Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Existuje jediná atomová ponorka bez výzbroje. Potápění pro opravdu bohaté

Luxusní soukromá plavidla pro dobrodružné miliardáře i superrychlé válečné stroje vzbuzující pochybnosti. Stavba ponorek v posledních letech zažívá pozoruhodný boom.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J31i72ř34í 95N25o17v95á31k 1912609207449

Co se týče vojenských plavidel, tak tam se konvenční ponorky cenově dobelhávají na úroveň těch jaderných a v dnešní době se obecně mluví o tom, že z vojenského (nikoli politického) hlediska se nevyplatí je stavět. Dám příklad, třetí jednotka britské Astute stojí 700mil GBPR^, od ní je odvozena francouzská barracuda (nemá některé velmi vyspělé technologie a má menší výzbroj)- tam á stát o něco víc než Astute, nejaderná verze barracudy- SMX-OceanRv (ještě méně výzbroje a technologií) má stát 1,5mld Eur (cca 1,2mld GBP8-o). 

Proč tomu tak je?-Je to jednoduché AIP motory moderních konvenčních ponorek jsou dražší než jaderné reaktory, jsou větší a ještě musí mít velké sklady paliva, to znamená, že jediný důvod proč se ještě stavějí konvenční ponorky je proto, že se vlády bojí greenpeaceáků;-€-jinak když postavíte srovnatelně velké ponorky tak ta konvenční bude: téměř dvakrát dražší, nést méně výzbroje, mít menší dosah, větší hlučnost (moderní reaktory jsou tišší než AIP pohony!). EU

Radši se tu nebudu rozepisovat o Europonorce S-80, co se neumí vynořit ;-( a stojí dvoj a půl násobek, než jaderná ponorka Rubis.

0/−1
28.12.2014 22:46

J60a47n 43J15e51l88í87n56e62k 8103715922406

Hlavní výhodou současných jaderných ponorek je, že můžou být pod vodou řadu měsíců, ale to u soukromých ponorek nikdo neočekává. Soukromé ponorky jsou spíše menší plavidla určená pro pár lidí, pak se to vytáhne na větší loď a odveze zpět, reaktor prostě není potřeba.

+3/0
26.12.2014 19:11

O11n37d22ř28e68j 62Č16a91p63k73a 6431401153534

Vědci zase používají poměrně žravé vybavení (hlavně světla dávají bateriím zabrat), takže čas na práci tam dole je bateriemi dost omezený. A pokud nejsou bateriové bloky nějak snadno výměnné, následuje půldenní odstávka na nabití. S jaderným zdrojem by nebyl problém zůstat dole několik dní bez ohledu na to, co bude zapnuté.

+1/0
26.12.2014 20:43

J52a88n 11J76e75l45í51n57e18k 8413475342236

Ovšem jadernou ponorku by si žádné vědecké pracoviště nemohlo dovolit provozovat.

+2/0
26.12.2014 21:13

O22n47d82ř68e71j 62Č12a83p15k67a 6181731903574

Mezinárodní tým by to asi utáhnul, v porovnání s LHC nebo ITER to bude "za pusu".

0/−1
26.12.2014 22:07

O38n67d82r69e70j 20S83i44d14o72n 6974936271942

Asi by zalezelo na tom, co se studuje, jako biolog si zadnou opodstatnenou aplikaci nedokazu predstavit, snad nejaky detailni, mozna automatizovany, geologicky pruzkum?

+2/0
26.12.2014 22:55

F59r79a14n85t30i37š91e78k 26S89c73h68l51i50c67h82t43s 9685122531935

Problém asi není takovou ponorku postavit.

Problém spočívá v tom, co lze jedním slovem nazvat servis.

Sama ponorka tohoto typu pak slouží především k ověřování nových konstrukcí a technologií pro ty velké submariny.

Jo, a reaktor není žádná tšžkotonážní "kráva"! Je naopak velice kompaktním zdrojem energie.

Viz klasika "Stíny hlubin".

+1/0
26.12.2014 9:41

J29a49r57o77m62í13r 38K12r78á94l 4730679844889

Ono nejde ani tak o rozměry, nebo váhu, ale spíš o to, co s takovým výkonem.

+1/0
26.12.2014 10:35

O55n87d14ř86e69j 29B45o88k 4657791968518

Reaktor je řízený, můžete okamžitý výkon snižovat nebo zvyšovat dle potřeby. Není to sice tak rychlé jako klasické diesely, ale v kombinaci s bateriemi a pohonem elektromotory je to velice pružné.

Nicméně u tak malého reaktoru bude efektivita docela nízká, jako u všech mobilních aplikací.

+4/0
26.12.2014 11:15

J41a92r45o89m64í35r 25K50r65á60l 4630379524749

Malý reaktor používá vysoce obohacené palivo, je stavěn na určitý výkon a regulovat ho není snadné.  Snadno se můžete dostat do nestabilního režimu a dopadnete jak v Černobylu.

+1/−1
26.12.2014 11:24

P88e49t23r 21M78o93t83y64č78k36a 1554631243824

Vážně? Jeden by řekl, že v ponorce máte kolem sebe cosi, co dokáže velmi snadno absorbovat v podstatě jakékoli množství nadbytečné energie...

+1/−1
26.12.2014 23:08

J73a82r60o91m97í65r 61K96r19á43l 4150199424699

;-D  Tak to chlazení mořskou vodou by Vám asi dlouho nevydrželo.

0/0
27.12.2014 10:23

O47n89d36ř49e58j 27Č54a55p48k52a 6671281563574

Sekundární okruh se tak chladí běžně a v nouzi se snad dá použít mořská voda i na chlazení primárního (reaktor bude na odpis, ale napáchá to menší škody, než roztavená aktivní zóna). S tím primárním okruhem to samozřejmě neplatí u sodíkem chlazených reaktorů, tam by to byla hodně efektní forma autodestrukce :-)

+1/0
27.12.2014 19:22

I37v65a62n 18S70o10t 6679914766128

Operační hloubka činí jedenáct tisíc metrů. TO JE 11 KM, A TO UŽ JE MÍSTY POD ZEMSKOU KŮROU!Rv

0/−6
26.12.2014 6:22

O45n54d19ř36e52j 14B76o72k 4847501948408

A nebo na dno Mariánského příkopu, pro což ostatně byla ponorka stavěna;-)http://cs.wikipedia.org/wiki/Mari%C3%A1nsk%C3%BD_p%C5%99%C3%ADkop

Hloubku Mariánského příkopu jsme se učili v páté třídě, a je to už let co jsem školu opustil.

+15/0
26.12.2014 6:43

E46r28i24k 65D65r28a36g22o49m39i47r14e49c80k76ý 2511103707699

pod zemskou kůrou je místy i 11 metrů

+7/0
26.12.2014 11:57

M79i97l59a46n 23K72a45s29a95l 1478909545715

si pako

0/0
26.12.2014 23:28

A16l42e35x25a89n56d43r 11K72o49s89t95k24a 8702318126334

COpak o to, soukromá jaderná ponorka by určitě postavit šla. A poměrně snadno. Jenže A) problémy s palivem, lidé by asi nerozchodili, že v Londýně (New Yorku, Monacu, kdekoliv) zakotví potenciální jaderná bomba. A státy se moc nehrnou do podpory soukromého vlastnictví podobných hraček. B) jak je řečeno, současná miniponorka stojí cca 2-4 miliony dolarů. Při ceně luxusní jachty jde jen o malou přirážku. Jenže to jsou ponorečky dlouhé 5 metrů. Jaderný reaktor (i velmi malý) je obrovská kráva, vyžadující stínění tunami olova, betonu a i tak je nutná určitá vzdálenost od posádky. V praxi nelze zastavět do trupu menšího než řekněme 80-100 m délky, k tomu patřičný výtlak a cena. Za "chudou" verzi bez zlaté palubní desky bych to viděl na několik set milionů USD. A konstrukce se vám nevyplatí, pokud jich neprodáte alespoň několik.

+2/−9
26.12.2014 0:40
Foto

P10a31v84e78l 34M59a48r68t76i52n91e82k 9175265111483

Jaderna bomba?

+12/−2
26.12.2014 0:50

A92l42e43x47a51n36d20r 24K35o77s34t19k56a 8262578736964

Minimálně solidní plující katastrofa.

+2/−9
26.12.2014 0:52

J92i24ř89í 33K86o36c17u74r75e30k 6785904195888

Bobmu z toho neuděláte. Obohacení uranu v reaktoru ponorky bude kolem 10-15 % U235. Jenže na bombu potřebujete 90 % U235. Takže byste obsah rekatoru musel ještě před výbuchem nějak obohatit. A taky je problém udržet reakci pohromadě dost dlouho, aby se bomba nerozprskla dřív, než se využije "potenciál nálože".

Solidní průser? Exxon Valdez byl horší pohroma než Kursk, co do vlivu na životní prostředí.

+5/0
26.12.2014 13:34

A41l73e93x75a77n88d68r 84K58o93s73t64k98a 8802238586304

Zrovna exxon Valdez. Jen tak mimochodem, víte jak dlouiho to trvalo, než se příroda vzpamatovala? Na štastných místehc, kam nedošli fanatičtí čističi to trvalo 3-4 roky. Tam kde "pomohli" to není zcela živé ani dnes. Ale veřejnost tu radioaktivitu tak nějak vnímá jako fuj.

+1/0
26.12.2014 16:21

P35e44t18r 20Z32d86e57n68ě55k 2164399754

Veřejnost vnímá radioaktivitu jako fuj i v těch nejcivilnějších aplikacích. Bohužel.

0/0
6.1.2015 23:08

H59a88n44u43š 68H44o76r81á31k 9801944186333

Ponorky frci na podstatne obohacenejsi uran, 30% minimum, ale treba taky 60%. Coz je asi tolik, co "palivo" do little boye.  A vzhledem k pomerne jednoduchy konstrukci gun-assembly zbrane... Ponorkovy reaktory mezi lidi opravdu nepusti.

+1/0
26.12.2014 22:06

M38i41c38h22a71e18l 92K62o70n58e65č73n79ý 6312503179279

Představte si, že se toho zmocní nějakej imbecil a v rámci propagace svého jediného a pravého boha s tím zamoří kus Evropy nebo třeba území kde se něco těží, aby odstranil konkurenci. Taky bych se bál dávat to do soukromého sektoru. I když je to bohužel proti pokroku .:-P

+1/0
26.12.2014 10:18

J19a42r62o54s81l44a84v 29F64r21a77n80t47i14š62e23k 11B97r57ü25m40m43e44r 1311826963270

Tak na zamoření jsou zajímavější jiné věci, např. lékařský odpad atd.

+1/0
29.12.2014 11:01

O84n77d94ř64e55j 41B24o62k 4857751708828

Ta NR-1 byla postavena do služby v roce 1969. Její maximální délka je 45m a délka trupu, který je tlakově oddělen od vody je pouhých 29,3m! A to vše v průměru trupu 4,18m.To bylo s technologií sedmdesátých let. Představte si jak velká by šla postavit jaderná ponorka dnes s rychlým reaktorem. Není to zas tak dlouho co rychlými reaktory chtěly pohánět osobní automobily.

+11/0
26.12.2014 7:34

J59a92r36o51m53í80r 83K89r21á61l 4210669294529

Nejde ani tak o rozměry, jako o výkon.  Postavit rychlý reaktor s výkonem 5 MW je daleko těžší, než 1000 MW.

+1/0
26.12.2014 10:39

O58n12d77ř97e28j 33B98o47k 4667431858268

V čem konkrétně?

0/−1
26.12.2014 11:05

J23a35r16o88m98í36r 35K36r73á65l 4460169914779

To je fyzika.  Musíte mít dostatečný tok neutronů, aby rychlý reaktor fungoval.  A to je v malém objemu dost problém.  Navíc je tu problém s chlazením.  Chladicí kanály nelze zmenšovat pod určitou mez.

+3/0
26.12.2014 11:15

J11i23ř37í 73N26o82v96á35k 5876654602184

Řekl bych že pro malou ponorku je klasický velký reaktor se dvěmě okruhy a turbítou trochu overkill. Spíš by se dalo uvažovat o RTG reaktoru, který je malý, poměrně bezpečný, vyžaduje minimální odstínení, okolní vodu by s výhodou používal pro chlazení termoelektrických článků a bez jakéhokoliv řízení by byl schopný podávat spojitý výkon po cca 30 let. Zhruba 1 kg paliva (Plutonium-238) je pak schopný podávat výkon okolo 0,5KW, tedy pro nabíjení baterií zcela dostačující.

+2/0
26.12.2014 12:15

J76a52n 59W60o55l69f 8174660631693

Divná věta - dál nečtu: Luxusní soukromá plavidla při dobrodružné miliardáře i superrychlé válečné stroje vzbuzující pochybnosti.

+8/0
26.12.2014 0:39







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.