Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Neznámé signály z vesmíru: Australané zachytili superjasný záblesk naživo

Australští vědci poprvé v historii naživo zachytili rádiový signál z dalekého vesmíru. Povedlo se to doktorandce Emily Petroffové ze Swinburne University díky rádiovému teleskopu Parkes v Novém Jižním Walesu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

A11l91e50š 21L71i66s27o21v39s87k24ý 9519688342842

Zkrátka, novináři potřebují o něčem psát, a nakolik je to pravda, to už není zas tak podstatné

0/−1
29.1.2015 12:21

S19t19á84ň94a 48K96o91m41o56r13o59u30s97o67v82á 3425813467919

Možná o tom něco vědí Muži v černém:-/

0/0
27.1.2015 14:44

J41a48k43u52b 82K13o50s 3586742790664

Jestli je něco o čem absolutně nepochybuji, tak je to existence mimozemských civilizací.

+4/0
26.1.2015 23:48

M86a66r11t29i51n 46J75e82z30e74r13s98k18ý 9634687172962

já bych byl raději, aby se Země tím zábleskem během jedné tisíciny sekundy vypařila

.

nikoho by to nebolelo a boháči by si ty nakradený miliardy akorát tak mohli :-P

0/−12
26.1.2015 23:10

J22a71k15u81b 68R32o42u52s 3703740424212

Ubožáku. Chudáku. Levičácká hnido.

+3/−1
27.1.2015 1:15

D45r55a43h65o76m45í71r 62S95t47r40o95u16h62a70l 4655448442434

Jeden pravičáckej trol, druhej pravičáckej militant... Není třeba levice, vy si vystačíte sami.

0/−4
27.1.2015 10:00

L43u43k61á62š 18S61k15o96p78a86l 9986758105501

Nóó pane Jezerský, Vám se musí žít, pln vzteku a zášti, opravdu těžko. Hezký den :-)

+2/0
27.1.2015 10:13

J19a39n 56H64e51l86l32e44r 9438265336

když se vypaříš sám, přestane tě všecko trápit. a ostatní můžou klidně žít dál :-P

0/0
2.2.2015 20:55

G74a84b62r68i71e85l 35H40o97r91t11e22n 9811139673834

Zajímalo by mě, jak se dá u takového jevu zjistit vzdálenost emitoru. Směr chápu, pokud vysílání zachytí více přijímačů, ale vzdálenost?:-(

0/0
26.1.2015 23:01

L65u65d26ě60k 40F30u15x22a 9606360864787

Triangulací?

0/0
27.1.2015 4:11

D91r41a20h97o27m45í83r 85S30t43r20o24u22h49a69l 4515268372444

Což je tak trochu problém, když jste tisíce světelných let daleko a jev trvá tak krátkou dobu.

0/0
27.1.2015 7:33
Foto

D82a47n28i48e77l 76K98o72č43i64c57a 4565208596472

Podle mě s "nimi" komunikuje Apple. Jak jinak by mohli vymyslet tak dokonalé mobily a notebooky??? Teď s nima už pomalu ale ztrácejí spojení a tak musí vybudovat obří teleskop, no a aby to hned všem nedošlo tak ho maskují jakože "novým sídlem společnosti".

0/−3
26.1.2015 22:49

P61e16t60r 90H23o63r66á83k 1969453319164

Tak to je asi ještě hodně daleko, než si s nima zavoláme.

+2/0
26.1.2015 22:38

P45e28t79r 45R69o43m98á52n94e53k 8224717294504

Normálně s nima komunikujou, ale díky tomu, že ten záblesk zpozorovala i jiná stanice, tak něco málo přiznat museli...

+1/0
26.1.2015 22:06

J46i20ř52í 65S85c62h14w62a11c17h 8458654468306

tak pokud by byla zdrojem nějaká hvězda v naší galaxii, nebo dokonce v jiné galaxii, těžko by ten proces, který byl zdrojem toho záblesku, mohl proběhnout "před několika měsíci..." ;-)

+2/−1
26.1.2015 19:04

J28a80r44o51m42í55r 91K36r24á83l 4220869754599

Oni je vyhodnotili několik měsíců potom, co byl zachycen.  Tedy nejspíše miliony let po tom, kdy se ta událost stala.

+2/0
26.1.2015 20:20

J94i65ř62í 48S29c93h23w30a73c54h 8798454528416

ano, asi je to tak myšleno, ale ne zcela přesně vyjádřeno.

0/0
26.1.2015 20:53

M65i77c37h33a77l 62C31h76a72l76u29p86a 6938530829373

Kdyby sem ten záblesk letěl jenom měsíc, tak už by to tu asi neměl kdo analyzovat :-).

0/0
26.1.2015 22:57

M80a72r75t37i12n 16W51a81l27l26n36e15r 6595700954620

No tyhle nám tu ještě chyběli. To nám nestačí Rusové na Ukrajině a ISIL?

Cestou bude založit iniciativu ZMvČRN - Zelené mužíky v ČR nechceme

(a když to tak čtu, to se dá vyložit různě;-D)

+1/−8
26.1.2015 16:01

J19i49r94i 58H15o84m62o97l96k72a 6884896

Jestli tohle někdo umí vysvětlit, tak jedině Jyrka Paroubek.

+8/−5
26.1.2015 14:54

D70a98n16i28e76l 89K27r97o71n76e13r 7634714846517

Muze mi tu nekdo vysvetlit jakto, ze ten signal trval tisicinu sekundy? Ten signal byl smerovy a po Zemi jen tak rychle prelitl? Nebo tisicinu sekundy vysilal ten zdroj signalu, at uz to bylo cokoliv? A druha otazka, ja jsem si myslel, ze ty teleskopy jsou namirene do konkretniho bodu a tudiz prozkoumavaji velmi uzkou cast vesmiru a kdyz se antenou jen trosicku pohne, tak to ve vysledku dela obrovsky skok. Jenze kdyz tentyz signal zachytily teleskopy na nekolika mistech, tak mam to chapat tak, ze na vsech tech mistech "cumeli" do stejneho kouta vesmiru? Samozrejme chapu, ze tech teleskopu na jedine stanici muze byt rada a ze tam nemaji jeden jediny, ale i tak...

0/0
26.1.2015 14:07

D60r45a93h71o22m16í33r 34S84t14r87o77u75h87a23l 4395148422624

Není to až tak úplně pravda... Ta parabola je jen jedna ze součástí teleskopu a slouží k zaostření a zesílení signálu. Skutečná anténa je ta malá krabička uprostřed (v ohnisku). No a když tam máte takových antén třeba dvacet v různých pozicí, tak každá získává signál z jiného úhlu a tím se pokryje větší část vesmíru. Pro poslouchání jednoho cíle je to samozřejmě k ničemu, ale když chcete poslouchat plošně, už se to využít dá.

+1/0
26.1.2015 15:05

D91a55n27i29e85l 81K79r78o63n47e71r 7904944426987

A s tou tisicinou sekundy je to jak? Jak pisou v tom clanku, spojeni dvou neutronovych hvezd se z naseho pohledu jevi jako kratky zablesk? To nechapu, vzdyt to prece musi trvat dlouho. A s narustajici vzdalenosti se na tom prece nic nemeni.

0/0
26.1.2015 16:07

D21r47a61h77o27m76í63r 75S81t43r72o12u48h31a83l 4635738592384

No ono se při relativistických rychlostech udělá dost věcí hodně rychle. Neutronové hvězdy jsou extrémní už samy o sobě. Prakticky jsou už jen kousek od černé díry. Když se srazí dvě, dá se předpokládat, že ve většině případů zkolabují do singularity.

Ten kratičký záblesk je potom zášleh mezi okamžikem, kdy se vytvoří horizont událostí a okamžikem, kdy v něm zmizí veškerá hmota obou hvězd. Jenže tento proces vyzáří tak obrovské množství energie, že většina odchází ve formě gama záření. Toho bychom si určitě všimnuli.

+2/0
26.1.2015 17:20

D32a58n14i27e73l 84K39r36o53n69e46r 7414954826427

ok...existuje jeste nejaky jiny proces, kdy se vyzari velke mnozstvi energie behem tak kratke doby? Tim myslim proces, kdy nejde o zadne pohlcovani svetla silnou gravitaci a tim zkraceni pozorovatelnosti celeho deje?

0/0
26.1.2015 17:46

D87r11a90h51o64m44í24r 91S51t47r51o19u77h40a42l 4635178262454

Nic mě nenapadá. Pokud si uvědomíme, jak vlastně rádiová vlna vzniká, tak byste musel urychlit masu záporného náboje jedním směrem, popřípadě kladný náboj opačným směrem. Možná plasma dopadající velkou rychlostí do silného magnetického pole by tohle dokázala udělat. Ale to by pravděpodobně vyžadovalo nejspíš neutronovou hvězdu v soustavě dvouhvězdy, jev by se opakoval a bylo by to doprovázené gama zářením (ta plasma by zase dopadnula na povrch neutronové hvězdy). Toho bychom si všimnuli.

0/0
27.1.2015 7:50

T14o76m61á42š 43S13k41á47l37a 6318227

nemůžou se prostě srazit dvě hvězdy v silném gravitačním poli a i kdyby to trvalo roky tak po transformaci do našeho prostoru z toho bude už jen záblesk? :)

0/0
27.1.2015 12:13

D95r40a15h64o87m94í61r 82S17t73r86o44u22h74a36l 4435308572234

Ty dvě hvězdy by se k nám musely blížit vysokou rychlostí blízkou rychlosti světla. Tím by se nám zkrátil čas pozorovatele například ze dnů a týdnů na sekundy a milisekundy. Jenže zároveň by došlo i ke zkrácení vlnové délky záření, které by k nám putovalo - výsledkem bude gama záření.

Navíc jde až o desetitisíce záblesků denně. Máme představu, jak moc dvojhvězd lítá po vesmíru rychlostí blízkou rychlosti světla?

0/0
9.2.2015 13:19

I36v82o 33Z78d47e38b21o49r58s17k60ý 3133761630301

Nemáte pravdu.

0/0
26.1.2015 16:32

D34r54a78h71o74m53í67r 55S43t37r40o88u26h30a68l 4755978262784

Do toho, jsem jedno ucho (v tomto případě spíše oko).

+2/0
26.1.2015 17:21

I18v84o 23Z16d36e27b59o82r21s33k98ý 3223831660571

Anténa sestavená z více parabol je používána k virtuálnímu zvětšení plochy paraboly, tím se zúží její vyzařovací úhel, vlnová délka /průměr paraboly. Je tam samozřejmě ještě konstanta závisející na konstrukci paraboly a antény.

0/0
26.1.2015 18:54

J54a12n 87P51a85v47e81l24k77a 3447191974321

Anténa je ta malá krabička uprostřed paraboly, parabola je jen zrcadlo, které soustředí záření na tu krabičku. Můžete zvětšovat plochu paraboly (vy) i zvětšovat počet antén (D.S.)

0/0
26.1.2015 21:06

I32v37o 48Z83d15e59b84o22r48s41k71ý 3453571930841

Plochu paraboly zvětšíme nejenom větším průměrem, ale i tím, že použijeme několik parabol s menšími rozměry a jimi přijímaný signál se správným fázovým posunem sloučíme. Tím dostaneme vyzařovací charakteristiku odpovídající parabole o průměru jaký bychom jen těžko fyzicky stavěli.

0/0
26.1.2015 22:06

Z43d19e38n27ě15k 59Š72v23i73n19d74r92y69c13h 8979378908170

Ano. Záleží na tom, jak antény použijete. V režimu "phased array" se dá z něklika antén udělat jedna s velmi malým úhlem záběru (velkým ziskem). Ale oni zřejmě sledují signál z každé antény zvlášť, takže s rozumným ziskem pokryjí velkou plochu a jako bonus k tomu zhruba vědí, odkud signál přišel...

0/0
27.1.2015 4:21

D60r60a88h95o59m38í78r 17S72t42r62o56u78h49a89l 4875398442344

Já jsem nemluvil o více parabolách, ale více přijímačích rozmístěných kolem ohniska paraboly.

0/0
27.1.2015 7:51

J80a79r26o72m64í35r 19K94r83á90l 4510459434439

Ale ano.  Parabola má sice velice úzký úhel vyzařování, ale podle počtu zářičů může být těch směrů, odkud přijímá několik desítek až stovek.

0/0
26.1.2015 20:26

A53d50a42m 33J54e23l77í88n36e51k 8989803218620

Parabola vidí ve směru své osy symetrie, že? Takže sleduje velmi úzký pruh, prakticky bod. Ovšem pokud by, řekněme každých 10 centimetrů směrem od středu tento tvar lehce porušovala, dá se viditelný okruh rozšířit. 

No ale hlavně - povaha Vesmíru je taková, že záření se věčně někde otáčí a směřuje. Galaktická čočka tak může záření z širokého kuželu nasměřovat kolmo na parabolu. A na takováto místa, která umožňují pozorování širší oblasti se nejspíše bude zaměřovat více antén.

Co myslíte?

0/0
27.1.2015 9:41
Foto

A94n52t78o25n67í92n 66L35o80m 8432254409345

Ty teleskopy jsou sice namířený na konkrétní "bod" což ale na ty vzdálenosti může znamenat třeba i celou galaxii. Zřejmě zrovna tahle galaxie byla něčím zajímavá, že na ní bylo z celé Země namířeno hned několik teleskopů.

0/0
26.1.2015 15:14

O28l82d32ř80i89c27h 22H45o95r49á54k 2164899201125

A zatím Zefram Cochrane shání svůj titan na raketu.

+3/0
26.1.2015 12:34

O89l30d64ř53i97c41h 87H47o71r30á74k 2504869241615

Ach bože, omlouvám se, vždyť on se narodil před dvěma lety. 

Krucifix to zas bude pokuta od časové policie. 

A jestli mne budou soudit dle oficiálních stránek, tak to bude pálka, tam se ještě nenarodil (* 2030).

;-)

+3/0
26.1.2015 12:39

M88a38r82t53i70n 52W29a28l89l92n49e59r 6565390694610

Je to jistě zajímavé, ale nerozumím ti ani slovo;-D

+1/0
26.1.2015 16:02

V12á55c33l89a53v 94S74v79o29b51o43d42a 3271969460930

stopařův průvodce, jestli se nepletu, ale nejsem znalec, jen mi to jméno něco říká :-)

0/0
26.1.2015 16:04

V19á35c91l26a61v 37S57v29o47b10o46d62a 3151909380900

tak ne, je to pán ze star treku, musim si doplnit vzdělání :-) a přitom jsem to viděl...

+2/0
26.1.2015 16:06

K42a59r23e47l 41V89a70l45i43š 9176722505114

Ano, je to vynálezce cestování vesmírem pomocí warpu.

Bližší je v: Star Trek Nová generace. R^

+1/0
26.1.2015 20:26

J85a85n 72Š95v13a64d47l14e77n44k50a 9274749690

Jojo, úžasně popsané - a tak uvěřitelně... Po globální ničivé válce konstruktér-alkoholik z toho, co posbírá, postaví kosmickou loď určenou pro lidskou posádku, navíc vybavenou warpovým pohonem, který předtím nikdo nevyzkoušel, a rovnou si řekne, že se tím proletí sám. Navíc čirou náhodou potká loď Vulkánců, které to přesvědčí, že je Země už na dostatečné úrovni, takže s ní začnou spolupracovat a nakonec společně založí Federaci planet...

0/0
26.1.2015 23:57

J16a93r38o27m24í59r 15K50r84á46l 4330569764449

;-D;-D

+1/0
26.1.2015 20:27

T30o80m28á30š 84B77l45a24h59o89š 6186877725530

Proč do toho motáte mimozemské civilizace?

Stačilo napsat, že se kdesi v hlubinách Vesmíru před dávným časem střetly například dvě neutronové hvězdy, což tento proud energie způsobilo.

0/−1
26.1.2015 11:58

D38r81a78h95o23m24í10r 39S48t77r55o36u50h80a44l 4875598782184

To není tak jednoduché. Energie potřebná na vyzáření podobného zdánlivého výkonu roste se vzdáleností na kvadrát. Když jste blíže, stačí vám třeba nějaké EMP zařízení. Když jste dál, musíte mít dvě neutronové hvězdy. Ve větších vzdálenostech to už je katastrofa epických rozměrů (ne že by srážka neutronových hvězd byla něco malého).

Problém je ale v tom, že u drtivé většiny podobných přírodních dějů nedochází k záření v úzkém rozsahu spektra. I hloupá žárovka zaří ve viditelném spektru, v infračerveném, mikrovlnném... a to jde už o umělý výrobek. Ale třeba právě takové rádio, to už je umělá věc s požadavkem na úzké rádiové spektrum a taky se tak využívá.

Když se tedy srazí dvě hvězdy, udělá to pěkný nepořádek. Když dojde k vyzáření v rádiovém spektru, dochází zároveň k ještě masivnějšímu záření i v jiných částech - a to se tu nestalo.

Máme tedy důvod domnívat se, že jde o umělý záblesk. A když potřebujete tak hodně energie najednou, k čemu asi to bude? Odpovím si sám - energeticky nejnáročnější je pro nás momentálně právě cesta k jiným hvězdám. Proto tam ještě nelétáme.

Podobné pozorování nám tedy dává naději, že nejsme ve vesmíru sami a zároveň může být návodem, jak bít o mříže.

+22/0
26.1.2015 12:16
Foto

A69n68t56o62n32í96n 89L91o69m 8782774369165

Souhlasím, ale stále to mohl být "pouze" nějaký vesmírný děj a cestou k nám se z toho širokého spectra vyzářené energie doodrážel pouze ten radiový signál.

+3/0
26.1.2015 15:25

D70r41a95h55o64m53í59r 63S30t30r51o78u51h38a51l 4945438252124

Samozřejmě, rádiový signál má největší prostupnost prostředím. Vzhledem k tomu, jak častý je tento jev se ale musíme zeptat sami sebe: Jaktože vidíme vesmír okolo, když je v něm tolik odfiltrovaného záření?

0/0
9.2.2015 13:25







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.