Vážení, 

dovoluji  si  autorovi  článku oponovat.  V  roce  1938  nebylo chybou  nezavedení  protipancéřového  střeliva, protože  tehdejší  německé tanky  neměly  pancíř silnější  30  mm.  Německé  tanky  nebyly  určeny k  boji  s  dělostřelectvem,  ale  měly  sloužit k  proražení  lehce  bráněných  postavení. Na  zničení  slabě  pancéřovaného  tanku  by  stačilo běžné  nárazové  střelivo našich  8cm  kanonů a  10cm  houfnic. Střely  o  hmotnosti 8  či  11  kg,  by  díky  své  dopadové  energii takovýto  tank  zcela  zruchaly. 

Otázkou  však  je,  zda  by  se  prvorepublikoví  dělostřelci trefili.  Protože  mám  důvodné  podezření, že  polní  dělostřelci nebyli  vycvičeni  k  střelbě  na  pohyblivé  cíle,  a  to  nemluvím  o  typech  namontovaných zaměřovačů.

Vážený pane, v článku je uvedeno toto: citace ...Na druhé straně německé tanky typu PzKpfw I a PzKpfw II byly pancéřovány pláty síly nejvýše 14,5 milimetru. Celkem oprávněně velitelé československého dělostřelectva předpokládali, že trhavé granáty polních kanónů a i houfnic si s takto slabě obrněnými cíli poradí tak jako tak. Počáteční pohybová energie projektilů československých polních kanónů a houfnic o hmotnosti okolo 8 a 16 kilogramů byla značná (1 megajoule, či 1,25 megajoule) a mnohonásobně převyšovala energii granátů malých kanónků proti útočné vozbě (0,24 megajoule).....domníváte se, že jsou tyto údaje v nějakém rozporu s tím, co tvrdíte Vy?

Prima clanek, zajimavejsi, nez nejake kecy nejakeho Skrasky a pod.

Skoda Plzen. Puvodne excelentni vyrobce zbrani.

Jsem tak trochu i pysny, ze muj strejda byl nejaky cechmistr v plzenske delovce. O zbranich vedel hodne a dokonce i to, ze po valce Skoda vyvinula protiletadlovy kanon,  snad jmenem Samota, nekdo rika ze jine jmeno, dvojkanon, s pocitacem a radiolokatorem, Jeden kus vzali Rusove, druhy zmizel nekde v Martine.  Rusove to stopli  a nacpali CSLA  plk  57mm s60. 

Kdyz zrusili delovku a musela Skoda vybudovat 4 velike zavody na Slovensku

 ( Martin, Dubnica, Povazska Bystrica, Banovce) ,  strejda snad  3 nedele ani nemohl jist.  Brali to jako zradu na meste Plzen. Zejmena po 1.6.1953, kdy v Plzeni byla asi prvni takove revolta, byla  prave menova reforma  .

Na priklad 30mm pldvk - ten je postaven na bazi kanonu, ktery Skodovka vyrabela pro R-U namornictvo. Atd.

Vážený  kolego Minare, 

pravděpodobně  jste  špatně  poslouchal co  vám  strýc  říká.  Protože 30mm  PLK  vyvinula Zbrojovka  Brno  pod  označením  ZK-414 pro  potřeby  německého ponorkového  námořnictva  -  viz  Gerät  303  Br.  Z  tohoto typu  vznikly  pak  po  válce  vznikly  dvě  zbraně:  PldvK  vz.53  a  PldvK  vz.53/59. 

Prototyp  čtyřhlavňového  protiletadlového  děla  s  krycím názvem  "Samota"  byl  jen  jakousi variací  na  dané  téma  a  byl  vyvíjen v  trenčínské  Konštruktě v  spolupráci  s  brněnským  Výzkumným a  vývojovým  ústavem ZVS.    Ostatně Sověti  nám  tento  kanon  ani  zakazovat  nemuseli, protože  náš  průmysl pohořel  při  vývoji vhodné  radiolokační techniky.

Nemáte pravdu. Po anšlusu Rakouska HVOA prakticky rezignovalo na obranu západních Čech a to je logické při pouhém  pohledu na mapu. Samozřejmě, že se plánovalo bránit co nejdelší dobu, ale západní Čechy se dlouho udržet nedaly a HVOA to moc dobře vědělo. I. armáda měla v případě zvýšeného tlaku ustoupit právě k Vltavě, kde se plánoval dlouhodobější odpor. Stažení do oblouku kolem ČM se plánovalo v další fázi a pak už následoval ústup na česko-slovenské pomezí, ale to určitě víte. Lehké opevnění by určitě sehrálo nemalou roli, ale v roce 38 nebylo s to udržet nápor nepřítele příliš dlouho, rozhodně ne v oblastech o kterých se bavíme. Např. kolem Horní Plané, kde byl plánován německý útoky bylo nehotové  opevnění často nahrazováno dřevozemnímy kryty a  převaha Němců zde byla 1:10.  Nástupové plány čs. armády se dají snado dohledat.

JInak nezpochybňuji důležitost opevnění. Ano, i samotný nedokončený objekt má určitou hodnotu, minimálně jako úkryt proti dělostřelecké palbě. Rovněž nutnost  tehdy stavět opevnění je nabíledni a koneckonců ho stavěli všichni, Němce nevyjímaje. A ve finále: Zapoměňte na to, že by se při obraně ČSR jakkoliv změnila politická situace v západních státech.

Po anšlusu Rakouska byla nejohroženějším místem jižní Morava. Proto se právě v tomto úseku začalo s urychlenou výstavbou, která byla do osudných zářijových dní hotova (LO někde až 5 sledů).

HVOA nerezignovalo na obranu západních Čech. Kdyby rezignovalo, nehodlalo by je bránit (jsou to slovíčka, ale právě ta jsou důležitá). Ústup první armády na východ nepopírám, vždyt takový byl plán. Ale tento plán spoléhal na pomoc spojenců. Po Mnichovu by bylo cílem držet se co nejdéle na každém metru země (v případě obrany). To není ostatně nutné ani do plánů psát, to je prostě logická úvaha, se kterou se počítalo už v prvním plánu. Nemůže se ustupovat věčně a čím déle udržíme tyto linie, tím větší naději získáme. Zpátky ni krok!!!

V roce 1938 nebyl Wehrmacht všemohoucí a neporazitelnou silou, která by se prohnala bleskově Evropou. Samozřejmě ani naše nebyla všemohoucí a jakékoliv špatné rozhodnutí by nás odsoudilo k porážce. Ale západní Čechy byly schopny klást odpor, který mohl zlomit odhodlání Němců bojovat. Ostatně jako jakýkoliv jiný úsek celé obrany.

Změna politické situace v západní Evropě je možná. Nikdo nemůže říci, že je nemožná. Nikdo to neví. Důvod proč se domníváte, že by k tomu nedošlo je patrně v tom, že všichni aktéři byli přesvědčeni o správnosti diktátu. Ovšem o správnosti Mnichovských jednání, tak jako o správnosti předchozích jednání, nebyli přesvědčeni mnozí jiní politici, vojáci, novináři a jiní. Jejich postoj byl opačný a přestože po Chamberlainově návratu všichni věřili v mír, oni neopustili svůj postoj.

Poněkud mi v článku chybí nějaká stať o minometech, ty také patří do polního dělostřelectva, např:

http://www.delostrelectvocsarmady1918-1939.estranky.cz/fotoalbum/minomety/8-cm-minomet-vz_36/

Minomety byly ve výzbroji pěchoty, autor je zmiňuje zde: http://technet.idnes.cz/mobilizace-pechota-0am-/vojenstvi.aspx?c=A130326_122653_vojenstvi_kuz

Jen male doplneni: Kdyz uz uvadite ten nemecky vyraz "die Haubitze", mozna by stalo za to uvest i anglicky vyraz "howitzer". PT ctenarstvo jiste spravne pochopi, ze je to tentyz pripad - slovo odvozene od ceskeho "houfnice".

Článek je super. Pro zajímavost koho by zajímala nejvýkonější houfnice na světě. Jihoafrická armáda používá vlastní houfnice a jejich max dostřel se spec. střelivem je cca až 62 km. Oficiální údaj je cca 42 km, ale protože tam mám kamarády např. z války v Angole, kteří přímo s touto houfnicí měli co do činění tak jsem se dozvěděl tento zajímavý údaj. Navíc např. houfnice G5 má samostatný pohon a může se přesunovat rychlostí cca 10km/h a kadence je max. 4 rány/min, ale v boji to byly tak 3 výstřely.

Houfnice, o které mluvíte (dostřel přes 65 km s raketovým nábojem), je typ G6-52L (2003), v Angole byly prototypy G6 Rhino - předchozí typ (dostřel 39 a 50 km).

Kvalita článku pana Jiřího Macouna je dlouhodobě velmi výrazně nad průměrem odtatních autorů Lupy. Díky 

Jen bych rád připomněl, že dělostřelectvo je vynález čínský a Číňani s ním přišli 400 let před husity.

Já bych jen doplnil, že kromě houfnice se do světových jazyků dostal ještě jeden název od Husitů - z Píšťal vychází dnes mezinárodní slovo pistol.

Ony se udávají ještě 2 jiné možné původy.

Samotné slovo pistole pochází z českého píšťala, a užívá se od dob husitských válek. Husité byli první, kteří palné zbraně ve velkém měřítku používali. Slovo pistol se ve stejném významu používá i v jiných jazycích, ale existují alternativní teorie o jeho vzniku (ze starofrancouzského pistallo, tj. hruška u sedla, u níž byly pistole původně nošeny nebo podle toskánského města Pistoia).

Wiki.

Super článek, je vidět, že ho psal člověk, kterej má nastudováno