Umělý problém.

Proč je málo vědkyň.. mi to přijde jako jedno s druhým. Vybrat si rodinu nebo velmi dlouhodobou kariéru a náročnou je mnohem těžší a aktuálnější otázka. Celý studentský život vás odstrkují, protože v půlce oborů děláte něco nezvyklého, co se k vám "nehodí". Takže jít dělat strojaře nebo technologa je natolik nezvyklé, že je to prostě neatraktivní. 

Ohledně prosazení ženy možná více hrají na jistotu? To by degradovalo jejich schopnost prosadit se "výstředními" nápady. Jako hráč vidím kolik nezávislých tvůrců her zkouší něco nového, něco co se ještě nevidělo a je toho tolik, že jen náhodné produkty mají úspěch, zbytek prostě umře. V půlce oborů je to totéž. Zeptáte se 50 lidí a čekáte, že přijdou s 50 "blbými" nápady a jeden z nich bude dobrý. 

Článku bych vytkl, že nezveřejňuje oborové rozložení. Protože si myslím, že nejvíc žen ve výzkumu bude v oborech (společenské nepočítám) blíž chemii, farmacii, potravinářství, genetice, teoretické fyzice. To jsou obory, kde je více monotónní práce, která vyžaduje preciznost, inteligenci a trpělivost. Když se něco povede, člověk z toho může mít radost, může to i někomu pomoct, ale nedostanete za to moc kreditu. Naopak si nejsem jist, jestli ženy zajímají obory jako akustika, biofyzika, geografie, metalurgie. 

Jenže ono ani obor není jen obor. Jako informatik moc kolegyň nemám. Těch několik bych prostě briliantními programátory nenazval. A mnohem větší uplatnění než při analýze a návrhu mají při implementaci a testování. Ale všechno by to bylo jako obor IT i když distinktivně rozdílné úlohy.

Bylo by skvělé, kdyby byl založen vědecký ústav Marie Curie, kde by vedením byly pověřeny převážně, ale ne nezbytně, ženy. Představil bych si tam muži jen v menšině. Tedy pouze ty muže, kterým by vedení žen nečinilo problém. Možná by se poté zdravá konkurence či spolupráce s jinými vědeckými institucemi podílela o to víc na vyšším procentu podílu žen ve vědě. 

Vzhledem k tématu článku mi přijde smutné, že se k němu zatím nevyjádřila žádná žena. Podle mě je dost z už zmíněných argumentů pravda. Sama jsem na univerzitě zaměstnaná, v technickém oboru, i když k pravé věděcké kariéře mám ještě daleko. Nicméně pro představu, z přibližně třiceti členů naší pracovní skupiny je nás 6 žen na pozicích, které souvisí s výzkumem.

Z mého pohledu je hlavní důvor proč to tak je právě rodina, což už tady bylo zmíněno. Nepatřím mezi ty ženy, co se jí chtějí kvůli kariéře zcela vzdát. Sice nemám problém s tím, že bych byla doma na mateřské opravdu jen minimum času, ale problém je i jinde. Stále víc zemí (minimálně ty německy mluvící) zavádí pravidlo šesti let - vědecký pracovník, co není profesor, smí až na výjimky na jedné univerzitě zůstat maximálně 6 let. Celkově musí člověk počítat s několikerým stěhováním, minimálně v tom oboru, který jsem si vybrala já. A to už se s představou rodiny spojuje hůř. A další věc, už jen vystudovat výšku i s doktorátem a najít si nějakou následující pozici - to všechno odsouvá mateřství na dost pozdní dobu. Jak jsem psala, mě čeká ještě hodně dlouhá cesta, abych mohla v tomhle oboru něco dokázat a většina mých kamarádek ze střední a dost i z vysoké školy, už si právě v tomhle věku rodinu pořizuje. Z těch šesti žen v naší skupině má děti jedna. Zato mužští kolegové doma rodiny mají z většiny.

Další věc je, že mám pocit, že ženy se celkově umí míň prodat. Snad je to založené i na stereotypech, které jsou v nás zakořeněné, ale nedávno k nám přišli dva studenti na studentské pozice - kluk a holka. Věřím, že oba jsou stejně schopní, ale pokud jsou požádáni, aby něco naprogramovali, kluk sebevědomě odpoví, že to zvládne, ona skromě prohlásí, že doufá, že to zvládne, i když si jistá není. Zvládnou to oba. Tohle chování pozoruju, i když už omezeněji, i u kolegiň a co mě mrzí nejvíc, i u sebe. Přesto že vím, že i já sama díky tomu pohlížím na toho studenta jako na schopnějšího, než na studentku.

No nevím ale pochybuju že je postup 6 let na téhle škole proveditelný například u nás na Faultě jaderné... nejsou lidi. Za ty prachy co jsou dostupné to dělá skupina lidí hlavně proto že jim v podstatě na penězích nezáleží.

Zbytek s radostí dezertuje do firem a tak.

Profesoři učí přes důchodový věk... jednak by se asi doma ukousali nudou a stejně jejich málo... potěšujcíí výuka v pátek ve 3 odpoledne protože jindy není čas je to co mají všichni strašně rádi.

Dík za článek, připoměl jste mi jak prof. Ilnerová veřejně zuřila a napadala genderové aktivistky, že blábolí nesmysly.

Ale jinak, v pedagogice je znám fakt, že dívky jsou před pubertou v matematice (mírně) lepší než kluci. Pak se to ostře mění ve prospěch kluků. Těžko říct, čím to je, já bych řekl, že ztrátou zájmu. Ale i tak jsem potkal mnoho výborných matematiček, inženýrek a programátorek. Kritické pro ně je ale období, kdy si pořídí děti. Často pak ztratí motivaci se někam hnát za úspěchy a kariérou a radši si najdou místo "za větrem". Pro muže jsou naopak malé děti motivací ke "šlápnutí na plyn" a přitvrzení u vyjednávání odměn.

Osobně znám 4 profesorky/inženýrky a jen jedna z nich má děti, ale ty vypiplala babička.

Ono upřímně dívky jsou před pubertou obecně lepší ve škole než kluci, nejen v matematice.

To co píšete lze taky interpretovat tak že maxima svého potenciálu dosáhnou dřív. (neříkám že to je pravda), ty o kterých mluvíte jsou mnohem méně častější perturbace systému.

Netvrdím že to je nutně realita ale uvažte že z čistě biologického hlediska je lidská rasa schopná se rozmnožovat ve 12 letech věku... u jedince který je biologicky vybaven k tomu aby držel naživu mládět (matka) se předpokládá jistá organizace mysli.. samec jí v tu chvíli nepotřebuje.

Oba popisujeme stejnouj situaci jenom jinak označujeme příčinnu.

Jeste bych k clanku doplnil, ze jednim z duvodu, proc je ve vede vice chlapu, je ciste to, ze prestoze prumerne IQ je stejne zhruba u zen i muzu, tak muzi maji vetsi vykyvy. Tedy je pomerove o hodne vice chlapu s IQ > 150 nez zen. A obdobne je o hodne vice chlapu s IQ < 50...

To je celkem známá studie, ale nevysvětluje tak obrovskou nevyváženost. To bychom se skutečně museli dívat na vrchní polovinu promile, aby se tyhle odlišnosti nějak daly brát v potaz. Na profesuru opravdu nemusíte mít IQ 150.

Má někdo stejný problém, že mu řve reklama, pak ticho (asi klid na titulky :)) a pak zase řvoucí reklama? Děje se mi to jen u těhlech TBBT videí. Vyzkoušeno v Chrome a FF.

Hm, u FF jsem si ničeho nevšiml, Chrome mi přišla skutečně reklama po ukázce hlasitější. Díky za tip, zkusím se poptat, jestli má někdo nějakou hypotézu.

Ženy myslí prostě jinak. A ten způsob myšlení není  moc užitečný v mnoha vědeckých oborech. Často jsou velmi pečlivé ale bez fantazie, to se hodí někde ve chemické laboratoři, ale v matematice a nebo fyzice to moc nepomůže.

Také  jich jen málo dokončí technickou VŠ, na mé škole jich bylo z počátku kolem 40%, ke konci ale jen už 10-20% podle oboru.

Je vidět, že nemáte moc představu o tom, co obnáší výzkum v chemii.

Hlavním důvodem odmítání vědecké kariéry ženami je skutečnost, že v této oblasti nevede nabídka sexuálních služeb ani zdaleka k takovému přínosu, jako v jiných oblastech. Jinými slovy, chce-li žena na poli vědy něčeho dosáhnout, musí pracovat srovnatelně tvrdě, jako muž... ze stejného důvodu jsou vidět hezké mladé vědkyně až na vyjímky jen ve filmech.

člověka až skoro pobaví fakt že před cca 50 let (v době kdy Robert Heinlein sepsal Hvězdnou pěchotu) existovali zcela opačné předsudky... předpokládalo se že ženy mají lepší matematické nadání a obecně prostorovou představivost.

Což bylo obecně asi dáno tím že muži v té době jí v podstatě nebylo tak nutné rozvíjet... ten kdo jí potřeboval (armádní dělostřelec, pilot, projektant lodí etc...) byla z hlediska populace statistická minorita, technologií které by jí mohli využít mezi populací příliš nebylo, a realizovala se především formou nějaké estetiky interiérů což padlo na ženy.

Množství žen ve flotile pramenilo z předpokladu platnosti výše zmíněných postulátů a toho že jako pěchota potřebující fyzické schopnosti se hodilo tak zanedbatelné procento žen že nemělo smysl narušovat unifikovanou organizaci pomocí pohlaví.

Realita se ovšem nakonec projevila jinak. Holt ani mistr nemůže být vizionář ve všem... postupný úpadek společnosti vychovávat děti bez aplikace dobré rákosky až do stavu ekvivalentního součanosti byl v té knize bohužel popsán skvěle.