Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Cena za ostrý obraz. Nositelé „nobelovky“ za chemii vylepšili mikroskop

Nobelovu cenu za chemii letos získali tři vědci, kteří - každý trochu jiným způsobem - vylepšili schopnosti optického mikroskopu. Díky nim dnes dokážeme sledovat fungování jednotlivých buněk a jejich funkcí. Je to pokrok, jehož výsledky můžeme zaznamenat i v praxi, třeba v medicíně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

J40i31ř22í 47Z77e73d91n39í46k 1336326

Prominte, ale tohle je dost divoky clanek, laikovi nic nerekne a nekomu kdo o tom alespon neco malo vi, to prijde uplne zamlzene

0/0
10.10.2014 15:19

P25a11v30e96l 96K82r15e37j52č90í64ř 2912451133176

Doufám, že příští rok se bude udělovat cena za dobrý zvuk a dostane ji Miloš Skalka.

0/0
9.10.2014 18:20

P96a35v32e34l 54K34r10e93j29č59í70ř 2622401713886

Mě by zajímalo, co je to "velikost lidského vlasu". Pokud myslíte průměr, tak ten se pohybuje kolem 80 mikrometrů, tedy zhruba 400x víc, než v článku uvádíte (200 nanometrů).

+3/0
8.10.2014 17:19

J21a98n 95V94a86l35e77č64k37a 7606137836336

Já chápu, že je velice obtížné psát o vědě pro laiky, ale tady jste zjednodušovali tak, až to prostě není pravda ani zdaleka. Třetí odstavec je prostě mimo. Zní to, jako že Betzig to dostal za objev GFP (green fluorescent protein), za což byla nobelovka už v roce 2008. A STED (Hellova metoda) sice dokáže zobrazovat celé buňky, ale STORM a PALM (ta další sada metod) to dokáže taky (i když pokud chcete skutečně využít možnosti, které tyto metody nabízí, je lepší sledovat jen menší výsek buňky). Vtip je v tom, že proti rozlišení obyčejné fluorescenční mikroskopie tyto metody zajímavými oklikami obcházejí difrakční limit a pracují tak s rozlišením v řádu desítek, resp. jednotek nanometrů (jinak je teoretický limit asi 200 nm).

Hell to dokázal podivuhodnou metodou využívající dva různé laserové paprsky, z nichž jeden má tvar trubičky a zháší fluorescenci vybuzenou tím druhým paprskem, ve výsledku tedy fluorescence pochází jen z velmi omezeného prostoru "uvnitř trubičky" zhášecího paprsku. Ten lze podle intenzity zhášecího laseru zmenšovat i na jednotky nanometrů, ale to už biologické vzorky příliš ničí. V praxi se jde u dobrých obrázků zhruba na 20-30 nm.

Další pánové vymysleli způsob, jak v jednu chvíli pozorovat fluorescenci jen z několika málo fluorescenčních značek v buňce, ty pak vypnout a zapnout jiné. Každá tak, zjednodušeně řečeno, vytvoří na obrázku tečku větší než difrakční limit, ale protože víme, že je to obrázek jediné molekuly, je jasné, že je uprostřed té několikaset nanometrové tečky s přesností na několik nanometrů. Postupně se tak sesbírá obrázek s neuvěřitelným rozličením.

+2/0
8.10.2014 13:52

M74a38t75o44u70š 76L66á16z22ň78o96v24s16k11ý46, 35T29e74c64h62n17e53t91.48c17z

Ono to zjednodušování není záměrné, to je prostě dané tím, že ten text, který vidíte, vznikl během několika minut po oznámení ceny. Připravuji podstatně podrobnější a přesnější, ale to chce samozřejmě čas. A STED ani PALM není nic, co bych používal každý den, tak si musím načíst něco i o nich.

0/0
8.10.2014 14:01

M29a71t56o67u95š 92L31á26z69ň53o30v94s28k68ý94, 32T76e98c30h98n80e79t33.40c39z

Ale máte pravdu, ten třetí odstavec je prostě špatně a musel jsem ho opravit.

Děkuji za upozornění. V

+1/0
8.10.2014 14:15

M17a85t47o31u25š 31L46á36z36ň50o14v19s48k25ý84, 74T96e45c57h25n40e11t15.69c39z

(To srdíčko by nemělo být nad tlačítkem "odeslat příspěvek")

+4/0
8.10.2014 15:16

J40a53n 70V49a36l49e47č25k37a 7886177836946

Jasně, já to chápu a vím, že zvlášť tyhle články vznikají velmi narychlo, takže většinu chyb naprosto ignoruju, ale tentokrát, zvlášť když je mi to blízké, mi to přišlo až příliš. Ale jinak díky za Vaší práci.

+1/0
8.10.2014 14:19

M53a31t83o67u91š 28L89á23z38ň82o45v33s82k43ý75, 25T98e15c79h76n90e84t76.74c86z

Ne, vůbec nevadí, já jsem z toho byl trochu nešťastný, ale vlastně to není problém čtenářů...

Ale pokud je vám problematika blízká, tak bych toho s dovolením využil: nemohl bych vás poprosit o něco jiného? Nechtěl byste se podívat na další verzi textu, než ji vydáme? Prosím, případně, napište na matou.laznovsky@idnes.cz

Ušetřilo by mi to shánění jiného odborníka na mikroskopii. :-)

+2/0
8.10.2014 15:18

M10a11t66o92u20š 35L76á90z12ň91o35v41s71k19ý86, 78T26e11c70h35n25e53t15.71c10z

Pardon, v emailu je chyba. Správně je matous.laznovsky@idnes.cz

0/0
8.10.2014 15:29

J38i82ř37í 16P13e67t54r19á80š 3911261333297

ted už rozumím tomu proč v článku chybí písmena a slova nebo je slovo 2x, je vidět že si to autor po sobě nepřečetl, takže jde o závod vydat článek jako první nebo co, to by mohlo být v názvu označeno, to by si četli ti co jim záleží na tom vědět to hned a já bych si četl až ty pozdější verze, klidně za měsíc.

0/0
8.10.2014 21:32

J28i56ř67í 42P79e51t50r83á36š 3951921973747

jinak je to zajímavý článek :-)

0/0
8.10.2014 21:33







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.