54e76c68k 4532886739644

Měsíc kolem vlastní osy samozřejmě rotuje.

+3/0
26.11.2012 10:36

V83á82c60l16a33v 23M54á11c57h95a 1722573649687

asi nejde o rotaci tělesa, ale o jeho pohyb... prostě tím gravitačním prakem se krapet zpomalil pohyb měsíce, ale naprosto neznatelně...

+1/0
26.11.2012 9:34

P62e89t91r 29V89a20n48e93c42e94k 1603930827597

Ale tak pokud jde o rotaci kolem jineho telesa, v tomto pripade Zeme, zalezi, v jakem smeru gravitacni prak provedu. Kdyz ve smeru rotace, ziska rychlost satelit a ztrati mesic. Kdyz to udelam opacne, tak nepatrne, ale nenulove zrychleni nabere Mesic. Nebo se v necem pletu?

0/0
26.11.2012 9:40

V93á11c97l31a59v 73M16á71c93h17a 1742313579667

myslím že ne, úvaha je správně... gravitačním prakem se dá zrychlovat i zpomalovat... samozřejmě, že záleží na provedení a na požadovaném výsledku :)

Každopádně k původní otázce - mechanická energie obou těles (satelitu i měsíce) zůstává v součtu stejná.

0/0
26.11.2012 9:43

P14e14t77r 47V52a84n31e16c63e95k 1543730727447

Predpokladam tedy, ze by se stejny efekt dal pouzit pro zpomaleni teles vracejicich se k Zemi?

0/0
26.11.2012 9:46

V65á73c37l61a59v 27M96á11c70h59a 1422193809557

no zřejmě jo... v matematické idealizaci :)

problém je asi v tom, že malé těleso takhle zpomalíte minimálně, protože je tam velmi slabé gravitační pole.

A na velké těleso s dostatečným gravitačním polem byste musel hodit půlku zeměkoule, aby to mělo dostatečný vliv :))

0/0
26.11.2012 9:49

P27e97t21r 25V88a89n37e38c90e82k 1563400737727

Tim jsem mel spis na mysli, jetli by sel mesic pouzit ke zpomaleni treba navratoveho modulu z Marsu.

0/0
26.11.2012 9:50

V94á43c34l15a98v 42M37á37c43h46a 1682973489167

nooo tááák určitě jooooo :)

i když to bude docela dost velký oříšek na spočítání, každopádně by to šlo.

0/0
26.11.2012 9:54

P12e16t87r 19V75a49n59e45c97e43k 1583830547387

Dekuji za odpovedi R^

0/0
26.11.2012 10:04

J44a46r78o12m86í33r 38K75r25á17l 4140819224899

Ano.  Ale je samozřejmě lepší použít Zemi.  Má podstatně větší hmotnost a efekt bude tedy větší.

0/0
26.11.2012 10:20

P70e76t78r 30V91a88n32e88c76e68k 1303970337447

Ale neni asi duvod nevyuzit Zemi i Mesic ne?

0/0
26.11.2012 10:25

J96a36r70o50m58í82r 97K97r98á88l 4940609824729

Jistě.  Dokonce se to běžně u sond využívá ke zrychlení.  A třeba i v kombinaci s Venuší, Sluncem, atd.

0/0
26.11.2012 10:43

I39v71a11n 71M66a47r55e36k 6654788632

Paráda ! R^

+1/0
26.11.2012 8:42

T62o49m22á57š 12K43o65h35o14u41t 2276804424413

Super. Jsem rád, že jste začal psát i pro Technet. Díky

+13/0
26.11.2012 8:23

O63n16d71ř77e78j 40B95o37k 4497251468968

Díky za krásný článek:-)R^

+9/0
26.11.2012 7:26

P28e35t66r 96K50o10v15a70r 6946306588856

R^

+1/0
26.11.2012 10:18







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.