Jen poznámka ke genetice. Ona genetika je (téměř) všemocná, jen jen násobně složitější, než byla původní představa.
Při objevu DNA se soudilo, že to je ten pravý šém života (s nadsázkou). Jenže nyní se už ví, že samotná jaderná DNA není to jediné, co máme. Hodně věcí ovlivňuje také mitochondriální DNA. Navíc DNA je ještě obalena metylovými skupinami, které tlumí či naopak zdůrazňují funkčnost genů. Samotná DNA pak také není úplně statická, jak se soudilo, ale za určitých situací může dojít k aktivaci mechanismů, které vedou k přeskakování genů na jiné pozice. Následně pak vznikají v další generaci mutanti, kteří nejsou prostou kombinací DNA svých rodičů, a tito mutanti mohou mít výrazně pozměněné některé vlastnosti. Tento mechanismus, jak se zdá, složí k lepšímu přežití druhu při extrémních podmínkách (velká sucha, změny klimatu, změna potravy apod.). Zásobou pro ony "skákající geny" jsou pak především oblasti, které jsme označovali za "junk DNA", tedy oblasti, u kterých se zdálo, že jsou jen nesmyslnými zbytky z evolučního vývoje - spíše se tedy zdá, že to je obrovská databáze dalších možností.
Genetika je tedy stále naprosto zásadní, jenže poté, co vědci zdolali první vrchol v poznání, zjistili, že to je teprve první mírný kopeček v předhůří obrovských velehor nového oboru. A rozhodně bude ještě hodně dobrodružné celou genetiku dále objevovat.
