Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Na 119 kulí pět ran bajonetem. Před 200 lety se umíralo u Waterloo

Přesně před 200 lety skončilo u belgické vesničky Waterloo období napoleonských válek. Události, která určila tvář evropské politiky na velkou část 19. století, se budeme věnovat v několika článcích. Začneme u způsobu boje a výzbroje zúčastněných stran.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K33a23r75e73l 12U40r43b28a82n 2544854921209

Ve skutečnosti ty bitvy zas tak hrozné nebyly. Většinou padlo pár stovek prvních a pak se zbytek rozutíkal a masakr nastal vlastně až po bitvě dorážením zběhlých nepřátel.

0/−3
19.6.2015 12:38

J19a18n 68U67l69r17y35c25h 4851797930238

obecně platí, že největší ztráty je možné utrpět za útěku, ale přece jen máte o těch napoleonských nebo i přednapoleonských bitvách velice zkreslené představy (na "pár stovek prvních" můžete ve valné většině zapomenout, samozřejmě pokud se nebavíme o protivnících, kde bylo na každé straně jen pár tisíc celkem (ještě na začátku třicetileté války celkem normální stavy)); zrovna Waterloo byl zcela jiný příběh (ztráty šly do řádu desítek tisíc a nebyly zapříčiněné masakrem při útěku - nic takového se tam v žádné fázi nekonalo)

+4/0
19.6.2015 16:51

R12a83d54i43m 27P35o54l89á54š33e73k 9806593329619

JJ, byl to začátek moderní války. Ještě se válčilo tělo na tělo, ale vojenští odborníci už začínali uvažovat o tom, jak souvislé sražené sestavy stojících vojáků smést krupobitím kulek.

0/0
19.6.2015 11:52

J28a87n 83U55l57r32y36c96h 4101627480668

tělo na tělo bych tomu teda neříkal - v tom čase už pár stovek let platilo, že bitvu rozhoduje palba (z děl i z pušek) - vzhledem k technickému stavu musela být soustředěná, tj, hromadná; názory, že bitvu rozhoduje bodákový útok, byly v menšině (podle všeho oprávněně), a taky někdy od barokních dob začlo jasně platit, že jízda nemá rozhodující úlohu - tu měla ta střílející pěchota a dělostřelectvo

0/0
19.6.2015 16:58

M94i62r61o96s96l89a92v 17A27d40a44m38k21o67v67i64c 2289630443

Brr, clanek mi pripomnel scenu z Vojny a mir, kde Bolkonskeho pluk ceka na nasazeni, zatimco ho masakruje delostrelba. Do boje nezasahli, presto meli strasne procento ztrat. Hodnota lidskeho zivota blizka nule. Byt v tom pluku, asi je ze me dezerter.

+6/−1
19.6.2015 1:45

J93a87r56o13s63l67a90v 19J67a54k60u28b45o26v 8712165335597

a to vsetko len koli tomu, ze Kutuzov sa opil, a zabudol pluky prevelit prec...

+2/−3
19.6.2015 5:08

J70i21ř82í 61B41r68o20ž 5709535202297

Bohužel, to byla Kutuzovova temná stránka- alkohol a lehké děvy.

+2/−1
19.6.2015 8:23
Foto

P21e67t39r 44Š44r84a32i11e73r 9153932432327

Ve filmu je podobný způsob boje velice realisticky zachycený v jedné epizodě filmu Barry Lyndon (režie Stanley Kubrick). I když děj se odehrává za Sedmileté války... Hrůza....

0/0
19.6.2015 0:47

L11a96d58a 85N83o19v74a51k 4942583947

neuvěřitelné... 200 let je z pohledu vývoje lidstva jen mrknutím oka a lidi se dokážou zabíjet naprosto nesrovnatelně dokonaleji... Co asi bude za dalších 200 let... Budeme tady ještě...?8-o

+2/−1
18.6.2015 23:29

Z13b73y81n14ě93k 70O94š56m30e65r56a 2345484608

Další vývoj již ani netřeba, už teď bychom se dokázali dokonale vyhladit.. (Těch 5000 atomovek co jej jich na světe by na to bohatě stačilo..)

+3/0
19.6.2015 12:56

V16i81k37t30o10r 58W95o16l88f 8282198663226

Ehm, neříká se náhodou dlouhým střelným zbraním s hladkou hlavní MUŠKETY?!

Pušky (rifles) mají hlaveň drážkovanou.

Na Technet docela zklamání.

+4/0
18.6.2015 23:17

D21a67l36i19b46o26r 43J84a49n80d58a 1289696202322

ceska terminologie si myslim to ma volnejsi, musketa je podmnozinou pusky. jinak mate pravdu, anglictina ma musket vs. rifle podle druhu vyvrtu hlavne

+9/0
18.6.2015 23:33
Foto

J48a74k80u41b 12S60o44b58o67t68k67a 6384938547766

No jo. Stylově jsem si minulý týden rozehrál Napolen: Total war :-)

+6/0
18.6.2015 22:09

J74i25ř75í 61M37a44t18u96š 6295241117445

Britové zkoušely, vojáci se stavěly.. stejně, ta gramatika je těžká disciplína.. Jinak zajímavý článek, ale na Technetu bývají lepší.

+13/0
18.6.2015 22:06

D71a95v86i48d 51N39o36v95o65t79n44ý 2857792195179

Prostě redaktoři jsou na ženský  :))

0/0
18.6.2015 22:22

J91a60n 77R56a75k 9567553354805

Pro Napoleona rozhodující byla Bitva u Lipska, tzv. Bitva Národů. Waterloo byl jenom hřebík do rakve.

+5/−1
18.6.2015 21:22

J53a53r43o70s20l39a72v 43J82a45k42u23b94o72v 8792885515257

dolezitejsia bola uz katastrofa v Rusku.. tam Napoleon prisiel o vacsinu skusenych veteranov z predoslych tazeni.. nove rocniky uz nemali tak dobry vycvik ako odvedenci roku 1804-1805, ktory dostavali komplexny vycvik v Bolonskom tabore

+16/0
18.6.2015 21:35
Foto

P49e77t58r 95P26r51o64c97h89á36z62k33a 3872956482414

Upřímně řečeno tenhle článek je na Technet nebývale slabý.Je to nádherné téma, které by si zasloužilo daleko lepší zpracování než pár informací posbíraných po netu a ještě značně nepřesných.Panu autorovi bych doporučil specielně ohledně zbraní sáhnout po kvalitní literatuře třeba od pana Dušana Špirka, který se zbraněmi napoleonských válek zabývá. To samé platí o bajonetech a jejich použití a rovněž o taktice vojáků v těchto válkách.Co se týká přesnosti zbraní s hladkou (leštěnou) hlavní a s těsněním střely v ní není to tak zlé.Na utěsnění jak u hladké tak u drážkované hlavně se používal kousek promaštené látky,která zajistila těsnost střely.I s hladkou hlavní se dá docela slušně trefovat a zpětný ráz poměrně těžké pušky není nijak velký-vlastní zkušenost při střelbě s repliky stejné zbraně, kterou používala napoleonova armáda.Doufám, že pokračování článku o této bitvě bude lepší a bude mít úroveň na jakou jsme u Technetu zvyklí,tedy tu nejlepší.

+22/0
18.6.2015 21:13

M23a69t85o82u62š 93L68á14z23ň45o35v71s58k47ý82, 83T94e67c13h20n41e74t93.47c53z

No upřímně řečeno jako nádherné mi to téma tedy nepřišlo.

Určitě by to šlo udělat mnohem podrobněji, ale nevím, jestli to má smysl. V řadě detailů prostě nevíme, jak to bylo, a já se nechci zaplést do sporů, které podle mého nemají smyslu. Třeba střelba se zbraní s hladkou hlavní může být určitě mnohem přesnější, než uvádím v článku, ale zároveň se zdá velmi nepravděpodobné, že by tomu tak v bitvách v Evropě obvykle bylo - zdá se, rychlost byla důležitější než přesnost. Doporučení mířit níže je dobové, nevím, co vám na to jiného říct. Zkušený střelec to asi nepotřeboval, ale většina armád (s výjimkou Britů, co já vím) během míru kvůli financím střelbu vůbec necvičila, takže žádní ostrostřelci proti sobě obvykle v bitvě nenastupovali.

A pokud máte další připomínky, určitě je sem napište. Ať se já i ostatní dozví něco víc.

+4/0
19.6.2015 9:58

J68a74r73o53s55l81a19v 35J98a33k48u75b80o38v 8662255645367

Britska armada prikazovala 60 cvicnych ran do roka pre kazdeho pesiaka lahkej pechoty a 30 ran pre radovych pesiakov. U Francuzov to bolo 30 ran na Lahku pechotu, a len zopar cvicnych ran pre ostatnych, zvacsa to zalezalo od velitela a situacie. Ostatne krajiny boli na tom podobne alebo horsie ako Francuzi, Rusi zivu strelbu cvicili len u elitnych gardovych plukov, obycajna pechota sem tam ani nedostala naboje ani pred bojom, popripade len velmi malo (na 5-10 ran).

Do boja zvycaje vojak mal niest 30 patronov, (u Rusov 20), Lahka pechota dostavala viac (30-60).

+2/0
19.6.2015 10:07

J22a38r28o72s28l77a25v 49J14a11k80u37b12o38v 8212875255497

velke mnozstvo detailov sa da najst na stranke http://napoleonistyka.atspace.com/ co je asi najlepsie spracovana (co sa tyka detailov) stranka o sposobe boja v Napoleonskych casoch.

+1/0
19.6.2015 10:09
Foto

P10e38t48r 91P79r88o49c21h83á59z55k91a 3322816732584

Myslím, že bitva u Waterloo je tak velká událost a změnila docela situaci nejen ve Francii ale i jinde ve světě že by o ní šlo psát týdny.Chápu, že se nechcete pouštět do podrobností a upínat se k detailům, ale asi by bylo nejlepší vzít s celé události jednu část a té se tedy věnovat na plno.Když se jedná o Technet tak třeba právě podrobně rozebrat otázku výzbroje, taktiky ,unuiforem strategie a podobně.Existuje spousta literatury, která se zabývá právě těmito věcmi.Dalo by se toho poskládat velká spousta.Možná to není vaše parketa a možná další články na tohle téma budou zajímavější.Třeba máte jen jiný pohled na věc.Přijde mi však škoda odbýt některé věci tak narychlo, bez podrobností, specifikace a podobně.Nejspíš jsme už příliš rozmlsaní s Technetu a se špičkových článků na něm.Přesto se těším na další pokračování.

+2/0
19.6.2015 19:21

J39i20ř40í 39E56u11l35e77r 5658689316966

Článek vůbec není slabý, naopak je velmi zajímavý. Pochopitelně není určen znalcům v oboru, ale široké veřejnosti a jako takový nemůže podávat vyčerpávající informace. 314

+3/−2
19.6.2015 10:15
Foto

P52e20t72r 51P27r78o10c24h35á83z88k36a 3912386372134

Asi jsem si zvykl,že většina článků na technetu převyšuje vše ostatní a je dost odborná a podrobná.Nevím, možná je to můlj subjektivní dojem ,ale čekal jsem víc.

+2/0
19.6.2015 19:22

R65a53d55i87m 15P30o64l61á58š14e19k 9706803479659

Já bych řekl, že zpětný ráz hodně záležel na dávce prachu. Ta byla pohyblivá. Je dost možné, že pro dnešní "víkendové" střelby z replik se preferuje bezpečnost střelce před roztržením zbraně a jeho pohodlnost, zatímco tehdy ve válce se preferovala razance střely.  Navíc platí, že obvykle čím větší silou je kulka vystřelena z hladké hlavně, tím delší je úsek, kdy kulka letí v podstatě rovně a zbraň střílí dost přesně a tím později se prosadí spirálová dráha letu kulky vlivem náhodných kontaktů kulky menšího průměru v hladké hlavni a kolísavého odporu vzduchu daného následným převracením poměrně nepravidelné kulky při letu.

Takže bych řekl. že dnes se takové repliky nabíjejí podstatně menším množstvím prachu než byla tehdy běžná "válečná" dávka. Případně slabším střelným prachem vyráběným hodně na efekt - kouř , záblesk, jiskry.....

+5/0
19.6.2015 11:48
Foto

P15e52t86r 65P30r94o15c64h12á50z69k90a 3152566232794

Dávkování prachu bylo hodně přesné.Používaly se prachovnice nebo dokonce papírové kornoutky s přesnou dávkou prachu a na konci zalepenou střelou.Střely samotné se odlévaly v kleštích a jejich ovalita byla rovněž zanedbatelná.Hlavně byly mírně kónické a vysoce leštěné.Střelba s těchto zbraní je poměrně přesná a díky jejich hmotnosti není zpětný ráz nijak velký.Měl jsem možnost střílet s originální zbraně,ne repliky a docela to šlo.Obě armády používaly také zbraně s drážkami.Byly jimi vybavené specielní jednotky které dokázaly na bojišti likvidovat především důstojníky.Dobře vycvičený voják dokázal s té, či oné zbraně vystřelit až tři rány za minutu.

+1/0
19.6.2015 19:28

J46a20n 69B35u65r68d13a 1424308612309

Francouzi obecně moc drážkované zbraně nemuseli a nedávali je ani svým lehkým jednotkám, kterým ale ani hladké vývrty nezabránily být jedněmi z nejúčinnějších jednotek svého typu. K dávkování prachu ještě zajímavost, že rakouští polní myslivci (nejspíš i jiné lehké jednotky) mohli volit dávku prachu podle vzdálenosti, na kterou plánovali střílet.

0/0
20.6.2015 0:20

J60a39r68o60s69l77a22v 44J52a39k75u91b97o74v 8622205285537

Dokonca aj ich lahke jednotky drazkovane pusky neoblubovali a vracali ich...  slo im viac o rychlost strelby ako o presnost. Skratka z muskety dobre vycviceny strelec vedel vystrelit 4-5 ran za minutu, kym z pusky max 1. presnost nehrala az tak rolu, aj tak po prvych salvach bolo bojisko plne dymu, takze daleky dosah pusiek nehral rolu. Skirmisheri sa naviac pohybovali volne pred postupujucimi kolonami, a nepredstavovali podstatny ciel pre zoradenu pechotu (batalion neotvaral palbu na jednotlivych vojakov ale voci postupujucej kolone), takze sa mohli dostat dost blizsko.. samozrejme, boli pripady kedy sa im to vypomstilo, ako nepr v Spanielsku kde museli bojovat s Britskymi Rifles a Portugalskymi Casadores v tazkom terene, kde uz skratka presna mierena strelba poskytovala obrovsku vyhodu (teren neumoznoval rychle priblizenie)

0/0
20.6.2015 6:54
Foto

P98e59t26r 90P92r49o32c40h40á93z78k85a 3282616862744

Ano,první drážkované hlavně neměly drážky v tom klasickém pojetí ale spíše jen rovné, respektive lehce šestihraný otvor v hlavni.Teprve později začal být používaný klasický vývrt.Převážně s těmito zbraněmi byly vyzbrojeny jednotky polních myslivců, a specielní jednotky, které měly za úkol likvidovat hlavně bubeníky a velitele.Paradoxně v dané době byl bubeník jednou s nejdůležitějších postav bitvy.Nahrazoval komunikační prostředky.Proto jich také tolik padlo jak třeba u Slavkova, tak v dalších bojích.Dávka prachu má samozřejmě vliv na dostřel, ale neřekl bych že zásadní.Od určité navážky se už dostřel nijak extra nezvětšuje a spíše klesá přesnost a stoupá riziko poškození hlavně.U pušek měly obě armády spoustu problémů.Nejčastěji to bylo lámání kohoutů, které se postupně s dobou upravovaly a zesilovaly.Díky vzpěře, která zvětšila jejich pevnost vznikl otvor, později nazývaný kohoutí srdce.Spousta problémů byla s kvalitou prachu a s jeho vlhkostí.A bylo toho ještě daleko víc, což by zabralo několika hodinový rozhovor.:-)

0/0
20.6.2015 7:20

J52a44n 50F21r10i39d45r78i10c44h 6925798929433

Tyhle období válek je snad to nejhorší. Ve starověku nebo středověku se sice armády brutálně řezaly, ale zase to mělo nějakou logiku než jen šachovicové posunivání lidí a tak...

0/−2
18.6.2015 20:37

J66a93r49o32s11l17a31v 11J22a77k67u30b54o81v 8142585605887

ani nie, psychologicky boli na tom vojaci pocas Napoleonskych vojen na tom lepsie. Nevideli na koho strielaju, celu cinnost si zautomatizovali a palili pred seba, pricom nevideli aky efekt to ma.. pocas staroveku to bolo ovela osobnejsie.. prepichnut niekoho mecom z blizska a pozerat sa mu do tvare ako z neho odchadza zivot.. z toho menej otrlych kludne polozilo...

+4/0
18.6.2015 20:40

R73o45b87i87n 66Ž83i12ž86k58a 2868554236496

No slovo logika bylo asi nešťastně zvolené, ale zabít někoho ve středověku bylo daleko osobnější a fyzicky náročnější, takže se to relativně rychle přejedlo ( ono i dorazit někoho ve zbroji, kdo leží na zemi, chtělo hodně síly, natožpak ho porazit v přímém souboji ). Dá se to skoro považovat za (brutální) sport, i když tady hodně přeháním.  Vzájemná střelba z padesáti metrů je už jen shora řízený masakr.

0/0
19.6.2015 11:53

J87a46n 60U10l45r28y33c22h 4631737440238

vážený, od počátku trochu vyvinutější civilizace (která se dostala o fous dál než k tlupě vydávající neartikulované skřeky a vládnoucí snad klacky a z ruky vrhanými kameny) platilo, že v bitvě vítězí ten lépe zorganizovaný a operující z protivníků (při jakžtakž srovnatelných počtech a zbraních, ovšem neorganizovanou tlupu můžete zmasakrovat i při poměru 1:20 (když už  máte k dispozici trochu větší masu bojovníků, v případě 1 proti dvaceti, nebo 10 proti 2 stovkám to pochopitelně nefunguje)) - a ta organizace byla už od starověku fakt vysoce složitá a propracovaná; neorganizovaný vysoce individualisticky bojující raně stredověký rytíř byl jen specifickou výjimkou umožněnou souhrou okolností (a za renezance už bylo zas všechno jinak);

ty vaše "šachovnice" měly právěže zatraceně dobrou logiku vycházející z úrovně tehdejších zbraní (střelných - ty byly rozhodující) - potřeboval jste organizované útvary schopné hromadných salv následujících rychle za sebou - což zajišťovalo střídání střílejících řad daného útvaru, takže to opravdu kladlo velké nároky na přesnost, sehranost (řada těsně u sebe stojících (nebo občas klečících) mužů musela provádět přesně stejné pohyby), útvary se samozřejmě musely koordinovaně pohybovat po celém bitevním poli, reagovat na situaci, přeskupit se v případě potřeby ať už kvůli obraně, nebo útoku (nebo obojímu na různých místech současně pochopitelně), takže ano, potřeboval jste mít celé bitevní pole zorganizované pěkně jako šachovnici - jinak byste byl bez šance...

(a ty vaše čtverce se v té době (jak se ostatně píše i v článku) nepoužívaly s výjimkou, kdy se pěchota bránila proti jízdnímu útoku - což byla (když ta pěchota dělala, co měla) pro jízdu dost problematická až fatální záležitost, náhodou se to ukázalo i u Waterloo)

0/0
19.6.2015 17:37

J49a97n 31F70r24i34d27r40i44c29h 6145698319163

nevím jak vy, já bych se radši s někým řezal mečem než stát pár metrů od sebe a čekat a pálit.

0/0
19.6.2015 19:29

J61a65n 27U15l43r51y35c32h 4541807650458

tak nejde o to, co byste chtěl vy, anebo co by byli chtěli vojáci, ale co bylo nejoptimálnější z hlediska daných prostředků, a ty oddíly jen tak zbůhdarma nestály a nečekaly (jak si tu představují dobráci o něco výš, co melou něco o opilém Kutuzovovi), ty maximálně čekaly na nasazení, nebo na útok,  jinak se hejbaly... (já bych si myslím mnohem radši zrovna vybral velení nad takovým batalionem (důstojníci byli pochopitelně v čele oddílu), jak by mi to šlo, je otázka, ale v tý palbě bych snad obstál, ta by mě asi nerozhodila...)

0/0
19.6.2015 20:29

J52a57r24o69s49l33a33v 23J32a69k62u87b36o25v 8402885315577

to o tom opitom Kutuzovovi pri Borodine je historicky fakt, viete si to dohliadat. stavalo sa mu to dost casto..

0/0
20.6.2015 6:31

J11a40r94o75s96l27a59v 97J55a39k79u96b72o98v 8262435675807

odporucam vam cosi si o Borodine precitat.. vedeli by ste ze Napoleonova taktika pri Borodine zahrnovala  sustredene utoky na opevnene pozicie, co vyzadovalo aby Rusi drzali blizsko velke zalohy pechoty. Napoleon ale rovnako sustredil vsetky hufnice co mal (cca70) a niekolko desiatok diel, a na tie zalohy nepretrzite palil. velka vacsina ruskych strat pri Borodine bola prave sposobena tou bateriou diel.

http://napoleonistyka.atspace.com/Borodino_battle.htm

samozrejme, pocas komunizmu to velmi nezapadalo do klasickej propagandy o dokonalom Kutuzovovi,takze sa to zamlciavalo... no Kutuzov bitku pri Borodine prehral. bol prinuteny stiahnut sa, aj ked straty na oboch stranach boli obrovske.. Francuzi stratili okolo 30.000 vojakov, Rusi cez 50.000...

0/0
20.6.2015 6:38

R86u86d15o44l29f 96A81n47t42o56n51í54n 5256202916656

a to je ta zásadní chyba, ve které se spousta lidí plete....... Nejde o to, jestli vyhrajete bitvu, ale jak dopadne celá válka. Možná to zní drsně, ale Borodino znamenalo pro Napoleona, prohru v ruském tažení........ To, že "zvítězil" u Borodina, ho pouze utvrdilo v tom, že porazí Alexandra I. a proto pokračoval dále v tažení na Moskvu. Kdyby ovšem tuto bitvu prohrál, stáhnul by se z Ruska pravděpodobně nazpět, a to s mnohem menšími ztrátami, než tomu bylo o 3 měsíce později..........

0/0
21.6.2015 0:03

J58a18r44o22s61l47a71v 31J72a35k67u91b89o64v 8252375975967

Co sa tyka bajonetu a jeho efektivity, treba povedat ze uvadzat statistiky zalozenej na pocte zranenych je dost nepresne. Bajonet bola bodna zbran, namontovana na tazkej muskete (4-5kg), ktoru do tela vrazil vojak oboma rukami co davalo bajonetu nestutocne vysoku priebojnost.. navyse, koli ludskej anatomii su bodne zranenia ovela efektivnejsie ako secne a vyzaduju minimalnu silu na zaznamenanie smrtelneho zranenia.. Ten kto bol zasiahnuty bajonetom do trupu, urpel zvycajne smrtelne zranenie, a tym padom bitku neprezil. Statistiky z nemocnic ale obsahovali pocty zranenych ktorych sa podarilo evakuovat z bojiska, takze pocty prezivsich po ranach z bajonetu neboli ktovie ako velke...

podobny problem je so statistikami o ucinnosti delostrelectva. koho zasiahla plna gula z dela, ten prisiel minimalne o nohu, co znamena ze stratil obrovske mnozstvo krvi a mal minimalnu sancu prezit ak nebol okamzite odneseny do tyla a operovany.. obycajny vojaci prenasani neboli.. takze vela z nich umrelo na vykrvacanie na bojisku. No statistika bola robena podla zaznamov z Invalidovne,(francuzska vojenska nemocnica) len z vojakov ktory zranenia prezili...

+17/0
18.6.2015 20:20

R30o49m69a24n 35Ř60i55č98k44a 2221644980865

Já nechci být hnidopich, ale jestli si vzpomínám tak nejvíce zranění nebylo bajonetem, či střetnutím se muž proti muži, ale střelbou z palných zbraní. Bohužel teď v noci se mi v tom nechce hrabat.

0/0
18.6.2015 22:23

J34a81r62o16s60l83a58v 46F74r34a66n71t97i34š56e79k 50B66r85ü39m87m21e94r 1441186473290

Mluvíte o tomtéž. Ale právě že účinnost bajonetů se nedá posuzovat dle záznam zraněných, když byly většinou smrtelné.

+5/0
18.6.2015 23:00

M85a11t91o71u85š 59L69á67z14ň65o82v61s30k47ý22, 71T13e94c89h68n87e57t74.87c42z

Jistě, máte pravdu, ten vzorek není zdaleka ideální. Ovšem dohady o opaku nejsou založené zrovna na pevných důkazech. Tedy pokud já vím. Ale rád se nechám poučit.

0/0
19.6.2015 10:14

J24a42r10o93s93l51a21v 26J74a20k26u87b32o73v 8102215735867

k dnesnemu dnu nikto nerobil exhumaciu tiel za ucelom zistenia priciny smrti. je velmi tazke dnes urcovat co presne sposobilo straty pocas bitiek v 18-19. storoci. No zakladat to na statistike zraneni nie je prave najpresnejsia metoda. Skor by sa mala brat do uvahy lethalita zbrani, skratka plna delova gula ak uz niekoho zasiahla, tak sposobovala smrtelne zranenia s vyssou pravdepodobnostou ako sposobovala zranenia ktore sa dali prezit. Statistiky zranenych hovoria ze 10% zranenych bolo zranenych po delostrelbe, no je dost pravdepodobne ze smrtelne zranenych bolo aspon 2x tolko, ak nie viac - pri standardnej formacii s troma radmi, ak doslo k zasahu, boli zasiahnuty minimalne traja vojaci naraz. V pripade ze bol prapor usporiadany do kolony o styroch trojradoch, jedna delova gula mohla zasiahnut az 12 ludi naraz.. samozrejme, bavime sa o presnom zasahu, nie kazda delova gula zasiahla ciel, no ak uz raz bolo delo odmerane presne, nasledujuce strely dopadali na ciel s velkou presnostou. Ako bolo spominane hore, pri Borodine, velka cast Ruskych gardovych plukov stala na otvorenom poli uplne nechranena, kym Francuzi na nich zamerali cez 100 diel ktore na nich palili niekolko hodin... Niektore pluky boli kompletne vyhladene...

no a co sa tyka bajonetu, treba si hlavne uvedomit ako ta zbran bola pouzivana.  Slo prakticky o obojrucnu Piku, ktora sa dala ovela lepsie kontrolovat. Pri testoch efektivity dosiahol testovaci subjekt rychlost utoku cca 5m/s, co davalo 5kg muskete cca kineticku energiu cca 60 joulov, no na sposobenie smrtelnych zraneni bodnou zbranou staci aj 20 joulov. (pri secnych zbraniach nemusi stacit ani 90 joulov).

+1/0
19.6.2015 10:38

J21a45r10o13s77l66a73v 81J72a15k52u39b26o22v 8432965975277

Takze, vdaka bajonetu, pechota mala zbran ktora v boji z blizska bola smrtiaca, pricom proti nej nebol nik chraneny.. navyse, dlzka muskety bola standardna, takze oba strany mali priblizne rovnaky dosah.. Zaujimavy je ale fakt, ze k boju z blizska skoro vobec nedochadzalo. Mohol za to hlavne efekt psychiky vojaka, ktory skratka radsej usiel, ako keby riskoval stret s bodobne vyzbrojenym nepriatelom a nemal sancu sa ochranit pred jeho zbranou.. k bojom na bodaky zvacsa dochadzalo len v polnych opevneniach, ci pri bojoch v uzavretych priestranstvach, no nie na otvorenom poli kde skratka bolo lahsie ujst. Z toho dovodu bol bajonet povazovany skor za psychologicku zbran - Poslat vysokych Granatnikov s nasadenymi bajonetmi malo neskutocny psychicky ucinok na obrancov, vedeli ze skratka proti nim nemaju ziadnu sancu ak sa k nim dostanu.. no na druhej strane, dost casto ani postupujuca jednotka nedosla az k nepriatelskej linii a ich moralka sa rozpadla pocas utoku, hlavne ak strelba bola vedena ucinne - skuseni velitelia vedeli ze so strelbou treba pockat kym nepriatel blizsie ako 100m, no neskuseni vojaci casto zacali strielat aj na vzdialenosti cez 200m, co bolo prakticky plytvanie municiou. Zbrane ako take nehrali az tak velku rolu, ako psychologia masy.

+3/0
19.6.2015 10:44

J55a35n 14U70l88r20y18c30h 4471607860168

zbraně jako takové nehrály úlohu? - a odkud se teda vzalo těch pár tisíc, nebo desítek tisíc mrtvých v každé "pořádnější" bitvě? - ty přece neumřely na leknutí, ani je obvykle na utěku nerozmydlila jízda, ani neumřely nějakým kuriózním způsobem (často zmiňovaně a málokdy prokázané utopení např.), no a když připustíme, že ty bodákový útoky neměly zas takovej smrtící efekt (ani nájezdy jízdy s chladnejma zbraněma), tak už žádná jiná příčina smrti než ty palný zbraně nezbejvá... (a bitva přece obvykle nevypadala tak, že by jedna strana zaútočila, ta druhá se psychicky sesypala a utekla, tomu ústupu (nebo útěku - myslím, že v době pokročilého baroka a v empíru spíš výjimečná událost) obyčejně předcházelo, někdy dost dlouhé a někdy velmi tvrdé a odhodlané, střetnutí...)

0/−1
19.6.2015 20:45

J66a93r87o46s10l11a30v 77J41a96k26u36b76o39v 8532695675857

straty nehrali rolu v tom ci utok uspeje alebo nie. Rolu hrala moralka vojakov ktori utocili alebo sa branili. ak sla moralka dole, taka jednotka nemusela ani utrpiet straty, a uz utekala z boja, na druhej strane, niektore jednotky stali a bojovali do posledneho muza, ako napr Francuzska Stara Garda na zaver bitky pri Waterloo...

0/0
20.6.2015 6:42

J70a20r40o12s23l55a40v 85J41a38k23u66b57o52v 8432215285457

jeden priklad za vsetky: v 1813 pri Kulme, 4000 Francuskych vojakov v pozicii cakalo na utok Ruskych Granatnikov. palili po nich salvu za salvou, az kym minuli strelivo.. potom niektori usli a zvysok sa vzdal... Granatnici utrpeli straty, Francuzi len minimalne..  no aktualne straty nehrali rolu,nerozhodovali o tom kto vyhral a kto nie... dolezita bola moralka

http://napoleonistyka.atspace.com/infantry_tactics_2.htm#_length_of_the_firefight

0/0
20.6.2015 6:48







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.