Brusilova zklamalo vrchní velení, že nezahájilo (odložilo) paralelní operace na severnějších úsecích fronty. Po únorové revoluci byl chvíli vrchním velitelem, ale jeho drakonické tresty za defétismus v armádě mu zlomily vaz. Naštěstí ještě před říjnem.

A komické je, že on sám se nakonec víceméně přidal k rudým, což vyjadřují i jeho pozdější paměti. Zřejmě proto, že mu syna popravili bílí... Bolševici už mu nesvěřili významnější post, ale ponechali ho dělat protipolskou propagandu k přilákání původních důstejníků do Rudé armády. A po smrti mu vystrojili státní pohřeb, patřil k "lidu blízkým" velitelům a legendám.

Muj dedecek z matciny strany bojoval v Rusku, tam padnul do zajeti a zemrel na tyfus nekde na Sibiri. Otec narukoval jako dvacetilety mladik, v Italii se na to vykaslali a po tezkem stradani se stal legionarem. Schazeli se s kamarady po valce az do roku 1949, potom jim to bolsevik zakazal, tak sundal medaile se zdi a na vsechno zanevrel

Podobné historky bychom našli u většiny vojáků, kteří bojovali proti Rusům. Od Napoleona až po Hitlera. Bohužel jich moc nepřežilo. Ale chuť to zkusit znovu nám zůstala. :)

běž do ... a už se z CCCP nevracej

No při Brusilově ofenzívě rozhodně nebyl takový poměr ztrát jako za Bolševika, spíš mi připadá že autor prohodil ztráty a jeho jediným zdrojem byla česká wikipedie. Rusové nasadili cca 500 tisíc vojáků při Brusilově ofenzívě a centrální mocnosti měli ztráty 3x takové. 300 vojáků cca to byly ztráty jenom Německého Kaisereichu

Je to nějaké divné. 1.6 mil jsou běžně odhadované ztráty z celé bitvy (obě strany). Ztráty Rusů jsou podle různých zdrojů odhadovány mezi 500-800 tis.

Tahle Brusilova ofenziva je pomerne znama, jako mlynek na maso. Nic inteligentniho na ni nebylo. Meli byste nam neco napsat o Bitve u Tanenbergu, v okoli toho jezera. To bylo naproti tomu, uplne brilantni vitezstvi nemecke!

To vítězství ve Východní Prusku (Tannenberg a Mazury) v roce 1914 bych spíše svedl na plk. Maxe Hoffmanna (využití železnice a znalost situace ve velení v ruském severozápadním frontu).

Nebojovala na ruské straně i nějaká ta jednotka našich legionářů?

Potom by to byl boj opravdu bratrovražedný.

Tehdy jeste asi ne, to az dalsi rok pri Kerenskeho ofenzive (slavny Zborov).

Vcelku zajímavé je vyčíslení ztrát. Každý uvádí jiná čísla.

EN wiki uvádí přesně opačná čísla.

Rakousko-Uhersko + Německo - celkem 1 325 000 (mrtví, ranění, pohřešovaní)

Rusko - celkem 500 000 (mrtví, ranění, pohřešovaní)

https://en.wikipedia.org/wiki/Brusilov_Offensive

http://www.history.com/this-day-in-history/brusilov-offensive-begins

A CZ wiki uvádí údaje dle článku: 1 400 000 (R) : 750 000 (R-U+N)

Ofenziva byla uspesna, ale zpusobila konec Ruska. V clanku se moc souvislosti neuvadi, tak jen pripomenu, ze slo o dobu tezkych boju ve Francii a ve Flandrech (Verdun, Soma, Ypry), kdy Spojenci touzebne ocekavali, ze jim car Mikulas pomuze ofenzivou, ktera bude vazat nemecke armady na vychode. Car to pro ne udelal a v podstate se tim obetoval. Demoralizace vojaku byla na "vitezne" ruske strane po tak obrovskych ztratach jeste vetsi, nez na rakouske. Vojaci se bourili, odmitali plnit rozkazy, zakladali vlastni paralelni struktury veleni (rady, tedy sovety) a za pul roku prisla Unorova revoluce a car musel abdikovat.

Pravda je, že tehdejší Ruská armáda byla ještě v podstatě na feudálním principu. Ruské jednotky byly velice často sestaveny z odvedenců z jedné oblasti a jejich velitelé byli obvykle šlechtického původu. Často byli vojáci v civilu poddaní šlechtické rodině svého velitele.

Nešlechtici se mohli stát maximálně poddůstojníky, ať byli jakkoliv schopní, zatímco důstojnící coby šlechtici byli jmenování veliteli jednotek obvykle bez ohledu na svou neschopnost.

Velitelé tehdy byli nad svými vojáky takřka neomezenými pány, mohli zpronevěřit téměř všechny peníze určené pro jídlo a výzbroj svých vojáků stejně jako mohli vojáka bez důvodu i zabít a v podstatě nic se jim nestalo.

Taková situace pak vygradovala v obrovsky nízké morálcě vojáků.

a.

Pravda ale je, že tehdy socialisté, vedle bolševiků i menševici a anarchisté, protože tehdy ještě fungovali spolu, cílevědomě Ruskou armádu ještě dále rozkládali systémem paralelních struktur.

Nakonec to dopadlo tak, že Ruská armády prakticky hromadně zběhla z fronty, vojáci i s osobními zbraněmi utekli domů a tím v podstatě vytvořili podhoubí pro následující Občanskou válku.

Dvakrát ve 20. století Rusové cedili krev, aby zachránili Evropu před Německem, a dvakrát dopadli jako sedláci u Chlumce. Zanedlouho v Rusku svrhli cara a následná revoluce byla pro Rusy ještě krvavější než samotná válka, nehledě na její důsledky, se kterými se Rusko vyrovnává dodnes a ještě dlouho bude.

kdy dopadli Rusové podruhé jako sedláci u Chlumce? Myslíte Rudou armádu, která dobyla Berlín?

1. Ofensiva byla nakonec neúspěšná. Hlavního cíle průlomu - dosáhnout Kovelu, Vladimir-Volynska a hlavně Lvova se pro odpor Linsingena a Böhm-Ermolliho nepodařilo a ztráty Rusů byly 2:1

2. Bukovina byl jen vedlejší dekoncentruijící cíl rozptylující síly - za Karpaty by se Ruská vojska stejně nedostala

Autor pro faktografii nekriticky použil Wiki včetně obrázků

Mínus omylem