Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Nobelovku získali fyzici, kteří načapali částice, jak mění „vůni“

Ve Stockholmu se udělovala druhá letošní Nobelova cena, a to za fyziku. Jejími letošními nositeli jsou fyzici, kteří odhalili, že jedny z nejběžnějších částic ve vesmíru - neutrina - se dokážou měnit z jednoho typu na druhé. Takaaki Kajita a Arthur MacDonald (a jejich kolegové, nutno dodat) tím přepsali učebnice.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V68l15a69s11t67i77m86i93l 91H32n77í50k 6256862941717

Sice off topic, ale:

"Kombinací s již dříve existující technologií zelených a červených diod se tak poprvé naskytla možnost vytvořit bílé LEDky."

 V bílé LED obvykle svítí bíle luminofor. RGB LED je dobrá leda do nějakého zobrazovacího panelu. Na Nobelovku došlo hlavně díky vzniku osvětlovacích bílých LED, a ty jsou převážně kombinací modrá LED + luminofor.

+1/0
6.10.2015 17:39

K14a65r94e90l 85V76o91h15n84o72u67t 4758579740437

I na LEDky s bílým luminoforem potřebuješ přinejmenším modrou diodu (používají se i LEDky svítící v blízkém UV). Abys rozsvítil ten luminofor, musíš mít tvrdší záření než to, které chceš na konci řetězce mít.

0/0
7.10.2015 8:25

O96n41d89ř68e11j 64Š24r76u69b40a76ř 1855831825246

asi jsem dlouho mimo,ale ja myslel, ze vune je vlastnost kvarku, ne neutrin.

+1/0
6.10.2015 15:38

K30a15r49e66l 35V21o33h63n62o90u23t 4648269930207

Jak kvarky, tak leptony mají šest verzí - vůní. U kvarků to jsou top, up, strange, charm, beauty a truth. U leptonů elektron, mion, tauon, elektronové neutrino, mionové neutrino a tauonové neutrino.

Bohužel názvy pro ty částice vznikly ještě dříve, než se odhalily vztahy mezi nimi. Proto je to celé takové bláznivé.

0/−1
7.10.2015 8:44

V21á45c26l87a79v 18V34i27l92í16m88e88k 2357597195901

No, konečně. To to trvalo.

0/0
6.10.2015 15:20
Foto

K18a31r69e52l 61T35o89m49á32š72e77k 7374769877109

Jestli mají neutrine hmotu, tak se nárazem na zemi přemění na energii, na nás dopadají ze slunce i jiné částice, souhrně je to kosmické záření, která se po dopadu na zem mění v teplo; vzhleem k obrovské kinetické energii a hmotnosti je to ten zdroj energie, který kolísá a který klimatologové ignorují a svádí všechno na CO2, který za nic nemůže.

0/−5
6.10.2015 14:57

O97n81d58ř29e40j 68Z94e12m16a94n 5870554608469

Narazí jedno z trilionů, třeba z těch, co každou sekundou projdou vámi.

0/0
6.10.2015 16:42

Z31b97y13n53ě98k 15Š43a55f51a58r84č55í76k 5657168395964

Jasně, CO2 za nic nemůže CH4 za nic nemůže, jsou to všechno NEUTRINA!!To jsou klimatologové ale hloupí, že? ;-D

0/0
6.10.2015 20:11

A49l15e16š 89N16o75v40o77t32n22ý 1281631569731

Můžete prosím ještě vysvětlit, co je to ta superčistá voda? To je jako demineralizovaná voda, pH 7, atd., nebo má nějakou specifickou vlastnost?

Děkuji za vysvětlení!

0/0
6.10.2015 14:46

T78o38m13á10š 73Z73e82m77á82n66e51k 5400108436836

Obsahuje zhruba 10x méně nečistot, než běžná destilovaná voda a je zbavena rozpuštěných plynů. Používá se například v mikroelektronice (výroba čipů). Její významnou vlastností je, že i když je ochlazena pod bod tuhnutí, nezmrzne, ale zůstane v přechlazeném stavu až dokud nedojde k nějaké iniciaci (náraz).

0/0
6.10.2015 19:05

K90a39r94e75l 97V47o50h54n55o25u32t 4728749760917

Jak vidno, jezdili na ní ve člunu, takže zas tak superčistá asi nebyla.

Jinak ano, je to demineralizovaná voda.

0/0
7.10.2015 8:26

K24a91r93e83l 16N26o73v65á42k 8658234717322

docetl jsem se v clanku, ze tento objev byl scela v realnem zivotem k nicemu a ani v dohledne dobe to nebude mit na nic vliv. K cemu je teda vsechna ta prace a prachy kvuli nicemu? Ja pracovat roky na necem co mi je uplne k nicemu, tak z toho asi nemam moc velkou radost. To je jako kdybych deset let svatel auto na curanky mimozemstanu a pak zjistil, ze vlastne ty chcanky nemam kde vzit

0/−17
6.10.2015 14:33

K49a48r75e74l 95N92o40v82á32k 8868584357382

kdyz mi davate ty minusy k cemu je tedy ten objev dobry? V cem to pomuze bud svetu, nebo civilizaci?

0/−4
6.10.2015 14:46

B83o56r84i51s 10O18n11d89e51r59k45a 1254378679274

K čemu byly před 70 lety lidem první počítače, když si na nich nemohli zapařit GTA nebo číst články na internetu?

+4/0
6.10.2015 14:50

K73a62r20e83l 75N27o15v17á48k 8578764807452

tak to je zas neco trochu uplne neco jineho ne? To je jako kdyby jste rekl na co lidem byla prvni parni auta, kdyz se s nima stejnak moc jezdit nedalo

0/−5
6.10.2015 14:53

B19o91r14i45s 58O77n42d26e79r89k64a 1154708429964

Je to to samé... Tehdy bylo určitě spousta Karlů Nováků, kteří si říkali:"Parní vůz? Tková blbost! Koně nic nenahradí! Kdyby raději pánové dělali něco užitečného! Něco, co prospěje světu a civilizaci..."

+9/0
6.10.2015 14:57

J87i39ř58í 68K35r23a19m68p76l 4736594206786

to je asi za svateni auta ;-)

+1/0
6.10.2015 15:24

J49i45ř93í 33O36l64e79j59n54í10č66e59k 9343105923726

Víte jak dlouho trvalo lidstvu, než dokázalo prakticky využít znalost Keplerových zákonů? Víc jak 300 let. Počkejte si dalších 300 let a zjistíte k čemu ta práce byla dobrá ;-)

+7/0
6.10.2015 14:46

K54a77r15e84l 17N28o18v97á18k 8548314107322

to chapu, ze jednou to mozna k necemu bude, ale prece kdyz na necem pracuju, tak vim jesti to bude k necemu dobre ted, nebo za xxx milionu let. Takze nez jdu neco delat reknu zda to ma vubec smysl, nebo to jeset klidne rok pocka a jdu delat veci, ktere jsou potrebne dnes.

0/−10
6.10.2015 14:52

K37a70m97i66l 63P75y44t95e40l78a 8152610471439

To skoro vypada jakobyste netusil, co je to zakladni vyzkum.

+17/0
6.10.2015 14:55

K39a91r18e11l 23V25o95h31n95o54u34t 4708319360947

No tak pracujte na tom, o čem to víte.

To ostatní nechte na ostatních.

+1/0
7.10.2015 8:50

O25n80d43ř79e36j 27Š39r67u91b70a33ř 1575751245986

k cemu lidstvu bylo, ze se na zabi stehynka cukala na zabradli?

+3/0
6.10.2015 15:40

K10a33r69e84l 78V16o98h53n18o83u36t 4158739530427

Otázka je zcela relevantní. "Analogie" na konci je úplně k ničemu.

K otázce: je to základní výzkum. Nevíme, k čemu to bude. Ale třeba se to jednou bude našim potomkům hodit.

I dneska lidstvo samo nechtěně vyrábí neutrina ve velkém. Ta odnášejí spoustu energie, kterou bychom mohli využít, kdybychom věděli jak.

Nebo: jednou třeba budeme na velké vzdálenosti komunikovat na bázi neutrin, nikoli světla.

Třeba zrovna tenhle výzkum tomu pomůže.

0/0
7.10.2015 8:49

V91a54v17ř10i25n96e70c 81N20g25u98y33e26n 4390887666291

objev, že neutrina maji nenulovu mnotnost je naopak velice významný. možná je to tím pádem ta neviditelná temná hmota, vzhledem k jejich množství. zmizel by jeden paradox současnyho modelu vesmíru

+3/0
6.10.2015 14:25

K17a95r54e11l 11V46o57h88n26o36u34t 4948109220647

Bohužel, podle současného poznání neutrina nemohou tvořit významnou část temné hmoty.

0/0
7.10.2015 8:51

T24o59m78á78š 50T75a97t11í38č51e58k 5680792820828

Vony ty neutrína prolítavají nejen běžnou hmotou kolem nás, ale aji nama osobně. :-)

0/0
6.10.2015 14:16

K24a29m26i16l 96P77y98t40e89l18a 8592200981699

Jakoze my nejsme bezna hmota?

0/0
6.10.2015 14:42

T46o85m19á13š 44T19a65t60í20č26e52k 5180942250598

No právě že jo. V článku ale stojí, že prolítávají hmotou kolem nás, jako kdyby kolem nás dělaly oblouk. :-)

+1/0
6.10.2015 14:43

K51a76m77i16l 43P22y15t78e93l24a 8862240281879

Asi mysleli kolem naseho bezrozmerneho Ja.

+1/−1
6.10.2015 14:53

T70o90m64á98š 40T90a64t48í65č45e73k 5260622180108

Tak dobrá. Je ten Technet občas i trochu Filozonet. ;-D

+2/0
6.10.2015 15:00

K62a87r81e82l 80S48t40r81ž14a65n56o40v17s25k87ý 1568935475

Ať už z toho dál vymyslí kdokoli cokoli, nějak to přesahuje moje chápání. Jak může neutrin procházet veškerou hmotou? Hmotu si představuju jako spoustu drobných kuliček, které drží při sobě. A mezi nimi volně proplouvají další kuličky, které se s těmi ve hmotě srazí jen výjimečně? To jsou něco jako duch, ale mají hmotnost? To mi hlava nebere, asi skrz ni právě prochází hodně neutrin.

0/0
6.10.2015 13:40

J71a49n 34P87a19ř63í33z93e12k 9206420427276

Atom si můžeme představit jako fotbalové hřiště, na kterém je míč (jádro) a několik pinpongových míčků (elektrony). Celý zbytek plochy je prázdný - tzn. místa je tam dost, aby mohla neutrina volně pronikat

+16/0
6.10.2015 13:51

K59a95m77i40l 35P14y40t46e49l39a 8192600431829

Obycejne se pri teto analogii pouziva pro jadro hrasek. Mic je opravdu obrovsky o pingpongacich nemluve.

+1/0
6.10.2015 14:49

E60r57i33k 76L87e78v77i90n68s74k74ý 8781284593865

Hmota je spousta prazdneho prostoru a v nem obcas nejaka castice. Hmota hmote klade odpor nikoliv kvuli tem casticim, ale vazbam a silam mezi temi casticemi. A kdyz je nejaka castice vuci tem vazbam a silam "imunni", klidne si proleti.

+11/0
6.10.2015 13:52

D45a29n49i71e48l 96J44a38n84k62o 9529629100312

Hmota je jako vesmír - drtivou většinu tvoří "prázdno" a to vše drží různýma silama pohromadě ...Zní to šíleně ale je to tak ....

+1/0
6.10.2015 14:24

J19a25n 36M74e79r72t45a 3782420531628

To, co cítíte, když například zatlačíte rukou proti desce stolu, je elektromagnetická interakce. Představte si, že máte dva magnety a snažíte se je dát stejnými póly k sobě. Nebo vezměte dvě tělesa nabitá stejným elektrickým nábojem. Něco podobného je to u toho tlačení rukou proti stolu. Vlastně se snažíte nacpat elektrony ruky mezi elektrony desky stolu. Pokud jste daleko (což v tomto případě znamená nepatrnou vzdálenost v lidských měřítcích), nic necítíte (vidíte vlastně jen průměrný náboj, který je nulový - záporný náboj elektronů je kompenzován kladným nábojem jader). Síla však velice rychle roste, jak se přibližujete - tak rychle, že necítíte, "jak to pruží". Neutrino nic takového necítí. A necítí ani silnou interakci. Pak je ještě slabá interakce (která je zodpovědná za to, že vůbec nějaká neutrina detekujeme), ta má ale velmi krátký dosah, takže běžná hmota je při své hustotě částic pro neutrina skoro jako prázdný prostor. Je to tak trochu, jako byste chtěl proběhnou lesem, kde jednotlivé stromy rostou asi sto tisíc kilometrů od sebe.

+3/0
6.10.2015 14:27

J48a67n 37M13e64r56t85a 3802580141198

Těch sto tisíc kilometrů v analogii beru zpět, počítal jsem akorát s dosahem slabé síly a vzdálenosti mezi atomy, ale ony se ty atomy neskládají z jedné částice. A navíc nevím úplně, jak vypadá interakce s nukleony, s elektronem by to šlo takhle brát, ale u nukleonů si nejsem jistý.

+2/0
6.10.2015 14:41

P69a88v94e84l 26R29i47e24d45l 4254767681589

A to ještě nevíte, že těch neutrin projde vaší dlaní za sekundu zhruba 6000 miliard. A pokud máte štěstí, tak jednou za život se ve vás jedno neutrino 'zastaví' a rozhlédne se. :-)

+1/0
6.10.2015 15:02

K58a47r13e47l 85V51o65h85n94o18u98t 4398179340297

Hmota v tradičním smyslu (tedy jako věci kolem nás) je ve skutečnosti hodně prázdného místa a semtam nějaká ta kulička v podobě atomového jádra. Jinak pusto...

Neutrina interagují jen tzvn. slabou interakcí. To bohužel znamená, že se to děje jen s podobně laděnými částicemi a ještě hodně zřídka. Elektromagneticky, jako běžná hmota, neinteragují. Projdou kolem elektronu a vůbec se jím nenechají zvyklat.

Když máte dvě hliněné kuličky, které se srazí, tak ve skutečnosti se nesrazí. Pouze se dostanou k sobě tak blízko, že začne působit elektromagnetická síla elektronů atomů, ze kterých jsou ty hliněné kuličky složeny. Jádra atomů se k sobě ani nepřiblíží na nějakou neobvyklou vzdálenost (což není pravda pro všechny děje v přírodě, ale aby se to stalo, je potřeba mnohem více kinetické energie, než kterou mají jednotlivé atomy v hliněných kuličkách).

0/0
7.10.2015 9:00

E15r65i81k 50L27e10v55i47n79s93k56ý 8251404283185

Tak svuj fyzikalni vyznam to ma a dost podstatny - vlastne to "rehabilitovalo" Slunce a vysvetlilo, proc z nej starsi experimenty zachytavaly vyrazne mene neutrin, nez se cekalo. Cestou od Slunce se zkratka zmenil typ neutrin. Mimochodem, overeni teto vlastnosti neutrin je smyslem toho experimentu, jehoz nechtenym vysledkem byla ona "nadsvetelna" neutrina nedavno. Z CERNu jsou vysilana neutrina jednoho typu a v laboratori pod Gran Sasso jsou detekovany vsechny tri typy.

+17/0
6.10.2015 13:11

B46o70r97i77s 54O27n52d47e93r17k47a 1324738809944

Zatím to žádný užitek nemá, ale kdo ví, nějaká příští generace na tom možná založí svou technologii. Asik jako když si M. Faraday nechával patentovat magnetickou cívku a úředník se ho zeptal, k čemu to jako je. Faraday jen odpověděl:"Nevím, ale britská vláda to určitě jednou zdaní!"

+28/0
6.10.2015 13:10

P55a18v94e27l 18P78l43e35v51a 2587134104326

Tedy ten detektor (viz obrázek) to je fantastické.R^!!

+12/0
6.10.2015 13:10

T52o38m35á34š 67T86a70t38í40č38e79k 5120612270868

Jo, krásně vydezignovaný bazén! :-)

0/0
6.10.2015 14:47

R43a78d76i80m 66Z83e48h47e30r 3234190383131

To muselo dát práce... a přitom taková blbost...

+4/−9
6.10.2015 13:03

D44a56v29i51d 26D30i94r65g80a 7235631868

To je shodná vlastnost většiny blbostí, které následně umožnily dnešní techniku.

+12/0
6.10.2015 13:13

T19o66m25á79š 25Z25e55m60á55n91e71k 5800318426486

Jenom je to další krůček potvrzující teorii strun.

+2/−3
6.10.2015 13:13

K14a90r15e21l 58V57o66h92n82o19u37t 4848419320317

Tak to ne.

0/0
7.10.2015 9:06

J62a65n 22F93i56k27á33č67e14k 1965622

:-)))))))))))))))))))))))))))))

0/0
6.10.2015 14:13

M76a56r52t83i47n 29K83r80a89l 7733740113157

Poprvé vidím fotku toho detektoru. Kazdou vteřinu nami proletne hafo neutrin a pokračuje skrz Zemi az do Austrálie, aniž by si vubec něčeho neutrina všimla.

Koneckonců, film 2012 byl právě o tom, že se neutrina zbláznila a začala interagovat s hmotou. Nu, prostě Hollywood :D

+1/0
6.10.2015 13:00

V38i52k73t41o69r 86W39o24l38f 8342398163686

Superčistá voda a na ní superčistí vědci v superčistém nafukovacím člunu. K nezaplacení ;-D

+5/−1
6.10.2015 12:49







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.