Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Neznámé signály z vesmíru: Australané zachytili superjasný záblesk naživo

Australští vědci poprvé v historii naživo zachytili rádiový signál z dalekého vesmíru. Povedlo se to doktorandce Emily Petroffové ze Swinburne University díky rádiovému teleskopu Parkes v Novém Jižním Walesu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

A98l48e97š 25L46i95s67o15v15s66k64ý 9229688522192

Zkrátka, novináři potřebují o něčem psát, a nakolik je to pravda, to už není zas tak podstatné

0/−1
29.1.2015 12:21

S28t63á31ň55a 67K39o53m60o35r67o44u28s72o76v27á 3965493487409

Možná o tom něco vědí Muži v černém:-/

0/0
27.1.2015 14:44

J51a69k35u66b 19K16o25s 3636372910484

Jestli je něco o čem absolutně nepochybuji, tak je to existence mimozemských civilizací.

+4/0
26.1.2015 23:48

M41a85r53t22i57n 73J65e69z12e35r52s98k17ý 9924277852412

já bych byl raději, aby se Země tím zábleskem během jedné tisíciny sekundy vypařila

.

nikoho by to nebolelo a boháči by si ty nakradený miliardy akorát tak mohli :-P

0/−12
26.1.2015 23:10

J23a79k29u96b 75R76o85u27s 3923330564302

Ubožáku. Chudáku. Levičácká hnido.

+3/−1
27.1.2015 1:15

D56r69a93h42o54m82í53r 71S50t24r33o11u44h20a18l 4775838462604

Jeden pravičáckej trol, druhej pravičáckej militant... Není třeba levice, vy si vystačíte sami.

0/−4
27.1.2015 10:00

L19u74k53á75š 20S24k31o65p19a67l 9946648495191

Nóó pane Jezerský, Vám se musí žít, pln vzteku a zášti, opravdu těžko. Hezký den :-)

+2/0
27.1.2015 10:13

J49a54n 65H57e65l61l20e73r 9248895976

když se vypaříš sám, přestane tě všecko trápit. a ostatní můžou klidně žít dál :-P

0/0
2.2.2015 20:55

G55a27b62r64i67e17l 42H55o72r46t54e13n 9921839283334

Zajímalo by mě, jak se dá u takového jevu zjistit vzdálenost emitoru. Směr chápu, pokud vysílání zachytí více přijímačů, ale vzdálenost?:-(

0/0
26.1.2015 23:01

L27u44d13ě55k 59F82u91x93a 9646520294287

Triangulací?

0/0
27.1.2015 4:11

D84r50a45h59o62m76í63r 95S67t10r50o59u61h18a76l 4715938512714

Což je tak trochu problém, když jste tisíce světelných let daleko a jev trvá tak krátkou dobu.

0/0
27.1.2015 7:33
Foto

D72a47n38i91e38l 20K43o48č72i35c67a 4105258866242

Podle mě s "nimi" komunikuje Apple. Jak jinak by mohli vymyslet tak dokonalé mobily a notebooky??? Teď s nima už pomalu ale ztrácejí spojení a tak musí vybudovat obří teleskop, no a aby to hned všem nedošlo tak ho maskují jakože "novým sídlem společnosti".

0/−3
26.1.2015 22:49

P70e32t10r 93H49o25r30á31k 1649263939524

Tak to je asi ještě hodně daleko, než si s nima zavoláme.

+2/0
26.1.2015 22:38

P92e50t16r 29R98o23m79á55n79e55k 8574167494284

Normálně s nima komunikujou, ale díky tomu, že ten záblesk zpozorovala i jiná stanice, tak něco málo přiznat museli...

+1/0
26.1.2015 22:06

J38i89ř70í 10S98c34h72w47a47c54h 8708104118556

tak pokud by byla zdrojem nějaká hvězda v naší galaxii, nebo dokonce v jiné galaxii, těžko by ten proces, který byl zdrojem toho záblesku, mohl proběhnout "před několika měsíci..." ;-)

+2/−1
26.1.2015 19:04

J52a25r73o74m44í66r 50K96r66á15l 4670869444409

Oni je vyhodnotili několik měsíců potom, co byl zachycen.  Tedy nejspíše miliony let po tom, kdy se ta událost stala.

+2/0
26.1.2015 20:20

J43i24ř73í 93S54c31h86w39a60c63h 8278684798556

ano, asi je to tak myšleno, ale ne zcela přesně vyjádřeno.

0/0
26.1.2015 20:53

M12i61c58h98a22l 34C13h64a81l81u70p81a 6778400339643

Kdyby sem ten záblesk letěl jenom měsíc, tak už by to tu asi neměl kdo analyzovat :-).

0/0
26.1.2015 22:57

M42a22r88t41i13n 32W79a76l54l79n68e22r 6635190574750

No tyhle nám tu ještě chyběli. To nám nestačí Rusové na Ukrajině a ISIL?

Cestou bude založit iniciativu ZMvČRN - Zelené mužíky v ČR nechceme

(a když to tak čtu, to se dá vyložit různě;-D)

+1/−8
26.1.2015 16:01

J86i93r94i 14H55o67m74o20l37k77a 6424916

Jestli tohle někdo umí vysvětlit, tak jedině Jyrka Paroubek.

+8/−5
26.1.2015 14:54

D32a72n52i55e16l 94K30r14o79n48e52r 7794804806547

Muze mi tu nekdo vysvetlit jakto, ze ten signal trval tisicinu sekundy? Ten signal byl smerovy a po Zemi jen tak rychle prelitl? Nebo tisicinu sekundy vysilal ten zdroj signalu, at uz to bylo cokoliv? A druha otazka, ja jsem si myslel, ze ty teleskopy jsou namirene do konkretniho bodu a tudiz prozkoumavaji velmi uzkou cast vesmiru a kdyz se antenou jen trosicku pohne, tak to ve vysledku dela obrovsky skok. Jenze kdyz tentyz signal zachytily teleskopy na nekolika mistech, tak mam to chapat tak, ze na vsech tech mistech "cumeli" do stejneho kouta vesmiru? Samozrejme chapu, ze tech teleskopu na jedine stanici muze byt rada a ze tam nemaji jeden jediny, ale i tak...

0/0
26.1.2015 14:07

D42r64a89h11o71m33í94r 94S82t45r28o19u74h47a77l 4145348882874

Není to až tak úplně pravda... Ta parabola je jen jedna ze součástí teleskopu a slouží k zaostření a zesílení signálu. Skutečná anténa je ta malá krabička uprostřed (v ohnisku). No a když tam máte takových antén třeba dvacet v různých pozicí, tak každá získává signál z jiného úhlu a tím se pokryje větší část vesmíru. Pro poslouchání jednoho cíle je to samozřejmě k ničemu, ale když chcete poslouchat plošně, už se to využít dá.

+1/0
26.1.2015 15:05

D54a81n36i22e16l 67K87r52o94n48e51r 7244334736237

A s tou tisicinou sekundy je to jak? Jak pisou v tom clanku, spojeni dvou neutronovych hvezd se z naseho pohledu jevi jako kratky zablesk? To nechapu, vzdyt to prece musi trvat dlouho. A s narustajici vzdalenosti se na tom prece nic nemeni.

0/0
26.1.2015 16:07

D42r54a46h76o69m67í36r 76S68t19r86o85u55h66a11l 4435288892924

No ono se při relativistických rychlostech udělá dost věcí hodně rychle. Neutronové hvězdy jsou extrémní už samy o sobě. Prakticky jsou už jen kousek od černé díry. Když se srazí dvě, dá se předpokládat, že ve většině případů zkolabují do singularity.

Ten kratičký záblesk je potom zášleh mezi okamžikem, kdy se vytvoří horizont událostí a okamžikem, kdy v něm zmizí veškerá hmota obou hvězd. Jenže tento proces vyzáří tak obrovské množství energie, že většina odchází ve formě gama záření. Toho bychom si určitě všimnuli.

+2/0
26.1.2015 17:20

D36a71n15i51e83l 42K82r79o98n56e41r 7304944446617

ok...existuje jeste nejaky jiny proces, kdy se vyzari velke mnozstvi energie behem tak kratke doby? Tim myslim proces, kdy nejde o zadne pohlcovani svetla silnou gravitaci a tim zkraceni pozorovatelnosti celeho deje?

0/0
26.1.2015 17:46

D15r32a67h56o29m29í28r 14S66t13r28o80u42h85a93l 4145338342394

Nic mě nenapadá. Pokud si uvědomíme, jak vlastně rádiová vlna vzniká, tak byste musel urychlit masu záporného náboje jedním směrem, popřípadě kladný náboj opačným směrem. Možná plasma dopadající velkou rychlostí do silného magnetického pole by tohle dokázala udělat. Ale to by pravděpodobně vyžadovalo nejspíš neutronovou hvězdu v soustavě dvouhvězdy, jev by se opakoval a bylo by to doprovázené gama zářením (ta plasma by zase dopadnula na povrch neutronové hvězdy). Toho bychom si všimnuli.

0/0
27.1.2015 7:50

T50o36m13á61š 43S85k86á36l30a 6378887

nemůžou se prostě srazit dvě hvězdy v silném gravitačním poli a i kdyby to trvalo roky tak po transformaci do našeho prostoru z toho bude už jen záblesk? :)

0/0
27.1.2015 12:13

D90r51a93h61o77m75í70r 70S72t18r66o48u48h64a61l 4505938152514

Ty dvě hvězdy by se k nám musely blížit vysokou rychlostí blízkou rychlosti světla. Tím by se nám zkrátil čas pozorovatele například ze dnů a týdnů na sekundy a milisekundy. Jenže zároveň by došlo i ke zkrácení vlnové délky záření, které by k nám putovalo - výsledkem bude gama záření.

Navíc jde až o desetitisíce záblesků denně. Máme představu, jak moc dvojhvězd lítá po vesmíru rychlostí blízkou rychlosti světla?

0/0
9.2.2015 13:19

I17v95o 65Z95d20e77b29o15r23s42k42ý 3903831380231

Nemáte pravdu.

0/0
26.1.2015 16:32

D36r39a47h33o26m38í62r 62S65t38r82o87u63h96a81l 4455928312774

Do toho, jsem jedno ucho (v tomto případě spíše oko).

+2/0
26.1.2015 17:21

I29v91o 35Z54d82e83b57o69r57s38k40ý 3263811190341

Anténa sestavená z více parabol je používána k virtuálnímu zvětšení plochy paraboly, tím se zúží její vyzařovací úhel, vlnová délka /průměr paraboly. Je tam samozřejmě ještě konstanta závisející na konstrukci paraboly a antény.

0/0
26.1.2015 18:54

J37a31n 13P69a88v23e54l42k98a 3677361884651

Anténa je ta malá krabička uprostřed paraboly, parabola je jen zrcadlo, které soustředí záření na tu krabičku. Můžete zvětšovat plochu paraboly (vy) i zvětšovat počet antén (D.S.)

0/0
26.1.2015 21:06

I18v40o 96Z49d69e16b19o31r11s84k63ý 3493671670141

Plochu paraboly zvětšíme nejenom větším průměrem, ale i tím, že použijeme několik parabol s menšími rozměry a jimi přijímaný signál se správným fázovým posunem sloučíme. Tím dostaneme vyzařovací charakteristiku odpovídající parabole o průměru jaký bychom jen těžko fyzicky stavěli.

0/0
26.1.2015 22:06

Z34d34e22n10ě78k 38Š68v60i41n32d42r63y73c58h 8359868568930

Ano. Záleží na tom, jak antény použijete. V režimu "phased array" se dá z něklika antén udělat jedna s velmi malým úhlem záběru (velkým ziskem). Ale oni zřejmě sledují signál z každé antény zvlášť, takže s rozumným ziskem pokryjí velkou plochu a jako bonus k tomu zhruba vědí, odkud signál přišel...

0/0
27.1.2015 4:21

D91r61a26h41o90m56í75r 98S13t36r46o48u29h30a55l 4495188732544

Já jsem nemluvil o více parabolách, ale více přijímačích rozmístěných kolem ohniska paraboly.

0/0
27.1.2015 7:51

J35a20r36o49m79í64r 26K37r51á44l 4710749964179

Ale ano.  Parabola má sice velice úzký úhel vyzařování, ale podle počtu zářičů může být těch směrů, odkud přijímá několik desítek až stovek.

0/0
26.1.2015 20:26

A55d75a15m 87J92e43l64í34n78e35k 8419233918120

Parabola vidí ve směru své osy symetrie, že? Takže sleduje velmi úzký pruh, prakticky bod. Ovšem pokud by, řekněme každých 10 centimetrů směrem od středu tento tvar lehce porušovala, dá se viditelný okruh rozšířit. 

No ale hlavně - povaha Vesmíru je taková, že záření se věčně někde otáčí a směřuje. Galaktická čočka tak může záření z širokého kuželu nasměřovat kolmo na parabolu. A na takováto místa, která umožňují pozorování širší oblasti se nejspíše bude zaměřovat více antén.

Co myslíte?

0/0
27.1.2015 9:41
Foto

A21n17t34o50n60í41n 30L82o64m 8222454759745

Ty teleskopy jsou sice namířený na konkrétní "bod" což ale na ty vzdálenosti může znamenat třeba i celou galaxii. Zřejmě zrovna tahle galaxie byla něčím zajímavá, že na ní bylo z celé Země namířeno hned několik teleskopů.

0/0
26.1.2015 15:14

O29l33d64ř40i61c48h 41H72o54r50á61k 2244409891115

A zatím Zefram Cochrane shání svůj titan na raketu.

+3/0
26.1.2015 12:34

O41l11d17ř65i71c23h 25H43o20r31á23k 2654869721205

Ach bože, omlouvám se, vždyť on se narodil před dvěma lety. 

Krucifix to zas bude pokuta od časové policie. 

A jestli mne budou soudit dle oficiálních stránek, tak to bude pálka, tam se ještě nenarodil (* 2030).

;-)

+3/0
26.1.2015 12:39

M91a51r26t68i44n 10W23a93l79l74n60e39r 6665660714350

Je to jistě zajímavé, ale nerozumím ti ani slovo;-D

+1/0
26.1.2015 16:02

V30á50c28l51a63v 15S79v13o60b14o89d54a 3181479820530

stopařův průvodce, jestli se nepletu, ale nejsem znalec, jen mi to jméno něco říká :-)

0/0
26.1.2015 16:04

V10á43c57l19a96v 71S54v11o27b16o36d90a 3201839570750

tak ne, je to pán ze star treku, musim si doplnit vzdělání :-) a přitom jsem to viděl...

+2/0
26.1.2015 16:06

K47a95r92e24l 67V30a56l86i71š 9236172405204

Ano, je to vynálezce cestování vesmírem pomocí warpu.

Bližší je v: Star Trek Nová generace. R^

+1/0
26.1.2015 20:26

J68a84n 42Š91v16a38d32l19e62n37k58a 9954279340

Jojo, úžasně popsané - a tak uvěřitelně... Po globální ničivé válce konstruktér-alkoholik z toho, co posbírá, postaví kosmickou loď určenou pro lidskou posádku, navíc vybavenou warpovým pohonem, který předtím nikdo nevyzkoušel, a rovnou si řekne, že se tím proletí sám. Navíc čirou náhodou potká loď Vulkánců, které to přesvědčí, že je Země už na dostatečné úrovni, takže s ní začnou spolupracovat a nakonec společně založí Federaci planet...

0/0
26.1.2015 23:57

J56a77r87o92m76í55r 23K16r22á54l 4670849794869

;-D;-D

+1/0
26.1.2015 20:27

T69o46m83á63š 24B90l57a30h93o97š 6146557355660

Proč do toho motáte mimozemské civilizace?

Stačilo napsat, že se kdesi v hlubinách Vesmíru před dávným časem střetly například dvě neutronové hvězdy, což tento proud energie způsobilo.

0/−1
26.1.2015 11:58

D84r67a43h28o50m95í10r 18S82t29r40o84u95h61a72l 4865338312584

To není tak jednoduché. Energie potřebná na vyzáření podobného zdánlivého výkonu roste se vzdáleností na kvadrát. Když jste blíže, stačí vám třeba nějaké EMP zařízení. Když jste dál, musíte mít dvě neutronové hvězdy. Ve větších vzdálenostech to už je katastrofa epických rozměrů (ne že by srážka neutronových hvězd byla něco malého).

Problém je ale v tom, že u drtivé většiny podobných přírodních dějů nedochází k záření v úzkém rozsahu spektra. I hloupá žárovka zaří ve viditelném spektru, v infračerveném, mikrovlnném... a to jde už o umělý výrobek. Ale třeba právě takové rádio, to už je umělá věc s požadavkem na úzké rádiové spektrum a taky se tak využívá.

Když se tedy srazí dvě hvězdy, udělá to pěkný nepořádek. Když dojde k vyzáření v rádiovém spektru, dochází zároveň k ještě masivnějšímu záření i v jiných částech - a to se tu nestalo.

Máme tedy důvod domnívat se, že jde o umělý záblesk. A když potřebujete tak hodně energie najednou, k čemu asi to bude? Odpovím si sám - energeticky nejnáročnější je pro nás momentálně právě cesta k jiným hvězdám. Proto tam ještě nelétáme.

Podobné pozorování nám tedy dává naději, že nejsme ve vesmíru sami a zároveň může být návodem, jak bít o mříže.

+22/0
26.1.2015 12:16
Foto

A45n48t25o53n93í81n 35L75o35m 8832894889315

Souhlasím, ale stále to mohl být "pouze" nějaký vesmírný děj a cestou k nám se z toho širokého spectra vyzářené energie doodrážel pouze ten radiový signál.

+3/0
26.1.2015 15:25

D29r55a31h54o20m49í43r 83S86t60r62o63u33h38a93l 4955578172734

Samozřejmě, rádiový signál má největší prostupnost prostředím. Vzhledem k tomu, jak častý je tento jev se ale musíme zeptat sami sebe: Jaktože vidíme vesmír okolo, když je v něm tolik odfiltrovaného záření?

0/0
9.2.2015 13:25







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.