Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Na 119 kulí pět ran bajonetem. Před 200 lety se umíralo u Waterloo

Přesně před 200 lety skončilo u belgické vesničky Waterloo období napoleonských válek. Události, která určila tvář evropské politiky na velkou část 19. století, se budeme věnovat v několika článcích. Začneme u způsobu boje a výzbroje zúčastněných stran.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K24a41r26e50l 86U74r16b60a12n 2414424591349

Ve skutečnosti ty bitvy zas tak hrozné nebyly. Většinou padlo pár stovek prvních a pak se zbytek rozutíkal a masakr nastal vlastně až po bitvě dorážením zběhlých nepřátel.

0/−3
19.6.2015 12:38

J58a13n 49U61l65r60y80c28h 4811647220908

obecně platí, že největší ztráty je možné utrpět za útěku, ale přece jen máte o těch napoleonských nebo i přednapoleonských bitvách velice zkreslené představy (na "pár stovek prvních" můžete ve valné většině zapomenout, samozřejmě pokud se nebavíme o protivnících, kde bylo na každé straně jen pár tisíc celkem (ještě na začátku třicetileté války celkem normální stavy)); zrovna Waterloo byl zcela jiný příběh (ztráty šly do řádu desítek tisíc a nebyly zapříčiněné masakrem při útěku - nic takového se tam v žádné fázi nekonalo)

+4/0
19.6.2015 16:51

R40a67d58i38m 34P58o75l10á53š66e85k 9886313129879

JJ, byl to začátek moderní války. Ještě se válčilo tělo na tělo, ale vojenští odborníci už začínali uvažovat o tom, jak souvislé sražené sestavy stojících vojáků smést krupobitím kulek.

0/0
19.6.2015 11:52

J17a51n 15U81l92r36y91c22h 4401737110788

tělo na tělo bych tomu teda neříkal - v tom čase už pár stovek let platilo, že bitvu rozhoduje palba (z děl i z pušek) - vzhledem k technickému stavu musela být soustředěná, tj, hromadná; názory, že bitvu rozhoduje bodákový útok, byly v menšině (podle všeho oprávněně), a taky někdy od barokních dob začlo jasně platit, že jízda nemá rozhodující úlohu - tu měla ta střílející pěchota a dělostřelectvo

0/0
19.6.2015 16:58

M71i29r82o41s76l13a59v 55A16d56a31m76k81o66v59i80c 2919260593

Brr, clanek mi pripomnel scenu z Vojny a mir, kde Bolkonskeho pluk ceka na nasazeni, zatimco ho masakruje delostrelba. Do boje nezasahli, presto meli strasne procento ztrat. Hodnota lidskeho zivota blizka nule. Byt v tom pluku, asi je ze me dezerter.

+6/−1
19.6.2015 1:45

J40a63r72o73s75l75a82v 29J63a48k55u28b63o33v 8792135795697

a to vsetko len koli tomu, ze Kutuzov sa opil, a zabudol pluky prevelit prec...

+2/−3
19.6.2015 5:08

J34i19ř84í 70B55r81o59ž 5299385102357

Bohužel, to byla Kutuzovova temná stránka- alkohol a lehké děvy.

+2/−1
19.6.2015 8:23
Foto

P75e21t30r 23Š24r69a25i98e54r 9163642922837

Ve filmu je podobný způsob boje velice realisticky zachycený v jedné epizodě filmu Barry Lyndon (režie Stanley Kubrick). I když děj se odehrává za Sedmileté války... Hrůza....

0/0
19.6.2015 0:47

L94a17d59a 38N67o53v12a63k 4792203667

neuvěřitelné... 200 let je z pohledu vývoje lidstva jen mrknutím oka a lidi se dokážou zabíjet naprosto nesrovnatelně dokonaleji... Co asi bude za dalších 200 let... Budeme tady ještě...?8-o

+2/−1
18.6.2015 23:29

Z17b73y69n17ě90k 24O56š47m82e93r87a 2375354148

Další vývoj již ani netřeba, už teď bychom se dokázali dokonale vyhladit.. (Těch 5000 atomovek co jej jich na světe by na to bohatě stačilo..)

+3/0
19.6.2015 12:56

V48i63k63t13o34r 63W68o25l11f 8752478313306

Ehm, neříká se náhodou dlouhým střelným zbraním s hladkou hlavní MUŠKETY?!

Pušky (rifles) mají hlaveň drážkovanou.

Na Technet docela zklamání.

+4/0
18.6.2015 23:17

D61a83l97i71b95o10r 62J16a50n10d17a 1189406592272

ceska terminologie si myslim to ma volnejsi, musketa je podmnozinou pusky. jinak mate pravdu, anglictina ma musket vs. rifle podle druhu vyvrtu hlavne

+9/0
18.6.2015 23:33
Foto

J20a89k17u79b 34S34o28b89o47t59k54a 6564978907716

No jo. Stylově jsem si minulý týden rozehrál Napolen: Total war :-)

+6/0
18.6.2015 22:09

J93i69ř68í 92M93a63t84u31š 6905361717965

Britové zkoušely, vojáci se stavěly.. stejně, ta gramatika je těžká disciplína.. Jinak zajímavý článek, ale na Technetu bývají lepší.

+13/0
18.6.2015 22:06

D97a62v56i94d 93N13o51v15o21t67n67ý 2957952435939

Prostě redaktoři jsou na ženský  :))

0/0
18.6.2015 22:22

J59a22n 51R53a64k 9247773154475

Pro Napoleona rozhodující byla Bitva u Lipska, tzv. Bitva Národů. Waterloo byl jenom hřebík do rakve.

+5/−1
18.6.2015 21:22

J48a46r65o62s34l67a25v 53J61a37k29u36b90o63v 8592525555847

dolezitejsia bola uz katastrofa v Rusku.. tam Napoleon prisiel o vacsinu skusenych veteranov z predoslych tazeni.. nove rocniky uz nemali tak dobry vycvik ako odvedenci roku 1804-1805, ktory dostavali komplexny vycvik v Bolonskom tabore

+16/0
18.6.2015 21:35
Foto

P60e35t12r 71P96r59o69c34h19á49z82k17a 3812296562184

Upřímně řečeno tenhle článek je na Technet nebývale slabý.Je to nádherné téma, které by si zasloužilo daleko lepší zpracování než pár informací posbíraných po netu a ještě značně nepřesných.Panu autorovi bych doporučil specielně ohledně zbraní sáhnout po kvalitní literatuře třeba od pana Dušana Špirka, který se zbraněmi napoleonských válek zabývá. To samé platí o bajonetech a jejich použití a rovněž o taktice vojáků v těchto válkách.Co se týká přesnosti zbraní s hladkou (leštěnou) hlavní a s těsněním střely v ní není to tak zlé.Na utěsnění jak u hladké tak u drážkované hlavně se používal kousek promaštené látky,která zajistila těsnost střely.I s hladkou hlavní se dá docela slušně trefovat a zpětný ráz poměrně těžké pušky není nijak velký-vlastní zkušenost při střelbě s repliky stejné zbraně, kterou používala napoleonova armáda.Doufám, že pokračování článku o této bitvě bude lepší a bude mít úroveň na jakou jsme u Technetu zvyklí,tedy tu nejlepší.

+22/0
18.6.2015 21:13

M55a56t47o87u79š 52L51á23z44ň68o23v66s68k57ý90, 10T18e39c27h79n45e76t49.15c92z

No upřímně řečeno jako nádherné mi to téma tedy nepřišlo.

Určitě by to šlo udělat mnohem podrobněji, ale nevím, jestli to má smysl. V řadě detailů prostě nevíme, jak to bylo, a já se nechci zaplést do sporů, které podle mého nemají smyslu. Třeba střelba se zbraní s hladkou hlavní může být určitě mnohem přesnější, než uvádím v článku, ale zároveň se zdá velmi nepravděpodobné, že by tomu tak v bitvách v Evropě obvykle bylo - zdá se, rychlost byla důležitější než přesnost. Doporučení mířit níže je dobové, nevím, co vám na to jiného říct. Zkušený střelec to asi nepotřeboval, ale většina armád (s výjimkou Britů, co já vím) během míru kvůli financím střelbu vůbec necvičila, takže žádní ostrostřelci proti sobě obvykle v bitvě nenastupovali.

A pokud máte další připomínky, určitě je sem napište. Ať se já i ostatní dozví něco víc.

+4/0
19.6.2015 9:58

J10a58r75o70s54l54a98v 78J81a18k13u15b66o15v 8172825875377

Britska armada prikazovala 60 cvicnych ran do roka pre kazdeho pesiaka lahkej pechoty a 30 ran pre radovych pesiakov. U Francuzov to bolo 30 ran na Lahku pechotu, a len zopar cvicnych ran pre ostatnych, zvacsa to zalezalo od velitela a situacie. Ostatne krajiny boli na tom podobne alebo horsie ako Francuzi, Rusi zivu strelbu cvicili len u elitnych gardovych plukov, obycajna pechota sem tam ani nedostala naboje ani pred bojom, popripade len velmi malo (na 5-10 ran).

Do boja zvycaje vojak mal niest 30 patronov, (u Rusov 20), Lahka pechota dostavala viac (30-60).

+2/0
19.6.2015 10:07

J37a46r12o65s60l58a81v 97J52a12k76u72b78o17v 8412945795937

velke mnozstvo detailov sa da najst na stranke http://napoleonistyka.atspace.com/ co je asi najlepsie spracovana (co sa tyka detailov) stranka o sposobe boja v Napoleonskych casoch.

+1/0
19.6.2015 10:09
Foto

P75e52t88r 23P23r87o85c49h87á93z51k34a 3192956572484

Myslím, že bitva u Waterloo je tak velká událost a změnila docela situaci nejen ve Francii ale i jinde ve světě že by o ní šlo psát týdny.Chápu, že se nechcete pouštět do podrobností a upínat se k detailům, ale asi by bylo nejlepší vzít s celé události jednu část a té se tedy věnovat na plno.Když se jedná o Technet tak třeba právě podrobně rozebrat otázku výzbroje, taktiky ,unuiforem strategie a podobně.Existuje spousta literatury, která se zabývá právě těmito věcmi.Dalo by se toho poskládat velká spousta.Možná to není vaše parketa a možná další články na tohle téma budou zajímavější.Třeba máte jen jiný pohled na věc.Přijde mi však škoda odbýt některé věci tak narychlo, bez podrobností, specifikace a podobně.Nejspíš jsme už příliš rozmlsaní s Technetu a se špičkových článků na něm.Přesto se těším na další pokračování.

+2/0
19.6.2015 19:21

J21i68ř90í 44E96u27l87e56r 5128959126196

Článek vůbec není slabý, naopak je velmi zajímavý. Pochopitelně není určen znalcům v oboru, ale široké veřejnosti a jako takový nemůže podávat vyčerpávající informace. 314

+3/−2
19.6.2015 10:15
Foto

P38e94t73r 71P34r23o17c44h47á24z32k24a 3782216692864

Asi jsem si zvykl,že většina článků na technetu převyšuje vše ostatní a je dost odborná a podrobná.Nevím, možná je to můlj subjektivní dojem ,ale čekal jsem víc.

+2/0
19.6.2015 19:22

R55a28d92i79m 24P40o94l71á13š45e96k 9586643429219

Já bych řekl, že zpětný ráz hodně záležel na dávce prachu. Ta byla pohyblivá. Je dost možné, že pro dnešní "víkendové" střelby z replik se preferuje bezpečnost střelce před roztržením zbraně a jeho pohodlnost, zatímco tehdy ve válce se preferovala razance střely.  Navíc platí, že obvykle čím větší silou je kulka vystřelena z hladké hlavně, tím delší je úsek, kdy kulka letí v podstatě rovně a zbraň střílí dost přesně a tím později se prosadí spirálová dráha letu kulky vlivem náhodných kontaktů kulky menšího průměru v hladké hlavni a kolísavého odporu vzduchu daného následným převracením poměrně nepravidelné kulky při letu.

Takže bych řekl. že dnes se takové repliky nabíjejí podstatně menším množstvím prachu než byla tehdy běžná "válečná" dávka. Případně slabším střelným prachem vyráběným hodně na efekt - kouř , záblesk, jiskry.....

+5/0
19.6.2015 11:48
Foto

P10e11t67r 88P26r58o79c15h12á15z38k13a 3102776662764

Dávkování prachu bylo hodně přesné.Používaly se prachovnice nebo dokonce papírové kornoutky s přesnou dávkou prachu a na konci zalepenou střelou.Střely samotné se odlévaly v kleštích a jejich ovalita byla rovněž zanedbatelná.Hlavně byly mírně kónické a vysoce leštěné.Střelba s těchto zbraní je poměrně přesná a díky jejich hmotnosti není zpětný ráz nijak velký.Měl jsem možnost střílet s originální zbraně,ne repliky a docela to šlo.Obě armády používaly také zbraně s drážkami.Byly jimi vybavené specielní jednotky které dokázaly na bojišti likvidovat především důstojníky.Dobře vycvičený voják dokázal s té, či oné zbraně vystřelit až tři rány za minutu.

+1/0
19.6.2015 19:28

J28a97n 89B12u39r96d35a 1364798212119

Francouzi obecně moc drážkované zbraně nemuseli a nedávali je ani svým lehkým jednotkám, kterým ale ani hladké vývrty nezabránily být jedněmi z nejúčinnějších jednotek svého typu. K dávkování prachu ještě zajímavost, že rakouští polní myslivci (nejspíš i jiné lehké jednotky) mohli volit dávku prachu podle vzdálenosti, na kterou plánovali střílet.

0/0
20.6.2015 0:20

J63a41r37o24s63l80a22v 90J28a20k20u78b40o42v 8932935415477

Dokonca aj ich lahke jednotky drazkovane pusky neoblubovali a vracali ich...  slo im viac o rychlost strelby ako o presnost. Skratka z muskety dobre vycviceny strelec vedel vystrelit 4-5 ran za minutu, kym z pusky max 1. presnost nehrala az tak rolu, aj tak po prvych salvach bolo bojisko plne dymu, takze daleky dosah pusiek nehral rolu. Skirmisheri sa naviac pohybovali volne pred postupujucimi kolonami, a nepredstavovali podstatny ciel pre zoradenu pechotu (batalion neotvaral palbu na jednotlivych vojakov ale voci postupujucej kolone), takze sa mohli dostat dost blizsko.. samozrejme, boli pripady kedy sa im to vypomstilo, ako nepr v Spanielsku kde museli bojovat s Britskymi Rifles a Portugalskymi Casadores v tazkom terene, kde uz skratka presna mierena strelba poskytovala obrovsku vyhodu (teren neumoznoval rychle priblizenie)

0/0
20.6.2015 6:54
Foto

P61e84t78r 43P32r64o14c40h92á67z12k75a 3402186142564

Ano,první drážkované hlavně neměly drážky v tom klasickém pojetí ale spíše jen rovné, respektive lehce šestihraný otvor v hlavni.Teprve později začal být používaný klasický vývrt.Převážně s těmito zbraněmi byly vyzbrojeny jednotky polních myslivců, a specielní jednotky, které měly za úkol likvidovat hlavně bubeníky a velitele.Paradoxně v dané době byl bubeník jednou s nejdůležitějších postav bitvy.Nahrazoval komunikační prostředky.Proto jich také tolik padlo jak třeba u Slavkova, tak v dalších bojích.Dávka prachu má samozřejmě vliv na dostřel, ale neřekl bych že zásadní.Od určité navážky se už dostřel nijak extra nezvětšuje a spíše klesá přesnost a stoupá riziko poškození hlavně.U pušek měly obě armády spoustu problémů.Nejčastěji to bylo lámání kohoutů, které se postupně s dobou upravovaly a zesilovaly.Díky vzpěře, která zvětšila jejich pevnost vznikl otvor, později nazývaný kohoutí srdce.Spousta problémů byla s kvalitou prachu a s jeho vlhkostí.A bylo toho ještě daleko víc, což by zabralo několika hodinový rozhovor.:-)

0/0
20.6.2015 7:20

J26a73n 74F89r73i31d86r85i48c65h 6185288599683

Tyhle období válek je snad to nejhorší. Ve starověku nebo středověku se sice armády brutálně řezaly, ale zase to mělo nějakou logiku než jen šachovicové posunivání lidí a tak...

0/−2
18.6.2015 20:37

J44a12r93o88s27l36a31v 30J18a71k19u32b87o53v 8872525785117

ani nie, psychologicky boli na tom vojaci pocas Napoleonskych vojen na tom lepsie. Nevideli na koho strielaju, celu cinnost si zautomatizovali a palili pred seba, pricom nevideli aky efekt to ma.. pocas staroveku to bolo ovela osobnejsie.. prepichnut niekoho mecom z blizska a pozerat sa mu do tvare ako z neho odchadza zivot.. z toho menej otrlych kludne polozilo...

+4/0
18.6.2015 20:40

R74o82b26i30n 29Ž50i72ž40k96a 2928934656556

No slovo logika bylo asi nešťastně zvolené, ale zabít někoho ve středověku bylo daleko osobnější a fyzicky náročnější, takže se to relativně rychle přejedlo ( ono i dorazit někoho ve zbroji, kdo leží na zemi, chtělo hodně síly, natožpak ho porazit v přímém souboji ). Dá se to skoro považovat za (brutální) sport, i když tady hodně přeháním.  Vzájemná střelba z padesáti metrů je už jen shora řízený masakr.

0/0
19.6.2015 11:53

J85a80n 33U33l10r81y51c89h 4771347940648

vážený, od počátku trochu vyvinutější civilizace (která se dostala o fous dál než k tlupě vydávající neartikulované skřeky a vládnoucí snad klacky a z ruky vrhanými kameny) platilo, že v bitvě vítězí ten lépe zorganizovaný a operující z protivníků (při jakžtakž srovnatelných počtech a zbraních, ovšem neorganizovanou tlupu můžete zmasakrovat i při poměru 1:20 (když už  máte k dispozici trochu větší masu bojovníků, v případě 1 proti dvaceti, nebo 10 proti 2 stovkám to pochopitelně nefunguje)) - a ta organizace byla už od starověku fakt vysoce složitá a propracovaná; neorganizovaný vysoce individualisticky bojující raně stredověký rytíř byl jen specifickou výjimkou umožněnou souhrou okolností (a za renezance už bylo zas všechno jinak);

ty vaše "šachovnice" měly právěže zatraceně dobrou logiku vycházející z úrovně tehdejších zbraní (střelných - ty byly rozhodující) - potřeboval jste organizované útvary schopné hromadných salv následujících rychle za sebou - což zajišťovalo střídání střílejících řad daného útvaru, takže to opravdu kladlo velké nároky na přesnost, sehranost (řada těsně u sebe stojících (nebo občas klečících) mužů musela provádět přesně stejné pohyby), útvary se samozřejmě musely koordinovaně pohybovat po celém bitevním poli, reagovat na situaci, přeskupit se v případě potřeby ať už kvůli obraně, nebo útoku (nebo obojímu na různých místech současně pochopitelně), takže ano, potřeboval jste mít celé bitevní pole zorganizované pěkně jako šachovnici - jinak byste byl bez šance...

(a ty vaše čtverce se v té době (jak se ostatně píše i v článku) nepoužívaly s výjimkou, kdy se pěchota bránila proti jízdnímu útoku - což byla (když ta pěchota dělala, co měla) pro jízdu dost problematická až fatální záležitost, náhodou se to ukázalo i u Waterloo)

0/0
19.6.2015 17:37

J12a80n 50F42r42i96d94r86i17c53h 6755528239823

nevím jak vy, já bych se radši s někým řezal mečem než stát pár metrů od sebe a čekat a pálit.

0/0
19.6.2015 19:29

J52a25n 86U38l38r35y51c26h 4321517640308

tak nejde o to, co byste chtěl vy, anebo co by byli chtěli vojáci, ale co bylo nejoptimálnější z hlediska daných prostředků, a ty oddíly jen tak zbůhdarma nestály a nečekaly (jak si tu představují dobráci o něco výš, co melou něco o opilém Kutuzovovi), ty maximálně čekaly na nasazení, nebo na útok,  jinak se hejbaly... (já bych si myslím mnohem radši zrovna vybral velení nad takovým batalionem (důstojníci byli pochopitelně v čele oddílu), jak by mi to šlo, je otázka, ale v tý palbě bych snad obstál, ta by mě asi nerozhodila...)

0/0
19.6.2015 20:29

J87a70r37o20s95l58a30v 65J26a68k31u96b64o94v 8982785485427

to o tom opitom Kutuzovovi pri Borodine je historicky fakt, viete si to dohliadat. stavalo sa mu to dost casto..

0/0
20.6.2015 6:31

J14a79r19o26s38l35a13v 49J95a69k22u85b58o98v 8772225185347

odporucam vam cosi si o Borodine precitat.. vedeli by ste ze Napoleonova taktika pri Borodine zahrnovala  sustredene utoky na opevnene pozicie, co vyzadovalo aby Rusi drzali blizsko velke zalohy pechoty. Napoleon ale rovnako sustredil vsetky hufnice co mal (cca70) a niekolko desiatok diel, a na tie zalohy nepretrzite palil. velka vacsina ruskych strat pri Borodine bola prave sposobena tou bateriou diel.

http://napoleonistyka.atspace.com/Borodino_battle.htm

samozrejme, pocas komunizmu to velmi nezapadalo do klasickej propagandy o dokonalom Kutuzovovi,takze sa to zamlciavalo... no Kutuzov bitku pri Borodine prehral. bol prinuteny stiahnut sa, aj ked straty na oboch stranach boli obrovske.. Francuzi stratili okolo 30.000 vojakov, Rusi cez 50.000...

0/0
20.6.2015 6:38

R59u96d56o27l32f 57A65n82t93o89n72í42n 5366722776896

a to je ta zásadní chyba, ve které se spousta lidí plete....... Nejde o to, jestli vyhrajete bitvu, ale jak dopadne celá válka. Možná to zní drsně, ale Borodino znamenalo pro Napoleona, prohru v ruském tažení........ To, že "zvítězil" u Borodina, ho pouze utvrdilo v tom, že porazí Alexandra I. a proto pokračoval dále v tažení na Moskvu. Kdyby ovšem tuto bitvu prohrál, stáhnul by se z Ruska pravděpodobně nazpět, a to s mnohem menšími ztrátami, než tomu bylo o 3 měsíce později..........

0/0
21.6.2015 0:03

J46a83r21o71s41l11a17v 56J61a59k52u40b20o32v 8282525865737

Co sa tyka bajonetu a jeho efektivity, treba povedat ze uvadzat statistiky zalozenej na pocte zranenych je dost nepresne. Bajonet bola bodna zbran, namontovana na tazkej muskete (4-5kg), ktoru do tela vrazil vojak oboma rukami co davalo bajonetu nestutocne vysoku priebojnost.. navyse, koli ludskej anatomii su bodne zranenia ovela efektivnejsie ako secne a vyzaduju minimalnu silu na zaznamenanie smrtelneho zranenia.. Ten kto bol zasiahnuty bajonetom do trupu, urpel zvycajne smrtelne zranenie, a tym padom bitku neprezil. Statistiky z nemocnic ale obsahovali pocty zranenych ktorych sa podarilo evakuovat z bojiska, takze pocty prezivsich po ranach z bajonetu neboli ktovie ako velke...

podobny problem je so statistikami o ucinnosti delostrelectva. koho zasiahla plna gula z dela, ten prisiel minimalne o nohu, co znamena ze stratil obrovske mnozstvo krvi a mal minimalnu sancu prezit ak nebol okamzite odneseny do tyla a operovany.. obycajny vojaci prenasani neboli.. takze vela z nich umrelo na vykrvacanie na bojisku. No statistika bola robena podla zaznamov z Invalidovne,(francuzska vojenska nemocnica) len z vojakov ktory zranenia prezili...

+17/0
18.6.2015 20:20

R29o50m84a86n 57Ř61i59č54k41a 2221754620435

Já nechci být hnidopich, ale jestli si vzpomínám tak nejvíce zranění nebylo bajonetem, či střetnutím se muž proti muži, ale střelbou z palných zbraní. Bohužel teď v noci se mi v tom nechce hrabat.

0/0
18.6.2015 22:23

J49a18r67o61s92l10a46v 91F58r89a10n64t71i14š35e72k 70B70r30ü55m61m53e36r 1141596363590

Mluvíte o tomtéž. Ale právě že účinnost bajonetů se nedá posuzovat dle záznam zraněných, když byly většinou smrtelné.

+5/0
18.6.2015 23:00

M21a85t68o93u79š 97L26á13z32ň51o69v35s51k50ý80, 69T60e83c32h84n56e34t81.69c51z

Jistě, máte pravdu, ten vzorek není zdaleka ideální. Ovšem dohady o opaku nejsou založené zrovna na pevných důkazech. Tedy pokud já vím. Ale rád se nechám poučit.

0/0
19.6.2015 10:14

J54a17r80o95s80l62a12v 66J50a34k16u88b94o29v 8652555105137

k dnesnemu dnu nikto nerobil exhumaciu tiel za ucelom zistenia priciny smrti. je velmi tazke dnes urcovat co presne sposobilo straty pocas bitiek v 18-19. storoci. No zakladat to na statistike zraneni nie je prave najpresnejsia metoda. Skor by sa mala brat do uvahy lethalita zbrani, skratka plna delova gula ak uz niekoho zasiahla, tak sposobovala smrtelne zranenia s vyssou pravdepodobnostou ako sposobovala zranenia ktore sa dali prezit. Statistiky zranenych hovoria ze 10% zranenych bolo zranenych po delostrelbe, no je dost pravdepodobne ze smrtelne zranenych bolo aspon 2x tolko, ak nie viac - pri standardnej formacii s troma radmi, ak doslo k zasahu, boli zasiahnuty minimalne traja vojaci naraz. V pripade ze bol prapor usporiadany do kolony o styroch trojradoch, jedna delova gula mohla zasiahnut az 12 ludi naraz.. samozrejme, bavime sa o presnom zasahu, nie kazda delova gula zasiahla ciel, no ak uz raz bolo delo odmerane presne, nasledujuce strely dopadali na ciel s velkou presnostou. Ako bolo spominane hore, pri Borodine, velka cast Ruskych gardovych plukov stala na otvorenom poli uplne nechranena, kym Francuzi na nich zamerali cez 100 diel ktore na nich palili niekolko hodin... Niektore pluky boli kompletne vyhladene...

no a co sa tyka bajonetu, treba si hlavne uvedomit ako ta zbran bola pouzivana.  Slo prakticky o obojrucnu Piku, ktora sa dala ovela lepsie kontrolovat. Pri testoch efektivity dosiahol testovaci subjekt rychlost utoku cca 5m/s, co davalo 5kg muskete cca kineticku energiu cca 60 joulov, no na sposobenie smrtelnych zraneni bodnou zbranou staci aj 20 joulov. (pri secnych zbraniach nemusi stacit ani 90 joulov).

+1/0
19.6.2015 10:38

J31a11r45o78s14l79a82v 74J30a36k51u12b86o14v 8982525355907

Takze, vdaka bajonetu, pechota mala zbran ktora v boji z blizska bola smrtiaca, pricom proti nej nebol nik chraneny.. navyse, dlzka muskety bola standardna, takze oba strany mali priblizne rovnaky dosah.. Zaujimavy je ale fakt, ze k boju z blizska skoro vobec nedochadzalo. Mohol za to hlavne efekt psychiky vojaka, ktory skratka radsej usiel, ako keby riskoval stret s bodobne vyzbrojenym nepriatelom a nemal sancu sa ochranit pred jeho zbranou.. k bojom na bodaky zvacsa dochadzalo len v polnych opevneniach, ci pri bojoch v uzavretych priestranstvach, no nie na otvorenom poli kde skratka bolo lahsie ujst. Z toho dovodu bol bajonet povazovany skor za psychologicku zbran - Poslat vysokych Granatnikov s nasadenymi bajonetmi malo neskutocny psychicky ucinok na obrancov, vedeli ze skratka proti nim nemaju ziadnu sancu ak sa k nim dostanu.. no na druhej strane, dost casto ani postupujuca jednotka nedosla az k nepriatelskej linii a ich moralka sa rozpadla pocas utoku, hlavne ak strelba bola vedena ucinne - skuseni velitelia vedeli ze so strelbou treba pockat kym nepriatel blizsie ako 100m, no neskuseni vojaci casto zacali strielat aj na vzdialenosti cez 200m, co bolo prakticky plytvanie municiou. Zbrane ako take nehrali az tak velku rolu, ako psychologia masy.

+3/0
19.6.2015 10:44

J44a17n 50U87l66r67y10c26h 4741807640638

zbraně jako takové nehrály úlohu? - a odkud se teda vzalo těch pár tisíc, nebo desítek tisíc mrtvých v každé "pořádnější" bitvě? - ty přece neumřely na leknutí, ani je obvykle na utěku nerozmydlila jízda, ani neumřely nějakým kuriózním způsobem (často zmiňovaně a málokdy prokázané utopení např.), no a když připustíme, že ty bodákový útoky neměly zas takovej smrtící efekt (ani nájezdy jízdy s chladnejma zbraněma), tak už žádná jiná příčina smrti než ty palný zbraně nezbejvá... (a bitva přece obvykle nevypadala tak, že by jedna strana zaútočila, ta druhá se psychicky sesypala a utekla, tomu ústupu (nebo útěku - myslím, že v době pokročilého baroka a v empíru spíš výjimečná událost) obyčejně předcházelo, někdy dost dlouhé a někdy velmi tvrdé a odhodlané, střetnutí...)

0/−1
19.6.2015 20:45

J65a38r56o30s60l68a15v 74J13a11k22u16b42o74v 8242485465117

straty nehrali rolu v tom ci utok uspeje alebo nie. Rolu hrala moralka vojakov ktori utocili alebo sa branili. ak sla moralka dole, taka jednotka nemusela ani utrpiet straty, a uz utekala z boja, na druhej strane, niektore jednotky stali a bojovali do posledneho muza, ako napr Francuzska Stara Garda na zaver bitky pri Waterloo...

0/0
20.6.2015 6:42

J89a52r93o74s21l91a62v 42J43a76k78u87b14o11v 8192655705227

jeden priklad za vsetky: v 1813 pri Kulme, 4000 Francuskych vojakov v pozicii cakalo na utok Ruskych Granatnikov. palili po nich salvu za salvou, az kym minuli strelivo.. potom niektori usli a zvysok sa vzdal... Granatnici utrpeli straty, Francuzi len minimalne..  no aktualne straty nehrali rolu,nerozhodovali o tom kto vyhral a kto nie... dolezita bola moralka

http://napoleonistyka.atspace.com/infantry_tactics_2.htm#_length_of_the_firefight

0/0
20.6.2015 6:48







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.