Diskuze
Čína už dává na výzkum větší díl HDP než Evropa
Děkujeme za pochopení.
L33i44b83o86r 67A73n61s34o31r12g38e
Tak tohle mne opravdu dokáže rozesmutnět: "Většina skutečně dobrých článků pochází z poměrně malého okruhu špičkových vědců. Často jde o odborníky, kteří působili v zahraničí a do Číny je přilákala štědrá finanční podpora. V čínské vědecké produkci však stále převládají málo čtené články domácích autorů v domácích časopisech s mizivým dopadem." Když čtu takového formulace tak je mi smutno, protože ukazují hlavní problémy, se kterým se potýká česká věda.
1. Pro koho podporujeme vědu? Jaký má smysl věda, která není dělána primárně pro "domácí" zákazníky? Jistě, když je nějaký výsledek natolik skvělý, že se uplatní i ve mezinárodním měřítku tak je to paráda, ale je to opravdu hlavním cílem? Podle mne má věda (a výzkum) přinést zlepšení podmínek pro místní lidi. Vážně si někdo myslí, že základem jakéhokoliv byznysu (a věda a výzkum není svým způsobem dnes nic jiného než specifický typ byznysu) je úspěch na vzdálených odbytištích namísto úspěchu na místním (tj. blízkém) trhu?
2. Co je to dobrý článek? Kolik lidí z běžné praxe čte impaktované časopisy ve srovnání s domácími odbornými časopisy? Jaký asi bude mít dopad článek o nějaké nové technologii, který si přečte řekněme 10 miliónů potenciálních čínských uživatelů/odběratelů oproti článku, který si přečte nějakých 10 tisíc světových vědců a řekněme 5 tisíc mimočínských uživatelů/odběratelů?
3. Mezinárodní uplatnění je ta pověstná špička ledovce, která ale nemůže vzniknout, bez široké základny "domácí" vědy dělané pro "domácí zákazníky". I tomu skutečnému ledovci kouká nad hladinu moře jen 1/10 objemu. Jenže se podívejte jak jsou nastaveny podmínky "hodnocení" vědy v České republice. Pro ty co neví jak to funguje, tak ze vědecké výstupy dostává jejich autor/organizace tzv. RIV body, některé typy výstupů více bodů, za jiné méně a za některé nedostane nic. Podle současných pravidel nedostane autor článku za česky psaný článek nic, česky psaná odborná periodika nejsou totiž impaktována. A k čemu to povede?
J75a35n 18N63o74v86á73k
Nevím jak jinde,ale v mém oboru je pokus o publikování v českých "odborných" časopisech zcela bezcenný. Potenciální okruh čtenářů jsou totiž jen mí kolegové.Informace co nejsou publikované v kvalitním časopise (samozřejmě v angličtině) jsou na vždy ztracené.
A takto funguje i třeba v Číně, článků je tolik, že není v lidských silách si procházet i všechny nekvalitní články z místních odborných časopisů.
P49a73v12e22l 56K67a98s95í47k50, 76T26e56c90h80n80e82t41.88C72z
1. Moderní věda je (až na výjimky, jako je třeba lingvistika) nutně mezinárodní. Jak byste chtěl zajistit, aby věda zlepšovala pouze podmínky pro místní lidi? Jedině tak, že by nic nepublikovali, škudlili by si to... A to jsme stovky let zpátky, v době, kdy musel každý astronom všechno vymýšlet od začátku, protože jeho kolegové z jiných zemí si psali poznámky do šuplíku.
2. U významnějších vysoce impaktovaných časopisů jsou to statisíce. A dále trochu zaměňujete "místní odborný časopis" s místní reklamní přílohou.
3. Ano, nutnost psát anglicky je na delší diskuzi, ale je to logický požadavek vzhledem k mezinárodnímu charakteru vědy.
P40e84t63r 37Č30e53r67n58ý
Víte ja mám dojem, že přehlížet Čínu je velice nerozumné. Je to země , která ma potenciál a v budoucnosti nám udělí mnoha překvapení.
J60i80ř37í 36S49c11h35w91a83c70h
No a co? Vzhledem k počtu obyvatel by měla být Čína ve všem první, to by byl normální stav žádné prekvapeni
S90v90a87t93o53p34l32u85k 23S39i18l88n47ý
A on ji někdo přehlíží? Spíš bych řekl, že taková ta vrozená sebestřednost Číny a dělání si všeho po svém se sama dostává do situace, kdy ji vlastně ostatní jsou nuceni přehlížet. Jestliže čínští vědci často píší do místních časopisů v čínštině, tak se nemůžou divit, že to nikoho nebude a ani nemůže číst...
H36y23n40e47k 67Š46l77a51h95ů20n53e54k
Pro vedce by nemel byt problem napsat clanek v anglictine.
Zázrak! NASA po pěti měsících obdržela od sondy Voyager smysluplnou zprávu
Když se v únoru letošního roku stále nedařilo navázat smysluplnou komunikaci s jedním z...
Herečce Slávce Budínové by bylo 100 let. Zemřela opuštěná, bez zájmu veřejnosti
Před 100 lety, 21. dubna 1924, se v Ostravě narodila známá česká herečka Slávka Budínová.
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Znovuzrození japonských letadlových lodí. Ve výzbroji budou mít F-35B
Japonsko má ve své ústavě zakázáno vlastnit ofenzivní zbraně, jako jsou letadlové lodě. Doba...
Uvidíme v budoucnu na obloze druhý Měsíc? Příčinou může být neobvyklá hvězda
Velmi neobvyklá hvězda éta Carinae v 19. století náhle zjasnila a stala se druhou nejjasnější...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Unikátní exkurze. Nahlédněte do francouzské jaderné ponorky před vyplutím
Není obvyklé, aby reportéři mohli nahlédnout do jaderné ponorky v aktivní službě. Agentura AP nyní...
POZOR VLAK: Slavíme půl století pražského metra, vznikla k tomu unikátní hra
Pro Československo, a především pro Prahu, to byl slavný den, devátého května 1974 byl slavnostně...
Jiří Horák obnovil ČSSD a dovedl ji do parlamentu. Se Zemanem si nerozuměl
Před 100 lety se narodil Jiří Horák, který po sametové revoluci pomáhal znovuobnovit sociální...
Dnes už se bez nich válčit nedá. Raketový vzestup bojových dronů
Bezpilotní letadla (drony) jsou v posledních dvou dekádách na raketovém vzestupu. Přispěla k tomu...
Snadno s fotkami už i ve Windows. Aplikace Fotografie vyrostla na novou úroveň
Premium Aplikace Fotografie, která je pevnou součástí Windows, slouží nejen k prohlížení obrázků. Stejně...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!