Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Google a NASA investují do kvantových počítačů. Nikdo moc neví, co umí

Společnost Google, agentura NASA a asociace vesmírného výzkumu USRA se zavázaly investovat minimálně dalších sedm let do firmy D-Wave.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V35í36ť87a 37N64o47v71á61k 1558573105311

Mě stačí dva giga bajky :-))

+2/0
29.9.2015 22:51

M68a13r36t33i68n 11K18r74á79t17k39ý 3356464595684

Víťo, koukáš hodně na televizi, že? :-P

0/0
1.10.2015 20:46

T15o60m58á43š 20G66ü10r15t93l60e14r 3837985938388

Jsem rád, že se pracuje na "nových věcech".  Přijde mi, že už hodně dlouho se ve výpočetní technice neobjevilo nic nového, jen se na zvětšuje výkon a na základě toho se vylepšují následující věci. Tranzistoru už je skoro 70 let, a od té doby snad nic. (samozřejmě se tranzistor výrazně zlepšuje). Nechce se mi věřit, že tady vývoj skončil, samozřejmě fyzika je fyzika, ale nemyslím, že jsme na limitu. Zatím se v historii lidstva nestalo, že by nešlo vynalézt něco nového :-).

+16/0
29.9.2015 21:10

P37e50t86r 61B92a75u43d44i36š 7879331526556

Tak namátkou - různé způsoby, jak ty tranzistory (různých druhů) vůbec zapojit, optoelektronika (zatím třeba optické signální propoje; IOC apod. se pracně prodírá laboratořemi), rozmanité druhy permanentních i dočasných solid state pamětí... Ale vlastně nevím, proč se nemá počítat pokrok v miniaturizaci, technologie výroby, ale i jak vůbec počítače dobře navrhovat (a pak samozřejmě i programovat).

Kvantové počítání naráží na řadu praktických problémů a zatím není vůbec jasné, kdy ale i jestli vůbec se podaří vytvořit kvantový počítač s více než hrstí qubitů.  Na druhou stranu hlavní produkt D-Wave není obecný kvantový počítač (!) ale specializované zařízení, chcete-li určitý koprocesor (zvíci místnosti), pro řešení jedné konkrétní úlohy (numerická optimalizace) pomocí kvantových mechanismů. Je to trochu matoucí i pro novináře, kteří pak v problematice dále vyrábějí čtenářům docela míchanici.

Pokud jde o budoucnost, na kvantový počítač ve výpočetní technice bych sázel asi tolik jako na studenou fůzi v energetice - je to stále technologie typu "možná za 40 let".  Dříve se (snad) z poměrně revolučních záležitostí dočkáme např.:

  * těsného propojení CPU a "G"PU (s mizivou latencí, nejen on-die APU),

  * transakčních pamětí,

  * rozmělnění hranice mezi pamětí a diskem třeba díky memristorům (zatím máme potíže je vyrábět dost velké, ale na nových výpočetních architekturách se dělá, viz třeba The Machine z laboratoří HP) a

  * optoeletroniky / fotoniky (fotonová logická hradla místo tranzistorů),

  * spintroniky (ale tam mnoho nevím o reálném stavu state-of-art).

+8/0
29.9.2015 22:37

P28e57t12r 28B86a13u56d94i98š 7659211246686

No jo, vážě se to píše česky fúze - říkalo mi něco, že to s tím kroužkem vypadá trochu divně. :-) Omlouvám se.

0/0
29.9.2015 22:41

T96o42m72á63š 26G18ü79r51t79l88e47r 3837665918708

Děkuji, trochu jsem doufal, že mě někdo jako laika poinformuje na čem se ještě pracuje. Pokrok v miniaturizaci a technologii výroby je úžasný a nezbytný pro další vynalézání. Optimalizace PC a programování už je trochu jinde než sem myslel.

Optoelektonika a spintronika je přesně oblast kterou sem myslel, obzvláště ta optoelektronika vypadá zajímavě a příliš ji neznám, děkuji za námět ke studiu.Také na transakční paměti se podívám.

Memristor mě úplně minul, nechápu jak je to možné, málo samostudia...:-(

Na technologiích typu možná za 40 let je nutno pracovat aj sem rád že se tak děje. Když se takových projektů rozjede 100, něco z toho snad vyjde :-)

0/0
29.9.2015 23:49

M25a31r55t85i23n 54K86a46r58á84s96e95k 9478433388848

V zasade souhlas az na tu "studenou fúzi" - ta asi neni na poradu dne ani za 40 let ne? Pokud vim tak zatim ani teoreticky nikdo nedokazal ze by to mohlo fungovat (na rozdil od "normalniho" fuzniho reaktoru)

+1/0
30.9.2015 9:09

P75e47t33r 77B11a70u71d70i24š 7719131486686

Máte pravdu, díky za upozornění - bez rozmýšlení jsem kdovíproč napsal "studená", i když jsem vlastně myslel tu "normální". :) Alespoň jsem si teď o té studené něco přečetl, měl jsem trochu mezeru.

+2/0
30.9.2015 10:31

Z63b44y30n20ě84k 78Š76a20f34a10r23č20í94k 5237788295224

Aha, tak to dává smysl R^ Dokonce jsem chvíli jsem kvůli ní váhal, jestli dát plus :-)

0/0
30.9.2015 21:10

K42a18r50e13l 70P46e42c24k69a 7546590835714

Kdyby si dal v těchto článcích pro normální smrtelníky někdo alespoň tu práci zcela rámcově vysvětlit o co vlastně v kvantových počítačích jde. To že nahradíte speciální definice obecnými definicemi ještě nic nevysvětluje.

0/0
29.9.2015 21:09

P51e50t47r 76H93a50n75z85a62l 6632616730500

Jakmile vzniknou, jsem zvědav na tu revoluci v šifrování... Asymetrické šifrování je momentálně v praxi nerozluštitelné. S kvantovými PC by mělo být. To bude opět jednou výzva pro matematiky.

+2/0
29.9.2015 20:57

T46o20m67á15š 56H92e51t11m39e94r 9960647912974

NSA už aktualizuje Suite B (veřejné krypto standardy schválené pro přísně tajné), budou se vyvíjet šifry odolné proti QC.

Nedávno to vyšlo https://www.nsa.gov/ia/programs/suiteb_cryptography/

Reálné schválení a nasazení nových šifer odhaduju tak na 2020-2025, tzn. to by odpovídalo tak kvantovým počítačům možná v roce 2035+... ale je vidět, že to začínají reálně řešit. Ty šifry budou tak do < 5 let.

0/0
29.9.2015 21:38

P87e95t24r 34H27a36n62z58a72l 6712276290370

Díky za info!

Tohle jsem vůbec netušil...

0/0
29.9.2015 21:45

M53i36c78h53a88l 38C30h98a32l55u63p96a 6658410699213

Jedna věc je teorie, druhá jak to reálně funguje. Třeba se dá dešifrovat všechno, kdyby něco bylo tak superbezpečné, tak to NSA zařízne.

0/0
29.9.2015 22:10

J55a49r22o11s52l87a88v 47Š39t44r47e86i86t 4463944860373

A pak bude pohon Nepravděpodobnostní pohon

+8/0
29.9.2015 20:53

P65a97v74e59l 50R18i35e71d97l 4654497591369

A Srdce ze zlata ;-D

+1/0
29.9.2015 22:22

M60i93c91h46a26e31l 15K27o83n64e46č40n24ý 6542903429219

Aby na nás nezačali padat z nebe vorvani:-PR^

+1/0
29.9.2015 23:25

G84a60b76r68i10e43l 93H61o14r41t85e39n 9541329493864

Kvantové počítače už existují, není to jen hudba budoucnosti, jak naznačuje zpráva ("mají pracovat s qubity"). A je už i celkem jasné, k čemu by měly minimálně v této generaci sloužit - jsou totiž proti klasickým neuvěřitelně efektivní při jakémkoliv procesu, jehož efektivita je odvislá od počtu souběžných iterací základního algoritmu. Typickým využitím je třeba hledání trasy na mapě, hledání v databází podle mnohočetných klíčů (třeba v registru DNA), či aplikace teorie chaosu (meteorogie).

0/−4
29.9.2015 11:56

T12o82m52á94š 50M30a72t81ě19j 9805428383282

To není tak jasné. 

Ono stále panují dost vážné pochybnosti o tom, jesti je D-Wave vůbec kvantový počítač. 

(A zejména jestli to "zrychlení" je důsledkem kvantového počítače nebo vylepšených algoritmů).

+7/0
29.9.2015 13:00
Foto

P36a62v44e38l 85K79a87s82í67k60, 60T96e84c21h89n28e87t39.42c95z

V krátké zprávě se to těžko vejde všechno. Snažil jsem se naznačit, že to opravdu zatím není jednoznačně zvládnuté. Takže proto píšu "mají pracovat s qubity", protože zatím se o to všichni snaží, ale ještě není - pokud vím - definitivní úspěch.

+5/0
29.9.2015 13:13

G52a21b70r47i47e70l 63H87o94r59t29e11n 9651429773784

Ano, pokud budeme stávající stav brát jako koncept ve stádiu technické realizace, je to tak.

0/0
29.9.2015 16:41

T51o10m67á51š 60K14r44e32j91č96í 1645181820621

Jakmile to rozchodí, bude už jen krůček k umělé inteligenci.

+3/−4
29.9.2015 3:17

A30n50t98o41n74í24n 90L95e90j25s25e98k 1873179407585

Tyhle dvě věci spolu až tak nesouvisí. A ono ani kvantový počítač nemusí být zpočátku žádný zásadní přelom. Klidně může být jen trochu efektivnější než klasický a časem se ten rozdíl může pomalu zvětšovat.

+7/0
29.9.2015 4:13
Foto

P41a51v43e21l 76Č87e71r90n44í48k 1758485550500

Souvisi. Reseni umele inteligence se dnes provadi predevsim pomoci umelych neuronovych siti. Ty jsou naprosto zavisle na paralelnim zpracovani dat protoze o nic jineho v podstate nejde - paralelne vyhodnotit miliardy ruznych stavu (zkusenosti z minula) a cele to splacat dohromady. To je dnesni umela inteligence. Pri tomto pristupu prave kvantove pocitace mohou pomoci diky jejich schopnosti paralelniho zpracovani dat. (ono vlastne ani tak moc paralelni neni, spis to "neco dela" a nikdo nevi co, dokud z toho nevypadne jednicka nebo nula. Kdyby pocitac otevreli a zkusili zmerit hodnotu v prubehu, ovlivni jim to vysledek)

+7/−2
29.9.2015 6:09

P15a55v15e41l 38K77r11e33j67č62í86ř 2542191513356

To pak bude radost debugovat programy :-)

+1/0
29.9.2015 9:39

M61a26r36t90i42n 64K22ř74í70ž 9853422770187

musíte psát  na první dobrou :-)

+5/0
29.9.2015 10:40

A96n36t48o52n50í49n 19L69e93j55s78e62k 1573189837795

Vy vlastně říkáte, že je potřeba větší hrubý výkon. S tím souhlasím, ale ten se nemusí nutně dosahovat kvantovým počítačem. Kvantový počítač má teoreticky ohromný výkon, ale prakticky je problém se škálováním. Čím větší výkon, tím větší problémy s konstrukcí, takže jeho praktický výkon zatím moc neroste. Jiná věc je, pokud by konstrukce mozku vyžadovala z principu kvantové jevy, jak naznačuje pan Krejčíř. To ale pokud vím jsou zatím jen spekulace.

+5/0
29.9.2015 13:04

M33i31c77h29a64l 82C31h48a56l22u84p91a 6798430559943

To se dá simulovat i klasickými prostředky. Už před lety vyšly predikce, že kolem roku 20XY bude možné simulovat mozek Z v reálném čase. Na XY závisí akorát jestli Z je krysa, pes nebo člověk. Jedna věc je ale hardware, druhá jestli budeme schopni to nějak naučit. Ale asi ano.

+1/0
29.9.2015 22:13

P10a92v36e40l 24K44r14e68j42č65í66ř 2702571383846

Tyhle dvě věci spolu souvisí možná víc, než si kdo dokáže představit. A i trochu jinak, než píše pan Černík. Význačný britský fyzik a matematik Roger Penrose se tímto probléme zabývá již řadu let a dospěl k závěru, že deterministickými algoritmy nemůže vědomí vzniknout. Proto funkce lidského mozku musí být založená na něčem jiném, než jen chemických reakcích. A protože je ateista, jediné možné vysvětlení vidí v tom, že v existenci lidského vědomí hrají nějakou roli kvantové jevy. Ne, že bych jeho teorii zcela rozuměl, ani s ní moc nesouhlasím, ale za pozornost určitě stojí.

Minimálně souhlasím s tím (nebo věřím tomu), že skládáním tranzistorů skutečně vědomí vzniknout nemůže. Tedy pokud se pohybujeme v oblasti klasické kybernetiky, můžeme být klidní - žádný Skynet nám zatím nehrozí. Ale pokud má profesor Penrose náhodou pravdu, mohl by průlom do světa kvantových počítačů znamenat zásadní převrat a s ním možná i vypuštění džina z láhve.

Závěrem odkaz na Wikipedii pro ty, kteří by se do problematiky chtěli víc ponořit. https://en.wikipedia.org/wiki/Roger_Penrose#Physics_and_consciousness

+8/−4
29.9.2015 9:47

Z56b38y93n47ě64k 63Š57a52f23a14r98č94í38k 5637268885594

;-D;-D;-D

0/−1
29.9.2015 11:18

P98a82v62e64l 80K52r65e88j26č19í86ř 2982261603906

Mimochodem, ať už jsi kdokoli, tak předpokládám, že světově uznávaný vědec bude asi kapánek inteligentnější než ty, ty nulo.

0/−3
29.9.2015 13:02

M28i37c38h63a85l 95C90h41a51l49u23p36a 6248480759143

To nemusí být kvantové jevy, na úrovni buněk se to asi těžko bude nějak projevovat. Rozdíl je i v tom, že mozek je analogový a na vstupu i výstupu je hromada úrovní, počítač je digitální a má jenom dvě úrovně signálu, u neuronových sítí se to pak simuluje třeba floaty. Pořád je to ale přesné počítání s nějakými čísly, u neuronů to může nakonec být spíš fuzzy logika.

+1/0
29.9.2015 22:20

V25á75c16l70a73v 75Š30o74b84r 5383572477540

to není zcela přesné - mozek není jako takový analogový...

na neuritové synapsi je rozhodnutí vždycky 0 a nebo 1... 

jde spíše o to že jeden neuron může mít klidně 50 neuritových spojení jinam, každé citlivé na jinou chemikálii... takže 1 buňka může nahradit ekvivalent desítek až stovek tranzistorů...

samozřejmě najdou se i "integrační" mechanismy které prostě zjistí kolik těch 1 či 0 je.

0/0
30.9.2015 21:33







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.