Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Když dorazila druhá vlna. Co se stalo (a dnes děje) ve Fukušimě

Před pěti lety zpustošila velkou část pobřeží Japonska a zabila tisíce lidí obří přílivová vlna. Připravila o všechny zdroje energie elektrárnu Fukušima a způsobila tak havárii, která se bude napravovat ještě desítky let. Jak probíhala a kde se stala chyba, připomíná tento článek.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

A87n91t62o91n46í26n 50K31o12u78d15e91l82k73a 1505525416642

Nechápu, proč potřebné díly dopravovaly kamiony a vůbec - proč se do záchranných prací nezapojila armáda, která má nákladní helikoptéry a další zařízení, které mohlo být rychle dopraveno do elektrárny. Čas byl největší nepřítel Japonců a oni čekali na kamiony .....

0/0
28.4.2016 15:06

V92i47l90é63m 63B30a14r63á21k 4486237559706

Dobrý den,

tak jsem dočetl Vaši skvělou knihu.Jak jsme si psali 12.3. "Díky za to, že přečtete tu moji knížku. Budu rád, když mi napíšete, co tam třeba není vysvětleno dostatečně či je nesrozumitelné", jesli mohu něco napsat, prosím dejte mi mail na nolte12@seznam.cz.

Jinak 8.4.2016 vyšel v jinak seriźních Hospodářských novinách tento poplašný rozhovor s rádobyodborníkem. Redaktorovi jsem doporučil, aby si přečetl Vaši knihu.

http://archiv.ihned.cz/c1-65240130-tricet-let-po-katastrofe-cernobyl-stale-zabiji-s-dopady-se-budeme-potykat-dalsi-pul-stoleti-rika-radiobiolog

0/0
12.4.2016 10:15

P17e73t82r 58P53e10t87r 7332860890592

Tam měli dobrý chaos japonští soudruzi.

0/0
13.3.2016 23:04

T33o62m35a37s 62D93r25a35j42s65a21j53t38l 9339377428860

K tomu uvodnimu fotu "z Reuters" je zde cele video: https://www.youtube.com/watch?v=j0YOXVlPUu4

0/0
13.3.2016 11:25

F82i14l11i17p 56P17r96o28c98h24á95z52k52a 5402157569417

Mě překapuje, jaktože nejsou pracovníci vyškolení na to, jak jednat v případě výpadku el. energie. Chápu, že šance, že se to stane je téměř nulová, ale u Jaderné elektrárny se musí počítat absolutně se vším, i kdyby ta šance byla 0,00000000001%. Ale zase klobouk dolů, že to nejsou žádní poserové, kteří by hned utekli. ;-D I když, kdyby utekli, tak by je asi vláda rovnou nechala zastřelit. ;-D

0/0
12.3.2016 21:07

V40í10t 93K76o10v26á33ř86í23k 5141947301534

Jeden až nechce uvěřit, ze je technet soucasti iDnes... tohle je článek bez konkurence.....

+19/0
12.3.2016 20:01

T34o25m66á11š 50T81a88t51í75č54e37k 5190632780298

Jo, je to klenot lupáckého portálu. Redaktoři schopní sami spolupracují se schopnými externisty. A když přispěje pan Wagner... :-)

+4/0
12.3.2016 21:25

P81a88v35e16l 96R96e92z36n47i20c81e86k 3775304434122

Souhlasim s vami. Jen skoda ze v tom dnesnim clanku clovek najde nekolik do oci bijicich spise gramatickych zalezitosti...

Chapu ze nektere obrazky jsou pervzate, ale je celkem blbe kdyz je v popisku "tsunimi" a pak v obrazku "cunami". Stejne tak u tech kontejnmentu jim jednou vypadlo "J".

Kazdopadne u takto obsahove kvalitniho clanku jsem ochoten oko primhourit :)

0/0
14.3.2016 15:13

K11a96r55e89l 79R84i50e88g32e66l 3884636556650

Moc hezký článek. ..Já byt vámi zpracují ho do scénáře nizkonakladoveho filmového hororu...ti chudaci se tam museli skoro zblaznit bezradnosti ...jak tam pobíhali s baterkami a rude planoucími dozimetry ...takový nový Fénix v plamenech...

+2/0
12.3.2016 19:00

J66a46r46o13m14í33r 78K88r32á55l 4400889294909

Plácáte nesmysly. Naopak je Fukušima spíše ukázkou toho, jak rychle dikáží Japonci jednat v případě katastrofy.

+6/0
12.3.2016 20:02

P67a93v21e31l 42V52l35a21s 4175883480954

Naše elektrárny jsou naštěstí lépe zabezpečeny, je připravena kyselina boritá která vychytá neutrony a reaktor se snadněji odstaví. Také na všechny případy jsou připravené manuály a provádí se cvičení. Stisknutím tlačítka HO 1 se reaktor rychle odstaví, ovšem havarijní chlazení musí mýt činné.

+2/−2
12.3.2016 18:45

K48o46n82r40a18d 39S80l80a52d45e49k 3737258209332

Kdyby je zasáhla vodní vlna tak jsou ve stejný řiti

+3/−1
12.3.2016 18:57

T22o74m98á58š 90T65a59t30í38č55e66k 5300132390548

To je pěkný. Taky by ještě mohlo napršet na Titanik.

0/0
12.3.2016 21:39

E38d57a 64D17r83á42b16e91k 7479112173487

ovšem havarijní chlazení musí mýt činné... no právě, takže nesmí přijít cunami

+2/0
12.3.2016 20:59

M47a32r53t47i16n 32J28i23r46o18u39s56e40k 7876255545838

Vodíkové exploze. Vodík je plyn mimořádně lehký a proto se může hromadit pouze tam, kde je uzavřen. Já vám nevěřím, že ty vodíkové výbuchy byly VNĚ kontejnmentu. Ono se stačí podívat na to video výbuchu pečlivěji a je vidět kroužek extrémně stlačeného vzduchu při výbuchu směřující kolmo vzhůru, po urvání víka kontejnmentu. Vodík vznikl tak, že roztavené palivo v aktivní zóně nateklo do vody na dně kontejnmentu a došlo k reakci rozkladu vody s okysličením paliva a vývoji vodíku. A pak přišla chvíle, kdy už to kontejnment nevydržel a výsledkem byla "překrásná" exploze s rozptýlením jaderného zamoření do okolí. Ohledně Fukušimy se už mnoho let lže a jen díky tomu, že tu radiaci ředí Tichým oceánem se tam dá existovat.

+1/−4
12.3.2016 18:25

P50a19v77e50l 97V17l91a18s 4175353900154

Ten vodík vzniká rozkladem vody v neutronovém toku. V Černobilu došlo také k výbuchu vodíku. On totiž vybuchuje ve velmi malých koncentracích.

+3/0
12.3.2016 18:38

M81a60r57t83i27n 21J97i83r17o60u96s83e26k 7176305275178

Ten vodík vzniká oxidací zirkonu palivových tyčí - oxidace rozkladem vody při teplotě 1500+ °C a tím k uvolnění vodíku.

0/0
12.3.2016 21:50

V76l95a26d61i17m96í90r 38W96a49g24n61e38r 4988965378

K oxidaci zirkoniového pokrytí dochází již od teplot 800 stupňů Celsia, Velmi intenzivní pak je od 1200. Rozklad vody probíhá také i při nižších teplotách, než je 1500 stupňů Celsia. Tavení paliva nastává mezi 2400 až 2800 stupňů Celsia. Pára (tedy voda v plynné konzistenci) byla v tlakové nádobě i při odhalování paliva. Ke vzniku vodíku docházelo již před tavením aktivní zóny.

Pro explozi vodíku stačí i relativně malá koncentrace, která se může nahromadit i v ne zcela utěsněném prostoru. Na druhé straně proniká vodík i extrémně malými skulinkami. I to byl důvod proč se dostal do budovy nad kontejnmentem, i když ventilační systém byl vyveden ven a do dostatečné výšky. To byla také důvod, proč se dostal i do budovy čtvrtého bloku, který neměl palivo v reaktoru, ale měl společný ventilační systém se třetím blokem. Takže i ve čtvrtém bloku došlo k vodíkovému výbuchu. Naopak ve druhém bloku k výbuchu vodíku nedošlo, protože výbuch vodíku u vedlejšího bloku v něm vyrazil kryt a vytvořil cestu k rychlejšímu úniku vodíku ven.

+3/0
12.3.2016 23:31

V17l64a56d80i72m23í76r 26W69a75g89n21e93r 4338895868

Pane Jiroušku, dnes se dají kontejnmenty fotografovat a nahrávat, takže se poměrně podrobně ví, v jakém jsou stavu. Takže se také ví, že Vaše tvrzení jsou úplně mimo realitu. Doporučuji Vám, abyste si přečetl tu moji knížku. Ne proto, abyste se ztotožnil s mými názory, ale seznámil se s fyzikálními a technologické procesy, které zde probíhaly a probíhají. Pak můžete trochu fundovaněji na danou tématikou přemýšlet a vytvářet si svůj názor na základě znalostí.

+10/0
12.3.2016 18:49

M73a11r39t38i73n 53J73i63r65o54u29s71e82k 7316785605988

Pak máte určitě spousty fotek neporušených kontejnmentů vybuchlých reaktorů. Já při hledání na google nacházím jen kreslené obrázky kontejnmentů či animace, nic reálného. A moc dobře si pamatuji, když havárie probíhala, jak byli lidé ujišťováni, že jsou aktivní zóny zcela jistě v cajku, ačkoli k vývoji vodíku při kontaktu zirkonu s vodou a jeho oxidaci dochází až při teplotách 1500°C.

-

Chci vidět fotky kontejnmentů, nic víc.

0/0
12.3.2016 21:39

V55l19a52d73i45m43í63r 29W98a90g40n16e79r 4448725588

Stačí se například podívat na tyto stránky: http://photo.tepco.co.jp/en/index-e.html a podívat se na třídění po místech a příslušné bloky. U čtvrtého bloku jsou fotky i z rozebírání kontejnmentu (horní části). Ale tam byl reaktor bez paliva. Vodík sem pronikl z třetího bloku a ten způsobil výbuch. Fotky vyčištěného patra u třetího bloku je zde: http://photo.tepco.co.jp/en/date/2014/201402-e/140214-01e.html . a něm je vidět, že deska překrývající kontejnment není porušena. Záběry endoskopu z vnitřku kontejnmentu jsou zde: http://photo.tepco.co.jp/en/date/2014/201402-e/140214-01e.html . Jinak řadu fotek (převzatých pochopitelně z TEPCA a rozborů na serveru spíše kritickému je třeba zde: http://www.fukuleaks.org/web/

+6/0
13.3.2016 0:05

J37a86n 37P68r67i63c62h89y91s25t28a92l 8141438483

Na zacatku clanku pise autor spravne o tsunami v zenskem rode. TA vlna tsunami. Ale v dalsich odstavcich z nepochopitelnych duvodu zmeni na stredni rod. Proc? Vzdyt je to porad ta stejna tsunami.

0/0
12.3.2016 18:25

T96o38m21á47š 24T47a22t38í66č75e19k 5730622420578

Možný je ženský i střední rod. Pravda, musí se na to člověk extra soustředit, aby mezi tím neskákal, nebo to potom po sobě opravit.

0/0
12.3.2016 21:44

V85l19a56d22i55m44í51r 91W41a91g55n61e80r 4308255698

Odhaduji, že to vzniklo takto. Nemůže za to ani Matouš Lázňovský a ani já. Zatímco mě korektoři mých článků doporučili hned na začátku používat cunami a korektoři mé knihy doporučili ujednotit vše na střední rod, korektoři iDnes mají úzus opačný tsunami a ženský rod. Takže část napsaná Matoušem Lázňovským byla zpočátku cunami a ženský rod. Části převzaté z knihy používaly cunami a střední rod. Jazykový korektor iDnes jednoduše všude změnil cunami na tsunami podle konvence tohoto media. To, jestli a kde je střední a kde ženský rod, se už uhlídá hůře. Proto ta změna používání při přechodu od úvodního textu k citaci knihy. Holt, to je jeden z problémů dvojích možností v češtině :-) a komplikovaného vývoje jazyka :-) Ale, aspoň je o čem diskutovat :-) A to jsme ještě nezabrousili do oblasti genderové a používání či nepoužívání -ová :-)

+3/0
12.3.2016 22:14

T24o65m52á43š 76T67a95t57í20č24e58k 5690922580898

;-D

Děkuju za vysvětlení a za řáckou dávku smíchu. Přeji pěkný zbytek večera...

0/0
12.3.2016 22:19

V10i57l43é38m 18B46a91r86á14k 4546467799556

To je strašně důležité v diskusi o havárii JA, jestli máte puzení v tomto směru, zde je můj názor:

http://vilembarak.blog.idnes.cz/c/496303/jolieova-neexistuje-a-hus-nebyl-upalen-v-kostnici.html

0/0
13.3.2016 11:00

A68l85e40š 17S50l15a94v17í19k 9988790276239

To nevěděli že tu elektrárnu postavili v záplavové zoně ?

+1/−13
12.3.2016 17:30

Z97d11e40n84ě80k 98S82v12o54b14o46d91a 6168332329773

Určitě to netušili.

+1/0
12.3.2016 19:50

J48a87r40o87m49í87r 34K82r51á28l 4860629814909

Ale oni s tím počítali ! Tady byl problém v souběhu vyjímečně vysoké vlny tsunami a silného zemětřesení, což se tak často nastává. To je jako byste si stěžoval, že Temelín nevydrží zásah asteroidem.

+5/0
12.3.2016 20:06

M57i63l21a94n 47V89a56n28ě72č47e96k 6538248807934

Temelín ani žádná jiná JE nevydrží, když přestane fungovat chlazení (odvod tepla z reaktoru i při zastaveném štěpení uranu)

+2/0
12.3.2016 20:28

Z25b44y81n72ě39k 70P20o48i39s72l 9198766568434

Oxid uraničitý jako jaderné palivo má velmi malou tepelnou kapacitu. Pouhých 235J/kg/K. Takže uchladit zastavený reaktor není až tak velký problém. Problém je v tom, že reaktor stažený na minimální výkon za pomocí regulačních tyčí, stále produkuje teplo na úrovni cca 0,5 až 1% jmenovitého výkonu. K úplnému zastavení produkce tepla dojde až po "zabórování" aktivní zóny. Kdyby obsluha použila tento postup, následné škody by byly minimální.

0/0
12.3.2016 21:56

V62l21a29d29i63m55í82r 79W21a84g41n31e29r 4258925898

Nemáte pravdu, Pokud zastavíte řetězovou štěpnou reakci jinak, tak bórová voda je jen pojistka, která zabraňuje jejímu případnému rozběhnutí. Ten zbývající tepelný výkon je dán rozpadem radioaktivních prvků (štěpných produktů a vzniklých transuranů). Ten se žádnou bórovou vodou nezastaví a je potřeba tedy stále palivové soubory chladit. Napřed aktivita i produkce tepla klesá rychle a postupně stále pomaleji.

+5/0
12.3.2016 22:53

M94i73l52a88n 36V83a14n89ě52č29e47k 6248808317384

Ano, je to tak jak říká kolega Wagner (a já). A ekonomika tlačí na jaderné reaktory aby byly o co největším výkonu, a tudíž v případě havarie je stále těžší je uchladit. U 50MW reaktoru by to šlo, nad 1GW je to velmi obtížné a drahé.

0/0
13.3.2016 8:53

I23v10o 84Ž20i35ž76k34a 8603357201441

Tsunami právě vzniká následkem silného podmořského zemětřesení. S následky obou přírodních jevů se mohli přesvědčit o pár let dříve v Indonésii. Proto si myslím, že se o hrubé pochybení jedná.

0/0
13.3.2016 3:55

E32d95a 40D17r50á93b55e48k 7769452333667

záplavová zóna je v závislosti na výšce vlny celé Japonsko

0/0
12.3.2016 21:02

T17o77m17á39š 76T43a17t67í98č89e56k 5280312440148

Fakt celé Japonsko? ;-)

0/0
12.3.2016 21:45

V67i22l70é23m 27B78a90r61á18k 4586447789526

Nemohu si pomoci. Jaká jsou opatření proti hromadění vodíku, když už to nastane? Jde to odvětrat, absorbovat?

Jak se změnil režim dodávek vody pro dochlazování? Jak je zabezpečen její dostatek a jak její dodávka při odstavení sítě a kolik je jištění el. zdrojů?

0/0
12.3.2016 16:05

V68l42a53d92i88m42í77r 41W28a47g56n27e27r 4528455428

Díky za to, že přečtete tu moji knížku. Budu rád, když mi napíšete, co tam třeba není vysvětleno dostatečně či je nesrozumitelné. Případně, na jaké chyby jste narazil. Za komentáře a upozornění budu moc vděčný každému.

A teď k dotazům. U toho vodíku je to tak, že u současných moderních reaktorů, které mají dostatečně velké kontejnmenty, je zařízení, které vznikající vodík likviduje průběžně. U malých kontejnmentů, jako byly ty ve Fukušimě, se situace řeší vyplněním kontejnmentu dusíkem. Podrobně je to popsáno v knize.

U toho dochlazování se hlavně posílily zásoby vody v areálech elektráren a varianty možných napojení. Také se přidávají vysokotlaké systémy vstřikování vody.

Rezervní zdroje se posilují a hlavně se dávají do míst, kde jsou plně chráněny (vodotěsných, velmi odolných a vhodných míst). Přidávají se další zálohy. Pokusím se někdy o tom podrobněji napsat do článku pro Osla.

+5/0
12.3.2016 17:41

K49a21r85e15l 88R87i35e16g31e16l 3874256266970

Já byl v rannych 90tych letech na stavbě britské pobrezni jaderné elektrárny Sizewell ...ještě betonováli do hloubky ochrannou obálku reaktoru...pokud vím existuje nějaka norma na tyto bunkry které teoreticky vydrží hodně. ..i pád dvou velkych letadel na jedno místo...pokud vím reaktor v Černobylu stal v běžné plechove hale a byl kryty jen betonovým víkem protoze jeden "chytrejsi" sovetsky akademik odhalil soudruhum v SSSR "pravdu" ...ze krycí betonové obálky jsou výmyslem betonarske loby USA, ty bubliny ve Fukusime mi taky nepřipadají dost festovni

0/−1
12.3.2016 19:22

V79i42l63é64m 97B65a45r63á39k 4876667729496

Dobrý den,

děkuji za odpověď. Už se těším na knihu. Snad tam najdu i popis chlazení HPCI a RCIC. Je úžasné sledovat např. seriál Letecké katastrofy, a to jednak hledání příčin (kterých je většinou více) a potom soubor opatření v reakci na takovou nehodu. Perfektní knížka je Katastrofy techniky děsící 20. století, Jan Tůma. I přes poněkud bulvární název je velice zajímavá.

Každou chybu je třeba analyzovat a vzít si poučení (proč nešlo použít nepoškozené zdroje energie dalších bloků - 5,6 bloku, propojení ventilace 3 a 4 bloku). Jedině tak jde jít dál. Je to možné v technice a komerční sféře, ale asi nikoliv u státní správy (např. řešení dopravních nehod a co nejrychlejší zprůjezdnění klíčových komunikací http://vilembarak.blog.idnes.cz/c/486412/policie-musi-prestat-s-blokovanim-dopravy-pri-nehodach.html). Omlouvám se za tuto vsuvku.

Jaký byl prosím tepelný výkon po odstavení a jak rychle u příslušného souboru paliva klesá v čase. Děkuji.

0/0
13.3.2016 11:24

V74l24a95d98i35m55í28r 67W47a57g72n62e80r 4178475708

Takže data o tepelném výkonu reaktorů ve Fukušimě. Tepelný výkon prvního reaktoru byl zhruba 1400 MW (elektrický 460 MW), Hodinu po odstavení (zhruba v době příchodu cunami) byl zhruba 25 MW, u těch dalších to byly hodnoty 2400 MW tepelný (780 MW elektrický), po hodině pak 40 MW. Po 100 hodinách už byl u prvního výkon jen o něco větší než 5 MW a u druhého se dostal k 10 MW. Jde o přibližné hodnoty, které pochopitelně závisí na stáří paliva a jeho složení (hlavně jeho délce pobytu v aktivní zóně).

+1/0
13.3.2016 12:10

V82i53l62é24m 29B66a24r62á62k 4536787969856

Dobrý den,

teď teprve chápu, jaké množství technických změn muselo proběhnout na elektrárnách po světě v rámci "poučení". Objednal jsem si Vaši knihu, ale je to tam popsané? Po bitvě je každý generál, ale instalovat řešit ventily na snížení tlaku v nádobě (klíčový bezpečnostní prvek) tak, že nejsou přístupném. Perfektní. Také se málo doceňuje hrdinství lidí, co se s tím potýkali. To bylo jako v Apollu 13, měření na 120 V (jak předpokládám) napájí z baterií aut 24 V, stříkačkama se doplňuje voda (zajímalo by mě, na jakou přírubu a jak to napojili). Děs, běs.

+3/0
12.3.2016 15:58

T81o96m48á26š 48T60a90t35í16č62e68k 5970402420838

Pokud je to jazykově zvládnutelné, můžu doporučit ohledně bezpečnosti JE návštěvu německé a anglické tetičky Wiki. Fundované články a vyčerpávající odkazy.

0/0
12.3.2016 21:49

J11a27n 57B96a91č55o44v14č57i29n 1172104425465

Technet-jedina rubrika i DNESu zaslouzici si lupu z kristalu.Narozdil od zprav.

+7/−1
12.3.2016 13:34

J75a31n 81F64r59o33l46í42k 6566550455764

Tento článek se autorovi povedl. I dík tomu, že žádné informace nezkreslil a uvedl přesně tak jak jsem je v článcích pana Wagnera četl od roku 2012. Takže tentokrát musím vyslovit pochvalu autorovi.

0/0
12.3.2016 13:40

J90a92n 26S87á34d39l70o 8616368301989

tsunami nebo cunami?

0/0
12.3.2016 13:21

M92i35c62h44a67l 28C52h90a91l69u79p91a 6758580769343

Používat se prý může obojí, ale ten druhý výraz mi přijde příšerný.

+8/0
12.3.2016 15:22

T66o64m84á11š 50Z56e78m52a20n 3415418814705

Ale má logiku - není v něm spřežka.

0/0
12.3.2016 15:39

T70o83m54á54š 31T87a39t95í87č77e23k 5130642520168

Přitom to první je anglická, to druhý česká transkripce, stejně jako Honshu - Honšú.

+2/0
12.3.2016 15:41

M20i11c49h39a56l 14C14h95a51l29u57p46a 6568190349363

Já vím, ale stejně se mi to nelíbí :-). Možná je to dané tím, že tsunami se používalo dlouho, cunami víc až v poslední době. Vlastně si nevybavuji, že bych to viděl dřív, než po té události ve Fukušimě.

+1/0
12.3.2016 15:52







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.