- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Na první pohled velmi pěkné a zázračně nové. Ale pán toho asi tolik neví:
1) i on sám uvádí, že se jedná o jeden z reaktorů tzv. IV generace. Ty se začaly vyvíjet už PŘED Černobylem - tedy, trochu je pán mimo, že se po Černobylu 20 let nic nedělo.
2) o bezpečnosti bude pochybovat mnoho lidí z prostého důvodu. Samotná keramická peleta (tabletka) paliva v palivových proutcích v současných reaktorech je první (ze 3-4) bariérou proti volnému šíření radionuklidů (hlavně štěpných produktů). Tuto bariéru použitím roztavených solí vyloučili a ztrácí se tak jedna násobnost ochrany do hloubky. Nehledě na nepříjemný fakt, že palivo a s ním spojená štěpná reakce nemusí probíhat jen v projektované aktivní zóně, ale vlastně kdekoliv se palivo spolu s dalšími vhodnými materiály správně nahromadí.
3) tvrzení že mají lepší využití neutronů svědčí o tom, že pán, který poskytl rozhovor o jaderných reakcích opravdu mnoho neví. Máme-li stabilně probíhající štěpnou řetězovou reakci, tak v každé vlně štěpení vstupuje do procesu stejný počet neutronů jako z něj vystupuje. Přitom na jedno štěpení 235U se uvolní obvykle 2-3 neutrony, které je nutno z části vychytat aby se do dalšího štěpení dostal opět POUZE 1! pokud by jich do další vlny vstupovalo víc, tak dochází k exponenciálnímu nárůstu výkonu reaktoru.
4 a poslední) těžko může mluvit o tom, že v solném reaktoru nebude docházet k chemickým reakcím. V solné tavenině budou díky štěpení vznikat nové chemické prvky a ty budou určitě nějak reagovat. Zejména s vysoce agresivním fluorem, který potřebuje pro své udržení speciální materiály (nákup speciálních fluoru odolných ocelí ve velkém je jedním z varování, že daný stát může pracovat na jaderných zbraních)
Tedy, myšlenka hezká, ale i dost stará a že by malá firmička snadno vyřešila problémy, které desítky velkých laboratoří řeší 20 let je nepravděpodobné. spíš až se to podaří velkým, mohou to zkoušet zjednodušit, viz Space X.
Ze by se blizila doba tovaren na absolutno?
S tím chlazením mi to přijde poněkud optimistické, ty radioaktivní materiály dost topí samy o sobě, i když se reaktor odstaví. Pokud dojde k havárii, vypadne chlazení a ta teplota vyleze na řádově tisíc stupňů, jak to chtějí udržet pohromadě? Nebo se to chová jinak a teplota nepřesáhne pár set stupňů?
Nemáte pravdu. V odstaveném reaktoru je štěpná reakce zastavená a neprodukuje žádné teplo.
Zbytkové teplo je produkováno rozpadem radionuklidů, které vzniknou radioaktivní přeměnou konstrukčních materiálů či balastních materiálů způsobených radioaktivním zářením uvnitř reaktoru. U klasického reaktoru je to z velké části konstrukční materiál palivových prutů.
Ty v reaktoru s taveninou nejsou. Pokud ty radionuklidy nebudou produkovat vlastní roztavené soli, může být zbytkové teplo tohoto reaktoru po odstavení mnohem menší.
Z článku jsem nepochopil, jestli má být palivem jen uranová sůl a nebo směs s thoriem, případně využití vyhořelého paliva.
Jinak fajn článek, díky.
Roztavené soli za vysokých teplot mají tu v uvozovkách výhodu, že se v nich rozpustí a roztaví většina solí téměř jakéhokoliv kovu. Z tohoto pohledu by společné využíváni solí uranu a thoria nemělo dělat problém.
Pokud jejich jaderné reakce mohou probíhat společně.....
Jedna s možných cest. Mě se ten projekt docela líbí a docela si umím předstyavit i jeho využití. DFržím palce aby se to povedlo.
Napadá mě jeden možný problém - pokud se výkon zvyšuje se snižující teplotou, pak terorista odpálí reaktor výbušninou, palivo se vylije, zchladne, nastartuje reakci a bude ji trvale udržovat i s vysokou teplotou, která účinně zabrání likvidaci havárie.
Máte v té úvaze dva pochybné překpoklady a jeden kotrmelec. Zaprvé by se k tomu rekatoru musel terorista dostat i potřebným množstvím výbušniny. Zadruhé by musel mít zkonstruovánu průraznou nálož a musel by vědět jak a mít čas ji správně osadit.
A teď ten kotrmelec: Vytečené aktivní palivo vychladne a pak se znova zahřeje? Nemělo by aktivní palio zůstat horké?
A ještě jedna věc mě napadá. Moderátorem je grafit a ten bude v rekatoru nejspíš v pevné formě - bod tání cca 3000 °C. Pokud palivo opustí moderační zónu, tak se reakce zastaví.
Žebrání na volovinu. Nic jiného.
Umíte si někdo opravdu v praxi představit, že třeba nějaké menší město opravdu provozuje malý jaderný reaktor? Naposledy se vážněji tento štěk objevil od starostky Jablonce, jestli si to dobře pamatuji.
Já když se podívám na úroveň samosprávy v ČR a představím si, že lidi, co nejsou schopní nechat natřít ani lavičky a jejich téměř maximální úsilí spočívá v debatě, na kterou stranu si míchat kafe... mají provozovat jaderný reaktor? Jako opravdu?
Stejně jako svého času byly v režii města třeba místní teplárny.
Všechno je jenom otázka vyzrálosti technologie.