Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Když dorazila druhá vlna. Co se stalo (a dnes děje) ve Fukušimě

Před pěti lety zpustošila velkou část pobřeží Japonska a zabila tisíce lidí obří přílivová vlna. Připravila o všechny zdroje energie elektrárnu Fukušima a způsobila tak havárii, která se bude napravovat ještě desítky let. Jak probíhala a kde se stala chyba, připomíná tento článek.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

A70n68t76o33n82í25n 36K68o74u78d18e67l58k32a 1905415486452

Nechápu, proč potřebné díly dopravovaly kamiony a vůbec - proč se do záchranných prací nezapojila armáda, která má nákladní helikoptéry a další zařízení, které mohlo být rychle dopraveno do elektrárny. Čas byl největší nepřítel Japonců a oni čekali na kamiony .....

0/0
28.4.2016 15:06

V15i71l68é17m 81B61a88r25á93k 4936227969706

Dobrý den,

tak jsem dočetl Vaši skvělou knihu.Jak jsme si psali 12.3. "Díky za to, že přečtete tu moji knížku. Budu rád, když mi napíšete, co tam třeba není vysvětleno dostatečně či je nesrozumitelné", jesli mohu něco napsat, prosím dejte mi mail na nolte12@seznam.cz.

Jinak 8.4.2016 vyšel v jinak seriźních Hospodářských novinách tento poplašný rozhovor s rádobyodborníkem. Redaktorovi jsem doporučil, aby si přečetl Vaši knihu.

http://archiv.ihned.cz/c1-65240130-tricet-let-po-katastrofe-cernobyl-stale-zabiji-s-dopady-se-budeme-potykat-dalsi-pul-stoleti-rika-radiobiolog

0/0
12.4.2016 10:15

P17e30t15r 82P19e42t32r 7762730910972

Tam měli dobrý chaos japonští soudruzi.

0/0
13.3.2016 23:04

T39o70m88a68s 26D79r27a27j62s61a96j71t68l 9629867258440

K tomu uvodnimu fotu "z Reuters" je zde cele video: https://www.youtube.com/watch?v=j0YOXVlPUu4

0/0
13.3.2016 11:25

F67i31l42i56p 77P18r10o46c52h48á80z97k26a 5672417789697

Mě překapuje, jaktože nejsou pracovníci vyškolení na to, jak jednat v případě výpadku el. energie. Chápu, že šance, že se to stane je téměř nulová, ale u Jaderné elektrárny se musí počítat absolutně se vším, i kdyby ta šance byla 0,00000000001%. Ale zase klobouk dolů, že to nejsou žádní poserové, kteří by hned utekli. ;-D I když, kdyby utekli, tak by je asi vláda rovnou nechala zastřelit. ;-D

0/0
12.3.2016 21:07

V77í20t 71K30o97v24á75ř93í43k 5181197581454

Jeden až nechce uvěřit, ze je technet soucasti iDnes... tohle je článek bez konkurence.....

+19/0
12.3.2016 20:01

T30o32m27á86š 18T52a59t51í60č62e87k 5310722400468

Jo, je to klenot lupáckého portálu. Redaktoři schopní sami spolupracují se schopnými externisty. A když přispěje pan Wagner... :-)

+4/0
12.3.2016 21:25

P29a46v92e64l 92R98e83z75n52i24c68e16k 3655614434982

Souhlasim s vami. Jen skoda ze v tom dnesnim clanku clovek najde nekolik do oci bijicich spise gramatickych zalezitosti...

Chapu ze nektere obrazky jsou pervzate, ale je celkem blbe kdyz je v popisku "tsunimi" a pak v obrazku "cunami". Stejne tak u tech kontejnmentu jim jednou vypadlo "J".

Kazdopadne u takto obsahove kvalitniho clanku jsem ochoten oko primhourit :)

0/0
14.3.2016 15:13

K89a87r16e28l 58R79i38e59g88e28l 3284276576830

Moc hezký článek. ..Já byt vámi zpracují ho do scénáře nizkonakladoveho filmového hororu...ti chudaci se tam museli skoro zblaznit bezradnosti ...jak tam pobíhali s baterkami a rude planoucími dozimetry ...takový nový Fénix v plamenech...

+2/0
12.3.2016 19:00

J97a35r82o39m73í95r 25K54r64á46l 4450559744729

Plácáte nesmysly. Naopak je Fukušima spíše ukázkou toho, jak rychle dikáží Japonci jednat v případě katastrofy.

+6/0
12.3.2016 20:02

P49a45v93e88l 27V63l96a42s 4655223860494

Naše elektrárny jsou naštěstí lépe zabezpečeny, je připravena kyselina boritá která vychytá neutrony a reaktor se snadněji odstaví. Také na všechny případy jsou připravené manuály a provádí se cvičení. Stisknutím tlačítka HO 1 se reaktor rychle odstaví, ovšem havarijní chlazení musí mýt činné.

+2/−2
12.3.2016 18:45

K17o43n75r73a79d 66S28l68a25d43e32k 3357878469832

Kdyby je zasáhla vodní vlna tak jsou ve stejný řiti

+3/−1
12.3.2016 18:57

T45o32m69á81š 13T14a65t19í52č33e38k 5980932850648

To je pěkný. Taky by ještě mohlo napršet na Titanik.

0/0
12.3.2016 21:39

E69d70a 52D34r88á80b77e90k 7659782363167

ovšem havarijní chlazení musí mýt činné... no právě, takže nesmí přijít cunami

+2/0
12.3.2016 20:59

M56a15r22t68i11n 79J79i60r20o95u39s83e44k 7506345325508

Vodíkové exploze. Vodík je plyn mimořádně lehký a proto se může hromadit pouze tam, kde je uzavřen. Já vám nevěřím, že ty vodíkové výbuchy byly VNĚ kontejnmentu. Ono se stačí podívat na to video výbuchu pečlivěji a je vidět kroužek extrémně stlačeného vzduchu při výbuchu směřující kolmo vzhůru, po urvání víka kontejnmentu. Vodík vznikl tak, že roztavené palivo v aktivní zóně nateklo do vody na dně kontejnmentu a došlo k reakci rozkladu vody s okysličením paliva a vývoji vodíku. A pak přišla chvíle, kdy už to kontejnment nevydržel a výsledkem byla "překrásná" exploze s rozptýlením jaderného zamoření do okolí. Ohledně Fukušimy se už mnoho let lže a jen díky tomu, že tu radiaci ředí Tichým oceánem se tam dá existovat.

+1/−4
12.3.2016 18:25

P50a66v34e81l 59V72l60a82s 4625573120674

Ten vodík vzniká rozkladem vody v neutronovém toku. V Černobilu došlo také k výbuchu vodíku. On totiž vybuchuje ve velmi malých koncentracích.

+3/0
12.3.2016 18:38

M41a13r13t75i97n 19J13i40r63o37u29s24e34k 7546735415678

Ten vodík vzniká oxidací zirkonu palivových tyčí - oxidace rozkladem vody při teplotě 1500+ °C a tím k uvolnění vodíku.

0/0
12.3.2016 21:50

V88l47a56d54i49m25í21r 12W33a95g42n60e85r 4478315768

K oxidaci zirkoniového pokrytí dochází již od teplot 800 stupňů Celsia, Velmi intenzivní pak je od 1200. Rozklad vody probíhá také i při nižších teplotách, než je 1500 stupňů Celsia. Tavení paliva nastává mezi 2400 až 2800 stupňů Celsia. Pára (tedy voda v plynné konzistenci) byla v tlakové nádobě i při odhalování paliva. Ke vzniku vodíku docházelo již před tavením aktivní zóny.

Pro explozi vodíku stačí i relativně malá koncentrace, která se může nahromadit i v ne zcela utěsněném prostoru. Na druhé straně proniká vodík i extrémně malými skulinkami. I to byl důvod proč se dostal do budovy nad kontejnmentem, i když ventilační systém byl vyveden ven a do dostatečné výšky. To byla také důvod, proč se dostal i do budovy čtvrtého bloku, který neměl palivo v reaktoru, ale měl společný ventilační systém se třetím blokem. Takže i ve čtvrtém bloku došlo k vodíkovému výbuchu. Naopak ve druhém bloku k výbuchu vodíku nedošlo, protože výbuch vodíku u vedlejšího bloku v něm vyrazil kryt a vytvořil cestu k rychlejšímu úniku vodíku ven.

+3/0
12.3.2016 23:31

V92l78a91d36i18m46í41r 30W91a85g23n47e20r 4568155988

Pane Jiroušku, dnes se dají kontejnmenty fotografovat a nahrávat, takže se poměrně podrobně ví, v jakém jsou stavu. Takže se také ví, že Vaše tvrzení jsou úplně mimo realitu. Doporučuji Vám, abyste si přečetl tu moji knížku. Ne proto, abyste se ztotožnil s mými názory, ale seznámil se s fyzikálními a technologické procesy, které zde probíhaly a probíhají. Pak můžete trochu fundovaněji na danou tématikou přemýšlet a vytvářet si svůj názor na základě znalostí.

+10/0
12.3.2016 18:49

M29a24r73t19i55n 23J90i87r90o72u73s22e70k 7786775895968

Pak máte určitě spousty fotek neporušených kontejnmentů vybuchlých reaktorů. Já při hledání na google nacházím jen kreslené obrázky kontejnmentů či animace, nic reálného. A moc dobře si pamatuji, když havárie probíhala, jak byli lidé ujišťováni, že jsou aktivní zóny zcela jistě v cajku, ačkoli k vývoji vodíku při kontaktu zirkonu s vodou a jeho oxidaci dochází až při teplotách 1500°C.

-

Chci vidět fotky kontejnmentů, nic víc.

0/0
12.3.2016 21:39

V47l41a75d80i14m59í52r 15W36a62g63n11e73r 4918755908

Stačí se například podívat na tyto stránky: http://photo.tepco.co.jp/en/index-e.html a podívat se na třídění po místech a příslušné bloky. U čtvrtého bloku jsou fotky i z rozebírání kontejnmentu (horní části). Ale tam byl reaktor bez paliva. Vodík sem pronikl z třetího bloku a ten způsobil výbuch. Fotky vyčištěného patra u třetího bloku je zde: http://photo.tepco.co.jp/en/date/2014/201402-e/140214-01e.html . a něm je vidět, že deska překrývající kontejnment není porušena. Záběry endoskopu z vnitřku kontejnmentu jsou zde: http://photo.tepco.co.jp/en/date/2014/201402-e/140214-01e.html . Jinak řadu fotek (převzatých pochopitelně z TEPCA a rozborů na serveru spíše kritickému je třeba zde: http://www.fukuleaks.org/web/

+6/0
13.3.2016 0:05

J42a40n 71P73r22i30c79h86y14s44t44a71l 8291588223

Na zacatku clanku pise autor spravne o tsunami v zenskem rode. TA vlna tsunami. Ale v dalsich odstavcich z nepochopitelnych duvodu zmeni na stredni rod. Proc? Vzdyt je to porad ta stejna tsunami.

0/0
12.3.2016 18:25

T17o33m49á72š 25T38a28t25í63č30e13k 5290592370858

Možný je ženský i střední rod. Pravda, musí se na to člověk extra soustředit, aby mezi tím neskákal, nebo to potom po sobě opravit.

0/0
12.3.2016 21:44

V27l80a96d30i38m47í16r 25W84a26g61n88e75r 4698255798

Odhaduji, že to vzniklo takto. Nemůže za to ani Matouš Lázňovský a ani já. Zatímco mě korektoři mých článků doporučili hned na začátku používat cunami a korektoři mé knihy doporučili ujednotit vše na střední rod, korektoři iDnes mají úzus opačný tsunami a ženský rod. Takže část napsaná Matoušem Lázňovským byla zpočátku cunami a ženský rod. Části převzaté z knihy používaly cunami a střední rod. Jazykový korektor iDnes jednoduše všude změnil cunami na tsunami podle konvence tohoto media. To, jestli a kde je střední a kde ženský rod, se už uhlídá hůře. Proto ta změna používání při přechodu od úvodního textu k citaci knihy. Holt, to je jeden z problémů dvojích možností v češtině :-) a komplikovaného vývoje jazyka :-) Ale, aspoň je o čem diskutovat :-) A to jsme ještě nezabrousili do oblasti genderové a používání či nepoužívání -ová :-)

+3/0
12.3.2016 22:14

T85o76m49á55š 77T34a29t60í62č23e25k 5170522180108

;-D

Děkuju za vysvětlení a za řáckou dávku smíchu. Přeji pěkný zbytek večera...

0/0
12.3.2016 22:19

V29i59l28é27m 63B74a98r29á73k 4116177639556

To je strašně důležité v diskusi o havárii JA, jestli máte puzení v tomto směru, zde je můj názor:

http://vilembarak.blog.idnes.cz/c/496303/jolieova-neexistuje-a-hus-nebyl-upalen-v-kostnici.html

0/0
13.3.2016 11:00

A63l49e52š 54S48l50a27v51í20k 9808180916619

To nevěděli že tu elektrárnu postavili v záplavové zoně ?

+1/−13
12.3.2016 17:30

Z46d67e25n32ě97k 72S76v26o41b38o57d51a 6618152869573

Určitě to netušili.

+1/0
12.3.2016 19:50

J74a54r69o69m72í95r 22K70r69á68l 4120899574199

Ale oni s tím počítali ! Tady byl problém v souběhu vyjímečně vysoké vlny tsunami a silného zemětřesení, což se tak často nastává. To je jako byste si stěžoval, že Temelín nevydrží zásah asteroidem.

+5/0
12.3.2016 20:06

M77i19l34a11n 37V41a14n51ě12č44e86k 6388318207944

Temelín ani žádná jiná JE nevydrží, když přestane fungovat chlazení (odvod tepla z reaktoru i při zastaveném štěpení uranu)

+2/0
12.3.2016 20:28

Z13b86y45n39ě93k 44P36o48i32s87l 9498546548614

Oxid uraničitý jako jaderné palivo má velmi malou tepelnou kapacitu. Pouhých 235J/kg/K. Takže uchladit zastavený reaktor není až tak velký problém. Problém je v tom, že reaktor stažený na minimální výkon za pomocí regulačních tyčí, stále produkuje teplo na úrovni cca 0,5 až 1% jmenovitého výkonu. K úplnému zastavení produkce tepla dojde až po "zabórování" aktivní zóny. Kdyby obsluha použila tento postup, následné škody by byly minimální.

0/0
12.3.2016 21:56

V39l70a85d67i32m59í47r 26W59a76g55n53e33r 4518345828

Nemáte pravdu, Pokud zastavíte řetězovou štěpnou reakci jinak, tak bórová voda je jen pojistka, která zabraňuje jejímu případnému rozběhnutí. Ten zbývající tepelný výkon je dán rozpadem radioaktivních prvků (štěpných produktů a vzniklých transuranů). Ten se žádnou bórovou vodou nezastaví a je potřeba tedy stále palivové soubory chladit. Napřed aktivita i produkce tepla klesá rychle a postupně stále pomaleji.

+5/0
12.3.2016 22:53

M43i74l12a75n 66V80a66n59ě62č73e51k 6708128237874

Ano, je to tak jak říká kolega Wagner (a já). A ekonomika tlačí na jaderné reaktory aby byly o co největším výkonu, a tudíž v případě havarie je stále těžší je uchladit. U 50MW reaktoru by to šlo, nad 1GW je to velmi obtížné a drahé.

0/0
13.3.2016 8:53

I85v59o 88Ž71i73ž10k69a 8983597561851

Tsunami právě vzniká následkem silného podmořského zemětřesení. S následky obou přírodních jevů se mohli přesvědčit o pár let dříve v Indonésii. Proto si myslím, že se o hrubé pochybení jedná.

0/0
13.3.2016 3:55

E37d67a 83D50r20á83b23e48k 7539742523787

záplavová zóna je v závislosti na výšce vlny celé Japonsko

0/0
12.3.2016 21:02

T94o58m14á35š 15T57a18t76í24č45e87k 5680922430788

Fakt celé Japonsko? ;-)

0/0
12.3.2016 21:45

V60i81l73é75m 51B28a79r53á97k 4756227629666

Nemohu si pomoci. Jaká jsou opatření proti hromadění vodíku, když už to nastane? Jde to odvětrat, absorbovat?

Jak se změnil režim dodávek vody pro dochlazování? Jak je zabezpečen její dostatek a jak její dodávka při odstavení sítě a kolik je jištění el. zdrojů?

0/0
12.3.2016 16:05

V57l62a69d23i43m79í93r 23W69a73g64n50e51r 4788715908

Díky za to, že přečtete tu moji knížku. Budu rád, když mi napíšete, co tam třeba není vysvětleno dostatečně či je nesrozumitelné. Případně, na jaké chyby jste narazil. Za komentáře a upozornění budu moc vděčný každému.

A teď k dotazům. U toho vodíku je to tak, že u současných moderních reaktorů, které mají dostatečně velké kontejnmenty, je zařízení, které vznikající vodík likviduje průběžně. U malých kontejnmentů, jako byly ty ve Fukušimě, se situace řeší vyplněním kontejnmentu dusíkem. Podrobně je to popsáno v knize.

U toho dochlazování se hlavně posílily zásoby vody v areálech elektráren a varianty možných napojení. Také se přidávají vysokotlaké systémy vstřikování vody.

Rezervní zdroje se posilují a hlavně se dávají do míst, kde jsou plně chráněny (vodotěsných, velmi odolných a vhodných míst). Přidávají se další zálohy. Pokusím se někdy o tom podrobněji napsat do článku pro Osla.

+5/0
12.3.2016 17:41

K79a25r56e76l 15R61i66e79g97e11l 3594246146150

Já byl v rannych 90tych letech na stavbě britské pobrezni jaderné elektrárny Sizewell ...ještě betonováli do hloubky ochrannou obálku reaktoru...pokud vím existuje nějaka norma na tyto bunkry které teoreticky vydrží hodně. ..i pád dvou velkych letadel na jedno místo...pokud vím reaktor v Černobylu stal v běžné plechove hale a byl kryty jen betonovým víkem protoze jeden "chytrejsi" sovetsky akademik odhalil soudruhum v SSSR "pravdu" ...ze krycí betonové obálky jsou výmyslem betonarske loby USA, ty bubliny ve Fukusime mi taky nepřipadají dost festovni

0/−1
12.3.2016 19:22

V59i91l93é50m 29B60a75r73á35k 4236487649906

Dobrý den,

děkuji za odpověď. Už se těším na knihu. Snad tam najdu i popis chlazení HPCI a RCIC. Je úžasné sledovat např. seriál Letecké katastrofy, a to jednak hledání příčin (kterých je většinou více) a potom soubor opatření v reakci na takovou nehodu. Perfektní knížka je Katastrofy techniky děsící 20. století, Jan Tůma. I přes poněkud bulvární název je velice zajímavá.

Každou chybu je třeba analyzovat a vzít si poučení (proč nešlo použít nepoškozené zdroje energie dalších bloků - 5,6 bloku, propojení ventilace 3 a 4 bloku). Jedině tak jde jít dál. Je to možné v technice a komerční sféře, ale asi nikoliv u státní správy (např. řešení dopravních nehod a co nejrychlejší zprůjezdnění klíčových komunikací http://vilembarak.blog.idnes.cz/c/486412/policie-musi-prestat-s-blokovanim-dopravy-pri-nehodach.html). Omlouvám se za tuto vsuvku.

Jaký byl prosím tepelný výkon po odstavení a jak rychle u příslušného souboru paliva klesá v čase. Děkuji.

0/0
13.3.2016 11:24

V17l18a34d98i49m18í61r 28W59a64g85n61e94r 4958885248

Takže data o tepelném výkonu reaktorů ve Fukušimě. Tepelný výkon prvního reaktoru byl zhruba 1400 MW (elektrický 460 MW), Hodinu po odstavení (zhruba v době příchodu cunami) byl zhruba 25 MW, u těch dalších to byly hodnoty 2400 MW tepelný (780 MW elektrický), po hodině pak 40 MW. Po 100 hodinách už byl u prvního výkon jen o něco větší než 5 MW a u druhého se dostal k 10 MW. Jde o přibližné hodnoty, které pochopitelně závisí na stáří paliva a jeho složení (hlavně jeho délce pobytu v aktivní zóně).

+1/0
13.3.2016 12:10

V42i30l79é19m 63B24a71r55á10k 4596207259156

Dobrý den,

teď teprve chápu, jaké množství technických změn muselo proběhnout na elektrárnách po světě v rámci "poučení". Objednal jsem si Vaši knihu, ale je to tam popsané? Po bitvě je každý generál, ale instalovat řešit ventily na snížení tlaku v nádobě (klíčový bezpečnostní prvek) tak, že nejsou přístupném. Perfektní. Také se málo doceňuje hrdinství lidí, co se s tím potýkali. To bylo jako v Apollu 13, měření na 120 V (jak předpokládám) napájí z baterií aut 24 V, stříkačkama se doplňuje voda (zajímalo by mě, na jakou přírubu a jak to napojili). Děs, běs.

+3/0
12.3.2016 15:58

T89o43m37á49š 70T58a70t72í11č20e16k 5510862980378

Pokud je to jazykově zvládnutelné, můžu doporučit ohledně bezpečnosti JE návštěvu německé a anglické tetičky Wiki. Fundované články a vyčerpávající odkazy.

0/0
12.3.2016 21:49

J18a88n 33B64a85č59o91v91č68i55n 1362924455785

Technet-jedina rubrika i DNESu zaslouzici si lupu z kristalu.Narozdil od zprav.

+7/−1
12.3.2016 13:34

J98a88n 96F46r23o69l31í57k 6226330475274

Tento článek se autorovi povedl. I dík tomu, že žádné informace nezkreslil a uvedl přesně tak jak jsem je v článcích pana Wagnera četl od roku 2012. Takže tentokrát musím vyslovit pochvalu autorovi.

0/0
12.3.2016 13:40

J50a41n 20S73á66d76l24o 8446468211359

tsunami nebo cunami?

0/0
12.3.2016 13:21

M55i38c54h96a51l 68C92h44a64l35u93p12a 6308180159733

Používat se prý může obojí, ale ten druhý výraz mi přijde příšerný.

+8/0
12.3.2016 15:22

T38o16m60á76š 98Z27e67m18a60n 3805948884595

Ale má logiku - není v něm spřežka.

0/0
12.3.2016 15:39

T78o10m41á86š 62T51a17t67í72č78e87k 5280882810918

Přitom to první je anglická, to druhý česká transkripce, stejně jako Honshu - Honšú.

+2/0
12.3.2016 15:41

M56i39c88h65a60l 12C84h38a85l44u35p37a 6708460459693

Já vím, ale stejně se mi to nelíbí :-). Možná je to dané tím, že tsunami se používalo dlouho, cunami víc až v poslední době. Vlastně si nevybavuji, že bych to viděl dřív, než po té události ve Fukušimě.

+1/0
12.3.2016 15:52







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.