Prispejem mojim sposobom uschovy a pamatania hesiel. Pamatam si len pin k mojej kreditke, ale aj ten mam zapisany. Inak si ziadne heslo nepamatam...... v antikvariate som si kupil staru komunisticku knizku, ktoru mam ulozenu v kniznici v obyvacke a v nej vsetky hesla napisane. Samoz

rejme ze tieto hesla su v texte medzi ostatnymi znakmi ale len ja viem ktory text to je. Nie je to nijako oznacene. Viem to len opticky. Tento text mam vsak odfoteny v mobile a teda vsetky hesla mam vzdy so sebou. Neverim ze v ramci matice textu 20x20 znakov vie niekto vycitat kde je heslo a ku ktorej aplikacii patri. Heslo je umiestnene kdekolbek v texte a aj zvidlo aj vodorovne. Nieco ako osemsmerovka. Samozrejme ze heslo nema ziadny slovny vyznam. Ale pre zmylenie protivnika su tam aj normalne slova. :-)

Nejlepší hesla jsou typu: jdidoprdeletykterene apod..

K článkům tohoto typu jaksi obvykle "zapomene" autor dodat dvě informace.

Zaprvé - čistě heslům ke službám, které musí být z principu opravdu bezpečné a ne si na to jen hrát, už dávno "odzvonilo", a na vzestupu je vícefaktorová autentizace. A i v případě, že jedním z autentizačních faktorů je stále kombinace "uživatelské jméno/heslo", neznamená onen čínský algoritmus i tak vůbec nic.

Zadruhé - tam, kde jde opravdu o bezpečí, a není možné z různých důvodů použít vícefaktorovou autentizaci, používají se další techniky, jak přímo vynutit silné heslo. Namátkově - minimální přípustný počet znaků, povinnost mít v heslo speciální znaky a jejich minimální počet, nemožnost mít v hesle jakoukoliv část uživatelského jména, případně jiného dalšího údaje uvedeného v registraci k dané službě (např.: máte-li v registraci jako příjmení "Mudra" nebo jako titul "MUDr.", tuto kombinaci znaků nebo jí velmi podobnou vás systém nenechá uložit jako součást hesla), automatická povinnost měnit heslo za určitý časový úsek, porovnávání hesla se slovníkem hesel (prevence proti heslům typu Heslo.1, Password01, ToJEmojeHeslo apod.), a tak dále. Potom je opět ten čínský algoritmus v podstatě úplně k ničemu.

Pořád ještě platí, že pokud budete mít 12ti znakové komplexní heslo, jeho prolomení zvenčí se obávat nemusíte. Zvlášť pokud ho "občas" změníte. Úniku hesla od druhé strany samozřejmě i tak ale nezabráníte.

Smutné případy typu "stejné heslo ke všem službám a účtům" nebo "heslo mám napsané na papírku na klávesnici" jsou přímou analogií k otázkám: Taky máte ke všem dveřím, které odemykáte, stejný jeden klíč (včetně dveří u auta)? A pokud ne, necháváte svůj svazek klíčů volně někde dostupný, aby si klíče mohl kdykoliv kdokoliv půjčit, zkopírovat? Má pro vás zámek na kůlně na chatě stejný význam a důležitost jako klíč k autu nebo k trezoru?

Jako jedno z hesel pouzivam lehce pozmeneny klic k jedne verzi windows. Sveho casu jsem ho reinstaloval windows tak casto, ze jsem si ho zapamatoval :). No a je to venku. Snad me ted Mrkvosoft nebude zalovat za poruseni autorskych prav :).

Cim vice hesel pouzivame, tim spise potrebujeme prave programy na spravu hesel.

Cimz se paradoxne dostavame do situace, kdy k ziskani vsech hesel staci uhadnout jedno jedine heslo.

Přesně to je důvod proč používám jen cca 4 hesla dle třídy důležitosti. a správce hesel na všech zařízeních zakazuji nebo rovnou likviduji...

Asi si budu muset zmenit heslo. 12345 uz asi neni bezpecne...

Všechny posloupnosti jsou nebezpečné, ale můžete na to jít jinak - pokud třeba máte rád historii a její významná data, pak můžete zkusit třeba něco jako watE18061815Rloo - 16 znaků je dostatečně dlouhé, a kombinace "malé", "velké", "číslo" je při této délce zcela dostatečná. A přitom se to velmi dobře pamatuje, stačí vědět (nebo mít poznamenáno) to místo (jméno, událost atd.), a pokud vám náhodou "vypadne" ten datum, Google vám ho kdykoliv a kdekoliv připomene. A studnice dalších potenciálních hesel tohoto typu je prakticky nevyčerpatelná.

Většina podstatných úniků dat není přes heslo uživatele, ale přímo před správce dat, ať už hackerským útokem nebo vlastním pracovníkem. Nehladě na toi, že dneska má k emailům na vyžádání přístup kdejaký policajt.

Algoritmus založení na sociálním inženýrství vyžaduje předchozí bezpečnostní chybu uživatele (třeba prozrazení starého hesla) a zveřejnění příliš mnoha osobních údajů v sítích. Stará škola se toho zpravidla nedopustí.

Co třeba "Spss,pJMM2!" nebo "Ksoot>sbnaj0" ? Jsem ochoten dát i nápovědu

Sem s ňó!

Zkušenost. Dostane se Vám do ruky komp. Uživatel kvílí, že vždy ho jen uspával, a teď z nějakého důvodu che komp zadat heslo. Největšího úspěchu dosahuji u Windows zadáním "Jiného účtu" a to "Administrator" nebo "Admin" nebo "User" a hle... jsem v kompu i bez hesla. Jó, když po instalaci ty účty nikdo nezahesluje...

já největšího úspěchu dosahuju tím, že heslo prostě jen smažu...

podle mého by jedním z rozumných přístupů k šifrování opravdu důležitých informací bylo vytvořit program jako byl TrueCrypt, který by ale ještě vyžadoval ověření přístupu na jiném zařízení, než na kterém máte soubor a na kterém píšete heslo... (například ověřovací sms, nebo něco podobného..)

Můžete mít neprolomitelné heslo (nejlepší moje heslo má kolem 30 znaků, neni to žádné známé slovo, ani neobsahuje žádné s něčím související číslice a znaky a pamatuju si ho..) no a stačí obyčejný keylogger a jste v pytli.. Nikdo dnes neví co si vlastně do počítače instaluje spolu s tunami různého freeware, s doplňkama aplikací, prohlížečů atd (to vůbec nemluvim o těch, kdo si crackují ukradené programy a hry)

Známý je také "fyzický" odposlech zvuku kláves, kde se dá po nahrání dostatečného množství zvuku rozklíčovat která klávesa má jaký zvuk... Zkrátka silná hesla jsou fajn věc, dokud neexistuje možnost přečíst si je, když je píšete..