Diskuse k článku

„Přestaňte blbnout“, navrhněte vlastní experiment a jeďte do Las Vegas

Pošlete nápad na vlastní experiment a my vás vezmeme do Las Vegas. Vědecké poznání má mnoho podob - hypotézy, teorie, rovnice... Jedním ze základních kamenů přírodních věd je ale experiment. Právě ten umožňuje oddělit správné hypotézy od špatných a otevírat nové kapitoly poznání. Navrhněte vlastní experiment a my vám jej pomůžeme uskutečnit.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K40a90m33i86l 36K36r52b62á95l56e42k 6464912315663

teď si lámu hlavu s jedním jevem z genetiky a nikdo mi zatím nedokázal vysvětit, jak to je.

Je člověk, má 2 rodiče, 4 prarodiče, 8 praprarodičů atd. v 10.generaci je to už 1024 předků, ve dvacáté milion. Kolik genetické informace z těchto předků ale člověk v sobě má? 

Každý máme půl od matky a půl od otce, ale od každé babičky a dědečka už nemůžeme mít přesně 25%. Problém je totiž v tom, že genetická informace není nekonečně dělitelná, ale je předávána v 46 balíčcích (chromozomech). Od otce a od matky jich máme po 23 kusech, ale od prarodičů v nejlepším případě bude poměr 12:11, ale může být i větší. A už v šesté generaci, kdy máme 64 předků, už s řadou z nich nemůžeme mít geneticky absolutně nic společného. A od té chvíle jsou celé linie předků pro nás geneticky naprosto irelevantní, nezdědili jsme po nich vůbec nic. V každé další generaci je vždy jen 46 předků, od kterých jsme zdědili jeden chromozom.

+1/−1
12.9.2014 14:04

K88u56b91a 38D82r67a51g89o73u90n 8748236471195

No v biologii mám tedy velké mezery, ale pokusím se svým laickým pohledem. Samotná dedičná informace je dána kombinací a sekvencemi genomu. Tedy matka předává své geny nakombinované s geny otce. Z čehož by šlo usoudit, že můžete mít genetický předpoklad pro rozvoj nějaké choroby po praprabábě, ale nemusíte mít správnou sekvenci pro rezavé vlasy od pradědy. Jednotlivé kusy genomu mají různou "odolnost", která se uplatní při křížení u příležitosti vzniku nové generace. Takže kolik si toho zachováte z předešlých generací je individuální. Ale jak píši, vím toho dost málo, taže pokud to někdo upřesní či opraví budu jen rád.

0/0
12.9.2014 14:27

P11a88v30e44l 50K12r75e79j24č40í27ř 2592301443346

Tak základ celého problému tkví asi v tom, že to není problém. Vypadá to, že vycházíte z jakési představy, že spermie má půl chromozomů od otce a vajíčko půl chromozomů od matky. Jenže tak to není. Tvorba pohlavních buněk je poměrně komplikovaný proces, při kterém dojde k jakémusi proházení alel, takže vzniklý chromozom neodpovídá žádnému chromozomu svého rodiče. Navíc jednotkou genetické informace není chromozom, to bychom se se 46ti bity moc daleko nedostali. A poslední věc, že 90 % DNA je stejně jen nějaký balast, který se nejspíš k ničemu nepoužívá.

0/0
12.9.2014 14:37

P42e37t42r 75S64v54o20b87o82d55a 9205877114590

tech 90% definuje nas druh a dela z nas lidi :-) - jednak poskytuje regulacni material pro geny, umoznuje preskupovani genomu a vytvari mezidruhovou barieru.

0/0
12.9.2014 21:06

P95a61v22e15l 52K93r67e22j11č50í28ř 2892191413616

Jestli jste odborník, tak mi spíš napište, jestli jsem pochopil správně to s tím vytvářením pohlavní buňky - jestli chromozomy obsažené ve spermii nebo ve vajíčku odpovídají kompletně některému z chromozomů rodiče. Já to pochopil tak, že ne, že to není přesná kopie původních chromozomů.

0/0
12.9.2014 21:53

P20e33t46r 17S64v41o63b42o47d81a 9645897104470

Panu Krbalkovi slo o mnozstvi predane geneticke informace od konkretniho predka pres X generaci. Bez ohledu na crossing over, kazdy rodic preda svemu potomku 1/2 sve geneticke informace (jednu kopii geneticke informace, chcete-li). Crossing over - to prohazovani alel - a nahodny rozchod chromozomu do pohlavnich bunek pak rozhoduje o tom, jak ta 1/2 bude namichana z genetickeho materialu prarodicu. Nechtel jsem pana Krbalka mast timhle komplikovanym michanim, protoze slo o to, ze jeho uvaha je spravna, ze kdyz jeden rodic preda pulku sve DNA, tak po X generacich potomek ma od jednoho konkretniho praprapraprarodice uz jenom minimalni mnozstvi jeho DNA.

Vy  jste zduraznil jeden dulezity mechanisms a to, ze DNA mezi stejnymi chromozomy se muze pri vzniku spermie nebo vajicka namichat. V tom mate pravdu taky. Dva stejne chromozomy si pri vzniku pohlavni bunky muzou vzajemne prohodit material a potom je jeden takovy hybridni chromozom vybrany do jedne pohlavni bunky. Takze mate take pravdu.

+1/0
12.9.2014 23:35

P87e40t24r 74S29v28o78b15o53d76a 9495667294350

Mate naprostou prvadu - v 10 generaci mate po otcove linii pravdepodobne zdedeny pouze chromozom Y (jehoz vybava je chuda a +/- jenom urcuje pohlavi)  a po materske linii pouze mitochondrialni DNA. Otec vam preda pulku sve geneticke vybavy a v ni je idealne 1/2 od jeho otce (protoze ze dvou sad chromozomu se nahodne z kazde sady vybere jeden), takze pravdepodobnost, ze jeden chromozom se preda pres X generaci ke konkretnimu potomkovi (pokud nebudeme jeste uvazovat crossing-over) je 1/2^X. Proto se take mluvi o jakesi "polevce" geneticke vybavy jednoho druhu (populace), ktera se neustale micha.

0/0
12.9.2014 21:04

P90a56v73e44l 77K36r71e32j72č80í45ř 2282411293746

Může mi někdo vysvětlit, co přesně má znamenat věta: "Váš experiment nemusí „objevit Ameriku“, to jsme koneckonců s našimi experimenty také zatím nedokázali." Termín "objevit Ameriku" totiž znamená objevit něco, co už je dávno známé. Takže oni se svými experimenty zatím nedokázali objevit něco, co je dávno známé. Takže dokázali objevit něco neznámého? Nebo co vlastně?

+1/0
12.9.2014 11:14

D90a17n30i22e72l74a 65U66r42b38a11n85o58v40á 2304890455986

no jo, ale když my jsme v rubrice technet......;-D

+1/0
12.9.2014 17:04

K54a23r80e51l 58V54a64c53h65u52t 9133232479163

Podle vaší definice jsou ale nejlepšími experimentátory podvodníci!!  Dostanou nápad a uskuteční ho. A když jim vyjde, mají vyděláno! ;-D

0/0
12.9.2014 9:35

D14a78n82i25e66l90a 92U98r56b52a70n86o87v36á 2334740585786

Když to vyjde tak to nejsou podvodníci;-)

0/0
12.9.2014 17:05

B30r97o65n24i68s48l58a74v 56M29e18r22t63l29í89k 1932811791562

Nevznikne foukanim koure do vody zlato?

0/0
12.9.2014 9:01

M15a32r53t16i55n 66F38r79a71n66t37i29š90e93k 7335910493505

hlásím se k provedení experimentu s kvalitním doutnikem

0/0
12.9.2014 10:00

J89i19r43k66a 90H44o73n89c43ů 2884514951928

Nevznikne. Pokus byl proveden jistým Cimrmanem.

0/0
12.9.2014 11:15

B54r53o27n53i55s76l91a20v 56M39e68r86t17l28í98k 1272281391362

A uz nekdo vyzkousel mliko, ocet, olej? Je nutno zmapovat kazdou slepou cesticku :-)

0/0
12.9.2014 11:18

J50i53r90k69a 22H47o40n19c42ů 2654334491378

To nevím. Asi nevyzkoušel. Tedy směle do toho ...

0/0
12.9.2014 11:22

P74a73v81e75l 72K50r77e25j57č40í42ř 2782741793836

Nebyl. Pokus byl proveden Augustem Strindbergem.

0/0
12.9.2014 11:37

D25r73a71h25o58m24í55r 48S62t82r15o15u25h66a59l 4535338892404

Mě už roky překáží teorie, která se učí ve škole a přitom je to blbost - že všechny předměty mají v gravitačním poli stejné zrychlení. Navrhuju experiment dostat na Měsíc opravdu velký šutr a zrnko prachu. Pomocí přesných laserových systémů potom prokázat, že těžší předmět skutečně dopadne rychleji ze stejné výšky.

Začněte na školách vyučovat Newtona a ne Galilea, sakra...

Jo a ještě bych chtěl vyvrátit hloupý universální předpoklad, že s rostoucí vzdáleností dvou předmětů klesá jejich přitažlivost.

0/0
12.9.2014 8:35

D21r43a46h32o53m76í61r 21S92t23r58o89u47h66a56l 4925678922174

Jo a bacha, aby měření neovlivnilo výsledek.

0/0
12.9.2014 8:52

J89a23n 28K34ř28í92ž 6675453625588

Už se stalo.

Zaspal jste dobu!;-D

0/−1
12.9.2014 9:00

J85a18r88o43m67í49r 78K50r28á47l 4960139624359

R^;-D;-D  Apollo 14 ?

0/0
12.9.2014 9:27

J14a91n 67K47ř67í72ž 6905603265108

Ano.:-)

0/−1
12.9.2014 9:30
Foto

P27a92v19e27l 39K85a41s98í62k94, 37T49e11c13h98n17e24t27.74c69z

Myslíte http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/lunar/apollo_15_feather_drop.html (Apollo 15)?

0/0
12.9.2014 10:05
Foto

P91a19v64e98l 24K10a98s96í93k84, 16T34e91c87h25n73e40t61.20c41z

Myslíte třeba vztah na dálku? :-)

Jinak se ale bojím, že vaše předpoklady jdou trochu proti tomu, co učí fyzika (nejen ta na střední škole). Ale od toho jsou tu experimety - dokažte, že máte pravdu.

+1/0
12.9.2014 10:01

D16r97a50h67o96m63í90r 63S48t59r58o73u85h55a17l 4185388202124

Neměl jsem právě na mysli upuštění pírka s kladivem jako důkaz toho, že dopadnou stejně rychle, ale naopak. Newton jasně říká, že hmotnější předměty se přitahují větší silou... ehm a teď jsem zapomněl ještě na hybnost těch předmětů... asi budu ještě přemýšlet :-)

0/0
12.9.2014 13:14

D39r85a44h14o76m87í12r 57S22t87r34o76u62h16a42l 4625938682954

Áha, pan Kocourek se mě zastal :D.

0/0
12.9.2014 13:16

J11i59ř19í 45K58o43c36u42r48e45k 6795174455308

Máte pravdu, těžší předmět bude (ve vakuu) padat rychleji. Těžší předmět má totiž vyšší gravitaci než předmět lehký. Ovšem při porovnání cihly a stejně velkého kusu polystyrenu je to jako v tom chytáku s mouchou a železničním mostem: Ano správně, teoreticky se železniční most prohne...

0/0
12.9.2014 13:13

D58r80a54h71o93m72í78r 94S16t77r75o23u82h94a66l 4525928232494

A proto chci použít několikatunový meteorit vs. zrnko prachu.

0/0
12.9.2014 13:16

P41a18v51e29l 50K84r69e50j55č63í21ř 2412801883556

Snažíte se sice hezky, ale nemáte pravdu ani vy ani pan Kocourek. Vtip je totiž v tom, že meteorit a zrnko prachu budou sice přitahovány každý jinou silou, ale jejich gravitační zrychlení bude stejné. Protože totiž záleží pouze na hmotnosti toho "velkého" tělesa, který gravitaci vytváří.

Pokud byste pustil několikatunový meteorit a zrnko prachu na Měsíc, dopadnou možná různě, ale jenom proto, že ten meteorit bude mít jinak těžiště a jinak rozloženou hmotu. Aby byl experiment objektivní, musela by obě tělesa mít i srovnatelný rozměr. Tedy doporučuji pouštět zrnko a prachu a neutronovou hvězdu velikosti zrnka prachu. Tam pak ale bude otázka, jestli spíš zrnko prachu a Měsíc nespadnou na tu hvězdu.

0/0
12.9.2014 13:42
Foto

P13a35v86e90l 10K94a27s15í53k41, 69T44e59c40h74n94e52t66.67c13z

To je pořád dokola - těžší předmět je přitahován větší silou, ale je také potřeba větší síla, aby ten předmět uvedla do pohybu. No a pokud tam nění nějaký odpor vzduchu nebo tření, tak výsledkem je stejná rychlost.

0/0
12.9.2014 13:35

P21e16t60r 14S85v33o32b32o41d93a 9455947344370

Experiment muze hypotezu vyvratit, ale z principu ji nemuze "jednoznacne potvrdit". Je to tak, ze s kazdym neuspesnym pokusem o vyvraceni hypotezy se tato stava robustnejsi. Ale porad na jeji vyvraceni staci jeden dobry experiment. Dnesni veda stoji na tom, ze dosahnout (absolutne dokazat) lze omylu, pravdy naopak nejde dosahnout, ale lze se k ni s nejakou pravdepodobnosti priblizit.

+2/0
11.9.2014 18:18

M91i41c65h11a23l 53C24h12a97l87u80p50a 6198190809673

„Žádné množství pokusů nikdy nemůže dokázat, že jsem měl pravdu. Jediný pokus však kdykoliv může dokázat, že jsem se mýlil.“

A. Einstein

+1/0
11.9.2014 21:50

P68e74t22r 84S44v95o73b82o15d75a 9725937734590

Nebo tak :-) ... jde mi o to, ze jak je ta "vedecka metoda" popsana v ramecku, tak uplne vedecka neni. Nejsem sice schopnej kvalifikovane diskutovat o Popperove objektivnim poznani, ale zadny vedec by nemel nez uzardeni vypustit z pusy, ze hypotezu potvrdil nebo ze dokonce dokazal jeji pravdivost. Lidi, co navrhujou experimenty, aby potvrdili svoje domnenky misto, aby je opravdu testovali, vedu pohrbivaji. Zni to mozna jako slovickareni, ale kouzlo soucasne zapadni vedy je v tom, ze respektuje, ze pravde se lze jenom priblizit. Pokud ma nekdo potrebu neco dokazovat a chce mit jistotu, muze si navrhnout takovou hypotezu, kterou by mohl vyvratit. Zni to cimrmanovsky, ale je to uzitecny ukrok stranou, na kterem de facto stoji soucasna zapadni veda.

+1/0
11.9.2014 23:01
Foto

P94a73v19e32l 48K43a39s50í52k23, 88T18e18c72h32n44e23t22.51c72z

Ano, problém indukce, do toho jsem se nechtěl pouštět. Řekněme, že můžeme pracovat s "prakticky použitelnými" teoriemi, podloženými experimenty. Jak správně říkáte, vědecká metoda se přibližuje pravdě, nemůže si činit nárok na absolutní pravdu. Z podstaty věci - a i když se to často nezdá - je vědecké poznání velmi pokorné, protože ani jiné být nemůže.

0/−1
12.9.2014 10:07

D34a69n81i48e91l94a 67U82r95b46a79n29o38v47á 2914160405856

s tím úplně nesouhlasím bohužel i ve vědě funguje cosi jako náboženství - tedy jakmile je nějaká teorie dostatečně silná tak se začne považovat za nevyvratitelnou a vědci, kteří se jí pokouší zpochybnit jsou často automaticky považováni za šarlatány, někdy jsou dokonce kvůli tomu vyloučeni z vědeckých kruhů, jako by ty staré teorie byly něco zcela nedotknutelného.

Dogmatizmus se buhužel nevyhýbá ani vědě a i zde se nesmí šahat na uznávané pravdy. V podstatě se toho od dob Galilea zas tak moc nezměnilo, akorát už ty "bezvěrce" neupalují.;-D

+1/0
12.9.2014 17:11

P70e47t38r 27S31v98o95b35o86d11a 9595697614600

... to je oblibeny laicky nazor ... tenhle argument vyhovuje prave sarlatanum, protoze vedi, ze pri kritickem zkoumani jejich domnenky neobstoji, nebo uz byly dokonce opakovane vyvraceny a stejne je nechteji opustit ... je jednodussi vedu vydavat jenom za prevlecene nabozenstvi nebo dokonce vedu povrchne napodobovat, aby argumenty dostaly punc verohodnosti (Institute of Creation Science, Institute of Homeopathy ...)

0/0
12.9.2014 21:17
Foto

P52a11v34e34l 91K69a40s52í75k55, 54T15e43c68h79n70e79t26.13c37z

Viz odstaveček o imunizaci: http://technet.idnes.cz/konspiracni-teorie-11-zari-13-let-pote-dbr-/tec_technika.aspx?c=A140911_143338_tec_technika_pka „Konspirační myšlení je zvláště příhodná strategie imunizace a pochybného potvrzení. Zastánce konspirační teorie považuje každou anomálii ve většinově přijímaném pohledu na historickou událost za důkaz zákeřného spiknutí,“ píšeMark Boudry v knize Filosofie pseudovědy. „Na druhou stranu, anomálie v hypotézách zastánců konspiračních teorií lze vysvětlit tak, že to je přesně to, co konspirační teorie předvídá. U spiklenců se dá přece očekávat, že budou falšovat důkazy a šířit dezinformace a falešné teorie.“

0/0
13.9.2014 11:31



Najdete na iDNES.cz