Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Termokamera vidí pod šaty, ale ne přes sklo. Sledujte rozžhavený Staromák

Vidí stejně dobře ve dne i v naprosté tmě. Podívejte se okem speciální termokamery na extrémními teplotami rozpálené Staroměstské náměstí. U tohoto SlowTV vysílání se opravdu neochladíte. Jak v IR spektru vypadá ledový nápoj a jak třeba hlava „uchozeného“ turisty?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

K62a88r36e77l 82W32á35g83n43e20r 4557965159267

Dovolím si zde malou připomínku: pokud jde o to "nahlédnutí pod šaty", nejde o teplo, ale o infračervené světlo.

Pro infračervený (IR) filtr se díky tzv. x-ray efektu stává ex­trémně průhlednou každá vlhká syntetika. A protože se většina dámských plavek vyrábí ze synte­tických vláken, potěší tak každá žena, která se prochází v mokrých plavkách kolem ba­zénu, voyera s upraveným mobilem. Při použití infrafiltrů se stávají průhlednými především nylon a polyester. Látky takto „zprůhledněné“ bývají opatřené barevnými vzory, nebo jsou celé obarvené, při­čemž nejvíce průhledné bývají tkaniny černé a modré, červené, ale i zelené. Látky čistě bílé nebo světle žluté mají tendenci odrážet infračervené světlo, takže si na nich infra­kamera z mobilu jak se říká „vyláme zuby“, neboť tzv. x-ray efekt či efekt průhlednosti zde bude málo zřejmý. Jinak ře­čeno, kvalitní infračervený filtr umožní fotoaparátu z mobilu v některých pří­padech „vidět“ pod svrchní vrstvu dámského oblečení z tenké látky, prohlédne ně­které blůzky, ko­šile a trička, některé sukně a kalhoty, nemluvě o plavkách, které bývají z tenkého, ladné křivky těsně obepínajícího syntetického materiálu.

Zde starší článek, kde jsou i dvě černobílé fotografie, před časem po­řízené v zahraničí: ač se to zdá neuvěřitelné, obě ženy neběhaly kolem bazénu nahé, ale byly fo­ceny přes IR filtr,  po jehož připo­jení k fotoapa­rátu mobilního telefonu dochází vlastně k proměnám běžných mobilních te­lefonů v jakousi jednoduchou miniaturní „X-ray Vision“ kameru : 

http://karelwagner.blog.idnes.cz/c/237423/Damy-davejte-si-pozor-nejen-u-bazenu-na-mobilove-voyery.html

+1/−1
23.7.2015 12:57

P82a89v87e94l 97V21a28ň85h59a77r76a 9328927342180

Nemohl byste mi prosim vysvetlit i proc termokamera nevidi skrze sklo? Ptal jsem se na to nize, ale bez pro mne uspokojive odpovedi.

0/0
23.7.2015 15:19
Foto

K56a94r60e54l 65W11á63g78n57e69r 4157855449257

Že termokamera nevidí skrze sklo netvrdím já, ale autor článku a potažmo redakce Technetu. Ale zřejmě by Vám to nejlépe vysvětlil pan Zbyněk Šafarčík 57854 , který můj příspěvek mínusoval, tedy předpokládám, že bude odborník na slovo vzatý.;-)

Jinak infračervené záření je elektromagnetické vlnění, které navazuje vlnovou délkou na viditelné světlo a je s ním zařazováno do oblasti optického záření. Při kvalitativním zkoušení můžete zjistit, že sklo propouští asi 80% tohoto záření, list papíru asi 8% a vlněná látka asi 6%. Kov a dřevo nevykáží žádnou propustnost, přičemž kov záření odráží a dřevo, papír i další látky je zcela nebo částečně pohlcují. Maximum intenzity tohoto optického záření leží mezi 920 nm a 1000 nm.

Pokud jde pak o konstrukci klasické  termokamery, ta je principiálně stejná jako konstrukce digitálnáho fotoaparátu. Optika (spojka z Germánia), která funguje zároveň jako filtr (tj. selektuje jen část elektromagnetického spektra, která je důležitá z hlediska bezdotykového měření teploty), soustředí dopadající elektromagnetické záření o určité vlnové délce, o kterém se hovoří obyčejně jako o teplu (proto "termo" kamera). Objektiv promítá dopadající teplené záření na tzv. detektor záření, kde dochází ke změření jeho intenzity. Tato informace je následně digitalizována a převedena ve výsledný snímek, kterému se říká termogram. Pokud měření bylo provedeno správně a za vhodných podmínek, nese pořízený snímek, tj. termogram, informaci o povrchovém rozložení teploty měřených objektů.Z hlediska principu funkce termokamery rozlišujeme dva základní typy detektorů: tepelné a fotonové. Tepelné detektory fungují na principu změny elektrických vlastností v závislosti na intenzitě dopadajícího infračerveného záření. Príkladem je tzv. mikrobolometr, který mění elektrický odpor v závislosti na intenzitě dopadajícího záření (doslova se dopadajícím zářením ohřívá). Tzv. mikrob

0/0
23.7.2015 16:17
Foto

K42a42r74e62l 53W97á26g59n49e38r 4547925859657

Tzv. mikrobolometrické pole, což je velké množství mikrobolometrů rozmístěných do 2D pole (o délce hrany nejobvykleji 1 až 2 cm), je dnes nejčastějším typem detektoru u termokamer a se­tkáme se s ním minimálně v 95 % případů. Výjimkou jsou termokamery používané pro výzkumné účely, kde může být osazen fotonový detektor za účelem zvýšení jeho citlivosti (ty jsou velmi drahé a těžké, neboť je v nich chlazení).

Jinak řečeno, u klasické termokamery, kdy nás zajímá termogram, záleží na vlnové délce IR záření i na jeho intenzitě, přičemž maximum intenzity leží na vlnových délkách mezi 920 nm a 1000 nm. Pokud nějaké určité sklo nepropouští záření o takovýchto vlnových délkách, nebo je intenzita zá­ření prakticky mizivá, pak bychom mohli hovořit o případech, kdy „termokamera nevidi skrze sklo“.

0/0
23.7.2015 17:08

H42o52n73z75a 40P33u87n53č53o42c35h67á22ř 9832115607811

Může mi někdo prozradit proč ve videu je v pozadí puštěná hudba tak nahlas, že není rozumět osobě před kamerou co říká? To je zase fušeřina a ne reportáž!

0/0
23.7.2015 11:34

M78i84c21h96a33l 77C15h43a84l78u11p12a 6738880329573

"Termokamera vidí pod šaty"

Ti, co si přečtou jenom titulek do zítřka vyprodají veškeré zásoby termokamer :-)

+1/0
22.7.2015 19:41

J88a13n 27P46a27v41e89l81k16a 3747611774521

Na to dokonce stačí i podomácku vyrobená z foťáku. Stačí z něj odstranit IR filtr, který blokuje IR a nahradit IR filtrem, který blokuje viditelné světlo.

+1/0
23.7.2015 12:45

M46i43c80h63a27l 57C69h17a59l98u66p93a 6738370589983

Částečně to IR bere taky, minimálně jde kamerou z mobilu vidět svítit třeba dálkové ovladače

0/0
23.7.2015 12:56

J31a95n 52P31a49v75e66l68k70a 3107711204581

Jj. Vlny, blízké viditelným filtr pustí, ale nepronikají látkou. Je potřeba využít nejdelší vlny, které je schopen pobrat senzor a eliminovat viditelné aby ze snímku zmizely odrazy od látky.

0/0
23.7.2015 14:28
Foto

K28a79r41e70l 62W31á60g53n42e66r 4387335899947

Jedná se o tzv. x-ray efekt. Ten v digitálních kamerách a fotoaparátech byl objeven roku 1997, kdy firma  Sony Corporation přišla s novou řadou modelů videokamer Handycam. Některé mo­dely z nové řady se již chlubily funkcí Nightshot 0 Lux, která dovolovala užívat kameru i za velmi špatných světelných podmínek, dokonce i ve tmě. Nedlouho poté, co se nový Handycam stal populárním, amatéři v Japonsku zjistili, že jim přidání infračerveného filtru firmy Hoya při natáčení za denního světla u bazénu umožnilo pozorovat ženské vnady skrz plavky. Krátce poté pak ja­pon­ský pánský časopis zveřejňuje informaci o tom, že je možné vidět prostřednictvím Handycamu přes oblečení a zpráva se za pomoci internetu rychlostí blesku rozšířila po celém světě. Nicméně fakt, že pro dosažení x-ray efektu je třeba připojit k videokameře ještě vhodný infrafiltr, zůstal vět­šině amatérů neznámý. Popadli Handycam, zapnuli režim Nightshot a začali natá­čet. Jenže bez přidání infrafiltru pochopitelně neuspěli, pročež pak trvali na tom, že x-ray efekt z digitál­ních kamer není než pouhý podvod a výmysl. Jak se však ukázalo, mnozí z fotografů, pořizujících infračervené snímky digitálním fotoaparátem, při ověřování kvality filtrů na tento efekt také narazili. V dalších letech dokonce začala firma Pana­sonic vyba­vovat ně­které modely svých kamer funkcí Nightview 0 Lux, která pracuje podobným způsobem jako Nightshot 0 LUX od Sony, což nadšencům přineslo další možnosti nahlížení pod některé ne­průhledné látky.

+1/0
23.7.2015 18:15
Foto

K39a88r86e27l 20W92á38g83n34e85r 4207825759437

Při infračervených efektech se také užívá Infrarot Cut Filter (ICF). Tento filtr umožňuje záznam prostřednictvím viditel­ného světla, ale snižuje průchod veškerého světla infračerveného. Chcete-li pořídit tzv. „fluo­rescenčně průhledný“ obraz, je třeba odstínit světelný zdroj Infrarot Cut filtrem a odfiltrovat infra­červené záření vydávané zdrojem. Ovšem i paprsky z viditelného záření, které tu zůstá­vají, obsa­hují některé frekvence neviditelného infrasvětla. Vestavěný Pass filter pak umožňuje pouze těmto nově vytvo­řeným infračerveným paprskům proniknout do digitální videokamery či digitálního fotoaparátu. Tato technika často odhalí vlastnosti objektu, které nejsou zcela evidentní z jiných vyšetřovacích metod, včetně klasického x-ray efektu. Například chlorofyl v rostlinách pak fluoreskuje, což umožňuje stu­dium některých chorob rostlin. Stejně tak může být tato technika použita pro studium barev, cha­rakteru dřeva, padělaných obrazů starých mistrů, ale i úředních dokladů, přičemž lze někdy získat překvapivé výsledky.

+2/0
23.7.2015 18:15

V18l52a68s38t88i75m88i45l 45M42e30d94ř91i69c96k15ý 8574914608870

a kolik to stálo městský části ?, :-)R^

+1/0
22.7.2015 18:21

M48a57r76t70i86n 85N71o17v96a65k 2360530777918

Ve chvíli, kdy se Arnold zchladil díky bahnu na teplotu okolí, stal se pro Predátora neviditelným.

Prosim pisalka at se vrati na zakaldni skolu.

+1/−2
22.7.2015 17:38

J24a52k89u49b 86S54ú61k18e93n93í57k 1238870799

Stačí dočíst článek;-)

0/0
22.7.2015 18:25

M91a72r96t70i35n 97N72o31v65a95k 2300910207618

tak pokracuji ve cteni krome plno polopravd a  zastavuji se u "Například skleněné povrchy teplo nepropouštějí snadno, naopak jej odrážejí jako zrcadlo."  to uz me vazne boli hlava a cist dal odmitam

+4/−1
22.7.2015 19:17

R91a66d50o16s51l12a30v 19K59l95a82u66d93a 5904448874892

Asi tak. Autora článku bych na odpoledne postavil do prosklené zastávky. Ten by se hodně divil.

+2/0
22.7.2015 19:20

J93a22n 74P46a71v66e63l31k21a 3947921604791

Neberete v úvahu, že spektrum dopadajiciho záření je jiné, než vyzareneho zpět.

0/0
23.7.2015 16:06

Z86b94y86n20ě12k 51Š91a36f13a37r83č18í16k 5137798895194

Je to hrozná blbost. Ten film jsem v tom okamžiku vypínal.

0/0
22.7.2015 19:16

R82a36d53o31s83l29a52v 97K69l55a54u22d90a 5314428244722

Zatímco to že bojoval proti mimozemšťanovi ti přišlo naprosto normální:-P

+2/0
22.7.2015 19:24

Z85b80y24n11ě64k 40Š59a16f85a15r70č66í80k 5567798945674

Ano, s tím problém nemám. Od toho je fi ve slově sci-fi. Mělo by tam ale být zastoupeno i to sci.

+1/0
22.7.2015 19:36
Foto

E73v18a 40V36i88n34k41l64e88r60o69v93á 8886645972363

Mimochodem, jednou to zkoušeli Bořiči mýtů a to bahno je nepoužitelný. Zaprvé z týpka hned opadávala a než ho celýho oplácali, stejně už na dřívějších místech zase zčervenal. Bylo to v díle, kde se snažili obelstít různý typy zabezpečovacích zařízení.

0/0
6.8.2015 23:35

R91a12d24o59s58l76a49v 47K59l27a48u94d27a 5744868804142

Koukám, Jan Hus je pěkně rozžhavenej. :-P

0/0
22.7.2015 16:39

M59a94r52e88k 41K30l90u63f40a 3698504944186

Na připomenutí žáru z roku 1415 (ja vím, je to nevkusný fór) :-)

0/0
22.7.2015 21:44

M58i23c68h51a30l 97T13e54s30a23ř 4898912400711

Momentálně jsou turisti nejchladnějšími objekty v záběru:) Čas od času se tam mihne někdo s pěkně sjednocenou povrchovou teplotou (včetně vlasů a oblečení:). Buď jsou to zombie, nebo si užívali někde pod klimatizací a ještě se nestihli rozpálit. Ti modří s červeným zadkem asi nebudou paviáni, ale právě se zvedli z hospody. Moc nerozumím těm "stínům", co lidi házejí; ty odrazy jsou ještě teplejší než povrch pod nimi, ale jak může chladnější objekt zvyšovat teplotu teplejšího povrchu, nejsou na to fyzikální zákony?

+3/0
22.7.2015 15:10
Foto

P59a53v83e84l 10K74a50s10í33k76, 45T37e71c54h18n63e67t90.33c90z

I infračervené záření se může odrážet.

+1/0
22.7.2015 15:22

M75i27c96h23a29l 66T67e23s67a64ř 4808382860461

Nojo, a sečte se záření které vysálá dlažba+záření co se odrazí od dlažby z člověka, aniž by to vypovídalo něco o změně teploty dlažby... taky se přehřívám... radši si pustím tučňáky v zoo:-)

+1/0
22.7.2015 15:55

Z16b62y65n29ě50k 71Š40a23f84a96r95č22í43k 5447638955314

Nejlépe to je vidět na projíždějících autech, která jsou teplejší, než podlaha, tam je ten odraz jasně vidět.

0/0
22.7.2015 19:21

J24a73n 42S58v40a86t25e70k 4428206698706

Ona se neodráží teplota, ale zářivý tok od okolních předmětů. Např. při jasné obloze v zimě, kdy se nejčastěji pomocí termografických systémů (termokamer) měří a následně vyhodnocují nasnímané termogramy povrchu pláště budov je velký vliv okolního vesmíru. Někdy dojde k tomu, že teplota povrchu budovy je zdánlivě nižší než teplota vzduchu kolem (např. vzduch někde okolo nuly, teplota stěny (zdánlivě) -10°C!). S tím se musí při měření a následném vyhodnocování počítat a měří se proto tzv. odražená zdánlivá teplota (pozor - teplota se neodráží, jde o odraz zářivého toku z okolí). Jsou na to metody, které bych zde mohl popsat, ale pro běžnou veřejnost stačí vědět, že pro správné měření teploty pomocí termokamery je nutné počítat s vlivem okolí. Tento vliv je tím větší, čím větší je v příslušném spektru (ve kterém měří termokamera) odrazivost povrchu měřeného předmětu. Čím větší odrazivost, tím menší emisivita (to co skutečně předmět vyzařuje). Ještě do to ho vstupuje tepelná prostupnost, ale ta se většinou bere za 0. 

Dokonce budete-li mít předmět s nějakou rovnoměrnou teplotou na celém povrchu, a přitom bude povrch z části např. kovový a z části keramický, bude zprvu zdánlivě na povrchu předmětu pomocí termokamery naměřena rozdílná teplota (byť je ve skutečnosti na celém povrchu předmětu shodná). To je právě vliv té rozdílné emisivity.

Měřit (diagnostikovat) pomocí termokamery rozhodně není triviální a není to tak, že lajk vezme kameru, zamíří, cvakne a ví, jakou má předmět teplotu. Např. za deštivého počasí byste termokamerou moc nenaměřili (správně), protože dalším faktorem, ovlivňujícím měření, je propustnost atmosféry mezi měřeným objektem a kamerou - jako na potvoru je velice nepříjemná vzdušná vlhkost... Je to podobné jako ve viditelném spektru, kdy v mlze toho taky moc nevidíte.

Těch základních parametrů důležitých pro správné měření je tuším 7 a správné stanovení jejich velikosti není rozhodně jednoduché.

Nicméně je možné vidět, kdo si před chvílí dal pivko...

+4/0
23.7.2015 7:36

H45a40n38a 74P15a35c66u90l37o76v48á 2926786159626

Máte pravdu. Ovšem termokamery nejsou koncipovány pro zabezpečení nějakého veřejného prostranství nebo uzavřených prostor, na pořízení digitálního záznamu kamerou v mlze nebo kouři je třeba úplně jiným typ IR kamery, za tímto účelem konstruované. Vývoj se v zahraničních firmách ubírá doslova mílovými kroky, navíc dochází k miniaturizaci. Například infrarot kamera X-Eye, která je u nás v prodeji, umožňuje natáčet v úplné tmě, nebo za mlhy, částečně i skrz dým, a umožňuje „vidět“ i skrz různé materiály, nebo oblečení, dokonce i „nahlédnout“ do zalepené obálky. Tato kamera umožňuje indentifikovat pachatele i přesto, že se bude maskovat slunečními brýlemi, nebo se bude ukrývat v autě, maskován neprůhlednými skly, tedy polepenými tmavou fólií. ;-)

+1/0
23.7.2015 19:24

P77a65v69e45l 98V92a31ň31h97a98r30a 9458297552580

Jak je to s tim sklem? Bych cekal, ze bezne sklo infracervene spektrum propousti bez problemu. Coz mi mimojine dokazuje Slunce, ktere mi smazi kuzi i pres okno.

+3/−1
22.7.2015 13:38

J78a35r98e84k 20W90o70l54f 5510179850

přes sklo se opravdu neopálíte...

+1/−2
22.7.2015 14:03

J37a44n 67S79o79u73k27u78p 1714484876475

Samozřejmě, že se přes sklo opálíte.

0/−2
22.7.2015 14:34

J72o46s20e92f 54H59á75j86e65k 6388910379122

...leda tak přes křemenné... :-P

0/0
22.7.2015 14:43

J18a59n 20S70o79u22k17u64p 1354514506345

Já vám nevím, ale celkem pravidelně se na dlouhých cestách v autě za zavřeným oknem opálím. Jednou sem jel na západ celý den, večer sem měl půl tváře normálně opálené.

0/0
22.7.2015 19:42

M81i50c73h79a66l 20C16h87a87l91u64p40a 6948670859773

Opaluje UV, ne IR. A UV by normálním sklem projít nemělo. Ale jsou speciální, které propouští i UV.

+1/0
22.7.2015 19:40
Foto

K92a29r35e36l 18W68á19g92n14e71r 4167235469967

A nemluvíte náhodou o ultrafialovém záření ?;-)

+1/0
23.7.2015 13:02

J48o64s68e29f 73H92á64j80e76k 6498100719712

...běžné příměsové sklo je v infračerveném spektru propustné (narozdíl od UV spektra), tu kůži vám slunce zahřívá, ale neopaluje...

+3/0
22.7.2015 14:46

P22a91v34e91l 85V91a81ň37h26a82r40a 9408767782660

No sak prave. Takze proc IR kamera nevidi pres sklo?

+1/0
22.7.2015 20:18

J65o29s23e67f 33H28á71j90e46k 6398860189372

... taky čekám na vysvětlení :-)

+1/0
22.7.2015 21:08

J92a56n 63S23v25a43t27e17k 4218896788966

Ono jde o to, že sklo je nepropustné v oblasti frekvencí, ve kterých měří termokamera (předpokládám, že jde o tzv. dlouhovlnný systém). V oblastech "near" (frekvenčně blízkých viditelnému spektru) sklo bude zřejmě propustnější, roste ale zase negativní vliv vzdušné vlhkosti. Za přesnější lze přitom považovat právě termografické systémy, pracující v tzv. dlouhovlnném spektru (proč, to je na delší diskuzi).

Takže nějaké teplo sklo pochopitelně propustí, ale ne v celém spektru.

Mimochodem této spektrálně různé propustnosti materiálů (např. skla, ale nejen skla) se využívá ve sklenících.

Viditelné světlo a část tepelného záření projde dovnitř, dopadem na půdu, rostliny atd. se část pohltí, část vyzáří zpět jak ve formě viditelného, ale i IR záření, a při cestě ven ze skleníku najednou narazí záření na pro ně neprostupnou překážku. Důsledek známe - skleníkový efekt. Bez něj by nám byl skleník jaksi k ničemu...

+1/0
23.7.2015 7:55

J63a65n 18K87a89n62č17o 9725516227533

Přesně tak. Sklo propouští záření odpovídající vyšší teplotě (u slunce cca 5000K), ale pro nižší teploty z našeho okolí je nepropustné. Proto nás slunce zahřeje i přes sklo v autě, ale za skleněnou tabulí budeme pro termokameru neviditelní.

Celá problematika je ale dost složitá a hraje v ní roli víc parametrů jako je složení materiálu, povrchová úprava, tloušťka atd.

0/0
23.7.2015 14:58

P30a37v80e34l 82V15a25ň63h91a44r28a 9248107482230

Mel byste prosim nejaky odkaz? Docela mne to zaujalo. Hlavni argument tedy je, ze Slunce jako zhruba cerne teleso o teplote 5000C s max vyzarovanym vykonem na frekvenci X je pro sklo zhruba propustna (plus minus absorbce atmosfery), zatimco pro cerna telesa o teplotach radove 10-100C jiz maji posunutou vyzarovaci krivku do frekvenci, ktere sklo pohlti. Tedy infrakamera pro vysoke teploty funguje bezproblemu i pres sklo, zatimco pro mensi teploty dosti zavisi na slozeni (ruzne primesi) a vlastnostech samotneho skla. Pochopil jsem to spravne? Chova se tak treba i ciste kremenne sklo?

0/0
23.7.2015 15:29

H32a64n88a 86P68a65c57u59l44o37v19á 2826736879736

Digitální infrakamera pro infrafotografii pracuje na trochu jiném principu než termokamera.

0/0
23.7.2015 18:34

P64a16v64e75l 38V40a20ň28h62a24r76a 9718647952240

Obavam se, ze jste mne nepresvedcil. Zmixovanim sklenikoveho efektu atmosfery (zhruba efekt vami popsany) a principem skleniku (hlavne mechanicka bariera branici uniku tepla) jste u me zcela zdiskreditoval tu prvni cast, kde mozna mate pravdu, ale proste vam to neverim. Sklenik proste pro svoji funkcni nepouziva sklenikovy efekt.

+1/0
23.7.2015 15:17

J51a84r33e11k 74W47o16l93f 5620189920

To vědět Arnie v Predátorovi tak se nemusel patlat blátem! :-P

+1/0
22.7.2015 13:25

P27e96t60r 94M40a60r56š36o68u88n 5825898306606

Hlabne to blato bym u moc nepomohlo. V te vrstve co ho na sobe mel :)

0/0
1.8.2015 9:49

J17a87n 27C32h72y50t15r73ý 2213362449445

Uffff. To měl ale Arnold štěstí.

+2/0
22.7.2015 13:12

R66u92d21o55l23f 46P77e77k44á78r66e15k 9862171819803

[blbej joke]To tam instalovali kvůlivá tomu pochodu deviantů, ne? "Pražská Pícha"[/blbej joke]

0/0
22.7.2015 11:50

V16á93c90l76a45v 83J51e74b64a87v87ý 8960659823626

To ale záběr úplně celej zcervenal...;-)

0/0
23.7.2015 0:08

K92a11r29e15l 42V88o89h20n48o20u62t 4548299790447

A co obrazu přidat momentální škálu, aby ty teploty šly odhadnout?

+3/0
22.7.2015 11:44







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.