Dobrý článek

Bohaté zkušenosti s tímto mají v Centralii v Pensylvánii. Díky tomu se z něj stalo město duchů. Už 50let jim tam hoří pod zemí a nemají možnost to uhasit.

bohaté a zajímavé zkušenosti s tímto mají v městečku Centralia v Pensylvánii. Ti by nám mohli povídat,jak se jim tam vymklo kontrole takové spalování pod zemí. A jak se z malého městečka stalo město duchů. Hoří tam asi 50roků a dodnes to nikdo nemá šanci uhasit.

Díky vám, páni diskutéři. Mně na tom nadšeném článku pořád něco nesedělo, ten vrchní byl vážně pořád nějakej divnej :-)

Pocházím ze severočeské hnědouhelné pánve a bohatě mi stačilo, jak byli lidé kolem mne nemocní. Dokonce na zdrávce jsem se už užili (konec 70.let) že podle smogu a spadu na Ústecku tamní porodníci vědí, co se jim začne za pár měsíců rodit za děti nebo zda bude smršť potratů. Vrozené bronchitidy byly asi to nejmenší, horší byly otevřené pánevní kanály s výhřezem míchy a tak... Málokdo ví, že zaléčený astmatik přejel do jiného okresu a tam se zase dusíval jako dřív, protože tam už zase měli jiné jedy. Přesněji ob okres, tedy z Chomutova do Teplic, Lovosic a tak...

Ha, drobné překlepy -omlouvám se.

Také v ČR se zplynování uhlí v podzemí zkoušelo. Když se zjistilo, že uhlí ze Žacléřského a Svatoňovického revíru u Trutnova má příměs uranu a je radioaktivní a tím i popílkové tvárnice z Poříčské elektrárny, zkoušelo se zplynování. Patrně to nedopadlo dobře. Těžba se zastavila, delší dobu se pokoušelo o uhašení a doly se asanovaly. 

     Byly také nechtěné případy zplynování uhlí v podzemí. Na hlubinném dole hnědého uhlí v Mydlovarech  se v 50 letech min. století¨záparem vznítilo uhlí. Nebylo to nic neobvyklého, hnědé uhlí se snadno vznítí. Z toho důvodu byla profese zmáhačů ohňů, kteří zápary hasili. Dispečeru bylo ohlášenÿ cca 3 zápary. Dispečer místo toho aby zajistil rychlý odvod spalin vypnul větrní jámu. Tím hoření přešlo do režimu zplynování, vznikly hořlavé plyny a celé osazenstvo v podzemí dolu zahynulo.

no jo tehdy mělo uhlí větší cenu než horníci.

Soudruzi v Sovětstkém svazu ...

https://cs.wikipedia.org/wiki/Br%C3%A1na_do_pekla

Oheň je dorý pomocník, ale zlý pán.

V článku se píše, že mj. získají na výstupu vodíka metan... Jak je možné, že ty plyny neshoří rovnou dole ve sloji? Zejména když se tam vhání vzduch nebo kyslík a hoření uhlí probíhá...

No toho kyslíku tam asi tolik nebude aby to všechno shořelo.

Tak v Polsku to bude stát 17,5 miliardy a v závěru článku doporučujete tento provoz chudým zemím, že je relativně levný?

Samozřejmě, že je to levné. Spočítejte si zařízení dolů, tisíce zaměstnanců atd.

Jakožto někdo, kdo se v současné době podílí na modernizaci jednoho takového povrchového zplyňovacího zařízení bych chtěl říct, že zplyňování uhlí je ekologické asi jako hořící skládka pneumatik v areálu opuštěné chemičky.

Rozdíl oproti spalování je jen v tom, že dusík a síra, které normálně unikají v podobě plynů, takhle unikají v podobě uhlovodíků (....které se následně nejčastěji spálí na ty samé plyny)...

Dělat tohle někde v otevřeném prostředí je na žalobu ministerstva životního prostředí dané země.

Na tohle už přišli soudruzi inženýři ve Výzkumném ústavu pro hnědé uhlí v Mostě v 70. letech minulého století.

Může někdo laikovi vysvětlit, jak se v takovýchto případech děla zpevnění, aby se to nepropadalo???

U nás totiž ložiska zasahují do obydlí a třeba na Karvinsku se země neustále propadá. Železniční trať OVA-TRI je propadlá už více jak 11!!!! metrů. Silnice z Karviné je zvlněná jak vlnitý plech... A to je to poddolované "zpevněnou" vrstvou různých pater težby.

Když se uděla takováhle kapsa, co se asi tak stane na povrchu??

Jen se ptám...

V článku je to napsané - nezpevňuje se, s propadem se počítá.