To je na nobelovku! Při pohledu shora kružnice - že by konečně teorie strun v praxi?

Hezký článek. Jen si nejsem jist zda ta ledová mega loď by byla opravdu tak špatná. Ten led byl extrémě odolný, nešel moc prostřelit. Navíc poškození by byla hodně snadno opravitelná. Nic méně si myslím, že i s dnešní technikou by to byl velký problém postavit.

bohužel ne všechny národy mají průkopníka slepých uliček jako mi našeho Cimrmana. Takže tuhle roli pro ně musí plnit inženýři

Dobré čtení. Díky

"..., která při pohledu shora nebyla ničím jiným než >kružnicí< s průměrem 30,8 metru." Ehm ehm.

asi kryhem ne.. taky me prastilo do oci..

Já myslím, že v tom měli prsty ufoni!

Skoda, ze Akta X uz skoncily (teda podle kvality poslednich cca 5 serii snad radsi ani ne). 

Třída K byly špatné - příliš velké, Britové neměli zkušenosti a představivost, navíc stavěné ve spěchu, kvalita posádek pochybná. Zkázu v bitvě u May způsobilo zaseknuté kormidlo, křižník Fearless, špatné počasí (mlha), špatná formace lodí a ponorek a chaos ve vedení. Velké úspěchy mít ani nemohly, protože Němci po bitvě u Jutska už nevyplouvali na moře a útoky proti přístavům nebyli po několika prvních úspěších dále možné (důkladná ochrana protitorpédovými sítěmi). Britům trvalo, než zapracovali zkušenosti, poučili se od Němců a postavili kvalitní. Němcům se dařilo od začátku jak díky důkladné přípravě, promyšlené konstrukci (např. zákaz benzínových motorů), disciplině, výcviku a taky díky množství cílů.

H.G. Wells napsal Válku světů až po několika letech provozu Polyphemu a spuštění na vodu Katahdinu. Loď pro útok klounem nebyla v 80. letech 19. století (vznikl a sloužil Polyphemes) špatná, protože lodě byly pomalejší a méně obratné, torpéda pomalá, nespolehlivá s malým dosahem, děla nepřesná, s malou kadencí, malou průrazností a malým účinkem proti ocelovým lodím. V té době se větší obrněná loď jinak než klounem potopit nedala. Teprve nástup rychlopalných děl středních ráží (francouzské 152mm dělo a spol.) na přelomu 80. a 90. let 19. století a granáty plněné ekrazitem a spol. znamenaly vítězství děl nad středně silným pancířem. Torpéda se zdokonalila na využitelnou zbraň až zavedením ráže 450 mm a větší - v prvních letech 20. století, to spolu s protipancéřovými granáty s čepičkou vedlo k ohrožení velkých bitevních lodí.

Pokud jde o Popovky, ruská admiralita byla zaostalá a postavila bazén pro zkoušky modelů lodí až potom, vrcholem je, že po neúspěchu první ještě stavěli druhou.

Ponorky K se prostě "jen" nepovedly ve více věcech kv konstrukci a navíc měly hodně smůly, viz ta srážka. Nebýt těchto incidentů by možná po vychytání problémů nebyly hodnoceny tak špatně...

Ponorkové monitory řady M jsou hodnoceny různě a dokonce jsem se setkal s názorem, že byly úspěšné a staženy byly hlavně z obavy z případné odvety. V podmínkách WWI bez radiolokace a s minimem letectva by to mohla být proti pobřeží extrémně nebezpečná zbraň, kterou by ohrožovaly skoro jen miny.

Obecně ponorka pro doprovod flotily zas tak blbý nápad nebyl, koneckonců po nástupu jaderné energie se to vrátilo a v USA je celkem běžné, že svaz letadlových lodí doprovází i nějaká SSN k doplnění zajištění.

Co je ta "hurikánová úprava"? (Přiznávám, že se v lodích moc nevyznám.)

Předem dík za vysvětlení.

Hurikánová úprava je atlantická příď plus ocelové vodotěsné víka všude, kudy může voda vniknout do lodě, upravená ventilace. Je to zbytečná výbava, pokud trvale neoperujete v oblastech s tajfuny nebo hurikány. US Navy ji nepotřebovalo až do konce roku 1944, kdy začalo operovat u Japonska.

Při výstřelu se roztočil jak káča to muselo být něco. Ale mě se ta loď docela líbí co natom že nefungovala jak měla. Díky omylům se postupně dospěje ke zlepšení.

Nu co, pravé Ruské kolo...

Monitor? To byla ta slavná loď ... které se mnoho zasloužilých mořeplavců posmívalo. Předně v tom smyslu, že železo neplave, takže celokovová loď musí jít zákonitě ke dnu. Správná loď podle nich měla zasypat protivníka palbou z jednoho boku, poté se otočit a vyáplit salvu z druhého boku. A ne otáčet věží jako kafemlýnkem. A navíc neměla plachty. 

Na druhou stranu tehdejší parní stroje pálili uhlí velmi rychle - po pár stech mil uhlí došlo. Monitor byl říční loď (v bouři na moři šel ke dnu), jeho protivník Merrimack/Virginia taky. Oceánské lodě se bez stěžňů a plachet neobešly až do 80. let 19.století - do vynálezu trojčinných parních strojů. Teprve potom bylo možné obejít se bez plachet, křižníky je ale využívali až do začátku 20. století. Felix von Luckner plachty efektivně používal ještě v První světové (SMS Seeadler).

Tak nic tak zbytečného a šíleného jako je plán na splavnění Labe jsem tam nenašel... 

Nákladní vlaky dnes jezdí trojnásobnou rychlostí oproti době, kdy byl průplav DOL aktuální (přelom 19 a 20. století). A lokomotivy uvezou 2x tolik. (o USA pomlčím)

Říční lodě ale od té doby téměř nezrychlily a jejich nostnost se prakticky nezvýšila. Vody ubylo a ani Archimedes nepustí.

Takže souhlas, DOL je zbytečný, obzvlášť ve světle toho, že dopravy na DMR neustále ubývá.