Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Naše atmosféra v noci záhadně září. Okem to ale neuvidíte

Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici zachytili na časosběrném videu vyzařování zemské atmosféry. Červená záře bude jedním z předmětů výzkumu nového programu NASA - mise ICON, která startuje v roce 2017. Bude zkoumat interakci mezi počasím a děním v ionosféře.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

H50a18n92a 44P21a71c70u32l72o43v16á 2786966649156

Ony ty vrchní vrstvy atmosféry září neustále, akorát že ve dne je to blbě vidět.

A pokud jedna vrstva září červeně a druhá zeleně, jak to vlastně souvisí s tím "rozbíjením molekul kyslíku a dusíku" ultrafialovým zářením? Jde tu přece o ionizaci vzduchu, který má stejné složení ve všech vrstvách. Nebo jste snad někde v odborné literatuře četl, že jedna vrstva atmosféry má velké množství kyslíku a jen málo dusíku, zatímco jiná vrstva má velké množství dusíku a jen málo kyslíku, aby bylo možné tyto dva chemické prvky jednoduše postavit za barvu záření?

Asi by to chtělo o tom záření napsat něco víc. Je to totiž velmi zajímavé téma. Obzvlášť když polární záře (o různých barvách), kde se také jedná o ionizaci vzduchu, je ve skutečnosti studené plazma. :-)

+3/0
7.5.2016 18:14
Foto

P56a17v40e60l 34K92a74s21í85k37, 86T51e43c27h25n95e96t29.72c61z

Je to zajímavé téma, ale když jsem začal s načítáním dalších informací, zjistil jsem, že bych v tom ležel dva dny. Tak jsem vydal takovýto souhrn (jde hlavně o to video) a zjišťuji, jestli to bude čtenáře zajímat.

+5/0
7.5.2016 18:36
Foto

K95a33r25e12l 90W97á48g76n88e96r 4687445499877

S tou studenou plazmou jako Aurora Polaris máte pravdu. Je to velmi zajímavé téma, a jistě se dotýká i problematiky tohoto článku pana Kasíka. Asi znáte to z Aldebaranu: "Přibližně na 70. stupni se vyskytuje tzv. aurorální ovál, který může být široký až 5°. Nejlépe je viditelný v UV záření z kosmického prostoru."

http://www.aldebaran.cz/actions/2002_aurora/aurora.html

0/0
7.5.2016 19:14
Foto

O91n15d91ř52e53j 82B75a95r16t17o33š 7294377156577

S tím chemickym složením atmosfery, to není tak, ze by ve všech vrstvách bylo stejné složení, protože se z chemického složení skládá z homosfery, kde je zastoupeni prvků približně stejné a z heterosféry, kde narůstá podíl vodíku a hélia... To bude možná vysvětlovat jinou "barvu" toho záření. Navíc některé částice z vesmíru pronikají do atmosféry hlouběji, než jiné...

0/0
7.5.2016 23:06

T47o19m59á34š 12N18o33v90á37k 5694357549969

Fotografie jsou nadherne. Stejne by mne zajimalo, jak to vsechno bylo se vznikem toho nadherneho prostoru kteremu rikame Vesmir a smyslu jeho vzniku. Pokud tedy nejaky smysl, ci duvod ma.

+2/0
7.5.2016 12:44

Z32d88e67n51ě12k 54W34o19l14f 9531750897855

Odpověď je 42.

+1/0
8.5.2016 7:34

J98i26ř17í 77K70o70c42u29r50e87k 6195204465798

To je odpověď ná základní otázku existence vesmíru. Nyní jen zjistit, jak přesně zněla otázka.

0/0
8.5.2016 16:25

J68i24ř63í 81F27r37o77l73e27c 7495814262827

To je dost zavadejici nadpis, v mistech s tmavou oblohou videt byva. Bohuzel v CR je casto problem videt poradne i Mlecnou drahu, natoz takove "speciality"...

+3/0
7.5.2016 8:11
Foto

P79a48v43e64l 82K44a26s18í16k83, 59T98e64c21h77n80e11t58.40c65z

Máte pravdu, je teoreticky možné zahlédnout i samotným okem airglow, ovšem zdaleka ne tak zřetelně a sytě barevně, jako skrze dlouhou expozici citlivého fotoaparátu. Proto píšu "neuvidíte", protože to prostě je nesrovnatelné. Je to jako říct "v televizi vám kamera ukazuje hokejové utkání tak, jak jej poslední řady neuvidíte". Samozřejmě, že i z poslední řady na stadionu vidíte utkání, ale prostě jinak.

+5/0
7.5.2016 10:00
Foto

K73a64r94e49l 70W57á61g18n35e97r 4677955539877

Řekl bych, že s tou ionizací je to trochu jinak.

Atmosféra naší planety je vždy alespoň částečně ionizo­vána účinkem kosmického záření a radioaktivity zemské kůry. Přičemž kosmické paprsky jsou zdrojem ionizují­cího zá­ření, které do­padá na celý povrch Země, a tak k ionizaci atmosféry pochopi­telně dochází neje­nom ve dne, ale i v noci. Tedy hlavní příčinou ionizace atmosféry je působení kosmického záření, o čemž svědčí růst elektrické vodivosti vzduchu s výškou. Část kosmického záření sice pochází ze Slunce, avšak částice s nejvyšší energií vyletují z mezihvězdného a mezigalaktického prostoru.

0/0
7.5.2016 17:42
Foto

P62a80v17e32l 35K75a30s70í61k40, 14T82e61c26h10n92e26t89.50c60z

Máte k tomu nějaký podklad? Já narazil zatím jen na vysvětlení počítající primárně se slunečním zářením, nic o tom, že by sluneční záření bylo méně důležité, než mezihvězdný a mezigalaktický prostor.

0/0
7.5.2016 18:38
Foto

K18a24r53e92l 93W35á81g18n82e18r 4257625549767

"Kosmické záření ionizuje atmosférický dusík a kyslík, což mimo jiné vede nahlodávání ozonové vrstvy. Proud kosmického záření je také zodpovědný za nepřetržitou tvorbu nestabilních izotopů, jako je třeba slavný uhlík C14. A aby toho nebylo málo, kosmické záření se také podle všeho podílí na tvorbě pozemského klimatu a způsobuje tím jednu z výrazných klimatických kontroverzí dnešní doby."

Zdroj:

http://www.osel.cz/7267-jak-kosmicke-zareni-ovlivnuje-obyvatelnost-planet.html

0/0
7.5.2016 18:54







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.