Diskuze

Cena za ostrý obraz. Nositelé „nobelovky“ za chemii vylepšili mikroskop

Nobelovu cenu za chemii letos získali tři vědci, kteří - každý trochu jiným způsobem - vylepšili schopnosti optického mikroskopu. Díky nim dnes dokážeme sledovat fungování jednotlivých buněk a jejich funkcí. Je to pokrok, jehož výsledky můžeme zaznamenat i v praxi, třeba v medicíně.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Prominte, ale tohle je dost divoky clanek, laikovi nic nerekne a nekomu kdo o tom alespon neco malo vi, to prijde uplne zamlzene

0 0
možnosti
PK

Doufám, že příští rok se bude udělovat cena za dobrý zvuk a dostane ji Miloš Skalka.

0 0
možnosti
PK

Mě by zajímalo, co je to "velikost lidského vlasu". Pokud myslíte průměr, tak ten se pohybuje kolem 80 mikrometrů, tedy zhruba 400x víc, než v článku uvádíte (200 nanometrů).

3 0
možnosti
JV

J96a82n 20V63a25l78e84č67k60a

8. 10. 2014 13:52

Já chápu, že je velice obtížné psát o vědě pro laiky, ale tady jste zjednodušovali tak, až to prostě není pravda ani zdaleka. Třetí odstavec je prostě mimo. Zní to, jako že Betzig to dostal za objev GFP (green fluorescent protein), za což byla nobelovka už v roce 2008. A STED (Hellova metoda) sice dokáže zobrazovat celé buňky, ale STORM a PALM (ta další sada metod) to dokáže taky (i když pokud chcete skutečně využít možnosti, které tyto metody nabízí, je lepší sledovat jen menší výsek buňky). Vtip je v tom, že proti rozlišení obyčejné fluorescenční mikroskopie tyto metody zajímavými oklikami obcházejí difrakční limit a pracují tak s rozlišením v řádu desítek, resp. jednotek nanometrů (jinak je teoretický limit asi 200 nm).

Hell to dokázal podivuhodnou metodou využívající dva různé laserové paprsky, z nichž jeden má tvar trubičky a zháší fluorescenci vybuzenou tím druhým paprskem, ve výsledku tedy fluorescence pochází jen z velmi omezeného prostoru "uvnitř trubičky" zhášecího paprsku. Ten lze podle intenzity zhášecího laseru zmenšovat i na jednotky nanometrů, ale to už biologické vzorky příliš ničí. V praxi se jde u dobrých obrázků zhruba na 20-30 nm.

Další pánové vymysleli způsob, jak v jednu chvíli pozorovat fluorescenci jen z několika málo fluorescenčních značek v buňce, ty pak vypnout a zapnout jiné. Každá tak, zjednodušeně řečeno, vytvoří na obrázku tečku větší než difrakční limit, ale protože víme, že je to obrázek jediné molekuly, je jasné, že je uprostřed té několikaset nanometrové tečky s přesností na několik nanometrů. Postupně se tak sesbírá obrázek s neuvěřitelným rozličením.

2 0
možnosti
MLT

Ono to zjednodušování není záměrné, to je prostě dané tím, že ten text, který vidíte, vznikl během několika minut po oznámení ceny. Připravuji podstatně podrobnější a přesnější, ale to chce samozřejmě čas. A STED ani PALM není nic, co bych používal každý den, tak si musím načíst něco i o nich.

0 0
možnosti