Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Naše atmosféra v noci záhadně září. Okem to ale neuvidíte

Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici zachytili na časosběrném videu vyzařování zemské atmosféry. Červená záře bude jedním z předmětů výzkumu nového programu NASA - mise ICON, která startuje v roce 2017. Bude zkoumat interakci mezi počasím a děním v ionosféře.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

H16a44n14a 34P51a14c14u25l93o87v10á 2576736309406

Ony ty vrchní vrstvy atmosféry září neustále, akorát že ve dne je to blbě vidět.

A pokud jedna vrstva září červeně a druhá zeleně, jak to vlastně souvisí s tím "rozbíjením molekul kyslíku a dusíku" ultrafialovým zářením? Jde tu přece o ionizaci vzduchu, který má stejné složení ve všech vrstvách. Nebo jste snad někde v odborné literatuře četl, že jedna vrstva atmosféry má velké množství kyslíku a jen málo dusíku, zatímco jiná vrstva má velké množství dusíku a jen málo kyslíku, aby bylo možné tyto dva chemické prvky jednoduše postavit za barvu záření?

Asi by to chtělo o tom záření napsat něco víc. Je to totiž velmi zajímavé téma. Obzvlášť když polární záře (o různých barvách), kde se také jedná o ionizaci vzduchu, je ve skutečnosti studené plazma. :-)

+3/0
7.5.2016 18:14
Foto

P12a88v44e11l 76K47a90s94í69k89, 23T57e14c22h84n61e60t38.28c57z

Je to zajímavé téma, ale když jsem začal s načítáním dalších informací, zjistil jsem, že bych v tom ležel dva dny. Tak jsem vydal takovýto souhrn (jde hlavně o to video) a zjišťuji, jestli to bude čtenáře zajímat.

+5/0
7.5.2016 18:36
Foto

K64a32r46e46l 21W97á63g66n80e19r 4327205459197

S tou studenou plazmou jako Aurora Polaris máte pravdu. Je to velmi zajímavé téma, a jistě se dotýká i problematiky tohoto článku pana Kasíka. Asi znáte to z Aldebaranu: "Přibližně na 70. stupni se vyskytuje tzv. aurorální ovál, který může být široký až 5°. Nejlépe je viditelný v UV záření z kosmického prostoru."

http://www.aldebaran.cz/actions/2002_aurora/aurora.html

0/0
7.5.2016 19:14
Foto

O77n82d33ř24e60j 66B13a21r93t22o85š 7934137686167

S tím chemickym složením atmosfery, to není tak, ze by ve všech vrstvách bylo stejné složení, protože se z chemického složení skládá z homosfery, kde je zastoupeni prvků približně stejné a z heterosféry, kde narůstá podíl vodíku a hélia... To bude možná vysvětlovat jinou "barvu" toho záření. Navíc některé částice z vesmíru pronikají do atmosféry hlouběji, než jiné...

0/0
7.5.2016 23:06

T43o25m88á11š 19N64o96v61á57k 5544697139659

Fotografie jsou nadherne. Stejne by mne zajimalo, jak to vsechno bylo se vznikem toho nadherneho prostoru kteremu rikame Vesmir a smyslu jeho vzniku. Pokud tedy nejaky smysl, ci duvod ma.

+2/0
7.5.2016 12:44

Z73d43e30n54ě68k 67W90o38l90f 9351820767335

Odpověď je 42.

+1/0
8.5.2016 7:34

J44i16ř89í 32K41o45c60u47r37e59k 6895504885348

To je odpověď ná základní otázku existence vesmíru. Nyní jen zjistit, jak přesně zněla otázka.

0/0
8.5.2016 16:25

J79i31ř74í 68F89r63o47l47e59c 7915404342447

To je dost zavadejici nadpis, v mistech s tmavou oblohou videt byva. Bohuzel v CR je casto problem videt poradne i Mlecnou drahu, natoz takove "speciality"...

+3/0
7.5.2016 8:11
Foto

P76a76v51e88l 16K34a84s29í90k71, 34T22e34c52h27n45e83t39.14c79z

Máte pravdu, je teoreticky možné zahlédnout i samotným okem airglow, ovšem zdaleka ne tak zřetelně a sytě barevně, jako skrze dlouhou expozici citlivého fotoaparátu. Proto píšu "neuvidíte", protože to prostě je nesrovnatelné. Je to jako říct "v televizi vám kamera ukazuje hokejové utkání tak, jak jej poslední řady neuvidíte". Samozřejmě, že i z poslední řady na stadionu vidíte utkání, ale prostě jinak.

+5/0
7.5.2016 10:00
Foto

K43a20r17e25l 65W91á23g85n96e55r 4977915179107

Řekl bych, že s tou ionizací je to trochu jinak.

Atmosféra naší planety je vždy alespoň částečně ionizo­vána účinkem kosmického záření a radioaktivity zemské kůry. Přičemž kosmické paprsky jsou zdrojem ionizují­cího zá­ření, které do­padá na celý povrch Země, a tak k ionizaci atmosféry pochopi­telně dochází neje­nom ve dne, ale i v noci. Tedy hlavní příčinou ionizace atmosféry je působení kosmického záření, o čemž svědčí růst elektrické vodivosti vzduchu s výškou. Část kosmického záření sice pochází ze Slunce, avšak částice s nejvyšší energií vyletují z mezihvězdného a mezigalaktického prostoru.

0/0
7.5.2016 17:42
Foto

P82a70v85e70l 83K26a13s14í88k59, 50T56e64c21h29n11e75t61.36c53z

Máte k tomu nějaký podklad? Já narazil zatím jen na vysvětlení počítající primárně se slunečním zářením, nic o tom, že by sluneční záření bylo méně důležité, než mezihvězdný a mezigalaktický prostor.

0/0
7.5.2016 18:38
Foto

K10a66r68e36l 32W23á21g98n32e45r 4727425149347

"Kosmické záření ionizuje atmosférický dusík a kyslík, což mimo jiné vede nahlodávání ozonové vrstvy. Proud kosmického záření je také zodpovědný za nepřetržitou tvorbu nestabilních izotopů, jako je třeba slavný uhlík C14. A aby toho nebylo málo, kosmické záření se také podle všeho podílí na tvorbě pozemského klimatu a způsobuje tím jednu z výrazných klimatických kontroverzí dnešní doby."

Zdroj:

http://www.osel.cz/7267-jak-kosmicke-zareni-ovlivnuje-obyvatelnost-planet.html

0/0
7.5.2016 18:54







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.