Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Google a NASA investují do kvantových počítačů. Nikdo moc neví, co umí

Společnost Google, agentura NASA a asociace vesmírného výzkumu USRA se zavázaly investovat minimálně dalších sedm let do firmy D-Wave.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V54í23ť21a 89N25o85v72á74k 1338283755261

Mě stačí dva giga bajky :-))

+2/0
29.9.2015 22:51

M76a36r11t75i30n 79K60r75á69t76k16ý 3406814235564

Víťo, koukáš hodně na televizi, že? :-P

0/0
1.10.2015 20:46

T52o11m21á54š 49G98ü45r69t19l21e85r 3417145958378

Jsem rád, že se pracuje na "nových věcech".  Přijde mi, že už hodně dlouho se ve výpočetní technice neobjevilo nic nového, jen se na zvětšuje výkon a na základě toho se vylepšují následující věci. Tranzistoru už je skoro 70 let, a od té doby snad nic. (samozřejmě se tranzistor výrazně zlepšuje). Nechce se mi věřit, že tady vývoj skončil, samozřejmě fyzika je fyzika, ale nemyslím, že jsme na limitu. Zatím se v historii lidstva nestalo, že by nešlo vynalézt něco nového :-).

+16/0
29.9.2015 21:10

P55e90t86r 77B91a41u31d87i60š 7559391146216

Tak namátkou - různé způsoby, jak ty tranzistory (různých druhů) vůbec zapojit, optoelektronika (zatím třeba optické signální propoje; IOC apod. se pracně prodírá laboratořemi), rozmanité druhy permanentních i dočasných solid state pamětí... Ale vlastně nevím, proč se nemá počítat pokrok v miniaturizaci, technologie výroby, ale i jak vůbec počítače dobře navrhovat (a pak samozřejmě i programovat).

Kvantové počítání naráží na řadu praktických problémů a zatím není vůbec jasné, kdy ale i jestli vůbec se podaří vytvořit kvantový počítač s více než hrstí qubitů.  Na druhou stranu hlavní produkt D-Wave není obecný kvantový počítač (!) ale specializované zařízení, chcete-li určitý koprocesor (zvíci místnosti), pro řešení jedné konkrétní úlohy (numerická optimalizace) pomocí kvantových mechanismů. Je to trochu matoucí i pro novináře, kteří pak v problematice dále vyrábějí čtenářům docela míchanici.

Pokud jde o budoucnost, na kvantový počítač ve výpočetní technice bych sázel asi tolik jako na studenou fůzi v energetice - je to stále technologie typu "možná za 40 let".  Dříve se (snad) z poměrně revolučních záležitostí dočkáme např.:

  * těsného propojení CPU a "G"PU (s mizivou latencí, nejen on-die APU),

  * transakčních pamětí,

  * rozmělnění hranice mezi pamětí a diskem třeba díky memristorům (zatím máme potíže je vyrábět dost velké, ale na nových výpočetních architekturách se dělá, viz třeba The Machine z laboratoří HP) a

  * optoeletroniky / fotoniky (fotonová logická hradla místo tranzistorů),

  * spintroniky (ale tam mnoho nevím o reálném stavu state-of-art).

+8/0
29.9.2015 22:37

P76e17t79r 18B11a38u30d73i21š 7739361276406

No jo, vážě se to píše česky fúze - říkalo mi něco, že to s tím kroužkem vypadá trochu divně. :-) Omlouvám se.

0/0
29.9.2015 22:41

T66o91m64á44š 48G55ü78r41t30l24e52r 3147315248308

Děkuji, trochu jsem doufal, že mě někdo jako laika poinformuje na čem se ještě pracuje. Pokrok v miniaturizaci a technologii výroby je úžasný a nezbytný pro další vynalézání. Optimalizace PC a programování už je trochu jinde než sem myslel.

Optoelektonika a spintronika je přesně oblast kterou sem myslel, obzvláště ta optoelektronika vypadá zajímavě a příliš ji neznám, děkuji za námět ke studiu.Také na transakční paměti se podívám.

Memristor mě úplně minul, nechápu jak je to možné, málo samostudia...:-(

Na technologiích typu možná za 40 let je nutno pracovat aj sem rád že se tak děje. Když se takových projektů rozjede 100, něco z toho snad vyjde :-)

0/0
29.9.2015 23:49

M22a59r97t19i94n 33K92a11r40á76s39e75k 9748623448278

V zasade souhlas az na tu "studenou fúzi" - ta asi neni na poradu dne ani za 40 let ne? Pokud vim tak zatim ani teoreticky nikdo nedokazal ze by to mohlo fungovat (na rozdil od "normalniho" fuzniho reaktoru)

+1/0
30.9.2015 9:09

P60e59t60r 74B39a33u26d17i83š 7349781556926

Máte pravdu, díky za upozornění - bez rozmýšlení jsem kdovíproč napsal "studená", i když jsem vlastně myslel tu "normální". :) Alespoň jsem si teď o té studené něco přečetl, měl jsem trochu mezeru.

+2/0
30.9.2015 10:31

Z36b13y79n24ě98k 60Š60a74f26a32r17č73í89k 5337668185794

Aha, tak to dává smysl R^ Dokonce jsem chvíli jsem kvůli ní váhal, jestli dát plus :-)

0/0
30.9.2015 21:10

K14a78r85e95l 91P54e69c48k90a 7886430905354

Kdyby si dal v těchto článcích pro normální smrtelníky někdo alespoň tu práci zcela rámcově vysvětlit o co vlastně v kvantových počítačích jde. To že nahradíte speciální definice obecnými definicemi ještě nic nevysvětluje.

0/0
29.9.2015 21:09

P69e53t46r 18H13a73n58z60a74l 6122826520430

Jakmile vzniknou, jsem zvědav na tu revoluci v šifrování... Asymetrické šifrování je momentálně v praxi nerozluštitelné. S kvantovými PC by mělo být. To bude opět jednou výzva pro matematiky.

+2/0
29.9.2015 20:57

T36o53m11á49š 98H58e97t13m30e10r 9680957442584

NSA už aktualizuje Suite B (veřejné krypto standardy schválené pro přísně tajné), budou se vyvíjet šifry odolné proti QC.

Nedávno to vyšlo https://www.nsa.gov/ia/programs/suiteb_cryptography/

Reálné schválení a nasazení nových šifer odhaduju tak na 2020-2025, tzn. to by odpovídalo tak kvantovým počítačům možná v roce 2035+... ale je vidět, že to začínají reálně řešit. Ty šifry budou tak do < 5 let.

0/0
29.9.2015 21:38

P19e75t18r 71H26a82n89z61a62l 6362806300910

Díky za info!

Tohle jsem vůbec netušil...

0/0
29.9.2015 21:45

M59i28c38h76a13l 53C57h27a26l46u51p88a 6838920329493

Jedna věc je teorie, druhá jak to reálně funguje. Třeba se dá dešifrovat všechno, kdyby něco bylo tak superbezpečné, tak to NSA zařízne.

0/0
29.9.2015 22:10

J53a77r22o67s25l48a83v 66Š39t65r68e53i74t 4903744670783

A pak bude pohon Nepravděpodobnostní pohon

+8/0
29.9.2015 20:53

P66a48v83e90l 33R65i51e85d41l 4924387661829

A Srdce ze zlata ;-D

+1/0
29.9.2015 22:22

M42i88c67h21a18e57l 67K61o76n20e43č71n46ý 6462843149519

Aby na nás nezačali padat z nebe vorvani:-PR^

+1/0
29.9.2015 23:25

G34a71b82r20i27e54l 47H58o30r21t70e80n 9821559553984

Kvantové počítače už existují, není to jen hudba budoucnosti, jak naznačuje zpráva ("mají pracovat s qubity"). A je už i celkem jasné, k čemu by měly minimálně v této generaci sloužit - jsou totiž proti klasickým neuvěřitelně efektivní při jakémkoliv procesu, jehož efektivita je odvislá od počtu souběžných iterací základního algoritmu. Typickým využitím je třeba hledání trasy na mapě, hledání v databází podle mnohočetných klíčů (třeba v registru DNA), či aplikace teorie chaosu (meteorogie).

0/−4
29.9.2015 11:56

T56o33m78á85š 62M81a26t10ě26j 9885378493292

To není tak jasné. 

Ono stále panují dost vážné pochybnosti o tom, jesti je D-Wave vůbec kvantový počítač. 

(A zejména jestli to "zrychlení" je důsledkem kvantového počítače nebo vylepšených algoritmů).

+7/0
29.9.2015 13:00
Foto

P85a28v65e81l 88K67a66s83í71k24, 44T29e62c87h46n95e79t93.64c87z

V krátké zprávě se to těžko vejde všechno. Snažil jsem se naznačit, že to opravdu zatím není jednoznačně zvládnuté. Takže proto píšu "mají pracovat s qubity", protože zatím se o to všichni snaží, ale ještě není - pokud vím - definitivní úspěch.

+5/0
29.9.2015 13:13

G71a89b22r15i28e88l 52H54o82r92t38e26n 9961389433924

Ano, pokud budeme stávající stav brát jako koncept ve stádiu technické realizace, je to tak.

0/0
29.9.2015 16:41

T15o98m93á86š 88K25r83e19j44č65í 1985921790131

Jakmile to rozchodí, bude už jen krůček k umělé inteligenci.

+3/−4
29.9.2015 3:17

A45n93t72o61n56í95n 16L59e63j98s25e21k 1103779847275

Tyhle dvě věci spolu až tak nesouvisí. A ono ani kvantový počítač nemusí být zpočátku žádný zásadní přelom. Klidně může být jen trochu efektivnější než klasický a časem se ten rozdíl může pomalu zvětšovat.

+7/0
29.9.2015 4:13
Foto

P31a34v53e52l 90Č80e98r76n98í56k 1158135700610

Souvisi. Reseni umele inteligence se dnes provadi predevsim pomoci umelych neuronovych siti. Ty jsou naprosto zavisle na paralelnim zpracovani dat protoze o nic jineho v podstate nejde - paralelne vyhodnotit miliardy ruznych stavu (zkusenosti z minula) a cele to splacat dohromady. To je dnesni umela inteligence. Pri tomto pristupu prave kvantove pocitace mohou pomoci diky jejich schopnosti paralelniho zpracovani dat. (ono vlastne ani tak moc paralelni neni, spis to "neco dela" a nikdo nevi co, dokud z toho nevypadne jednicka nebo nula. Kdyby pocitac otevreli a zkusili zmerit hodnotu v prubehu, ovlivni jim to vysledek)

+7/−2
29.9.2015 6:09

P88a58v74e79l 57K43r53e45j80č47í85ř 2542441933706

To pak bude radost debugovat programy :-)

+1/0
29.9.2015 9:39

M76a24r16t33i26n 43K74ř48í36ž 9213642940947

musíte psát  na první dobrou :-)

+5/0
29.9.2015 10:40

A61n10t89o12n87í11n 20L66e45j30s30e51k 1733849527165

Vy vlastně říkáte, že je potřeba větší hrubý výkon. S tím souhlasím, ale ten se nemusí nutně dosahovat kvantovým počítačem. Kvantový počítač má teoreticky ohromný výkon, ale prakticky je problém se škálováním. Čím větší výkon, tím větší problémy s konstrukcí, takže jeho praktický výkon zatím moc neroste. Jiná věc je, pokud by konstrukce mozku vyžadovala z principu kvantové jevy, jak naznačuje pan Krejčíř. To ale pokud vím jsou zatím jen spekulace.

+5/0
29.9.2015 13:04

M66i46c45h14a16l 31C41h98a79l54u28p24a 6198480689923

To se dá simulovat i klasickými prostředky. Už před lety vyšly predikce, že kolem roku 20XY bude možné simulovat mozek Z v reálném čase. Na XY závisí akorát jestli Z je krysa, pes nebo člověk. Jedna věc je ale hardware, druhá jestli budeme schopni to nějak naučit. Ale asi ano.

+1/0
29.9.2015 22:13

P48a57v83e79l 56K83r65e42j83č14í40ř 2932841813526

Tyhle dvě věci spolu souvisí možná víc, než si kdo dokáže představit. A i trochu jinak, než píše pan Černík. Význačný britský fyzik a matematik Roger Penrose se tímto probléme zabývá již řadu let a dospěl k závěru, že deterministickými algoritmy nemůže vědomí vzniknout. Proto funkce lidského mozku musí být založená na něčem jiném, než jen chemických reakcích. A protože je ateista, jediné možné vysvětlení vidí v tom, že v existenci lidského vědomí hrají nějakou roli kvantové jevy. Ne, že bych jeho teorii zcela rozuměl, ani s ní moc nesouhlasím, ale za pozornost určitě stojí.

Minimálně souhlasím s tím (nebo věřím tomu), že skládáním tranzistorů skutečně vědomí vzniknout nemůže. Tedy pokud se pohybujeme v oblasti klasické kybernetiky, můžeme být klidní - žádný Skynet nám zatím nehrozí. Ale pokud má profesor Penrose náhodou pravdu, mohl by průlom do světa kvantových počítačů znamenat zásadní převrat a s ním možná i vypuštění džina z láhve.

Závěrem odkaz na Wikipedii pro ty, kteří by se do problematiky chtěli víc ponořit. https://en.wikipedia.org/wiki/Roger_Penrose#Physics_and_consciousness

+8/−4
29.9.2015 9:47

Z57b31y42n69ě73k 28Š89a88f39a68r90č32í43k 5827958565964

;-D;-D;-D

0/−1
29.9.2015 11:18

P61a37v12e25l 11K71r59e81j80č13í30ř 2122891463236

Mimochodem, ať už jsi kdokoli, tak předpokládám, že světově uznávaný vědec bude asi kapánek inteligentnější než ty, ty nulo.

0/−3
29.9.2015 13:02

M96i11c69h91a76l 77C93h73a57l68u53p21a 6648610319583

To nemusí být kvantové jevy, na úrovni buněk se to asi těžko bude nějak projevovat. Rozdíl je i v tom, že mozek je analogový a na vstupu i výstupu je hromada úrovní, počítač je digitální a má jenom dvě úrovně signálu, u neuronových sítí se to pak simuluje třeba floaty. Pořád je to ale přesné počítání s nějakými čísly, u neuronů to může nakonec být spíš fuzzy logika.

+1/0
29.9.2015 22:20

V87á56c43l42a57v 78Š36o55b58r 5823862927240

to není zcela přesné - mozek není jako takový analogový...

na neuritové synapsi je rozhodnutí vždycky 0 a nebo 1... 

jde spíše o to že jeden neuron může mít klidně 50 neuritových spojení jinam, každé citlivé na jinou chemikálii... takže 1 buňka může nahradit ekvivalent desítek až stovek tranzistorů...

samozřejmě najdou se i "integrační" mechanismy které prostě zjistí kolik těch 1 či 0 je.

0/0
30.9.2015 21:33







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.