Diskuze
Akademická „žumpa“ vynáší ročně přes miliardu korun, tvrdí studie
Děkujeme za pochopení.
M74i47c45h68a37l 72H40o16c52e91k
Autor ma sice pravdu, ale ten styl, jak to napsal je nestastny, protoze to tak trochu ve ctenari evokuje, ze publikovani vedeckych praci je spatne a neda se podle toho hodnotit kvalita vedecke prace. Tahle inflace pseudovedeckych (v podstate komercnich) casopisu nastala, kdyz zacala masivne publikovat Asie. Jedina obrana proti tomu, je tyto casopisy dusledne ignorovat (a autori, kteri v nich publikuji, z toho musi mit ostudu - coz tedy aspon v nasem oboru maji) a pro jakekoli hodnoceni udelat nejaky cut-off a brat jen casopisy rekneme z horniho tercilu podle IF (zbytek vubec nepocitat), citovanost (bez autocitaci) a samozrejme scientometrii pouzit jako vstupni data pro informovane peer-review.
T56o35m92á97š 44K50n43a86i35f64l
Nic takového, co píšete, v tom článku neni...
M27i22c20h40a19l 10B98l20a98h92o62u35t
On je zásadní problém v úřednickém přístupu k vědě.Můžete spočítat počet absolventů, ale už nezměříte kvalitu jejich vzdělání.Můžete spočítat počet publikovaných článků, ale jak určíte kvalitu? Jedenčlánek může mít daleko větší přínos, než 10 jiných. Bohužel dneska je kvalitavědce posuzována hlavně podle počtu publikací. Když pak vědec stojí předdilematem, zda začít zkoumat něco, co bude trvat několik let, přičemž z tohovydá jeden pořádný článek a hrozí riziko, že se jeho teorie ukáže jako mylná atedy výzkum nikam nevedl a nebude mít žádnou publikaci, nebo napsat 10 neříkámpodvodných, ale sterilních článků (články, které nic nepřinášejí, nic neřeknou,nikoho neurazí), tak zvolí těch 10, jelikož z pohledu hodnotitele je 10víc, než 1. Z pohledu vědeckého přínosu může ten jeden být hodnotnější,než těch 10, ale to jde jen těžko změřit. Sám mám za sebou pár vědeckých článkůa moje zkušenost je taková, že oponent se nezabývá obsahem, ale formou. Spíše,než na myšlenku se zabývá formou jazyka, počtem literatury, způsobu citací,rozborem literatury týkající se problematiky, takže pokud jste nezmínili jedenz tisíce článků k tématu, který zrovna četl, tak vám to vrátí. Setkal jsem se s časopisem, co měl na 6 stranA4 pravidla, jak co citovat a pokud jste někde místo středníku dali čárku, taktext byl vrácen s tím, že citace neodpovídají normám. Autor pak musí všeprojít a opravit tuto jednu drobnost. Větší pravděpodobnost projít pak má článek,který nemá žádnou myšlenku, ale vyhovuje všem uměle vytvořeným kritériím, nežčlánek, který má myšlenku a vědecký přínos, ale autor nemá čas věnovat týdnyzbytečným náležitostem, protože dělá vědu. Toto martýrium je pak ochotenpodstoupit hlavně určitý typ lidí a vznikají tak bariéry vstupu a teplámístečka.
F85r30a82n81t69i63š49e84k 19N55o31v35o23t55n55ý
Četl jsem kdysi krásnou studii úplně neznámého českého historika někdy z roku 1930 (psanou francouzsky). Obrovský přehled v pramenech, poctivost, opravdu skvělé ovládnutí středověké řečtiny i latiny, vše logicky vyargumentované, promyšlené, přesná terminologie. Až jsem si říkal, že nebýt těchto "obrů", dnešní "trpaslíci" by si bez jejich ramenou neškrtli (v historiografii). A pak jsem si zjistil, že ten pán dělal dva roky výhradně na této studii, kromě toho že učil nějaké předměty na univerzitě, měl na to čas, klid a podporu své alma mater. Dnes je historik tlačen do takového množství studií, že z logiky věci žádná nemůže být tak propracovaná, jak by si historik sám přál a jak by byl schopen, mít na to čas.
Počítám, že je to systémový problém všech disciplín.
P61a84v27e57l 35B34a37r28e71š
Chápu snahu prezentovat problematiku zjednodušeně, ale bohužel se v tomto textu pomíchaly dvě jen zčásti související témata: druhořadá periodika (potažmo druhořadé články a druhořadí autoři) a podvodné jednání za účelem nahnat body za publikace. Oba tyhle fenomény text směšuje a dost libovolně zaměňuje mezi sebou, takže problematika druhořadých článků je prezentována v podstatě jako podvádění ve vědě (jak to naznačil i původní, naštěstí už změněný titulek, který hovořil dokonce o "pavědě", tedy zase něčem ještě úplně jiném).
Druhořadé časopisy ale prostě jsou především druhořadé a žádná špičková věda se v nich nedělá. Některé časopisy ani nejsou vědecké a nedělá se v nich věda vůbec. Publikací v nich se z autora samozřejmě nemůže stát vědecká kapacita, ale ani se z něj nestává automaticky podvodník (pokud nepublikoval plagiát nebo jinak nepodváděl). Koneckonců podvádění se může týkat i špičkové vědy, jak ukázalo několik takových skandálů (např. klonování v podání U Sok Hwanga). Z logiky věci je druhořadých nebo nevědeckých časopisů, autorů i článků víc než těch špičkových.
Dobře, možná se na nás tak valí hromady nekvalitních článků z časopisůpochybné úrovně, ale prostě je nemusím číst a můžu sáhnout po prestižnějším časopise. Stejnějako si sám zrno od plev třídím na třeba i na idnes.cz...
Samozřejmě se může stát, že se málo kvalitní časopis se nějakým podvodem prezentuje jako víc vědecký než opravdu je, aby mohly čerpat penízeod podvedených donátorů nebo přitáhnout prestižnější autorů a tím se zvednout. Ale bez odpovězení otázky, jak časté je takovéhle nebo i jiné podvádění v druhořadých časopisech, nelze tahle dvě témata takto mechanicky míchat mezi sebou .
R94i53c97h93a30r83d 10R36ů57ž29i60č15k65a
"Pěkný" časopis je česká mutace SCI-AM, Vychází zcela nepravidelně. Tento "měsíčník" vyšel letos 2x (slovy dvakrát)
M77i36r11o83s87l74a84v 64S53t90e10i50n34e44r
Ve světě se prosadila "nejmenší publikovatelná jednotka" NPJ. Dnes má káždý podprůměrný "vědec" 200- 400 publikací. Zajímalo mně , jak je to možné, vždyť usilovnou prací jsem to za svůj život dotáhl na nějakých 20. Ovšem, před 20 roky se u publikace vyskytovali jako autoři jednotlivci, nanejvýš 3 autoři.
V současnosti se jako autor hlásí desítky lidí, od vrátného po ředitele instituce. To je ovšem inflace a devalvace autorství. Nu a těch "impaktních", čili důkladně editovaných časopisů které si ke každému článku zavolají své experty a uveřejní výhradně kvalitní publikace, je v každém oboru pouhých několik.
Proto se před asi 20 lety zavedlo další kritérium, které sleduje, kolikrát byla hodnocená publikace citována jako reference v cizích publikacích. I to se ovšem dá ošulit, pár kamarádů si vzájemně vytrvale opakuje citace. Nepřátelským, konkurenčním skupinám se pak citace nepodávají, je třeba snížit jim score. Ale to bylo už za prvních slavných fyziků, i ti kradli myšlenky svým kolegům a snažili se je potom deklasovat, aby se se svými publikacemi prosadili. Třeba Röntgen sám na ty paprsky X nepřišel, dostal tip od kolegy z Vídně, který se divil, že mu zčernaly zabalené negativy pod výbojovou trubicí. Podobně si konkurovaly skupiny kolem kristalové optiky, i fyzika je bojiště!
V46i61k91t63o19r 38J68o94h85á24n34e47k
Pane Steinere, před nějakou dobou už jsme tu na podobné téma diskutovali, tak asi není nutné opakovat, že přímé srovnání publikačních a citačních dat v různých dobách není z různých důvodů nefér. Na druhou stranu s těmi současnými počty jste to trochu přehnal, např. na matfyzu, kde jsou na tom lidé v českém měřítku scientometricky poměrně dobře, má typický docent 50-100 článků a okolo 500-1000 citací. Přes 200-300 článků má jen pár (typicky) profesorů. Ani z celosvětového hlediska není autor 200-400 publikací "podprůměrný".
Pokud vím, váš obor byl poměrně aplikovaný a s tím také souvisí menší počet publikací, které jsou samozřejmě hlavním výstupem především pro lidi v základním výzkumu, aplikované obory mají i jiné způsoby uplatnění výsledků a kritérií hodnocení.
A s tím "ošulováním" citací - už jsem tu k tomu něco psal, samozřejmě to možné je a děje se to, ale že by se to dělo v nějaké masivní míře nemyslím. A pokud ve svém článku neocitujete významnou práci někoho jiného jen proto, že ho chcete "zazdít", pak je šance, že si toho recenzent všimne (bavíme se zde o těch solidnějších časopisech). S nešvarem mnohočetného autorství máte také částečně pravdu, ale zvláště v technických vědách je to do značné míry dáno i vývojem oborů, kdy experimentální zařízení jsou často větší, dražší a komplikovanější než v minulosti a proto se na projektech typicky podílí více lidí. Navíc v poslední době se (podle mě správně) docela podporují spolupráce mezi různými skupinami, státy a obory, což opět vede k v průměru většímu počtu zúčastněných na jednom projektu.
F35r86a96n35t49i56š29e27k 79L97u32f53t
To není záležitost jen poslední doby a netýká se to jen časopisů kde vědec platí za publikaci. Vědci si najdou cesty jak frkat rychlé publikace a v různých oborech jsou ty cesty různé, společné je, že ty publikace jsou nic neříkající. Většinou to jsou variace na to, co už tu bylo s mírnou obměnou, nebo shrnutí výsledků experimentů, z kterých ve skutečnosti nic konkrétního nevyplývá (v závěru je, že "výsledky naznačují"), potvrzování již známých věcí jinou cestou, teoretické modely vzdálené jakékoli realitě, teoretické výpočty kde výsledky se dají uhodnout bez počítání ... Steven Weinberg: "Většina prací ve fyzice nepřináší nic nového a jsou zapomenuty" a já doplňuji, že nejsou ani nikým čteny, kromě recenzentů časopisu a v biologii je to ještě horší
F40r96a54n40t10i16š93e78k 58L64u89f95t
Oprava: Weinberg řekl: "Většina prací v teoretické fyzice má malý dopad a jsou zapomenuty"
O36t96a 94B36a40r82t50o85s
Klíč k rozpoznání "žumpy" od "ne-žumpy" na první pohled:
------------------------------------------------------------------------------
ŽUMPA: válí se to v trafikách a na benzínkách v děsivém množství, je to plné reklam na auta, hodinky, cestovky, atd., má to už na první pohled divný název, ...
NE-ŽUMPA: nedá se to normálně sehnat a je to jen na předplatné, reklama uvnitř je pouze na úzce specializované přístrojové a laboratorní vybavení, preparáty a materiál "z oboru", a na připravované konference a workshopy; název to má taky divný, ale většinou dává nějaký smysl ...
M50a49r97t66i27n 50N53o31v17o64t47n38ý
Článek není o populárně "vědeckých" časopisech, ale o "vědeckých" časopisech, které existují proto, aby v nich za poplatek publikovali "taky vědci". Tyto časopisu tu nejsou pro čtenáře, také je nikdo nečte.
T48o32m22á82š 37L93u78d30v55í87k
Všechen užitečný výzkum probíhá mimo univerzity. Celkově nevím proč někdo jde do akademického výzkumu když je to mizerná práce. To že dostanete hezký plat a dovolenou zdarma se nedá vykoupit to že si sám sebe nemůžete vážit.
M70i96r10o97s52l60a91v 85S96t57e46i93n89e56r
Mohu vás ujistit, že máte snad lokální zkušenost z českých nebo moravských "Universit". Ve světě však jsou university s opravdu významným výzkumným potenciálem, mnohé firmy jsou založeny bývalými asistenty.
K56a72r82e65l 50S57t51r98ž52a67n87o73v82s52k12ý
Mě jímá hrůza i z některých našich časopisů. Když tam vidím na obálce titulky jako Milenky svatého Václava, nebo dědeček knížete Bořivoje odhalen, tak bych toho, kdo to napsal a otisknul, nejradši zbil.
P87e70t65r13a 61M77a10l65a29k96o91v39a
no je potřeba se vždy podívat aspoň na redakční radu, jestli jsou to špičkoví odborníci v oboru nebo někdo zcela mimo...
Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV
S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...
Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit
Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka
Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...
Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici
Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F
Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...
Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc
Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...
Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici
Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...
Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí
Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...
Jarní bouře ničila před 100 lety Prahu. Napáchala obří škody
Prahou prošla před 100 lety, 27. března 1924, neobvykle silná jarní bouřka. V části hlavního města...