Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Vesmírné sondy bude pohánět „parní stroj“, tvrdí novátorská firma

Vynález parního stroje odstartoval v 18. století průmyslovou revoluci a 19. století je díky tomu nazýváno „stoletím páry“. Teď by mohl jeho nástupce posunout lidstvo mnohem dál, směrem ke vzdáleným hvězdám. Společnost Deep Space Industries totiž představila projekt malého vesmírného plavidla.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

O72n39d83ř78e43j 64F35r93a88n64t93í13k 9562656126655

To je naprostá bomba - "parní stroj" ve vesmíru - Verne z toho musí mít radost

0/0
25.5.2016 19:58

L58a51d83i93s81l31a62v 16Ž48e66n23í52š30e59k 6956114928288

.... a noha parou cválá... Už je to tady !

0/0
23.5.2016 10:06

R85o80m12a58n 63S18t91r38a41j82t 8356238595824

Pokud do té vody přidají dost Fridexu, tak proč ne.

+1/0
21.5.2016 8:09

R36a17d12e53k 73T87r24n 1516768768400

Pro dobývání vzdálených planet je jedinnou schůdnou cestou WARP pohon....jinak je neosídlíme ani za těch 1000 let ;-D

0/0
21.5.2016 2:51

K76a51r82e72l 39U67r91b20a37n 2784304621109

Teoretičtí fyzici už mají spočtenou energii potřebnou na ohýbání časoprostoru před a za lodí tak, aby to fungovalo.

0/0
24.5.2016 13:32

J86a74k11u53b 88M79a80t35o16u39š 3265232572523

Přejde mi celkem omezený používat jako pohonný medium jen vodu jakýkoliv materiál, který se vypaří při nižší teplotě než je bezpečná teplota práce motoru.

Navíc na tento pohon se dokonale hodí jaderný reaktor.

+3/−1
20.5.2016 19:15

V36l14a13s44t14i34m28i86l 65H19n64í12k 6246422131317

„Co chcete říci, mistře, ... zdá se mi, že jste na své cestě za výrazem došel až k stupni nesrozumitelnosti téměř zajímavé.“

+9/0
20.5.2016 19:57

J14a16r53o11s65l97a86v 70P61l96a95c14h69e22t65k59a 7806256656159

uff... nejsem sam ;-D

+1/0
20.5.2016 20:01
Foto

J33i44ř25í 37D81v10o19ř90á88k 5855649470318

Na žáka první třídy základní školy zajímavá úvaha .

0/0
20.5.2016 20:23

L83u34b20o68m55í85r 38V27r42t82a17l 6380237261531

Nukleárním reaktorem budete ohřívat vodu na páru. Tu páru ženete do "parního stroje". Navrhují trysky raketového motoru pohánět touto párou. Takže otázka zní kde a jak vyrobit dost vody (nebo čehokoliv jiného co lze zplynovat a tryskami motorů posílat do vesmíru) a pak na principu předání energie, kdy tryska při úniku plynné látky předává energii unikajícího plynu sondě tu sondu pohánět.

Nedělá se to rovnou formou úniku radiace z reaktoru tryskou ven z toho důvodu, že k tomu, aby se usměrnil tok unikajících částic z nukleární reakce do jednoho směru, tak to dnes umíme pouze pomocí silných elektromagnetů a ty by žraly víc, než kolik by reaktor vyvinul energie (asi ani neodymyové elektromagnety by nestačily), proto se zdý být lepší použít reaktor jen jako zdroj tepla a tím zplynovávat jakoukoliv látku a její formou to pak hnát. A vodu zvolili jak píšou proto, protože led je na kometách. A ty komety oni hodlají využít jako jakési benzínky po cestě.

+1/0
20.5.2016 21:08

J53a14k30u98b 76M96a97t69o89u26š 3295652882943

JJ tak jsem to myslel. Jen sehnat vodu z komet není zas tak jednoduchý. Komety se objevují dost nepravidelně mají tendenci se při přechodu kolem slunce rozpadat. A z těchto a dalších důvodů nemůžete na kometách zřídit stabilní těžbu. Proto by bylo lepší zaměřit se na dostupnější materiál.

0/0
20.5.2016 22:00

J80a74k41u57b 81H84e86g55e90n35b38a36r87t 9905614179984

Nejvíce vody relativně blízko k Zemi seženete na Ceres. Jsem si jist, že se pátrá i po energeticky dostupnějších zdrojích (i když tam zase může být složitější se k té vodě dostat, protože uvnitř Ceres je té vody opravdu, ale opravdu hodně...

0/0
21.5.2016 11:56

J68a82k64u47b 84H64e64g70e34n85b64a29r52t 9365304499324

"Navíc na tento pohon se dokonale hodí jaderný reaktor."

Právě naopak, řekl bych. Jaderný reaktor jako zdroj tepla má omezenou provozní teplotu danou konstrukcí aktivní zóny, a reaktory s vysokou teplotou aktivní zóny jsou docela problém. Existující jaderné motory měly problémy s životností (max. hodiny) i ztrátou paliva za provozu. Jejich skutečnou konkurenční výhodou byla možnost i přes nízkou provozní teplotu dosáhnout vysokého specifického impulsu (Isp až 8-9 kNs/kg) díky využití lehkého vodíku jako pracovního média.

Voda to ale poněkud kazí kvůli své molekulární hmotnosti. To už je lepší tu páru generovat obyčejným kyslíkovodíkovým motorem (které jsou dokonce ještě efektivnější, protože spalují s přebytkem paliva a vypouštějí směs páry a vodíku). To už by bylo efektivnější třeba průběžně ji rozkládat elektrolyticky a periodicky spalovat v detonačním motoru (Isp až 5 kNs/kg u optimálních poměrů, řekněme kolem 4,5 kNs/kg stechiometricky). Parní jaderná raketa by byla hodně neefektivní (odhadem kolem 1,5-2 kNs/kg?).

Naproti tomu třeba solární koncentrátor (v podstatě velké, lehké zrcadlo) zamířený na inertní výměník tepla (vyrobený z žáruvzdorných materiálů) tato omezení nemá. A i prototyp bude mnohem snadnější vyvinout, protože stavět zmenšené modely reaktorů je docela problém, natožpak je testovat na zemi. Pak už je otázka, jestli chcete větší Isp a nižší tah (pak použijete elektrolýzu a detonační motor) nebo nižší Isp a větší tah (pak použijete solární tepelný motor s koncentrátorem).

V článku navrhovaný elektrický ohřev vody je asi ta nejméně efektivní varianta, protože trpíte současně omezeními fotovoltaických článků (které koncentrátory nemají, soustřeďují několikanásobek energie ze stejné plochy) a omezeními provozní teploty (kterou nemá chemický motor, byť třeba s palivem průběžně doplňovaným elektrolýzou). Má ale samozřejmě výhodu v jednoduchosti a absenci velkého počtu mechanických komponent, proto je asi lákavý jako prototyp.

0/0
21.5.2016 11:47

J61a17k74u80b 40M41a65t97o22u94š 3705492192173

Uznávám že nemám příliš znalostí o Jaderném reaktoru. Ale reaktory na ponorkách fungují roky a to se musí vyrovnat s uzavřeným oběhem. Zatímco ve vesmíru by veškeré teplo pobrala přeměna vody na páru, která by pak vytryskla do vesmíru.

0/0
21.5.2016 23:55

J18a82k27u60b 81H33e56g95e19n76b85a57r98t 9315354489974

Ovšem jaderné reaktory na ponorkách nepracují s extrémními teplotními rozdíly (přes dva tisíce stupňů - normální reaktor dlouhodobě pracuje za stabilní teploty takřka v celé aktivní zóně, možná s diferenciálem tak třiceti stupňů), a také mají mnohem nižší výkon (skoro o dva řády nižší než motory, které se zkoušely - ty měly přes 1 GW, a přitom vážily jen asi dvacet-třicet tun). Obojí poněkud komplikuje technickou realizaci.

+1/0
22.5.2016 17:07

L17u86b64o39m53í41r 28V37r51t98a48l 6720697921301

Fungoval by klasický parní stroj uzavřený v kovovém tělese, kde by se zachytávala vyšlá pára a ta se srážela zpět na vodu v externím výměníku, kde by se využívala část chladu z okolního vesmíru? Mám na mysli jestli by chodil principiálně takový motor, kde by z trysek pára neunikala do okolního vesmíru ale do kompenzační nádoby.

0/0
20.5.2016 18:37

J24a78r56o45s34l75a48v 26P74l64a97c97h93e81t41k44a 7716726956629

Ano. Ale nedalo by se to samozrejme pouzit k pohonu. Akorat vesmir je vicemene prazdny, takze tam neni ani zadny "chlad" a tepelna vymena probiha jen zarenim.

+5/0
20.5.2016 18:52
Foto

J62i53ř76í 63D51v98o32ř39á34k 5175339490828

Newton by asi nesouhlasil .Principiálně to připomíná dětské autíčko , na kterém jsou dva magnety stejnýmy póly proti sobě, nebo námořníky , kteří foukají do plachet . P.S. Perpetum mobile nedokážeš patentovat .

+1/0
20.5.2016 19:36

L65u42b29o74m88í23r 32V68r70t89a73l 6550437331541

Jo, to máte pravdu. Energie vyvinutá tryskou by skončila v kompenzační nádobě, tah trysky by šel opačným směrem než tah kompenzační nádoby a výsledek by byl nula. Prostě motor by jel a sonda stála. Jediný efekt by bylo pnutí konstrukce mezi tryskou motoru a kompenzační nádobou.

0/0
20.5.2016 21:10

J19a63k76u98b 72H40e67g70e11n92b93a35r52t 9185904669414

Nejde ani tak primárně o energii, očividným prvním problémem je zachování hybnosti v uzavřené soustavě. Sice byste nakonec získal nějaký tah, protože by se vaše plavidlo zahřálo, začalo by více tepelně vyzařovat, a pokud by vyzařovalo asymetricky, měl byste (velmi neefektivní) fotonovou raketu. Ale to jste asi na mysli neměl. ;)

+1/0
21.5.2016 12:20

T58o24m37á49š 22Z68e81m58á73n93e90k 5630138186186

Daleko efektivnější je v tomto případě použití rtuti jako média. Celé to vychází daleko menší a těch 360°C, což je teplota kondenzace rtuťových par jde daleko lépe ochladit, když lze použít k chlazení pouze vyzařování. Jako pohon generátoru např. pro iontový motor by to fungovalo. Náklady na uvedení do praxe ale budou obrovské.

0/0
20.5.2016 20:44
Foto

J74i76ř30í 69D40v33o75ř52á96k 5715279800948

Nějaký paralelní vesmír ?

0/0
20.5.2016 20:59

L86u78b59o78m32í42r 96V28r94t15a96l 6930937491971

Nojo, ale rtuť se na kometách nevyskytuje. Ten návrh o který tu jde je o reálné možnosti průzkumu vesmíru. Když víme, že voda (led) je na každé kometě, tak se poletí od komety ke kometě, tam se dotankuje a frčí se dál. Ale teď jen z té vody dostat maximum...

+1/0
20.5.2016 21:18

T45o76m16á97š 84Z85e60m75á87n31e35k 5170818716406

Moje chyba, nevysvětlil jsem ideu zcela, uzavřený systém s jaderným reaktorem a rtuťovou turbínou generuje elektrickou energii, voda slouží coby zdroj pro iontový motor.

0/0
22.5.2016 20:12
Foto

J76i93ř87í 86D70v93o43ř21á40k 5705209880788

Pokud si dobře pamatuji ( jsem líný to hledat ) , tak z jednoho litru , kila, vody vznikne asi 1 700 litrů páry . To nedokáže ani střelný prach .P.S. Kdo má doma papiňák má prakticky bombu . Kdo má doma el. bojler má solidní bombu .

+1/0
20.5.2016 16:58

D70a33n74i46e83l 76Ř16e30h64á29č95e18k 5367133711567

Já mám doma pět papiňáků a dva bojlery. Patřím tedy mezi bombové velmoci? ;-D

0/0
21.5.2016 8:43
Foto

J95i34ř25í 55D64v38o12ř16á16k 5775149120648

Tak tento typ parního stroje byl vynalezen v prvním století . Hérón Alexandrijský . Ten byl reaktivní . ( Ten stroj , ne vynálezce .)

0/0
20.5.2016 16:29

J74a36k73u95b 81M14a64t56o88u33š 3145642202213

Třeba byl reaktivní i vynálezce a proto se vynález neujal.

0/0
20.5.2016 22:32

A74l90e78š 44K90o70č64í 5448457940426

My máme praní stroj, úžasné síly zdroj.....:-)

+2/0
20.5.2016 15:08

P23e42t30r 67M39i15c72h13a65l 2890914321212

Tady někdo zjevně četl Clarka.

0/0
20.5.2016 14:48

M53a97r17e10k 16Š11i21m90o53n 2264367258378

Spíš má podle mě větší šanci Strilngův motor. jako generátor.

0/0
20.5.2016 14:20

J43a22r40o10s40l89a78v 62P67l71a43c88h59e27t40k61a 7546316816689

Tady jde ale o reaktivni pohon. Parni stroj a stirlinguv motor s tim nemaji nic spolecneho.

+5/0
20.5.2016 14:28

M66a90r92e63k 63Š37i44m83o51n 2684257938518

To máte pravdu, je to úplně jiná část rakety. Ale přesto si myslim, že stirlingův motor bude nasazen spíš než reaktivní pára.

0/0
27.5.2016 22:38
Foto

V11o71j59t71e65c58h 11B52a57r84t36a72k 6214563823790

Doufám v uplatnění našich odborníku. Mohly by jsme třeba pro tu sondu navrhovat tendr na uhlí :-D :-D

Teď vážně ten titulek je teda hodně bulvární technete. Takhle by jsme mohly vesele tvrdit že můj počítač jeden a parní stroj (neboť žere elektřinu kterou vyrábí jaderné a uhelné elektrárny což jsou vlastně takové jiné parní stroje) Vlastně celý svět pořád jede na páru a pokud ano už vím co chci navrhovat tohle je ideální strojařina :-D

+2/0
20.5.2016 12:29

A38n98t94o53n56í70n 52H29o76l45í13k 8557933214970

Tvuj pocitac neni parni stroj, protoze se v nem nikde nevyskytuje para, na rozdil od sondy.

+1/0
20.5.2016 13:23

J55a49r46o57s55l79a88v 88P71l79a25c18h15e65t90k52a 7796616136229

Kazdopadne parni stroj je uplne neco jineho. Tohle je v podstate "klasicky" elektricky pohon, akorat se misto napriklad xenonu pouzije voda. A co jsem pochopil, tak se tam pracuje s plasmou.

0/0
20.5.2016 13:44

J69a30k49u94b 40V29i40k94t29o55r55a 8583469853791

Tento typ pohonu má opravdu blíže k parnímu stroji. Všechny tři typy pohonů fungují dle zákona akce a reakce. Parní stroj však využívá velkého objemu páry, kdežto xenonový pohon funguje díky urychlení pracovního plynu (plasmy) pomocí magnetického pole.

+2/0
20.5.2016 18:35

J33o74s97e36f 98Š49o20l32t72e41s 8614468620843

Můj ale ano, mám vodní chlazení a když to rozjedu na plné kule...

0/0
20.5.2016 18:29

T92o32m92á90š 97H38a35t98a50n 3279363499920

Možná poslední šance pro OKD, až vyřeší jak za sondu připojí uhlák, půjde uhlí na dračku.

0/0
20.5.2016 12:14

L68u26b34o66m71í28r 85V67r76t80a34l 6140727581961

A kyslík potřebný k hoření uhlí, tak to se vyřeší natažením hadice o země ;-)

+3/0
20.5.2016 18:39

J75a63r77o81s76l19a36v 32P61l67a48c56h54e33t33k80a 7106596556509

No a jake to ma ISP?

0/0
20.5.2016 9:54

J16a48r74o89s28l76a27v 25P51l68a86c34h79e37t33k86a 7486536726839

Tak jsem si nasel... 200 sekund. Cekal jsem o dost min. https://deepspaceindustries.com/wp-content/uploads/2016/04/Comet1-DSI-Water-Thruster.pdf

0/0
20.5.2016 10:05

M42i93r71e97k 32G70a41j43e53r 5101336539260

Pro ostatni by to chtelo i vysvetleni, co to ISP je. Alespon neco jako tady:

https://www.grc.nasa.gov/www/k-12/airplane/specimp.html

0/0
20.5.2016 17:05

A17n90t36o87n87í63n 10H90o20l80í92k 8807233764270

Od vynalezu penez jsou slova diku zbytecna .. a od vynalezu googlu, jsou zbytecna vysvetleni.

0/0
21.5.2016 3:21

J10a46k42u55b 85H71e18g21e76n75b66a56r44t 9835714509454

Což by (optimálně s využitím slunečního záření jako "lehkého" zdroje tepla) z toho možná dělalo ideální způsob, jak na orbitu Země nebo do cislunárního prostoru vůbec dopravovat velké objemy vody třeba z Cerery.

0/0
23.5.2016 8:52

P42a18v71e45l 95F97o60l89t72á91n 4310232784

být topič vesmírné sondy nemusí být špatné

ale mým snem je být topičem v letním kině nebo svačinářem v hladomorně

+7/0
20.5.2016 9:10

J27a19n 92B24i43r17e67š 8763676537982

R^

0/0
20.5.2016 21:52

Z79d58e22n30o 16K64o17t48y39z56a 8479155156802

Vždycky jsem chtěl být topič na vesmírné lodi :-)

+10/0
20.5.2016 8:55

T13o47m81á65š 23H79a85t97a97n 3579573629300

Já nástěnkář.

+4/0
20.5.2016 12:15

M49a64r82t67i74n 63N71e65r46m85u39t 9827187848829

Já zase truhlář. Ale měl jsem vždycky strach, že se srazíme s vrátnicí z Černobylu

+2/0
21.5.2016 12:10







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.