Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

„Přestaňte blbnout“, navrhněte vlastní experiment a jeďte do Las Vegas

Pošlete nápad na vlastní experiment a my vás vezmeme do Las Vegas. Vědecké poznání má mnoho podob - hypotézy, teorie, rovnice... Jedním ze základních kamenů přírodních věd je ale experiment. Právě ten umožňuje oddělit správné hypotézy od špatných a otevírat nové kapitoly poznání. Navrhněte vlastní experiment a my vám jej pomůžeme uskutečnit.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K43a79m37i83l 15K90r16b81á77l12e66k 6264432775443

teď si lámu hlavu s jedním jevem z genetiky a nikdo mi zatím nedokázal vysvětit, jak to je.

Je člověk, má 2 rodiče, 4 prarodiče, 8 praprarodičů atd. v 10.generaci je to už 1024 předků, ve dvacáté milion. Kolik genetické informace z těchto předků ale člověk v sobě má? 

Každý máme půl od matky a půl od otce, ale od každé babičky a dědečka už nemůžeme mít přesně 25%. Problém je totiž v tom, že genetická informace není nekonečně dělitelná, ale je předávána v 46 balíčcích (chromozomech). Od otce a od matky jich máme po 23 kusech, ale od prarodičů v nejlepším případě bude poměr 12:11, ale může být i větší. A už v šesté generaci, kdy máme 64 předků, už s řadou z nich nemůžeme mít geneticky absolutně nic společného. A od té chvíle jsou celé linie předků pro nás geneticky naprosto irelevantní, nezdědili jsme po nich vůbec nic. V každé další generaci je vždy jen 46 předků, od kterých jsme zdědili jeden chromozom.

+1/−1
12.9.2014 14:04

K29u17b17a 75D93r70a87g35o17u43n 8488716931465

No v biologii mám tedy velké mezery, ale pokusím se svým laickým pohledem. Samotná dedičná informace je dána kombinací a sekvencemi genomu. Tedy matka předává své geny nakombinované s geny otce. Z čehož by šlo usoudit, že můžete mít genetický předpoklad pro rozvoj nějaké choroby po praprabábě, ale nemusíte mít správnou sekvenci pro rezavé vlasy od pradědy. Jednotlivé kusy genomu mají různou "odolnost", která se uplatní při křížení u příležitosti vzniku nové generace. Takže kolik si toho zachováte z předešlých generací je individuální. Ale jak píši, vím toho dost málo, taže pokud to někdo upřesní či opraví budu jen rád.

0/0
12.9.2014 14:27

P31a57v78e55l 29K59r92e15j59č97í74ř 2102171983976

Tak základ celého problému tkví asi v tom, že to není problém. Vypadá to, že vycházíte z jakési představy, že spermie má půl chromozomů od otce a vajíčko půl chromozomů od matky. Jenže tak to není. Tvorba pohlavních buněk je poměrně komplikovaný proces, při kterém dojde k jakémusi proházení alel, takže vzniklý chromozom neodpovídá žádnému chromozomu svého rodiče. Navíc jednotkou genetické informace není chromozom, to bychom se se 46ti bity moc daleko nedostali. A poslední věc, že 90 % DNA je stejně jen nějaký balast, který se nejspíš k ničemu nepoužívá.

0/0
12.9.2014 14:37

P59e65t11r 29S36v57o10b75o28d73a 9255667854650

tech 90% definuje nas druh a dela z nas lidi :-) - jednak poskytuje regulacni material pro geny, umoznuje preskupovani genomu a vytvari mezidruhovou barieru.

0/0
12.9.2014 21:06

P94a79v82e72l 43K16r18e30j94č85í98ř 2872981573246

Jestli jste odborník, tak mi spíš napište, jestli jsem pochopil správně to s tím vytvářením pohlavní buňky - jestli chromozomy obsažené ve spermii nebo ve vajíčku odpovídají kompletně některému z chromozomů rodiče. Já to pochopil tak, že ne, že to není přesná kopie původních chromozomů.

0/0
12.9.2014 21:53

P69e43t72r 23S34v10o43b49o21d37a 9445117304300

Panu Krbalkovi slo o mnozstvi predane geneticke informace od konkretniho predka pres X generaci. Bez ohledu na crossing over, kazdy rodic preda svemu potomku 1/2 sve geneticke informace (jednu kopii geneticke informace, chcete-li). Crossing over - to prohazovani alel - a nahodny rozchod chromozomu do pohlavnich bunek pak rozhoduje o tom, jak ta 1/2 bude namichana z genetickeho materialu prarodicu. Nechtel jsem pana Krbalka mast timhle komplikovanym michanim, protoze slo o to, ze jeho uvaha je spravna, ze kdyz jeden rodic preda pulku sve DNA, tak po X generacich potomek ma od jednoho konkretniho praprapraprarodice uz jenom minimalni mnozstvi jeho DNA.

Vy  jste zduraznil jeden dulezity mechanisms a to, ze DNA mezi stejnymi chromozomy se muze pri vzniku spermie nebo vajicka namichat. V tom mate pravdu taky. Dva stejne chromozomy si pri vzniku pohlavni bunky muzou vzajemne prohodit material a potom je jeden takovy hybridni chromozom vybrany do jedne pohlavni bunky. Takze mate take pravdu.

+1/0
12.9.2014 23:35

P55e52t40r 28S89v92o21b18o14d37a 9255347264590

Mate naprostou prvadu - v 10 generaci mate po otcove linii pravdepodobne zdedeny pouze chromozom Y (jehoz vybava je chuda a +/- jenom urcuje pohlavi)  a po materske linii pouze mitochondrialni DNA. Otec vam preda pulku sve geneticke vybavy a v ni je idealne 1/2 od jeho otce (protoze ze dvou sad chromozomu se nahodne z kazde sady vybere jeden), takze pravdepodobnost, ze jeden chromozom se preda pres X generaci ke konkretnimu potomkovi (pokud nebudeme jeste uvazovat crossing-over) je 1/2^X. Proto se take mluvi o jakesi "polevce" geneticke vybavy jednoho druhu (populace), ktera se neustale micha.

0/0
12.9.2014 21:04

P91a98v41e71l 11K87r28e26j10č96í52ř 2912811543826

Může mi někdo vysvětlit, co přesně má znamenat věta: "Váš experiment nemusí „objevit Ameriku“, to jsme koneckonců s našimi experimenty také zatím nedokázali." Termín "objevit Ameriku" totiž znamená objevit něco, co už je dávno známé. Takže oni se svými experimenty zatím nedokázali objevit něco, co je dávno známé. Takže dokázali objevit něco neznámého? Nebo co vlastně?

+1/0
12.9.2014 11:14

D94a77n51i11e88l58a 54U63r22b12a88n94o68v25á 2324820415946

no jo, ale když my jsme v rubrice technet......;-D

+1/0
12.9.2014 17:04

K33a65r21e24l 47V16a32c54h70u98t 9153262129413

Podle vaší definice jsou ale nejlepšími experimentátory podvodníci!!  Dostanou nápad a uskuteční ho. A když jim vyjde, mají vyděláno! ;-D

0/0
12.9.2014 9:35

D76a34n21i20e77l97a 13U42r90b74a29n87o91v13á 2914900545916

Když to vyjde tak to nejsou podvodníci;-)

0/0
12.9.2014 17:05

B88r96o88n86i29s71l21a40v 86M50e51r31t19l50í13k 1832781661832

Nevznikne foukanim koure do vody zlato?

0/0
12.9.2014 9:01

M55a57r30t84i55n 66F17r80a56n40t12i65š77e94k 7225350563485

hlásím se k provedení experimentu s kvalitním doutnikem

0/0
12.9.2014 10:00

J87i37r31k33a 57H36o90n11c13ů 2334764651828

Nevznikne. Pokus byl proveden jistým Cimrmanem.

0/0
12.9.2014 11:15

B61r88o16n75i35s14l50a40v 65M44e26r54t32l15í93k 1212291521722

A uz nekdo vyzkousel mliko, ocet, olej? Je nutno zmapovat kazdou slepou cesticku :-)

0/0
12.9.2014 11:18

J17i71r52k19a 45H66o29n97c61ů 2964394261788

To nevím. Asi nevyzkoušel. Tedy směle do toho ...

0/0
12.9.2014 11:22

P52a16v35e98l 94K43r32e28j80č22í82ř 2852891663226

Nebyl. Pokus byl proveden Augustem Strindbergem.

0/0
12.9.2014 11:37

D20r46a78h97o39m65í46r 39S88t81r44o32u26h68a82l 4215668822284

Mě už roky překáží teorie, která se učí ve škole a přitom je to blbost - že všechny předměty mají v gravitačním poli stejné zrychlení. Navrhuju experiment dostat na Měsíc opravdu velký šutr a zrnko prachu. Pomocí přesných laserových systémů potom prokázat, že těžší předmět skutečně dopadne rychleji ze stejné výšky.

Začněte na školách vyučovat Newtona a ne Galilea, sakra...

Jo a ještě bych chtěl vyvrátit hloupý universální předpoklad, že s rostoucí vzdáleností dvou předmětů klesá jejich přitažlivost.

0/0
12.9.2014 8:35

D24r16a35h51o14m92í53r 76S73t48r33o37u32h83a42l 4185938842294

Jo a bacha, aby měření neovlivnilo výsledek.

0/0
12.9.2014 8:52

J78a10n 54K76ř68í62ž 6645533505838

Už se stalo.

Zaspal jste dobu!;-D

0/−1
12.9.2014 9:00

J58a95r24o13m78í10r 39K90r31á71l 4710879614529

R^;-D;-D  Apollo 14 ?

0/0
12.9.2014 9:27

J85a21n 18K95ř97í88ž 6455983775588

Ano.:-)

0/−1
12.9.2014 9:30
Foto

P88a43v93e36l 34K96a36s33í89k22, 29T97e49c78h36n68e39t38.92c55z

Myslíte http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/lunar/apollo_15_feather_drop.html (Apollo 15)?

0/0
12.9.2014 10:05
Foto

P37a56v38e81l 88K17a19s78í41k41, 86T59e17c77h13n11e51t49.57c37z

Myslíte třeba vztah na dálku? :-)

Jinak se ale bojím, že vaše předpoklady jdou trochu proti tomu, co učí fyzika (nejen ta na střední škole). Ale od toho jsou tu experimety - dokažte, že máte pravdu.

+1/0
12.9.2014 10:01

D45r46a89h34o29m94í98r 87S96t57r20o19u39h47a29l 4945878662784

Neměl jsem právě na mysli upuštění pírka s kladivem jako důkaz toho, že dopadnou stejně rychle, ale naopak. Newton jasně říká, že hmotnější předměty se přitahují větší silou... ehm a teď jsem zapomněl ještě na hybnost těch předmětů... asi budu ještě přemýšlet :-)

0/0
12.9.2014 13:14

D95r24a46h26o80m42í86r 65S61t28r29o90u36h37a51l 4155788292924

Áha, pan Kocourek se mě zastal :D.

0/0
12.9.2014 13:16

J97i81ř89í 83K42o53c88u11r96e68k 6735624315548

Máte pravdu, těžší předmět bude (ve vakuu) padat rychleji. Těžší předmět má totiž vyšší gravitaci než předmět lehký. Ovšem při porovnání cihly a stejně velkého kusu polystyrenu je to jako v tom chytáku s mouchou a železničním mostem: Ano správně, teoreticky se železniční most prohne...

0/0
12.9.2014 13:13

D69r69a65h50o75m87í12r 23S65t10r41o94u90h88a48l 4215908522814

A proto chci použít několikatunový meteorit vs. zrnko prachu.

0/0
12.9.2014 13:16

P86a58v13e78l 47K43r90e58j54č21í72ř 2262321313626

Snažíte se sice hezky, ale nemáte pravdu ani vy ani pan Kocourek. Vtip je totiž v tom, že meteorit a zrnko prachu budou sice přitahovány každý jinou silou, ale jejich gravitační zrychlení bude stejné. Protože totiž záleží pouze na hmotnosti toho "velkého" tělesa, který gravitaci vytváří.

Pokud byste pustil několikatunový meteorit a zrnko prachu na Měsíc, dopadnou možná různě, ale jenom proto, že ten meteorit bude mít jinak těžiště a jinak rozloženou hmotu. Aby byl experiment objektivní, musela by obě tělesa mít i srovnatelný rozměr. Tedy doporučuji pouštět zrnko a prachu a neutronovou hvězdu velikosti zrnka prachu. Tam pak ale bude otázka, jestli spíš zrnko prachu a Měsíc nespadnou na tu hvězdu.

0/0
12.9.2014 13:42
Foto

P73a29v60e19l 58K36a93s32í93k86, 69T75e53c57h15n15e78t34.51c40z

To je pořád dokola - těžší předmět je přitahován větší silou, ale je také potřeba větší síla, aby ten předmět uvedla do pohybu. No a pokud tam nění nějaký odpor vzduchu nebo tření, tak výsledkem je stejná rychlost.

0/0
12.9.2014 13:35

P11e86t82r 16S47v95o49b68o32d17a 9555297324740

Experiment muze hypotezu vyvratit, ale z principu ji nemuze "jednoznacne potvrdit". Je to tak, ze s kazdym neuspesnym pokusem o vyvraceni hypotezy se tato stava robustnejsi. Ale porad na jeji vyvraceni staci jeden dobry experiment. Dnesni veda stoji na tom, ze dosahnout (absolutne dokazat) lze omylu, pravdy naopak nejde dosahnout, ale lze se k ni s nejakou pravdepodobnosti priblizit.

+2/0
11.9.2014 18:18

M66i26c57h26a32l 31C76h98a75l84u25p49a 6148880779673

„Žádné množství pokusů nikdy nemůže dokázat, že jsem měl pravdu. Jediný pokus však kdykoliv může dokázat, že jsem se mýlil.“

A. Einstein

+1/0
11.9.2014 21:50

P24e20t26r 51S37v32o88b58o31d75a 9305567364530

Nebo tak :-) ... jde mi o to, ze jak je ta "vedecka metoda" popsana v ramecku, tak uplne vedecka neni. Nejsem sice schopnej kvalifikovane diskutovat o Popperove objektivnim poznani, ale zadny vedec by nemel nez uzardeni vypustit z pusy, ze hypotezu potvrdil nebo ze dokonce dokazal jeji pravdivost. Lidi, co navrhujou experimenty, aby potvrdili svoje domnenky misto, aby je opravdu testovali, vedu pohrbivaji. Zni to mozna jako slovickareni, ale kouzlo soucasne zapadni vedy je v tom, ze respektuje, ze pravde se lze jenom priblizit. Pokud ma nekdo potrebu neco dokazovat a chce mit jistotu, muze si navrhnout takovou hypotezu, kterou by mohl vyvratit. Zni to cimrmanovsky, ale je to uzitecny ukrok stranou, na kterem de facto stoji soucasna zapadni veda.

+1/0
11.9.2014 23:01
Foto

P28a47v67e96l 37K81a40s22í17k92, 23T78e65c16h16n71e20t34.28c27z

Ano, problém indukce, do toho jsem se nechtěl pouštět. Řekněme, že můžeme pracovat s "prakticky použitelnými" teoriemi, podloženými experimenty. Jak správně říkáte, vědecká metoda se přibližuje pravdě, nemůže si činit nárok na absolutní pravdu. Z podstaty věci - a i když se to často nezdá - je vědecké poznání velmi pokorné, protože ani jiné být nemůže.

0/−1
12.9.2014 10:07

D28a76n60i18e63l49a 74U30r93b42a72n55o33v55á 2384880945846

s tím úplně nesouhlasím bohužel i ve vědě funguje cosi jako náboženství - tedy jakmile je nějaká teorie dostatečně silná tak se začne považovat za nevyvratitelnou a vědci, kteří se jí pokouší zpochybnit jsou často automaticky považováni za šarlatány, někdy jsou dokonce kvůli tomu vyloučeni z vědeckých kruhů, jako by ty staré teorie byly něco zcela nedotknutelného.

Dogmatizmus se buhužel nevyhýbá ani vědě a i zde se nesmí šahat na uznávané pravdy. V podstatě se toho od dob Galilea zas tak moc nezměnilo, akorát už ty "bezvěrce" neupalují.;-D

+1/0
12.9.2014 17:11

P50e19t69r 85S38v85o39b29o38d74a 9795657684230

... to je oblibeny laicky nazor ... tenhle argument vyhovuje prave sarlatanum, protoze vedi, ze pri kritickem zkoumani jejich domnenky neobstoji, nebo uz byly dokonce opakovane vyvraceny a stejne je nechteji opustit ... je jednodussi vedu vydavat jenom za prevlecene nabozenstvi nebo dokonce vedu povrchne napodobovat, aby argumenty dostaly punc verohodnosti (Institute of Creation Science, Institute of Homeopathy ...)

0/0
12.9.2014 21:17
Foto

P83a25v29e98l 29K49a30s76í73k76, 72T42e72c29h45n92e59t82.25c80z

Viz odstaveček o imunizaci: http://technet.idnes.cz/konspiracni-teorie-11-zari-13-let-pote-dbr-/tec_technika.aspx?c=A140911_143338_tec_technika_pka „Konspirační myšlení je zvláště příhodná strategie imunizace a pochybného potvrzení. Zastánce konspirační teorie považuje každou anomálii ve většinově přijímaném pohledu na historickou událost za důkaz zákeřného spiknutí,“ píšeMark Boudry v knize Filosofie pseudovědy. „Na druhou stranu, anomálie v hypotézách zastánců konspiračních teorií lze vysvětlit tak, že to je přesně to, co konspirační teorie předvídá. U spiklenců se dá přece očekávat, že budou falšovat důkazy a šířit dezinformace a falešné teorie.“

0/0
13.9.2014 11:31







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.