Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Termokamera vidí pod šaty, ale ne přes sklo. Sledujte rozžhavený Staromák

Vidí stejně dobře ve dne i v naprosté tmě. Podívejte se okem speciální termokamery na extrémními teplotami rozpálené Staroměstské náměstí. U tohoto SlowTV vysílání se opravdu neochladíte. Jak v IR spektru vypadá ledový nápoj a jak třeba hlava „uchozeného“ turisty?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

K69a55r70e89l 15W98á82g58n74e11r 4577205479577

Dovolím si zde malou připomínku: pokud jde o to "nahlédnutí pod šaty", nejde o teplo, ale o infračervené světlo.

Pro infračervený (IR) filtr se díky tzv. x-ray efektu stává ex­trémně průhlednou každá vlhká syntetika. A protože se většina dámských plavek vyrábí ze synte­tických vláken, potěší tak každá žena, která se prochází v mokrých plavkách kolem ba­zénu, voyera s upraveným mobilem. Při použití infrafiltrů se stávají průhlednými především nylon a polyester. Látky takto „zprůhledněné“ bývají opatřené barevnými vzory, nebo jsou celé obarvené, při­čemž nejvíce průhledné bývají tkaniny černé a modré, červené, ale i zelené. Látky čistě bílé nebo světle žluté mají tendenci odrážet infračervené světlo, takže si na nich infra­kamera z mobilu jak se říká „vyláme zuby“, neboť tzv. x-ray efekt či efekt průhlednosti zde bude málo zřejmý. Jinak ře­čeno, kvalitní infračervený filtr umožní fotoaparátu z mobilu v některých pří­padech „vidět“ pod svrchní vrstvu dámského oblečení z tenké látky, prohlédne ně­které blůzky, ko­šile a trička, některé sukně a kalhoty, nemluvě o plavkách, které bývají z tenkého, ladné křivky těsně obepínajícího syntetického materiálu.

Zde starší článek, kde jsou i dvě černobílé fotografie, před časem po­řízené v zahraničí: ač se to zdá neuvěřitelné, obě ženy neběhaly kolem bazénu nahé, ale byly fo­ceny přes IR filtr,  po jehož připo­jení k fotoapa­rátu mobilního telefonu dochází vlastně k proměnám běžných mobilních te­lefonů v jakousi jednoduchou miniaturní „X-ray Vision“ kameru : 

http://karelwagner.blog.idnes.cz/c/237423/Damy-davejte-si-pozor-nejen-u-bazenu-na-mobilove-voyery.html

+1/−1
23.7.2015 12:57

P53a17v26e43l 50V82a53ň57h50a52r50a 9558127402910

Nemohl byste mi prosim vysvetlit i proc termokamera nevidi skrze sklo? Ptal jsem se na to nize, ale bez pro mne uspokojive odpovedi.

0/0
23.7.2015 15:19
Foto

K27a46r64e21l 39W40á38g84n80e43r 4447335269267

Že termokamera nevidí skrze sklo netvrdím já, ale autor článku a potažmo redakce Technetu. Ale zřejmě by Vám to nejlépe vysvětlil pan Zbyněk Šafarčík 57854 , který můj příspěvek mínusoval, tedy předpokládám, že bude odborník na slovo vzatý.;-)

Jinak infračervené záření je elektromagnetické vlnění, které navazuje vlnovou délkou na viditelné světlo a je s ním zařazováno do oblasti optického záření. Při kvalitativním zkoušení můžete zjistit, že sklo propouští asi 80% tohoto záření, list papíru asi 8% a vlněná látka asi 6%. Kov a dřevo nevykáží žádnou propustnost, přičemž kov záření odráží a dřevo, papír i další látky je zcela nebo částečně pohlcují. Maximum intenzity tohoto optického záření leží mezi 920 nm a 1000 nm.

Pokud jde pak o konstrukci klasické  termokamery, ta je principiálně stejná jako konstrukce digitálnáho fotoaparátu. Optika (spojka z Germánia), která funguje zároveň jako filtr (tj. selektuje jen část elektromagnetického spektra, která je důležitá z hlediska bezdotykového měření teploty), soustředí dopadající elektromagnetické záření o určité vlnové délce, o kterém se hovoří obyčejně jako o teplu (proto "termo" kamera). Objektiv promítá dopadající teplené záření na tzv. detektor záření, kde dochází ke změření jeho intenzity. Tato informace je následně digitalizována a převedena ve výsledný snímek, kterému se říká termogram. Pokud měření bylo provedeno správně a za vhodných podmínek, nese pořízený snímek, tj. termogram, informaci o povrchovém rozložení teploty měřených objektů.Z hlediska principu funkce termokamery rozlišujeme dva základní typy detektorů: tepelné a fotonové. Tepelné detektory fungují na principu změny elektrických vlastností v závislosti na intenzitě dopadajícího infračerveného záření. Príkladem je tzv. mikrobolometr, který mění elektrický odpor v závislosti na intenzitě dopadajícího záření (doslova se dopadajícím zářením ohřívá). Tzv. mikrob

0/0
23.7.2015 16:17
Foto

K40a39r83e52l 54W12á20g24n97e22r 4737715279157

Tzv. mikrobolometrické pole, což je velké množství mikrobolometrů rozmístěných do 2D pole (o délce hrany nejobvykleji 1 až 2 cm), je dnes nejčastějším typem detektoru u termokamer a se­tkáme se s ním minimálně v 95 % případů. Výjimkou jsou termokamery používané pro výzkumné účely, kde může být osazen fotonový detektor za účelem zvýšení jeho citlivosti (ty jsou velmi drahé a těžké, neboť je v nich chlazení).

Jinak řečeno, u klasické termokamery, kdy nás zajímá termogram, záleží na vlnové délce IR záření i na jeho intenzitě, přičemž maximum intenzity leží na vlnových délkách mezi 920 nm a 1000 nm. Pokud nějaké určité sklo nepropouští záření o takovýchto vlnových délkách, nebo je intenzita zá­ření prakticky mizivá, pak bychom mohli hovořit o případech, kdy „termokamera nevidi skrze sklo“.

0/0
23.7.2015 17:08

H87o74n16z65a 22P19u88n27č79o19c71h71á72ř 9802195347651

Může mi někdo prozradit proč ve videu je v pozadí puštěná hudba tak nahlas, že není rozumět osobě před kamerou co říká? To je zase fušeřina a ne reportáž!

0/0
23.7.2015 11:34

M23i27c65h98a94l 53C91h26a93l14u72p92a 6938330259503

"Termokamera vidí pod šaty"

Ti, co si přečtou jenom titulek do zítřka vyprodají veškeré zásoby termokamer :-)

+1/0
22.7.2015 19:41

J20a74n 76P32a23v36e97l59k29a 3227791804301

Na to dokonce stačí i podomácku vyrobená z foťáku. Stačí z něj odstranit IR filtr, který blokuje IR a nahradit IR filtrem, který blokuje viditelné světlo.

+1/0
23.7.2015 12:45

M11i88c41h98a55l 15C27h19a69l95u58p22a 6618490269943

Částečně to IR bere taky, minimálně jde kamerou z mobilu vidět svítit třeba dálkové ovladače

0/0
23.7.2015 12:56

J93a63n 68P61a96v94e58l94k96a 3677621964531

Jj. Vlny, blízké viditelným filtr pustí, ale nepronikají látkou. Je potřeba využít nejdelší vlny, které je schopen pobrat senzor a eliminovat viditelné aby ze snímku zmizely odrazy od látky.

0/0
23.7.2015 14:28
Foto

K28a24r32e90l 36W61á14g26n87e75r 4247545539607

Jedná se o tzv. x-ray efekt. Ten v digitálních kamerách a fotoaparátech byl objeven roku 1997, kdy firma  Sony Corporation přišla s novou řadou modelů videokamer Handycam. Některé mo­dely z nové řady se již chlubily funkcí Nightshot 0 Lux, která dovolovala užívat kameru i za velmi špatných světelných podmínek, dokonce i ve tmě. Nedlouho poté, co se nový Handycam stal populárním, amatéři v Japonsku zjistili, že jim přidání infračerveného filtru firmy Hoya při natáčení za denního světla u bazénu umožnilo pozorovat ženské vnady skrz plavky. Krátce poté pak ja­pon­ský pánský časopis zveřejňuje informaci o tom, že je možné vidět prostřednictvím Handycamu přes oblečení a zpráva se za pomoci internetu rychlostí blesku rozšířila po celém světě. Nicméně fakt, že pro dosažení x-ray efektu je třeba připojit k videokameře ještě vhodný infrafiltr, zůstal vět­šině amatérů neznámý. Popadli Handycam, zapnuli režim Nightshot a začali natá­čet. Jenže bez přidání infrafiltru pochopitelně neuspěli, pročež pak trvali na tom, že x-ray efekt z digitál­ních kamer není než pouhý podvod a výmysl. Jak se však ukázalo, mnozí z fotografů, pořizujících infračervené snímky digitálním fotoaparátem, při ověřování kvality filtrů na tento efekt také narazili. V dalších letech dokonce začala firma Pana­sonic vyba­vovat ně­které modely svých kamer funkcí Nightview 0 Lux, která pracuje podobným způsobem jako Nightshot 0 LUX od Sony, což nadšencům přineslo další možnosti nahlížení pod některé ne­průhledné látky.

+1/0
23.7.2015 18:15
Foto

K61a25r82e96l 41W14á94g60n60e82r 4847715159907

Při infračervených efektech se také užívá Infrarot Cut Filter (ICF). Tento filtr umožňuje záznam prostřednictvím viditel­ného světla, ale snižuje průchod veškerého světla infračerveného. Chcete-li pořídit tzv. „fluo­rescenčně průhledný“ obraz, je třeba odstínit světelný zdroj Infrarot Cut filtrem a odfiltrovat infra­červené záření vydávané zdrojem. Ovšem i paprsky z viditelného záření, které tu zůstá­vají, obsa­hují některé frekvence neviditelného infrasvětla. Vestavěný Pass filter pak umožňuje pouze těmto nově vytvo­řeným infračerveným paprskům proniknout do digitální videokamery či digitálního fotoaparátu. Tato technika často odhalí vlastnosti objektu, které nejsou zcela evidentní z jiných vyšetřovacích metod, včetně klasického x-ray efektu. Například chlorofyl v rostlinách pak fluoreskuje, což umožňuje stu­dium některých chorob rostlin. Stejně tak může být tato technika použita pro studium barev, cha­rakteru dřeva, padělaných obrazů starých mistrů, ale i úředních dokladů, přičemž lze někdy získat překvapivé výsledky.

+2/0
23.7.2015 18:15

V73l45a57s60t97i94m47i15l 31M60e57d32ř38i28c79k18ý 8244104448790

a kolik to stálo městský části ?, :-)R^

+1/0
22.7.2015 18:21

M75a97r65t62i67n 45N92o45v39a60k 2840440867678

Ve chvíli, kdy se Arnold zchladil díky bahnu na teplotu okolí, stal se pro Predátora neviditelným.

Prosim pisalka at se vrati na zakaldni skolu.

+1/−2
22.7.2015 17:38

J67a36k76u28b 17S48ú38k11e66n59í67k 1238340859

Stačí dočíst článek;-)

0/0
22.7.2015 18:25

M46a59r47t14i95n 17N35o21v77a21k 2660620647868

tak pokracuji ve cteni krome plno polopravd a  zastavuji se u "Například skleněné povrchy teplo nepropouštějí snadno, naopak jej odrážejí jako zrcadlo."  to uz me vazne boli hlava a cist dal odmitam

+4/−1
22.7.2015 19:17

R29a85d72o88s63l11a50v 60K11l74a70u43d22a 5254398524382

Asi tak. Autora článku bych na odpoledne postavil do prosklené zastávky. Ten by se hodně divil.

+2/0
22.7.2015 19:20

J34a63n 76P19a75v88e55l69k23a 3637301284511

Neberete v úvahu, že spektrum dopadajiciho záření je jiné, než vyzareneho zpět.

0/0
23.7.2015 16:06

Z37b77y94n66ě71k 73Š84a70f87a14r90č80í77k 5827828965224

Je to hrozná blbost. Ten film jsem v tom okamžiku vypínal.

0/0
22.7.2015 19:16

R94a38d54o92s43l82a98v 36K92l91a43u45d57a 5334978764742

Zatímco to že bojoval proti mimozemšťanovi ti přišlo naprosto normální:-P

+2/0
22.7.2015 19:24

Z40b77y86n34ě44k 76Š15a24f68a97r56č60í14k 5127288125824

Ano, s tím problém nemám. Od toho je fi ve slově sci-fi. Mělo by tam ale být zastoupeno i to sci.

+1/0
22.7.2015 19:36
Foto

E77v71a 95V48i51n49k14l17e73r94o78v72á 8816785532743

Mimochodem, jednou to zkoušeli Bořiči mýtů a to bahno je nepoužitelný. Zaprvé z týpka hned opadávala a než ho celýho oplácali, stejně už na dřívějších místech zase zčervenal. Bylo to v díle, kde se snažili obelstít různý typy zabezpečovacích zařízení.

0/0
6.8.2015 23:35

R66a41d47o45s86l89a23v 85K93l85a31u94d34a 5734898594672

Koukám, Jan Hus je pěkně rozžhavenej. :-P

0/0
22.7.2015 16:39

M85a36r58e34k 34K36l70u23f39a 3648134324446

Na připomenutí žáru z roku 1415 (ja vím, je to nevkusný fór) :-)

0/0
22.7.2015 21:44

M24i33c88h28a66l 65T41e22s68a91ř 4768202270561

Momentálně jsou turisti nejchladnějšími objekty v záběru:) Čas od času se tam mihne někdo s pěkně sjednocenou povrchovou teplotou (včetně vlasů a oblečení:). Buď jsou to zombie, nebo si užívali někde pod klimatizací a ještě se nestihli rozpálit. Ti modří s červeným zadkem asi nebudou paviáni, ale právě se zvedli z hospody. Moc nerozumím těm "stínům", co lidi házejí; ty odrazy jsou ještě teplejší než povrch pod nimi, ale jak může chladnější objekt zvyšovat teplotu teplejšího povrchu, nejsou na to fyzikální zákony?

+3/0
22.7.2015 15:10
Foto

P25a39v27e23l 37K91a46s33í54k29, 47T94e28c18h79n82e66t78.70c70z

I infračervené záření se může odrážet.

+1/0
22.7.2015 15:22

M96i13c37h68a42l 77T90e74s18a26ř 4408762190951

Nojo, a sečte se záření které vysálá dlažba+záření co se odrazí od dlažby z člověka, aniž by to vypovídalo něco o změně teploty dlažby... taky se přehřívám... radši si pustím tučňáky v zoo:-)

+1/0
22.7.2015 15:55

Z52b98y11n72ě66k 98Š89a94f84a92r98č57í84k 5587548895314

Nejlépe to je vidět na projíždějících autech, která jsou teplejší, než podlaha, tam je ten odraz jasně vidět.

0/0
22.7.2015 19:21

J15a22n 23S29v55a96t49e32k 4618836308916

Ona se neodráží teplota, ale zářivý tok od okolních předmětů. Např. při jasné obloze v zimě, kdy se nejčastěji pomocí termografických systémů (termokamer) měří a následně vyhodnocují nasnímané termogramy povrchu pláště budov je velký vliv okolního vesmíru. Někdy dojde k tomu, že teplota povrchu budovy je zdánlivě nižší než teplota vzduchu kolem (např. vzduch někde okolo nuly, teplota stěny (zdánlivě) -10°C!). S tím se musí při měření a následném vyhodnocování počítat a měří se proto tzv. odražená zdánlivá teplota (pozor - teplota se neodráží, jde o odraz zářivého toku z okolí). Jsou na to metody, které bych zde mohl popsat, ale pro běžnou veřejnost stačí vědět, že pro správné měření teploty pomocí termokamery je nutné počítat s vlivem okolí. Tento vliv je tím větší, čím větší je v příslušném spektru (ve kterém měří termokamera) odrazivost povrchu měřeného předmětu. Čím větší odrazivost, tím menší emisivita (to co skutečně předmět vyzařuje). Ještě do to ho vstupuje tepelná prostupnost, ale ta se většinou bere za 0. 

Dokonce budete-li mít předmět s nějakou rovnoměrnou teplotou na celém povrchu, a přitom bude povrch z části např. kovový a z části keramický, bude zprvu zdánlivě na povrchu předmětu pomocí termokamery naměřena rozdílná teplota (byť je ve skutečnosti na celém povrchu předmětu shodná). To je právě vliv té rozdílné emisivity.

Měřit (diagnostikovat) pomocí termokamery rozhodně není triviální a není to tak, že lajk vezme kameru, zamíří, cvakne a ví, jakou má předmět teplotu. Např. za deštivého počasí byste termokamerou moc nenaměřili (správně), protože dalším faktorem, ovlivňujícím měření, je propustnost atmosféry mezi měřeným objektem a kamerou - jako na potvoru je velice nepříjemná vzdušná vlhkost... Je to podobné jako ve viditelném spektru, kdy v mlze toho taky moc nevidíte.

Těch základních parametrů důležitých pro správné měření je tuším 7 a správné stanovení jejich velikosti není rozhodně jednoduché.

Nicméně je možné vidět, kdo si před chvílí dal pivko...

+4/0
23.7.2015 7:36

H77a19n51a 51P29a17c17u25l67o88v74á 2856136139796

Máte pravdu. Ovšem termokamery nejsou koncipovány pro zabezpečení nějakého veřejného prostranství nebo uzavřených prostor, na pořízení digitálního záznamu kamerou v mlze nebo kouři je třeba úplně jiným typ IR kamery, za tímto účelem konstruované. Vývoj se v zahraničních firmách ubírá doslova mílovými kroky, navíc dochází k miniaturizaci. Například infrarot kamera X-Eye, která je u nás v prodeji, umožňuje natáčet v úplné tmě, nebo za mlhy, částečně i skrz dým, a umožňuje „vidět“ i skrz různé materiály, nebo oblečení, dokonce i „nahlédnout“ do zalepené obálky. Tato kamera umožňuje indentifikovat pachatele i přesto, že se bude maskovat slunečními brýlemi, nebo se bude ukrývat v autě, maskován neprůhlednými skly, tedy polepenými tmavou fólií. ;-)

+1/0
23.7.2015 19:24

P83a82v32e10l 52V12a13ň26h57a63r98a 9138767482870

Jak je to s tim sklem? Bych cekal, ze bezne sklo infracervene spektrum propousti bez problemu. Coz mi mimojine dokazuje Slunce, ktere mi smazi kuzi i pres okno.

+3/−1
22.7.2015 13:38

J46a16r22e85k 42W50o79l50f 5760429860

přes sklo se opravdu neopálíte...

+1/−2
22.7.2015 14:03

J11a56n 29S19o20u48k71u23p 1264314186805

Samozřejmě, že se přes sklo opálíte.

0/−2
22.7.2015 14:34

J26o74s29e55f 51H48á52j67e29k 6788600759882

...leda tak přes křemenné... :-P

0/0
22.7.2015 14:43

J52a61n 32S38o17u49k44u98p 1954824926165

Já vám nevím, ale celkem pravidelně se na dlouhých cestách v autě za zavřeným oknem opálím. Jednou sem jel na západ celý den, večer sem měl půl tváře normálně opálené.

0/0
22.7.2015 19:42

M18i91c84h86a54l 39C16h29a40l91u40p90a 6128370829563

Opaluje UV, ne IR. A UV by normálním sklem projít nemělo. Ale jsou speciální, které propouští i UV.

+1/0
22.7.2015 19:40
Foto

K63a35r34e67l 75W57á87g20n63e73r 4807315229977

A nemluvíte náhodou o ultrafialovém záření ?;-)

+1/0
23.7.2015 13:02

J33o68s21e63f 66H60á96j37e22k 6588290839572

...běžné příměsové sklo je v infračerveném spektru propustné (narozdíl od UV spektra), tu kůži vám slunce zahřívá, ale neopaluje...

+3/0
22.7.2015 14:46

P61a58v94e55l 59V84a18ň74h38a16r44a 9278977372210

No sak prave. Takze proc IR kamera nevidi pres sklo?

+1/0
22.7.2015 20:18

J15o32s27e17f 94H71á80j75e34k 6518390549432

... taky čekám na vysvětlení :-)

+1/0
22.7.2015 21:08

J15a16n 50S19v23a98t91e63k 4148876728566

Ono jde o to, že sklo je nepropustné v oblasti frekvencí, ve kterých měří termokamera (předpokládám, že jde o tzv. dlouhovlnný systém). V oblastech "near" (frekvenčně blízkých viditelnému spektru) sklo bude zřejmě propustnější, roste ale zase negativní vliv vzdušné vlhkosti. Za přesnější lze přitom považovat právě termografické systémy, pracující v tzv. dlouhovlnném spektru (proč, to je na delší diskuzi).

Takže nějaké teplo sklo pochopitelně propustí, ale ne v celém spektru.

Mimochodem této spektrálně různé propustnosti materiálů (např. skla, ale nejen skla) se využívá ve sklenících.

Viditelné světlo a část tepelného záření projde dovnitř, dopadem na půdu, rostliny atd. se část pohltí, část vyzáří zpět jak ve formě viditelného, ale i IR záření, a při cestě ven ze skleníku najednou narazí záření na pro ně neprostupnou překážku. Důsledek známe - skleníkový efekt. Bez něj by nám byl skleník jaksi k ničemu...

+1/0
23.7.2015 7:55

J82a90n 88K50a23n35č54o 9555736207143

Přesně tak. Sklo propouští záření odpovídající vyšší teplotě (u slunce cca 5000K), ale pro nižší teploty z našeho okolí je nepropustné. Proto nás slunce zahřeje i přes sklo v autě, ale za skleněnou tabulí budeme pro termokameru neviditelní.

Celá problematika je ale dost složitá a hraje v ní roli víc parametrů jako je složení materiálu, povrchová úprava, tloušťka atd.

0/0
23.7.2015 14:58

P62a57v13e81l 37V17a65ň10h25a79r12a 9338297912440

Mel byste prosim nejaky odkaz? Docela mne to zaujalo. Hlavni argument tedy je, ze Slunce jako zhruba cerne teleso o teplote 5000C s max vyzarovanym vykonem na frekvenci X je pro sklo zhruba propustna (plus minus absorbce atmosfery), zatimco pro cerna telesa o teplotach radove 10-100C jiz maji posunutou vyzarovaci krivku do frekvenci, ktere sklo pohlti. Tedy infrakamera pro vysoke teploty funguje bezproblemu i pres sklo, zatimco pro mensi teploty dosti zavisi na slozeni (ruzne primesi) a vlastnostech samotneho skla. Pochopil jsem to spravne? Chova se tak treba i ciste kremenne sklo?

0/0
23.7.2015 15:29

H35a43n33a 33P42a74c44u26l16o30v67á 2496786949646

Digitální infrakamera pro infrafotografii pracuje na trochu jiném principu než termokamera.

0/0
23.7.2015 18:34

P44a38v51e57l 47V37a85ň91h36a63r87a 9178697322620

Obavam se, ze jste mne nepresvedcil. Zmixovanim sklenikoveho efektu atmosfery (zhruba efekt vami popsany) a principem skleniku (hlavne mechanicka bariera branici uniku tepla) jste u me zcela zdiskreditoval tu prvni cast, kde mozna mate pravdu, ale proste vam to neverim. Sklenik proste pro svoji funkcni nepouziva sklenikovy efekt.

+1/0
23.7.2015 15:17

J97a53r25e78k 12W30o23l98f 5740879560

To vědět Arnie v Predátorovi tak se nemusel patlat blátem! :-P

+1/0
22.7.2015 13:25

P36e45t41r 57M21a10r65š85o37u53n 5855918166526

Hlabne to blato bym u moc nepomohlo. V te vrstve co ho na sobe mel :)

0/0
1.8.2015 9:49

J97a79n 44C25h71y51t80r27ý 2623152879475

Uffff. To měl ale Arnold štěstí.

+2/0
22.7.2015 13:12

R58u80d65o68l50f 93P31e12k94á38r79e36k 9972111799253

[blbej joke]To tam instalovali kvůlivá tomu pochodu deviantů, ne? "Pražská Pícha"[/blbej joke]

0/0
22.7.2015 11:50

V46á70c91l11a26v 98J66e15b50a56v93ý 8700939313566

To ale záběr úplně celej zcervenal...;-)

0/0
23.7.2015 0:08

K92a98r40e44l 95V45o42h32n83o95u76t 4718719810437

A co obrazu přidat momentální škálu, aby ty teploty šly odhadnout?

+3/0
22.7.2015 11:44







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.