Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Na Islandu omylem navrtali sopečné magma. A vidí v tom budoucnost

Nečekané překvapení během pokusného vrtu odhalilo zajímavou možnost, jak ze zemského nitra získat více energie. Díky vyšší teplotě lze z magmatu získat více energie než z běžných geotermálních zdrojů.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J60a45n 15S52i74n20n98r21e44i63c45h 6643515140851

Bude zajimave, az vrtem otevrou novou sopku, ktera zacne chrlit zhave magma. To bude vyuziti energie na 100%.. Tez atrakce pro turisty.

+1/0
21.2.2014 23:38

A90l66e85x59a49n38d21r 57K90o47s91t93k56a 5779766109236

Tam kde je tak velká magmatická kapsa a takový tlak by již patrně sopka byla. Na druhou stranu, pokud pto provozují ve vulkanicky aktivním středu ostrova.. Tam jich ročně bouchne minimálně několik, spíš několik desítek.

0/0
22.2.2014 21:17

L98i98b96o53r 35H63o27s96a85k 3365952664576

Jak dlouho tam to magma muze vydrzet? Aby se nakonec nevyparilo driv nez tu elektrarnu vybudujou...

0/−3
21.2.2014 23:28

H95y63n68e35k 92Š17l53a89h52ů43n48e87k 4249153826259

:-D

0/0
22.2.2014 19:12

T52o43m66á62š 32B64l51a16h41o65š 6136677625630

To mi poněkud připomělo dávné školní články o Zemi, kde zítra znamená včera ...

+1/0
21.2.2014 23:20

J12a25n 90S42a50l37o34m30o83n 4699560321565

Jinak se konaly i na našem území pokusy s výrobou energie pomocí geotermálních vrtů. Ovšem u nás je problém se silnou mineralizací vod a velmi rychle se tím zanášelo potrubí.

0/0
21.2.2014 21:34

P65a57v65e21l 57S44ý80k42o91r38a 7137352407221

Je několik míst, kde se tím topí. Mají tam nějaké švédské výměníky.

0/0
21.2.2014 22:19

P62e93t37r 14V84o37s87t41r32ý 3958800633546

Na našem území se žádné takové pokusy samozřejmě nedělaly... Jinak mineralizace vod v hlubokých výměnících je všeobecný problém.

0/0
22.2.2014 1:28

A90l32e59x96a16n98d18r 84K57o74s54t54k32a 5819316199866

Pro vaší informaci, ty pokusy, které se nedělaly například již přitápí někde u Ústí n.L., kde mají navrtaný zdroj vody o teplotě něco nad 30c, který dle výpočtu vydrží asi na 30 let. A v Litoměřicích, taktéž nad Labem dělají pokusné vrty pro elektrárnu asi 20 MW, takže také "malou" atd.

0/0
22.2.2014 21:20

J86a16n 19S25a71l35o55m64o70n 4949670341355

No, existují bloky uhelných elektráren o výkonu 50Mw (Elektrárna Tisová I - 3 bloky 50Mw, jedna turbínka o výkonu asi 16Mw). A většina podnikových energetik má 50Mw bloky.

0/0
21.2.2014 21:25

P68e39t93r 89N89ě19m42e40c 4960363320367

Stejnosměrné vedení? Já myslel, že to se v počátcích elektrifikace opustilo mimo jiné i kvůli větším ztrátám ve vedení oproti střídavému proudu. No možná se pletu.

+3/0
21.2.2014 20:04

J14a28n 82K59ř62í55ž 6665313445198

...ne,nepletete.

0/0
21.2.2014 20:47

J73i53r38i 28D95o13b41r44ý 9148499603

To je ale dano tim, ze v zasuvce musi byt relativne male/bezpecne napeti. Ale pro efektivni prenos na dalku je nutne vysoke napeti a pokud mozno maly proud.

A vyrobit neco jako transformator pro stejnosmerny proud bylo mimo moznosti prelomu 19/20 stoleti.

Stridave napeti, ale zacina by problem u extremne dlouhych vedenich, kdy ta stridavost zpusobuje nezanedbatelne ztraty napriklad tim, ze indukuje proud do vseho kolem co je vodive a to morska voda bohuzel je.

0/0
21.2.2014 21:24

J32a15n 24S59a42l90o21m76o56n 4889790861885

U stejnosměrného proudu se to zařízení nejmenuje transformátor, ale mněnič. Všeobecně je problém stejnosměrné napětí zvýšit (to se dělá násobičem), naopak na jeho snížení stačí jednoduchý odporový bočník. :-) Nejsem odborník na podmořskou kabeláž, ale předpokládám, že induktivním ztrátám ve vedení střídavého proudu i v podmořském kabelu lze zabránit konstrukcí toho kabelu (nebo je alespoň omezit). Nicméně to by byl jediný logický důvod proč pro toto využít stejnosměrný proud. Ovšem u stejnosměrného proudu jsou zase obrovské ztráty v odporu samotného vodiče.

0/−2
21.2.2014 21:32

J66i17r72i 15D18o48b11r13ý 9898599643

U stejnosmerneho proudu jsou ztraty v odporu vodice stejne jako u stridaveho. Ale ztraty v odporu vodice nejsou jedine zejmena u stridaveho proudu.

A srazeni napeti na bocniku? Jako vtip dobry, ale jinak? Zvysovani napeti se dela kvuli tomu, ze na stejny vykon staci mensi proud ktery ma pak mensi ztraty oporem vodice. Seriovy odpor na snizovani se navic ani nenazyva bocnik:-)

A i zvysovani nasobicem je dobry vtip, to se pouziva je na malinke vykony v elektronice, v energetice je to na prd.

Menice se delaji jinak. Ale to uz jsem nepatri.

+2/0
21.2.2014 23:49

J49a60n 70K23ř38í97ž 6625313825748

To ale zřejmě nebude extrémně dlouhé vedení.

Stejnosměrný proud transformovat nelze už z principu.

0/0
22.2.2014 7:17

J81a22n 68K98ř29í63ž 6545533875308

Relativním malým napětím 240/400V rozhodně nazvat nelze.

0/−1
22.2.2014 7:20

J93i66r48i 60D88o40b36r35ý 9648479573

Relativne. Stejnosmerna napeti pouzivana k prenosu na vekou vzdalenost jsou okolo 1 milionu V.

+1/0
22.2.2014 9:06

J42a55n 58K19ř80í30ž 6975473575368

...a kde to mají?

Odkázek by nebyl?

0/0
22.2.2014 11:23

J57i13r24i 84D93o14b16r88ý 9848569583

Hledejte na google heslo HVDC. Bezne se pouziva 800kV, ale uz jsou i vedeni 1100kV (napriklad Cina Zhundong - Sichuan bohuzel foto nemam)

0/0
22.2.2014 11:38

J11a38n 70K82ř22í19ž 6335973715368

..už na to letím.

Děkuju za odkaz.

0/0
22.2.2014 11:40

J66a44n 27K48ř65í19ž 6885473435568

Zajímavé!

Ponořím se ještě hlouběji.

Tedy mám na mysli to prostudování dalších pramenů.:-)

0/0
22.2.2014 11:50

P16e40t92r 45N62ě34m74e94c 4350293460797

Tak proč to chtějí tahat stejnosměrem takovou dálku? Tomu nerozumím.

0/0
21.2.2014 21:39

M90a98r40t26i86n 36N68e20r74m48u84t 9107907678959

nejspíš kvůli kapacitním ztrátám - takový kondenzátor (druhý pól je obklopující voda) se nabije při zapnutí a pak už jím nic neutíká.

0/0
22.2.2014 1:54

J45a37n 93K27ř50í51ž 6985513705458

...ale to snad ne!:-)

0/0
22.2.2014 7:23

M34a29r86t43i38n 72N52e88r86m53u28t 9187487318619

eh máte pravdu, moc piv. Ta voda má na svědomí induktivní ztráty, jinak kapacitní jsou tam samozřejmě taky.

0/0
22.2.2014 8:06

J78a32n 81K67ř54í92ž 6545933375398

...hlavně by to zabilo lidi.

Nemůžete jako pracovní vodič použít oceán či moře.

0/0
22.2.2014 8:48

M66a40r12t95i38n 90N56e69r80m62u16t 9807757468759

proboha, nemyslel jsem použít moře jako druhý pól8-o. Ale tím, že jako dostatečně vodivý materiál obklopuje oba vodiče, zvyšuje kapacitu mezi nimi

0/0
22.2.2014 10:55

J42a21n 14K24ř77í37ž 6875723645708

Tak tím si taky nejsem jist.

Voda-mořská-je vodičem proudu velmi dobrým.

A někde by mohla "probíjet" mezi vodiči.

0/0
22.2.2014 11:19

M28a27r83t25i51n 79N34e58r14m70u41t 9507917588629

to je jako rozhovor s mým synem - jakmile není něco přesně řečeno ("Ničeho se tady nedotýkej" "Ale jak mám teda chodit?!"). Jistě že je napřed izolace. Ale vodivá voda způsobí, že plocha kondenzátoru se zvětší - dráty na sebe "kapacitně vidí" nejen přímo proti sobě, ale ze všech stran

0/0
22.2.2014 14:28

J71a47n 67K68ř55í96ž 6565453905218

...a co máte furt s tou kapacitou?:-)

0/0
22.2.2014 15:58

M81a50r79t59i11n 78N67e46r34m19u72t 9717547398829

protože jste zřejmě pochopil, že by se mi líbilo táhnout ss proud vodou napřed jedním drátem a v další verzi dvěma holými, proto zakládám společnost pro uvádění příběhů na pravou míru

0/0
22.2.2014 17:02

M80a31r70t74i43n 91N28e55r60m16u89t 9307137198739

když je problém s kapacitou drátů na stožárech vůči zemi (musejí se občas prorotovat fáze), co teprve v moři

0/0
22.2.2014 11:01

J71a81n 91K13ř68í38ž 6545973135918

...myslím si to samé.

Ono vést 500V a 500kV je velikánský rozdíl!

Natož ještě vyšší napětí.

To je zkrátka to,čemu se říká "přenosový problém".

0/0
22.2.2014 11:22

J72a13n 66K48ř88í98ž 6925373855738

On je to spíš ideologický návrh.(Nemá to nic společného s politikou).

Zřejmě to bude alternativa obou systémů.

0/0
22.2.2014 7:13

F74e84r69d57i29n63a94n28d 53S21m57r64č37e60k 7478891797507

Z dlouhodobého hlediska je to naprosto nesmyslná myšlenka. Hranice lidského chtíče ovládnout tuto planetu ztrácí sebekontrolu a zahrává si s mocnějším, než lidstvo kdy bude. Už dnes je v případě nenadále seismické katastrofy ohrožen Island jako jeden z prvních, vč. kaldery pod Yellowstonem. Ale ne, my si pořád musíme myslet, že vše zkrotíme, ovládneme a využijeme. Jako třeba "těžbu" meteoritů...

+2/−13
21.2.2014 12:42

T69o53m36á32š 67M82o70r87a60v16č71í16k 3967916273445

"Hranice lidského chtíče ovládnout tuto planetu ztrácí sebekontrolu a zahrává si s mocnějším, než lidstvo kdy bude".

Až zjistíte, že se energie získává i z jádra nechtěl bych vidět vaše zděšení;-)

+13/−1
21.2.2014 13:57

V97o86j22t44ě83c15h 43R35ů54ž91e43k 9189752160118

A co teprve až se začne využívat jaderná fúze, vždyť tu přece používá slunce!!!!8-o8-o

+4/0
21.2.2014 18:16

J97a28n 51K66ř41í47ž 6515263865858

...a už se neozval.

Zdrtil jste ho tou informací,gůgl otevřel,zjistil že to tak je a nyní se nachází na ARO,nebo minimálně v šoku!;-DR^R^R^

0/−1
21.2.2014 20:51

P40a12v87e56l 46N23o64v46á91k 7611596779443

Mám obavu ze pokud dojde k te vaší nenadále seizmicke katastrofě pod Yelowstonem člověk s tím nic neudělá a budem doufat ze to prezijem...

+1/0
21.2.2014 14:03

T65o64m19á10š 77M75o48r61a22v53č15í72k 3877546343845

Ta oblast vybuchuje docela často. Nejčastější jsou tam hydrotermální exploze a to nemám na mysli gejzíry.

0/0
21.2.2014 14:17

M96a55r69t35i57n 53J12i54r78o17u77s78e70k 7826535505298

Sopky na Islandu nechrlí eruptivní magma. Jde jen o postupné rozevírání Zemského riftu. Navíc láva není radioakticní svinstvo, takže když se to rozbije, nebude to trávit široké okolí jako Černobyl nebo Fukušima, ale jen to přestane dodávat "šťávu".

+1/−4
21.2.2014 14:03

T82o84m12á32š 46M73o50r47a33v28č57í82k 3827586683395

Přesněji řečeno sopky na Islandu při svých erupcích chrlí lávu:-) a nejde jen o rozevírání zemského riftu, protože to by byl Island na dně oceánu, ale jde o vzácné spojení hot-spot a riftu.

0/0
21.2.2014 14:30

L61a94d16i89s52l86a22v 61S64o31u70k97u69p 9897389107647

Přesně.

0/0
21.2.2014 16:57

J52a14n 68F31r62o59l81í29k 6866330345534

O širokém okolí se dá mluvit jen u Černobylu. Ve Fukušime bylo 30 km pásmo uzavřeno preventivně. Nyní je zakázaná oblast přibližně 5x10 km

+1/0
21.2.2014 14:38

J71i94ř57í 18K48o19c87u47r60e76k 6955724505668

Když před cca 70.000 lety bouchla sopka v Lake Toba, tak po ní zbyl kráter 100 km dlouhý a 30 km široký.

Těžko říct zda to bylo lidskou činností, lidskýcm chtíčem po energii nebo něčím podobným, jak se nám dnešní nástupci "strašení čertem" snaží namluvit.

Indie je velká asi jako Evropa od Gibraltaru po čáru Riga-Cařihrad. Celá byla zasypaná sopečným popelem do výšky až 2 metrů. Člověk v té době louskal pazourkem kokosové ořechy a ve srovnání s tím byl Černobyl jenom takový prskanec.

+8/−1
21.2.2014 15:35

T24o13m51á77š 42M88o57r28a39v54č98í17k 3977446343695

"Až do výšky 2 metrů" znamená průměrný spad 10 cm s tím, že je v Indii jedna lokalita, kde je popel jako naplavenina ve vrstvě silné až 6 metrů. A to je tak trošku rozdíl.

+3/0
21.2.2014 16:19

E64d62a 86D17r92á36b22e88k 7319802493627

nene, to by bylo "až 6 metrů":-)

0/0
26.2.2014 12:47

D13a75v17i95d 80Š94a44f78r76á19n90e45k 5957524647133

Ohledně toho vašeho srovnání snad jen to, že člověk řeší otázky jedné, dvou generací, navíc v kontextu k vlastní činnosti. Tematika jaderné energetiky aktuální je, výbuchy supervulkánů na prahu lidského rodu ne. Celá věda.

0/0
21.2.2014 19:51

J18a40r21o52s23l89a21v 43B84r42ü73m87m89e62r 7554613486

Výbuchy supervulkánů aktuální jsou, protože několika tiká čas. Ale na rozdíl od jaderných otázek, které řešit umíme, tak výbuch SV opravdu ne, tam lze jedině počkat až to bouchne, usadí se první prach a pak se přizpůsobit změněné ekologické situaci.

+2/0
23.2.2014 11:35







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.