No, nějak mi to nesedí :-)

Tedy ten text :-) . Nedokážu si představit, že by tepelný tok ve figuríně byl na povrchu menší, než pod povrchem - tedy že by na povrchu vznikly popáleniny 2. stupně a pod povrchem pak 3. stupně.

Dobrý den,

myslím, že je to tak, že se pod povrchem měří teplota, která pronikne z povrchu, což si lze představit jako ekvivalent větší a hlubší popáleniny.

Chce to nejaky kvalitni kevlar:) Nasel by se tu nekdo, kdo by mi byl schopny vysvetlit zakonitosti tepelne odolnosti kevlaru? Zajima me specificky to, kdyz se uvadi, ze rukavice maji tepelnou odolnost napriklad "350 stupnu po dobu 10ti vterin". Znamena to, ze jde o aktualni tepelnou odolnost, tedy staci nechat rukavbice zchladit a zase budou tepelne izolovat, nebo se jedna o celkovou absorbcni schopnost rukavic a po teto davce tepelneho zareni jsou jiz rukavice znicene provzdy? Diky.

No, ono se to blbě v literatuře hledá, ale ta odolnost by měla být především proti konvenčnímu teplu (dotyk), tedy kdy dojde ke zvýšení teploty v rukavici o 24 stupňů Celsia..., tedy lidsky řečeno, že při působení bezeztrátového ("tvrdého") zdroje tepla s 350 stupni na povrchu rukavice po 10 vteřinách dojde k tomu, že prstíky uvnitř se setkají s teplotou +- 35 (teplota končetiny) + 24 = cca 60 stupňů, což už docela pálí...

Samozrejme ze bavlnena latka osetrena zpomalovacem horeni dosahne v Pyroman testu take kolem 30% TBB (total body burn) stejne jako Nomex. Nektere smesi bavlny a dalsich vlaken (zvlaste inherentne nehorlavych) pak mohou poskytnout az 18-20% TBB pri 4 sekundach horeni. Jenze takove latky jsou dvakrat levnejsi nez Nomex nebo Kevlar, coz pan z Dupontu nejak zapomnel zminit .  Je pravda ze Nomex v ohni nehori, zato se s teplotou srazi (stahne, svrkne) takze zvlaste v nohavicich a rukavech je horky Nomex pritlacen na kuzi a tim paradoxne zpusobi vetsi procento popalenin...