Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Naše atmosféra v noci záhadně září. Okem to ale neuvidíte

Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici zachytili na časosběrném videu vyzařování zemské atmosféry. Červená záře bude jedním z předmětů výzkumu nového programu NASA - mise ICON, která startuje v roce 2017. Bude zkoumat interakci mezi počasím a děním v ionosféře.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

H96a53n30a 50P89a69c68u70l72o71v68á 2216416159946

Ony ty vrchní vrstvy atmosféry září neustále, akorát že ve dne je to blbě vidět.

A pokud jedna vrstva září červeně a druhá zeleně, jak to vlastně souvisí s tím "rozbíjením molekul kyslíku a dusíku" ultrafialovým zářením? Jde tu přece o ionizaci vzduchu, který má stejné složení ve všech vrstvách. Nebo jste snad někde v odborné literatuře četl, že jedna vrstva atmosféry má velké množství kyslíku a jen málo dusíku, zatímco jiná vrstva má velké množství dusíku a jen málo kyslíku, aby bylo možné tyto dva chemické prvky jednoduše postavit za barvu záření?

Asi by to chtělo o tom záření napsat něco víc. Je to totiž velmi zajímavé téma. Obzvlášť když polární záře (o různých barvách), kde se také jedná o ionizaci vzduchu, je ve skutečnosti studené plazma. :-)

+3/0
7.5.2016 18:14
Foto

P47a45v71e29l 75K51a67s10í34k11, 29T46e85c31h38n78e15t72.97c77z

Je to zajímavé téma, ale když jsem začal s načítáním dalších informací, zjistil jsem, že bych v tom ležel dva dny. Tak jsem vydal takovýto souhrn (jde hlavně o to video) a zjišťuji, jestli to bude čtenáře zajímat.

+5/0
7.5.2016 18:36
Foto

K47a88r95e69l 48W95á35g26n32e60r 4807725389237

S tou studenou plazmou jako Aurora Polaris máte pravdu. Je to velmi zajímavé téma, a jistě se dotýká i problematiky tohoto článku pana Kasíka. Asi znáte to z Aldebaranu: "Přibližně na 70. stupni se vyskytuje tzv. aurorální ovál, který může být široký až 5°. Nejlépe je viditelný v UV záření z kosmického prostoru."

http://www.aldebaran.cz/actions/2002_aurora/aurora.html

0/0
7.5.2016 19:14
Foto

O24n25d76ř49e69j 97B39a52r95t49o70š 7324817486447

S tím chemickym složením atmosfery, to není tak, ze by ve všech vrstvách bylo stejné složení, protože se z chemického složení skládá z homosfery, kde je zastoupeni prvků približně stejné a z heterosféry, kde narůstá podíl vodíku a hélia... To bude možná vysvětlovat jinou "barvu" toho záření. Navíc některé částice z vesmíru pronikají do atmosféry hlouběji, než jiné...

0/0
7.5.2016 23:06

T92o62m48á43š 36N57o57v48á11k 5794787269519

Fotografie jsou nadherne. Stejne by mne zajimalo, jak to vsechno bylo se vznikem toho nadherneho prostoru kteremu rikame Vesmir a smyslu jeho vzniku. Pokud tedy nejaky smysl, ci duvod ma.

+2/0
7.5.2016 12:44

Z76d72e29n55ě17k 71W17o23l12f 9641130107485

Odpověď je 42.

+1/0
8.5.2016 7:34

J93i92ř55í 98K26o24c85u80r39e96k 6425394125658

To je odpověď ná základní otázku existence vesmíru. Nyní jen zjistit, jak přesně zněla otázka.

0/0
8.5.2016 16:25

J63i64ř39í 69F47r75o85l25e15c 7165504462367

To je dost zavadejici nadpis, v mistech s tmavou oblohou videt byva. Bohuzel v CR je casto problem videt poradne i Mlecnou drahu, natoz takove "speciality"...

+3/0
7.5.2016 8:11
Foto

P95a23v28e61l 28K70a35s83í11k14, 54T59e48c98h97n95e24t12.12c83z

Máte pravdu, je teoreticky možné zahlédnout i samotným okem airglow, ovšem zdaleka ne tak zřetelně a sytě barevně, jako skrze dlouhou expozici citlivého fotoaparátu. Proto píšu "neuvidíte", protože to prostě je nesrovnatelné. Je to jako říct "v televizi vám kamera ukazuje hokejové utkání tak, jak jej poslední řady neuvidíte". Samozřejmě, že i z poslední řady na stadionu vidíte utkání, ale prostě jinak.

+5/0
7.5.2016 10:00
Foto

K73a14r35e51l 26W37á56g44n97e19r 4137885849637

Řekl bych, že s tou ionizací je to trochu jinak.

Atmosféra naší planety je vždy alespoň částečně ionizo­vána účinkem kosmického záření a radioaktivity zemské kůry. Přičemž kosmické paprsky jsou zdrojem ionizují­cího zá­ření, které do­padá na celý povrch Země, a tak k ionizaci atmosféry pochopi­telně dochází neje­nom ve dne, ale i v noci. Tedy hlavní příčinou ionizace atmosféry je působení kosmického záření, o čemž svědčí růst elektrické vodivosti vzduchu s výškou. Část kosmického záření sice pochází ze Slunce, avšak částice s nejvyšší energií vyletují z mezihvězdného a mezigalaktického prostoru.

0/0
7.5.2016 17:42
Foto

P11a31v24e35l 43K92a66s26í62k60, 83T20e97c75h86n29e89t13.48c62z

Máte k tomu nějaký podklad? Já narazil zatím jen na vysvětlení počítající primárně se slunečním zářením, nic o tom, že by sluneční záření bylo méně důležité, než mezihvězdný a mezigalaktický prostor.

0/0
7.5.2016 18:38
Foto

K61a90r86e75l 44W90á24g89n85e91r 4107645749847

"Kosmické záření ionizuje atmosférický dusík a kyslík, což mimo jiné vede nahlodávání ozonové vrstvy. Proud kosmického záření je také zodpovědný za nepřetržitou tvorbu nestabilních izotopů, jako je třeba slavný uhlík C14. A aby toho nebylo málo, kosmické záření se také podle všeho podílí na tvorbě pozemského klimatu a způsobuje tím jednu z výrazných klimatických kontroverzí dnešní doby."

Zdroj:

http://www.osel.cz/7267-jak-kosmicke-zareni-ovlivnuje-obyvatelnost-planet.html

0/0
7.5.2016 18:54



Najdete na iDNES.cz