Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Stalinovy varhany, německé vrhače dýmu. Raketomety se vojsku vyplatily

Mezi nejznámější a nejrozšířenější zbraně druhé světové války patří sovětské raketomety kaťuša. Podobnými hrozivými zbraněmi disponovali i další majoritní účastníci tohoto konfliktu. Trojici největších uživatelů doplňovali Němci a Američané.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V39i85l93é25m 11K81l87i34k39a 5103655906321

Trochu mi tu chybí alespoň krátká zmínka o německém Sturmtigeru - alias "38cm Rakettenwerfer RW 61 auf Sturmmösser Tiger" - čistě jako technickou lahůdku, protože nic podobného ani sověti, ani amíci neměli..

+1/0
4.1.2016 15:29

A15n75t27o77n46í40n 94H81o53l28í33k 8747583614890

Neni salvovy, viz. poznamka v clanku.

+4/0
4.1.2016 15:30

V17i34l37é71m 49K84l42i47k92a 5373115706331

Umím číst, proto píši: "čistě jako technickou lahůdku".

+2/0
4.1.2016 15:35

L73u40k91á91š 65M26a31l14v31i52n54s61k61y 2918214613288

Další výhodou kaťuší je mnohem větší pohyblivost. Dnes, v době dělostřeleckých radarů, to platí dvojnásob, dělostřelecký radar na základě trajektorie zaměří pozici protivníkova děla během pár sekund a během pár dalších sekund může začít velmi přesná odvetná palba.

V tomto ohledu jsou na tom náklaďák s kaťušema mnohem lépe, odpálí salvu a okamžitě odjede jinam.

+4/−1
4.1.2016 12:57

J65a48r91o79m98í11r 38C25e16n88e67k 1818896765742

Bohužel pro ně se blíží ovládatelné dělostřelecké náboje. Či spíše už raketové náboje.

0/0
4.1.2016 14:50

M17i30c50h61a35l 67P58a37v57l67á63t 9783753194579

On nakladak s houfnici je uplne stejne pohyblivy jako nakladak s raketami. ;o)

0/0
4.1.2016 15:00

D73r80a28h36o87m19í90r 33S71t12r76o85u76h57a48l 4235548772474

Záleží na velikosti raket a houfnice.

0/0
4.1.2016 15:17

D40e21n39i84s 93H69u38m89l 4332255305356

Houfnice pali pomalu jeden naboj za druhym. Nakladak s raketami vystrili salvu a muze rychle odjet.

+1/0
4.1.2016 17:28

R28o66m41a17n 49S55t11o66n83e82k 1589473849491

některé dnešní samohybné houfnice to taky dokážou

0/0
4.1.2016 20:14

M90i10c88h44a22l 85P41a44v97l27á87t 9863573974969

Doporucuju aspon malou exkurzi do sveta modernich samohybnych houfnic. Asi budete dost prekvapen..

+1/0
5.1.2016 12:36

P84a74v13e45l 83C19h53l68a18p91e22c 5868936630817

To je zase článek. Doplním pár údajů. Raketa M-13, ráže 132mm,délku 1465mm, nesla 4,9kg trhaviny a motor disponoval 7,1kg pevné pohonné látky rozdělené do 7 trubek uvnitř těla rakety, celková hmotnost rakety byla 42,36kg, motor z toho vážil 20,8kg. Motor hořel 0,7s a udělil ještě na lafetě raketě rychlost 70m/s, max rychlost střely pak dosáhla 355m/s. Dostřel byl 8470m ,přesnost zásahu (odchylka) byla délkově 130m stranově 188m . K zapálení motoru sloužily dvě pyrotechnické patrony PP-9, které se zapalovaly elektricky, k tomu sloužila klika na levé straně ovládací raketové skříně. Tou se prostě zatočilo a jak se elektřina dostala na kontakt odpovídající dané lafetě, tak se raketa odpálila. Rychlost otáčení definovala rychlost salvy, šlo odpálit i jednu raketu, ale nešlo nabitou lafetu přeskočit.

Tělo rakety byla obyčejná válcovaná trubka, spalovací komora motoru se soustružila, stabilizační křidélka, přivařený plech.

Později vznikla M13UK ta měla stranový odvod části spalin, což střelu donutilo rotovat a tím se stabilizovat (přesnost zásahu se zlepšila o cca 5 / 10 m).

Bojová část byla vybavena zapalovačem GVMZ-1, ten se inicializoval tlakem vzduchu při dopadu hlavice, podle nastavení explodovala hned nebo za 0,15s až 0,35s nastavení se dělalo pootočením "šroubu" o 90St.

+19/−3
4.1.2016 12:11

R72a54d45e13k 68F48o55l21p38r87e89c30h48t

Článek je koncipován jako stručná ukázka salvových raketometů druhé světové války. Kdyby obsahoval podrobnější technická data pro každou raketu, tak to běžný čtenář ani nebude číst. Myslím, že v tomto případě ta absence není na závadu, podrobněji by se to hodilo spíše do článku věnovanému vybrané podmnožině těchto zbraní. Za méně šťastné bych si pak dovolil považovat nevhodně použitý výraz lafeta ve Vašem příspěvku, což může zmást oboru neznalého čtenáře (dokonce slovní spojení "nabitá lafeta" může budit přinejmenším rozpaky).

+18/−1
4.1.2016 14:36

D53r30a90h56o13m81í18r 79S22t63r74o94u31h90a95l 4315348912774

Tak předpokládám, že lafeta je místo, kam se usazuje palebný prostředek, stejně jako lafetace děla je usazení děla. U děl dokonce lafety byly používané tam, kde bylo třeba udělat levný zákluzný systém, ne?

+1/0
4.1.2016 15:24

T62o34m72á51š 83N88e58u51m73a46i24e54r 9639700108487

Tady na technetu jsme zvyklí na dlouhé články, neměňte koncepci!

+4/−2
4.1.2016 16:29

P27e44t18r 15H84r82a68d18e79c50k80ý 3760527332856

Rakety byly u "současných" raketometů odpalovány postupně, šlo nastavit jejich počet. Takže za 2. sv. války to bylo obdobné.

0/0
4.1.2016 10:50

J46i20ř37í 94N75e11u45m11e97i61s18t71e64r 2662105143941

Mě by zajímal systém odpalování, jelo to vždycky najednou, nebo se dalo odpalovat po davkach z jedné rampy? Jake bylo procento selhačů ?..nikde jsem údaj nenašel.

0/−1
4.1.2016 9:46

P82a73v60e23l 29H16a93l93b26i91c11h 6129222156279

Kdyby lidstvo alespoň desetinu energie ze zbrojení do vědy, to by byla panečku objevů a vynálezů. (Diplomaticky se vyhněme otázce patentů)

+2/−9
4.1.2016 9:34

J87i98ř14í 27N67e93u97m12e26i46s55t96e23r 2282115183751

Paradoxní je že zbrojení je hybatelem objevů a vynálezů. Je to už tak omlety fakt, že to zas takový paradox snad ani není.

+44/0
4.1.2016 9:39

P54a96v13e91l 20H65a39l26b42i78c82h 6109432886919

Máte pravdu. Jen je škoda, že nezůstává jen u toho zbrojení, ale výsledky se používají i v praxi. (Pravda, jak jinak ověřit, že něco funguje?) Je mi jasné, že občas konflik může vzniknout, ale v poslední době je toho válčení na můj vkus až příliš.

+4/−2
4.1.2016 10:01

J44a30k71u60b 49Š41p19r96i80n57g24e67r 9321922742

To je tím, že máme TV a internet.

+20/0
4.1.2016 10:46

M91i17c26h56a14l 19M23a16m31r69á86k 4840884219

Naopak, žijeme v době, kdy je oproti dřívějšku, konfliktů mnohem méně.

+14/0
4.1.2016 10:53

L97u68b36o53m20í75r 51K67a61m75e66n57s26k55ý 3770528433456

trochu to vypadá, že žijeme na konci doby kdy jich bylo méně

+6/−1
4.1.2016 11:47

T50o49m70á65š 52C38h79r77a37s98t11n72ý 2631524961973

A dnes? Dnes má USA jeden typ, rusko (zase) deset, a německo žádný :/

Co se týče řízeně neřízené palby.

0/0
4.1.2016 4:03
Foto

L22u30k69á56š 55N51o17v40o41t59n97ý 6876627458638

Je nějaký důvod, proč by měla být tato zbraň nadále vyvíjena? Lineární konflikty jsou už víceméně pasé a roli převzaly dalekonosné rakety příp. letectvo, které umí být daleko mobilnější a zasáhnout přesněji.

+1/−1
4.1.2016 9:21

P86a33v46e44l 28S55t54a39v56j75a82n76í49k 6948965337681

Na Ukrajině se to Rusům celkem hodilo, nebo ne? Chudé země vedou hybridní války a pak je vhodné cokoliv nenáročného, ale účinného.

+3/0
4.1.2016 10:21

R58o14b34i17n 95Ž86i93ž43k19a 2398164546496

Protože elektronika raketu prodražuje, stejně jako potřeba leteckého nosiče, neřízená raketa je jen chemie a kov s potenciálem skutečně masivní výroby. Asymetrická válka se týká primárně USA, ale pro ostatní země to dává smysl mít ve výzbroji rovnou.

+6/0
4.1.2016 10:47

R26a41d73i21m 76P36o29l33á51š53e81k 9726933729779

Ono se dá vyvíjet spoustu věcí. Například tehdy za války se přednostně používaly TPH na bázi nitrocelulózy. Jejich výroba byla poměrně technologicky náročná, nitrocelulóza není rozpustná, ale pouze organickými rozpouštědly bobtná do hmoty s vlastnostmi želatiny. Jednotlivé komponenty TPH se tak musely do té želatiny vpravovat mechanicky hnětením. Hotová TPH se potom musela do motoru nalisovat a potom se musela nechat dát sušit, aby rozpouštědlo vyprchalo a TPH se stala skutečně Tuhá PH. To u motorů velkých průměrů trvalo až měsíce. Navíc nitrocelulózová TPH se při vysychání smršťovala, co u velkých motorů hrozilo vznikem trhlin v TPH, což by znamenalo havárii rakety. Pro zvýšení energie TPH se někdy do TPH vmíchávaly i organické nitráty, třeba nitroglycerín a jiné, což zase na druhé straně významně omezovalo délku skladování takového motoru s TPH.

Po válce, hlavně pro velké motory TPH třeba pro vesmírný program američané vyvinuli strukturované TPH, aspoň myslím, že se jim tak říká. Vlastní TPH, případně jen okysličovadlo , na bázi anorganických chloristanů, "sbalili" do granulí a těmi granulemi plnili pojivo TPH na bázi pol\meru síťovaného z tekuté do pevné fáze tužidlem.

Teoreticky tak mohli vyrábět libovolně velké motory na TPH stejně rychle, jako když se odlívá beton do formy. V míchačce smíchat komponenty, nalít do formy a počkat, až to vytvrdne.

+6/0
4.1.2016 13:25

P12e22t42r 17V89e48s83e38l38ý 7674985394128

Bundeswehr má ve výzbroji americký MLRS..

+2/0
4.1.2016 10:23

P34a88v48e98l 89R40i43e19d65l 4714687761989

Doplním: Palestinci těch typů mají asi 10000. Co kus, to originál.

0/0
5.1.2016 8:43







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.