Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Vesmírné sondy bude pohánět „parní stroj“, tvrdí novátorská firma

Vynález parního stroje odstartoval v 18. století průmyslovou revoluci a 19. století je díky tomu nazýváno „stoletím páry“. Teď by mohl jeho nástupce posunout lidstvo mnohem dál, směrem ke vzdáleným hvězdám. Společnost Deep Space Industries totiž představila projekt malého vesmírného plavidla.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

O63n18d26ř69e31j 60F83r23a52n62t21í73k 9452426776205

To je naprostá bomba - "parní stroj" ve vesmíru - Verne z toho musí mít radost

0/0
25.5.2016 19:58

L32a14d63i54s79l98a91v 56Ž90e86n10í41š60e27k 6346494208848

.... a noha parou cválá... Už je to tady !

0/0
23.5.2016 10:06

R81o68m27a68n 45S45t44r83a93j46t 8106388255574

Pokud do té vody přidají dost Fridexu, tak proč ne.

+1/0
21.5.2016 8:09

R69a38d57e69k 20T53r74n 1526328438110

Pro dobývání vzdálených planet je jedinnou schůdnou cestou WARP pohon....jinak je neosídlíme ani za těch 1000 let ;-D

0/0
21.5.2016 2:51

K13a91r48e77l 17U77r27b36a44n 2134614621629

Teoretičtí fyzici už mají spočtenou energii potřebnou na ohýbání časoprostoru před a za lodí tak, aby to fungovalo.

0/0
24.5.2016 13:32

J74a16k84u68b 55M26a14t68o52u98š 3385682772563

Přejde mi celkem omezený používat jako pohonný medium jen vodu jakýkoliv materiál, který se vypaří při nižší teplotě než je bezpečná teplota práce motoru.

Navíc na tento pohon se dokonale hodí jaderný reaktor.

+3/−1
20.5.2016 19:15

V42l42a67s55t33i23m16i82l 81H68n77í18k 6766542221217

„Co chcete říci, mistře, ... zdá se mi, že jste na své cestě za výrazem došel až k stupni nesrozumitelnosti téměř zajímavé.“

+9/0
20.5.2016 19:57

J88a26r38o29s10l41a96v 42P19l63a87c76h88e84t64k94a 7486986196589

uff... nejsem sam ;-D

+1/0
20.5.2016 20:01
Foto

J89i90ř50í 72D45v46o85ř83á36k 5575829930148

Na žáka první třídy základní školy zajímavá úvaha .

0/0
20.5.2016 20:23

L63u32b48o82m23í60r 92V42r57t95a42l 6320657191461

Nukleárním reaktorem budete ohřívat vodu na páru. Tu páru ženete do "parního stroje". Navrhují trysky raketového motoru pohánět touto párou. Takže otázka zní kde a jak vyrobit dost vody (nebo čehokoliv jiného co lze zplynovat a tryskami motorů posílat do vesmíru) a pak na principu předání energie, kdy tryska při úniku plynné látky předává energii unikajícího plynu sondě tu sondu pohánět.

Nedělá se to rovnou formou úniku radiace z reaktoru tryskou ven z toho důvodu, že k tomu, aby se usměrnil tok unikajících částic z nukleární reakce do jednoho směru, tak to dnes umíme pouze pomocí silných elektromagnetů a ty by žraly víc, než kolik by reaktor vyvinul energie (asi ani neodymyové elektromagnety by nestačily), proto se zdý být lepší použít reaktor jen jako zdroj tepla a tím zplynovávat jakoukoliv látku a její formou to pak hnát. A vodu zvolili jak píšou proto, protože led je na kometách. A ty komety oni hodlají využít jako jakési benzínky po cestě.

+1/0
20.5.2016 21:08

J32a90k33u50b 95M38a27t84o61u16š 3795262282463

JJ tak jsem to myslel. Jen sehnat vodu z komet není zas tak jednoduchý. Komety se objevují dost nepravidelně mají tendenci se při přechodu kolem slunce rozpadat. A z těchto a dalších důvodů nemůžete na kometách zřídit stabilní těžbu. Proto by bylo lepší zaměřit se na dostupnější materiál.

0/0
20.5.2016 22:00

J48a76k16u91b 43H66e29g55e58n26b18a84r18t 9925624339864

Nejvíce vody relativně blízko k Zemi seženete na Ceres. Jsem si jist, že se pátrá i po energeticky dostupnějších zdrojích (i když tam zase může být složitější se k té vodě dostat, protože uvnitř Ceres je té vody opravdu, ale opravdu hodně...

0/0
21.5.2016 11:56

J83a40k16u66b 18H21e44g27e97n71b87a81r63t 9675114769344

"Navíc na tento pohon se dokonale hodí jaderný reaktor."

Právě naopak, řekl bych. Jaderný reaktor jako zdroj tepla má omezenou provozní teplotu danou konstrukcí aktivní zóny, a reaktory s vysokou teplotou aktivní zóny jsou docela problém. Existující jaderné motory měly problémy s životností (max. hodiny) i ztrátou paliva za provozu. Jejich skutečnou konkurenční výhodou byla možnost i přes nízkou provozní teplotu dosáhnout vysokého specifického impulsu (Isp až 8-9 kNs/kg) díky využití lehkého vodíku jako pracovního média.

Voda to ale poněkud kazí kvůli své molekulární hmotnosti. To už je lepší tu páru generovat obyčejným kyslíkovodíkovým motorem (které jsou dokonce ještě efektivnější, protože spalují s přebytkem paliva a vypouštějí směs páry a vodíku). To už by bylo efektivnější třeba průběžně ji rozkládat elektrolyticky a periodicky spalovat v detonačním motoru (Isp až 5 kNs/kg u optimálních poměrů, řekněme kolem 4,5 kNs/kg stechiometricky). Parní jaderná raketa by byla hodně neefektivní (odhadem kolem 1,5-2 kNs/kg?).

Naproti tomu třeba solární koncentrátor (v podstatě velké, lehké zrcadlo) zamířený na inertní výměník tepla (vyrobený z žáruvzdorných materiálů) tato omezení nemá. A i prototyp bude mnohem snadnější vyvinout, protože stavět zmenšené modely reaktorů je docela problém, natožpak je testovat na zemi. Pak už je otázka, jestli chcete větší Isp a nižší tah (pak použijete elektrolýzu a detonační motor) nebo nižší Isp a větší tah (pak použijete solární tepelný motor s koncentrátorem).

V článku navrhovaný elektrický ohřev vody je asi ta nejméně efektivní varianta, protože trpíte současně omezeními fotovoltaických článků (které koncentrátory nemají, soustřeďují několikanásobek energie ze stejné plochy) a omezeními provozní teploty (kterou nemá chemický motor, byť třeba s palivem průběžně doplňovaným elektrolýzou). Má ale samozřejmě výhodu v jednoduchosti a absenci velkého počtu mechanických komponent, proto je asi lákavý jako prototyp.

0/0
21.5.2016 11:47

J72a86k48u68b 41M31a62t90o84u66š 3425842932103

Uznávám že nemám příliš znalostí o Jaderném reaktoru. Ale reaktory na ponorkách fungují roky a to se musí vyrovnat s uzavřeným oběhem. Zatímco ve vesmíru by veškeré teplo pobrala přeměna vody na páru, která by pak vytryskla do vesmíru.

0/0
21.5.2016 23:55

J86a89k27u96b 62H60e44g70e51n42b14a94r96t 9865334959344

Ovšem jaderné reaktory na ponorkách nepracují s extrémními teplotními rozdíly (přes dva tisíce stupňů - normální reaktor dlouhodobě pracuje za stabilní teploty takřka v celé aktivní zóně, možná s diferenciálem tak třiceti stupňů), a také mají mnohem nižší výkon (skoro o dva řády nižší než motory, které se zkoušely - ty měly přes 1 GW, a přitom vážily jen asi dvacet-třicet tun). Obojí poněkud komplikuje technickou realizaci.

+1/0
22.5.2016 17:07

L33u28b75o18m68í33r 10V92r22t19a14l 6560757721741

Fungoval by klasický parní stroj uzavřený v kovovém tělese, kde by se zachytávala vyšlá pára a ta se srážela zpět na vodu v externím výměníku, kde by se využívala část chladu z okolního vesmíru? Mám na mysli jestli by chodil principiálně takový motor, kde by z trysek pára neunikala do okolního vesmíru ale do kompenzační nádoby.

0/0
20.5.2016 18:37

J64a66r92o84s75l43a14v 52P11l54a21c40h10e18t31k68a 7776756616849

Ano. Ale nedalo by se to samozrejme pouzit k pohonu. Akorat vesmir je vicemene prazdny, takze tam neni ani zadny "chlad" a tepelna vymena probiha jen zarenim.

+5/0
20.5.2016 18:52
Foto

J18i30ř34í 31D32v34o22ř85á26k 5395289500878

Newton by asi nesouhlasil .Principiálně to připomíná dětské autíčko , na kterém jsou dva magnety stejnýmy póly proti sobě, nebo námořníky , kteří foukají do plachet . P.S. Perpetum mobile nedokážeš patentovat .

+1/0
20.5.2016 19:36

L92u63b96o78m12í37r 55V57r65t90a10l 6470977771701

Jo, to máte pravdu. Energie vyvinutá tryskou by skončila v kompenzační nádobě, tah trysky by šel opačným směrem než tah kompenzační nádoby a výsledek by byl nula. Prostě motor by jel a sonda stála. Jediný efekt by bylo pnutí konstrukce mezi tryskou motoru a kompenzační nádobou.

0/0
20.5.2016 21:10

J87a95k27u39b 46H53e33g75e73n38b87a96r41t 9765954539874

Nejde ani tak primárně o energii, očividným prvním problémem je zachování hybnosti v uzavřené soustavě. Sice byste nakonec získal nějaký tah, protože by se vaše plavidlo zahřálo, začalo by více tepelně vyzařovat, a pokud by vyzařovalo asymetricky, měl byste (velmi neefektivní) fotonovou raketu. Ale to jste asi na mysli neměl. ;)

+1/0
21.5.2016 12:20

T30o40m61á20š 52Z96e89m78á44n54e71k 5760118546576

Daleko efektivnější je v tomto případě použití rtuti jako média. Celé to vychází daleko menší a těch 360°C, což je teplota kondenzace rtuťových par jde daleko lépe ochladit, když lze použít k chlazení pouze vyzařování. Jako pohon generátoru např. pro iontový motor by to fungovalo. Náklady na uvedení do praxe ale budou obrovské.

0/0
20.5.2016 20:44
Foto

J95i33ř88í 84D62v32o96ř98á72k 5335449670588

Nějaký paralelní vesmír ?

0/0
20.5.2016 20:59

L39u65b77o30m45í37r 70V96r33t22a91l 6720377541831

Nojo, ale rtuť se na kometách nevyskytuje. Ten návrh o který tu jde je o reálné možnosti průzkumu vesmíru. Když víme, že voda (led) je na každé kometě, tak se poletí od komety ke kometě, tam se dotankuje a frčí se dál. Ale teď jen z té vody dostat maximum...

+1/0
20.5.2016 21:18

T30o36m76á10š 14Z53e38m81á47n40e74k 5660838126906

Moje chyba, nevysvětlil jsem ideu zcela, uzavřený systém s jaderným reaktorem a rtuťovou turbínou generuje elektrickou energii, voda slouží coby zdroj pro iontový motor.

0/0
22.5.2016 20:12
Foto

J23i28ř84í 97D15v16o10ř87á55k 5745779560908

Pokud si dobře pamatuji ( jsem líný to hledat ) , tak z jednoho litru , kila, vody vznikne asi 1 700 litrů páry . To nedokáže ani střelný prach .P.S. Kdo má doma papiňák má prakticky bombu . Kdo má doma el. bojler má solidní bombu .

+1/0
20.5.2016 16:58

D79a59n12i24e91l 32Ř42e87h30á52č54e40k 5537663721247

Já mám doma pět papiňáků a dva bojlery. Patřím tedy mezi bombové velmoci? ;-D

0/0
21.5.2016 8:43
Foto

J44i49ř24í 31D54v64o10ř91á76k 5525689380138

Tak tento typ parního stroje byl vynalezen v prvním století . Hérón Alexandrijský . Ten byl reaktivní . ( Ten stroj , ne vynálezce .)

0/0
20.5.2016 16:29

J43a22k82u10b 82M51a92t72o11u52š 3495622762903

Třeba byl reaktivní i vynálezce a proto se vynález neujal.

0/0
20.5.2016 22:32

A73l30e96š 22K38o57č28í 5268707440446

My máme praní stroj, úžasné síly zdroj.....:-)

+2/0
20.5.2016 15:08

P17e78t76r 59M31i28c30h88a48l 2670754631652

Tady někdo zjevně četl Clarka.

0/0
20.5.2016 14:48

M33a69r59e84k 86Š30i96m60o20n 2294927238108

Spíš má podle mě větší šanci Strilngův motor. jako generátor.

0/0
20.5.2016 14:20

J91a46r20o82s53l73a25v 34P29l85a68c13h51e67t61k41a 7786406636109

Tady jde ale o reaktivni pohon. Parni stroj a stirlinguv motor s tim nemaji nic spolecneho.

+5/0
20.5.2016 14:28

M13a98r38e65k 81Š16i87m89o70n 2904547578738

To máte pravdu, je to úplně jiná část rakety. Ale přesto si myslim, že stirlingův motor bude nasazen spíš než reaktivní pára.

0/0
27.5.2016 22:38
Foto

V61o25j78t31e85c35h 96B33a12r33t65a60k 6564313483900

Doufám v uplatnění našich odborníku. Mohly by jsme třeba pro tu sondu navrhovat tendr na uhlí :-D :-D

Teď vážně ten titulek je teda hodně bulvární technete. Takhle by jsme mohly vesele tvrdit že můj počítač jeden a parní stroj (neboť žere elektřinu kterou vyrábí jaderné a uhelné elektrárny což jsou vlastně takové jiné parní stroje) Vlastně celý svět pořád jede na páru a pokud ano už vím co chci navrhovat tohle je ideální strojařina :-D

+2/0
20.5.2016 12:29

A72n30t58o11n67í52n 27H84o93l14í32k 8867883374940

Tvuj pocitac neni parni stroj, protoze se v nem nikde nevyskytuje para, na rozdil od sondy.

+1/0
20.5.2016 13:23

J82a45r46o90s20l40a92v 87P67l42a50c11h40e84t47k95a 7226826676829

Kazdopadne parni stroj je uplne neco jineho. Tohle je v podstate "klasicky" elektricky pohon, akorat se misto napriklad xenonu pouzije voda. A co jsem pochopil, tak se tam pracuje s plasmou.

0/0
20.5.2016 13:44

J11a27k61u89b 25V77i86k20t54o41r18a 8653689813631

Tento typ pohonu má opravdu blíže k parnímu stroji. Všechny tři typy pohonů fungují dle zákona akce a reakce. Parní stroj však využívá velkého objemu páry, kdežto xenonový pohon funguje díky urychlení pracovního plynu (plasmy) pomocí magnetického pole.

+2/0
20.5.2016 18:35

J29o70s82e51f 77Š88o62l75t10e50s 8904368680263

Můj ale ano, mám vodní chlazení a když to rozjedu na plné kule...

0/0
20.5.2016 18:29

T26o21m42á56š 28H39a24t63a81n 3709493569500

Možná poslední šance pro OKD, až vyřeší jak za sondu připojí uhlák, půjde uhlí na dračku.

0/0
20.5.2016 12:14

L19u77b79o74m11í89r 93V20r37t94a66l 6550507531981

A kyslík potřebný k hoření uhlí, tak to se vyřeší natažením hadice o země ;-)

+3/0
20.5.2016 18:39

J32a75r61o94s25l70a97v 90P98l86a87c16h62e39t76k72a 7246826326169

No a jake to ma ISP?

0/0
20.5.2016 9:54

J34a55r51o68s60l16a30v 10P49l43a65c28h51e35t56k29a 7416716836369

Tak jsem si nasel... 200 sekund. Cekal jsem o dost min. https://deepspaceindustries.com/wp-content/uploads/2016/04/Comet1-DSI-Water-Thruster.pdf

0/0
20.5.2016 10:05

M36i55r73e50k 55G47a34j59e30r 5731656169160

Pro ostatni by to chtelo i vysvetleni, co to ISP je. Alespon neco jako tady:

https://www.grc.nasa.gov/www/k-12/airplane/specimp.html

0/0
20.5.2016 17:05

A87n79t79o50n14í74n 83H98o24l63í72k 8417243654160

Od vynalezu penez jsou slova diku zbytecna .. a od vynalezu googlu, jsou zbytecna vysvetleni.

0/0
21.5.2016 3:21

J90a51k23u93b 18H66e98g27e67n70b87a19r11t 9555264509294

Což by (optimálně s využitím slunečního záření jako "lehkého" zdroje tepla) z toho možná dělalo ideální způsob, jak na orbitu Země nebo do cislunárního prostoru vůbec dopravovat velké objemy vody třeba z Cerery.

0/0
23.5.2016 8:52

P12a54v20e21l 90F22o49l29t70á41n 4280882734

být topič vesmírné sondy nemusí být špatné

ale mým snem je být topičem v letním kině nebo svačinářem v hladomorně

+7/0
20.5.2016 9:10

J32a87n 76B45i49r28e28š 8483656867842

R^

0/0
20.5.2016 21:52

Z35d68e39n23o 61K43o78t53y31z54a 8519495436282

Vždycky jsem chtěl být topič na vesmírné lodi :-)

+10/0
20.5.2016 8:55

T23o15m72á75š 88H27a43t40a81n 3459293799860

Já nástěnkář.

+4/0
20.5.2016 12:15

M92a82r70t75i79n 10N68e70r56m93u36t 9237967658389

Já zase truhlář. Ale měl jsem vždycky strach, že se srazíme s vrátnicí z Černobylu

+2/0
21.5.2016 12:10







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.