Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Nobelovku získali fyzici, kteří načapali částice, jak mění „vůni“

Ve Stockholmu se udělovala druhá letošní Nobelova cena, a to za fyziku. Jejími letošními nositeli jsou fyzici, kteří odhalili, že jedny z nejběžnějších částic ve vesmíru - neutrina - se dokážou měnit z jednoho typu na druhé. Takaaki Kajita a Arthur MacDonald (a jejich kolegové, nutno dodat) tím přepsali učebnice.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V32l95a78s34t12i55m89i22l 97H82n94í33k 6456862871577

Sice off topic, ale:

"Kombinací s již dříve existující technologií zelených a červených diod se tak poprvé naskytla možnost vytvořit bílé LEDky."

 V bílé LED obvykle svítí bíle luminofor. RGB LED je dobrá leda do nějakého zobrazovacího panelu. Na Nobelovku došlo hlavně díky vzniku osvětlovacích bílých LED, a ty jsou převážně kombinací modrá LED + luminofor.

+1/0
6.10.2015 17:39

K10a72r61e30l 70V36o23h40n48o79u69t 4708919800647

I na LEDky s bílým luminoforem potřebuješ přinejmenším modrou diodu (používají se i LEDky svítící v blízkém UV). Abys rozsvítil ten luminofor, musíš mít tvrdší záření než to, které chceš na konci řetězce mít.

0/0
7.10.2015 8:25

O30n11d15ř23e42j 23Š45r20u30b60a77ř 1825221815346

asi jsem dlouho mimo,ale ja myslel, ze vune je vlastnost kvarku, ne neutrin.

+1/0
6.10.2015 15:38

K26a91r54e54l 16V85o24h97n80o95u82t 4478859310847

Jak kvarky, tak leptony mají šest verzí - vůní. U kvarků to jsou top, up, strange, charm, beauty a truth. U leptonů elektron, mion, tauon, elektronové neutrino, mionové neutrino a tauonové neutrino.

Bohužel názvy pro ty částice vznikly ještě dříve, než se odhalily vztahy mezi nimi. Proto je to celé takové bláznivé.

0/−1
7.10.2015 8:44

V28á30c27l28a73v 31V39i73l54í43m63e61k 2417687925531

No, konečně. To to trvalo.

0/0
6.10.2015 15:20
Foto

K11a57r23e62l 77T25o46m73á78š16e12k 7334269597749

Jestli mají neutrine hmotu, tak se nárazem na zemi přemění na energii, na nás dopadají ze slunce i jiné částice, souhrně je to kosmické záření, která se po dopadu na zem mění v teplo; vzhleem k obrovské kinetické energii a hmotnosti je to ten zdroj energie, který kolísá a který klimatologové ignorují a svádí všechno na CO2, který za nic nemůže.

0/−5
6.10.2015 14:57

O59n87d44ř42e56j 64Z92e18m12a85n 5270104208519

Narazí jedno z trilionů, třeba z těch, co každou sekundou projdou vámi.

0/0
6.10.2015 16:42

Z33b81y39n87ě51k 81Š89a71f67a17r13č82í52k 5497678295154

Jasně, CO2 za nic nemůže CH4 za nic nemůže, jsou to všechno NEUTRINA!!To jsou klimatologové ale hloupí, že? ;-D

0/0
6.10.2015 20:11

A56l94e67š 14N73o95v36o45t87n17ý 1491201769591

Můžete prosím ještě vysvětlit, co je to ta superčistá voda? To je jako demineralizovaná voda, pH 7, atd., nebo má nějakou specifickou vlastnost?

Děkuji za vysvětlení!

0/0
6.10.2015 14:46

T24o36m32á54š 33Z71e45m74á76n84e86k 5290378386736

Obsahuje zhruba 10x méně nečistot, než běžná destilovaná voda a je zbavena rozpuštěných plynů. Používá se například v mikroelektronice (výroba čipů). Její významnou vlastností je, že i když je ochlazena pod bod tuhnutí, nezmrzne, ale zůstane v přechlazeném stavu až dokud nedojde k nějaké iniciaci (náraz).

0/0
6.10.2015 19:05

K21a53r49e82l 79V70o14h51n46o59u85t 4138529620737

Jak vidno, jezdili na ní ve člunu, takže zas tak superčistá asi nebyla.

Jinak ano, je to demineralizovaná voda.

0/0
7.10.2015 8:26

K60a90r56e88l 56N30o93v43á56k 8698814277822

docetl jsem se v clanku, ze tento objev byl scela v realnem zivotem k nicemu a ani v dohledne dobe to nebude mit na nic vliv. K cemu je teda vsechna ta prace a prachy kvuli nicemu? Ja pracovat roky na necem co mi je uplne k nicemu, tak z toho asi nemam moc velkou radost. To je jako kdybych deset let svatel auto na curanky mimozemstanu a pak zjistil, ze vlastne ty chcanky nemam kde vzit

0/−17
6.10.2015 14:33

K26a53r67e97l 70N76o63v98á37k 8958884197832

kdyz mi davate ty minusy k cemu je tedy ten objev dobry? V cem to pomuze bud svetu, nebo civilizaci?

0/−4
6.10.2015 14:46

B84o94r46i68s 92O21n13d43e36r37k80a 1484278909584

K čemu byly před 70 lety lidem první počítače, když si na nich nemohli zapařit GTA nebo číst články na internetu?

+4/0
6.10.2015 14:50

K15a35r20e88l 86N67o29v15á27k 8148804857202

tak to je zas neco trochu uplne neco jineho ne? To je jako kdyby jste rekl na co lidem byla prvni parni auta, kdyz se s nima stejnak moc jezdit nedalo

0/−5
6.10.2015 14:53

B50o32r94i67s 78O71n44d97e95r87k75a 1694248499894

Je to to samé... Tehdy bylo určitě spousta Karlů Nováků, kteří si říkali:"Parní vůz? Tková blbost! Koně nic nenahradí! Kdyby raději pánové dělali něco užitečného! Něco, co prospěje světu a civilizaci..."

+9/0
6.10.2015 14:57

J26i86ř58í 53K84r14a92m12p85l 4986324256646

to je asi za svateni auta ;-)

+1/0
6.10.2015 15:24

J89i29ř63í 22O34l92e91j13n42í23č69e54k 9553605183476

Víte jak dlouho trvalo lidstvu, než dokázalo prakticky využít znalost Keplerových zákonů? Víc jak 300 let. Počkejte si dalších 300 let a zjistíte k čemu ta práce byla dobrá ;-)

+7/0
6.10.2015 14:46

K43a28r71e28l 39N87o40v55á37k 8108154577302

to chapu, ze jednou to mozna k necemu bude, ale prece kdyz na necem pracuju, tak vim jesti to bude k necemu dobre ted, nebo za xxx milionu let. Takze nez jdu neco delat reknu zda to ma vubec smysl, nebo to jeset klidne rok pocka a jdu delat veci, ktere jsou potrebne dnes.

0/−10
6.10.2015 14:52

K19a67m55i56l 79P18y76t33e63l44a 8312560851829

To skoro vypada jakobyste netusil, co je to zakladni vyzkum.

+17/0
6.10.2015 14:55

K72a87r97e39l 52V83o64h51n80o60u95t 4358119870187

No tak pracujte na tom, o čem to víte.

To ostatní nechte na ostatních.

+1/0
7.10.2015 8:50

O83n34d86ř44e82j 33Š55r24u97b75a52ř 1415231785836

k cemu lidstvu bylo, ze se na zabi stehynka cukala na zabradli?

+3/0
6.10.2015 15:40

K50a71r52e15l 66V66o38h70n61o72u64t 4668859940597

Otázka je zcela relevantní. "Analogie" na konci je úplně k ničemu.

K otázce: je to základní výzkum. Nevíme, k čemu to bude. Ale třeba se to jednou bude našim potomkům hodit.

I dneska lidstvo samo nechtěně vyrábí neutrina ve velkém. Ta odnášejí spoustu energie, kterou bychom mohli využít, kdybychom věděli jak.

Nebo: jednou třeba budeme na velké vzdálenosti komunikovat na bázi neutrin, nikoli světla.

Třeba zrovna tenhle výzkum tomu pomůže.

0/0
7.10.2015 8:49

V54a16v87ř24i78n20e44c 22N12g59u27y73e10n 4620107526501

objev, že neutrina maji nenulovu mnotnost je naopak velice významný. možná je to tím pádem ta neviditelná temná hmota, vzhledem k jejich množství. zmizel by jeden paradox současnyho modelu vesmíru

+3/0
6.10.2015 14:25

K71a96r19e34l 81V95o31h51n55o62u34t 4708279650687

Bohužel, podle současného poznání neutrina nemohou tvořit významnou část temné hmoty.

0/0
7.10.2015 8:51

T28o48m31á45š 52T98a10t72í16č59e50k 5540492910388

Vony ty neutrína prolítavají nejen běžnou hmotou kolem nás, ale aji nama osobně. :-)

0/0
6.10.2015 14:16

K18a61m30i24l 94P88y84t35e71l19a 8662720331579

Jakoze my nejsme bezna hmota?

0/0
6.10.2015 14:42

T20o50m84á93š 57T54a61t41í63č98e50k 5710332130738

No právě že jo. V článku ale stojí, že prolítávají hmotou kolem nás, jako kdyby kolem nás dělaly oblouk. :-)

+1/0
6.10.2015 14:43

K41a51m81i58l 27P54y71t49e13l70a 8782420231589

Asi mysleli kolem naseho bezrozmerneho Ja.

+1/−1
6.10.2015 14:53

T36o84m35á75š 25T95a18t64í59č90e46k 5750762960308

Tak dobrá. Je ten Technet občas i trochu Filozonet. ;-D

+2/0
6.10.2015 15:00

K72a32r64e81l 60S40t67r84ž24a15n13o47v10s80k33ý 1788215485

Ať už z toho dál vymyslí kdokoli cokoli, nějak to přesahuje moje chápání. Jak může neutrin procházet veškerou hmotou? Hmotu si představuju jako spoustu drobných kuliček, které drží při sobě. A mezi nimi volně proplouvají další kuličky, které se s těmi ve hmotě srazí jen výjimečně? To jsou něco jako duch, ale mají hmotnost? To mi hlava nebere, asi skrz ni právě prochází hodně neutrin.

0/0
6.10.2015 13:40

J81a37n 24P25a94ř18í17z65e75k 9906890217506

Atom si můžeme představit jako fotbalové hřiště, na kterém je míč (jádro) a několik pinpongových míčků (elektrony). Celý zbytek plochy je prázdný - tzn. místa je tam dost, aby mohla neutrina volně pronikat

+16/0
6.10.2015 13:51

K77a74m29i39l 47P23y60t61e27l67a 8102210691219

Obycejne se pri teto analogii pouziva pro jadro hrasek. Mic je opravdu obrovsky o pingpongacich nemluve.

+1/0
6.10.2015 14:49

E58r18i82k 36L21e35v37i93n68s16k57ý 8371564743935

Hmota je spousta prazdneho prostoru a v nem obcas nejaka castice. Hmota hmote klade odpor nikoliv kvuli tem casticim, ale vazbam a silam mezi temi casticemi. A kdyz je nejaka castice vuci tem vazbam a silam "imunni", klidne si proleti.

+11/0
6.10.2015 13:52

D64a76n93i13e64l 35J71a80n51k84o 9649609850632

Hmota je jako vesmír - drtivou většinu tvoří "prázdno" a to vše drží různýma silama pohromadě ...Zní to šíleně ale je to tak ....

+1/0
6.10.2015 14:24

J69a23n 13M34e95r58t57a 3912630781858

To, co cítíte, když například zatlačíte rukou proti desce stolu, je elektromagnetická interakce. Představte si, že máte dva magnety a snažíte se je dát stejnými póly k sobě. Nebo vezměte dvě tělesa nabitá stejným elektrickým nábojem. Něco podobného je to u toho tlačení rukou proti stolu. Vlastně se snažíte nacpat elektrony ruky mezi elektrony desky stolu. Pokud jste daleko (což v tomto případě znamená nepatrnou vzdálenost v lidských měřítcích), nic necítíte (vidíte vlastně jen průměrný náboj, který je nulový - záporný náboj elektronů je kompenzován kladným nábojem jader). Síla však velice rychle roste, jak se přibližujete - tak rychle, že necítíte, "jak to pruží". Neutrino nic takového necítí. A necítí ani silnou interakci. Pak je ještě slabá interakce (která je zodpovědná za to, že vůbec nějaká neutrina detekujeme), ta má ale velmi krátký dosah, takže běžná hmota je při své hustotě částic pro neutrina skoro jako prázdný prostor. Je to tak trochu, jako byste chtěl proběhnou lesem, kde jednotlivé stromy rostou asi sto tisíc kilometrů od sebe.

+3/0
6.10.2015 14:27

J22a82n 15M23e80r20t66a 3852670621908

Těch sto tisíc kilometrů v analogii beru zpět, počítal jsem akorát s dosahem slabé síly a vzdálenosti mezi atomy, ale ony se ty atomy neskládají z jedné částice. A navíc nevím úplně, jak vypadá interakce s nukleony, s elektronem by to šlo takhle brát, ale u nukleonů si nejsem jistý.

+2/0
6.10.2015 14:41

P15a18v15e85l 85R36i41e50d56l 4734517391989

A to ještě nevíte, že těch neutrin projde vaší dlaní za sekundu zhruba 6000 miliard. A pokud máte štěstí, tak jednou za život se ve vás jedno neutrino 'zastaví' a rozhlédne se. :-)

+1/0
6.10.2015 15:02

K54a12r59e25l 46V72o22h25n26o51u51t 4658679700747

Hmota v tradičním smyslu (tedy jako věci kolem nás) je ve skutečnosti hodně prázdného místa a semtam nějaká ta kulička v podobě atomového jádra. Jinak pusto...

Neutrina interagují jen tzvn. slabou interakcí. To bohužel znamená, že se to děje jen s podobně laděnými částicemi a ještě hodně zřídka. Elektromagneticky, jako běžná hmota, neinteragují. Projdou kolem elektronu a vůbec se jím nenechají zvyklat.

Když máte dvě hliněné kuličky, které se srazí, tak ve skutečnosti se nesrazí. Pouze se dostanou k sobě tak blízko, že začne působit elektromagnetická síla elektronů atomů, ze kterých jsou ty hliněné kuličky složeny. Jádra atomů se k sobě ani nepřiblíží na nějakou neobvyklou vzdálenost (což není pravda pro všechny děje v přírodě, ale aby se to stalo, je potřeba mnohem více kinetické energie, než kterou mají jednotlivé atomy v hliněných kuličkách).

0/0
7.10.2015 9:00

E96r73i28k 11L78e18v93i28n20s71k30ý 8601224313215

Tak svuj fyzikalni vyznam to ma a dost podstatny - vlastne to "rehabilitovalo" Slunce a vysvetlilo, proc z nej starsi experimenty zachytavaly vyrazne mene neutrin, nez se cekalo. Cestou od Slunce se zkratka zmenil typ neutrin. Mimochodem, overeni teto vlastnosti neutrin je smyslem toho experimentu, jehoz nechtenym vysledkem byla ona "nadsvetelna" neutrina nedavno. Z CERNu jsou vysilana neutrina jednoho typu a v laboratori pod Gran Sasso jsou detekovany vsechny tri typy.

+17/0
6.10.2015 13:11

B70o52r16i30s 36O17n17d69e30r89k77a 1894908639444

Zatím to žádný užitek nemá, ale kdo ví, nějaká příští generace na tom možná založí svou technologii. Asik jako když si M. Faraday nechával patentovat magnetickou cívku a úředník se ho zeptal, k čemu to jako je. Faraday jen odpověděl:"Nevím, ale britská vláda to určitě jednou zdaní!"

+28/0
6.10.2015 13:10

P29a68v70e74l 58P10l33e38v29a 2837594824496

Tedy ten detektor (viz obrázek) to je fantastické.R^!!

+12/0
6.10.2015 13:10

T53o26m22á98š 93T15a79t97í59č46e43k 5670882140968

Jo, krásně vydezignovaný bazén! :-)

0/0
6.10.2015 14:47

R20a11d27i13m 64Z74e51h60e88r 3464710213471

To muselo dát práce... a přitom taková blbost...

+4/−9
6.10.2015 13:03

D23a85v46i75d 33D67i26r13g77a 7775951848

To je shodná vlastnost většiny blbostí, které následně umožnily dnešní techniku.

+12/0
6.10.2015 13:13

T82o45m69á32š 36Z17e68m94á35n28e28k 5650568286736

Jenom je to další krůček potvrzující teorii strun.

+2/−3
6.10.2015 13:13

K11a64r32e62l 31V93o42h83n72o10u66t 4438319860937

Tak to ne.

0/0
7.10.2015 9:06

J42a32n 31F27i81k39á81č38e62k 1395122

:-)))))))))))))))))))))))))))))

0/0
6.10.2015 14:13

M25a21r94t66i79n 29K15r93a25l 7473540253737

Poprvé vidím fotku toho detektoru. Kazdou vteřinu nami proletne hafo neutrin a pokračuje skrz Zemi az do Austrálie, aniž by si vubec něčeho neutrina všimla.

Koneckonců, film 2012 byl právě o tom, že se neutrina zbláznila a začala interagovat s hmotou. Nu, prostě Hollywood :D

+1/0
6.10.2015 13:00

V90i49k60t96o32r 68W73o47l18f 8412848953436

Superčistá voda a na ní superčistí vědci v superčistém nafukovacím člunu. K nezaplacení ;-D

+5/−1
6.10.2015 12:49







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.