Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Proč už konečně víme, že Mars zažil tsunami a jeho oceán nebyl hrbolatý

Voda je v naší sluneční soustavě nečekaně rozšířená. Ale nám nejbližší planety o velkou část svých zásob podle všeho bohužel už přišly. Na Marsu i na Venuši uvažované oceány zmizely bez náhrady již dávno. V případě Venuše je ale možné, že vodní oceán mohl být nahrazen oceánem tvořeným mnohem divnější substancí, oxidem uhličitým v superkritickém stavu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

I26r41e24n68a 12V83r74á60n25o32v31á 5182722255904

Ten obrázek na začátku by si zasloužil přidat nějakou zeleň a mraky.:-)

0/0
2.5.2017 20:24

J63o62z84e52f 29B66e30v91i90l54a17q70u74a 9615929891761

Veď aj my - teda naša Zem - príde o vodu. Možno ju strácame rovnakou,alebo podobnou rýchlosťou, ako iné planéty. Spôsob je však vysoko pravdepodobne rovnaký - vplyvom ionizačného žiarenia z kozmu sa vodné pary v atmosfére rozkladajú na vodík a kyslík. Vodík "mizne" vo vesmíre a zostáva nám kyslík ( aj v podobe ozónových dier). V takom merítku, ako ju strácame, nie je voda v prírode "obnoviteľná" - a teda tieto straty sú nenahraditeľné.;-(

0/0
2.5.2017 7:40

D75a71n61a 49T54e93n72z35l62e78r 5540732805353

Země takovým způsobem jako Měsíc, Mars nebo třeba Merkur, vodu neztrácí. Kinetická energie molekul není dost vysoká na to, aby překonala první kosmickou rychlost.

Mars s tím má rozhodně obrovský a v podstatě neřešitelný problém, odtamtud voda zmizela a zmizí každá, kterou tam dopravíme. Na Zemi to nehrozí, mizí jen vodík a jen malounko. Kyslík už to nezvládne.

+7/0
2.5.2017 8:07

J47a25n 46P30a58v86e84l92k98a 3957481334241

Myslím, že to nemá s kosmickou rychlostí nic společného. To se týká volně letících těles. Planety ztrácejí vodu a atmosféru v důsledku slunečního větru - částice mají pohon. Ze Země se tolik neztrácí proto, že ji před slunečním větrem chrání magnetické pole.

+1/0
2.5.2017 11:51

K93a22r98e98l 32V41o53h42n10o63u51t 4188679210277

Sluneční vítr je naštěstí v případě Země marginální problém. Země má poměrně silné magnetické pole. A tak vlastně jediným projevem slunečního větru na Zemi jsou polární záře.

Kosmická rychlost s tím má co dělat. Ale podstatná je až druhá kosmická rychlost - úniková (11,2 km/s). Částice na Zemi zkrátka tak rychle v naprosté většině nelétají. A tudíž nemohou uletět.

+2/0
2.5.2017 12:26

J66a86n 75P28a20v28e69l55k38a 3407431134911

Napsal jsem to trochu nepřesně. V podstatě jsem chtěl říct, že v současné době se zjišťuje, že vliv slunečního větru není ani na Zemi zanedbatelný. Na Mars má velmi podstatný vliv a dokonce na Zemi způsobuje únik i kyslíku.

0/0
2.5.2017 15:48

J82a72n 64P10a31v79e77l22k62a 3797321414361

Právě na pólech dochází na Zemi k největšímu úniku atmosféry vlivem slunečního větru.

0/0
2.5.2017 15:59

D92a47n60a 94T22e90n74z66l35e22r 5300302225943

Planety a měsíce planet ztrácejí molekuly ze své atmosféry tehdy, když je rychlost, kterou potřebuje molekula na překonání gravitační přitažlivosti blízká střední rychlosti, kterou může molekula nabrat v důsledku ohřevu. Větší molekuly se neurychlují tak dobře jako malé (vodík).

U toho Marsu je to konkrétně tak, že sluneční vítr nebo kosmické záření tu vodu rozloží a jednotlivé komponenty jsou pak lehčí než celá molekula, takže mohou opustit planetu ještě lépe. Ale i bez toho by si Mars vodu gravitačně neudržel. Voda se na Marsu udržuje jen v podzemí.

Ona má vždycky určitá hodně malá část molekul dostatečnou rychlost (gaussova křivka), pokud jich je ovšem hodně, je to pro atmosféru malér.

Na Zemi je problém jen s vodíkem, který ztrácíme celkem intenzivně a také s heliem.

Kyslík se z naší atmosféry neztrácí.

0/0
2.5.2017 16:48

J34a66n 70P67a87v38e60l59k37a 3977501864871

Podívejte se na poznatky z programu Polar, Cluster a na Marsu Maven. Země ztrácí i kyslík. Já nepopírám termický únik atmosféry (jen jsem to nevhodně vyjádřil), jen se nedoceňoval sluneční vítr.

0/0
2.5.2017 18:09

J43a14n 14P16a52ř85í82z35e31k 9946420287526

Silné magnetické pole spolu s gravitací vedou podle mne k tomu, že Země ztrácí vodu mnohem pomaleji než Mars nebo Venuše.

0/0
2.5.2017 8:23

J37o34z56e59f 44B79e19v84i53l55a90q22u43a 9135759421201

Vodu bude Zem strácať milióny rokov,možno desiatky,možno stovky miliónov rokov - a pani Tenzler to svojim konštatovaním ("mizí jen vodík a malounko") potvrdzuje. Nevieme ako dlho mizla voda na iných planétach - zrejme tiež milióny rokov, možno desiatky alebo stovky miliónov rokov. Gravitáciu má každá planéta, aj keď rozdielnu. A čo vieme o magnetických poliach iných planét?:-/

0/0
2.5.2017 10:00

J61a53n 34P12a41ř62í31z15e76k 9436380687136

Víme, že Země má větší gravitaci než Mars, takže atmosféra uniká pomaleji než na Marsu (je potřeba větší rychlost částic, aby unikly).

Víme, že Země má chladnější atmosféru než Venuše, takže atmosféra uniká pomaleji (částice mají menší rychlost).

Víme, že magnetické pole Marsu a Venuše nestojí za nic, proto se v jejich atmosféře voda rozkládá voda vlivem různých záření mnohem rychleji a vodík potom může unikat.

Ano, nevíme, jak dlouho přesně trvalo, než o vodu přišla Venuše a Mars, pouze odhadujeme. Ale protože Země a okolní planety jsou přibližně stejně staré a patrně měly původně podobný obsah vody, tak prostým porovnáním zbývajícího množství se dá říct, že na Zemi ten proces probíhá mnohem pomaleji.

+5/0
2.5.2017 11:18

M70a37r48t45i11n35a 13S76e62d69l77i12c89k58á 5222935181822

Az se Slunce zacne menit v rudeho obra, tak Zeme o kapalnou vodu prijde zcela jiste. Mozna uz za miliardu let.

+3/0
2.5.2017 10:02

D17a91n20a 42T88e93n49z94l71e35r 5530672465793

Hezké.R^

Všude je tam voda, to dává naději, že je tam také život nebo životu předchozí druhy nějakých organických sloučenin. Nedávno je našli na Vestě, například (v pásmu asteroidů). R^

+3/0
2.5.2017 3:58

M25i49c83h63a72e97l11a 49V39a43r98c82l56o98v51á 4132184212673

Myslím si, že planety mající podmínky pro život jsou špatnou variantou pro osídlení.

1. Nevíme co tam zavlečeme.

2. Nevíme, co tam je. Je dost možné že v takových to podmínkách dříme "cosi" co ani nedokážeme detekovat a přesto je to schopné vyhladit lidstvo. Nejsme na takové úrovni, abychom si byli jisti, že při terraformingu planety neotevřeme Pandořinu skříňku.

Stačí si připomenout osidlování Amerik. Chřipka zabila více původního obyvatelstva než kolonizátoři.

+1/0
2.5.2017 7:48

D60a31n76a 91T38e48n54z94l15e63r 5760322945333

V Americe to byla podobná forma života, jen neznámá. Proto byla kompatibilní.

Já myslím, že se nemusíme bát možného života na základě tekutých uhlovídíků (na Titanu například). Pro ně jsme nebezpeční spíš my, navíc se míjíme tak o stopadesát stupňů celsia.

Kyslík je všeobecně jedovatá věc - a pokud nenajdeme života na planetě s podobnou atmosférou, který by mohl existovat v našich biologických podmínkách, problémem to nebude, myslím. R^

+3/0
2.5.2017 8:05

M96i86c49h73a58e30l19a 80V67a61r76c43l15o46v49á 4522674262423

Naše poznání v porovnání s neznámým bude asi jako zrnko máku v porovnání s vesmírem. Viry úspěšně přežívají i cestu do vesmíru. Nemůžeme si být jisti, že nás naše prostředí ochrání. Můžeme vymřít velice rychle a přitom vůbec nevědět na co neb nebudeme vědět co máme hledat.

0/0
2.5.2017 8:13

J98a85n 58P48a57ř55í24z28e13k 9956850627206

Viry jsou v podstatě jenom způsob existence DNA, která se množí v napadených buňkách. Aby nás mohl nějaký virus napadnout, musí být jeho DNA kompatibilní. Pochybuji, že by něco takového mohlo být na nějakém jiném tělese, když i na Zemi mají viry velmi omezený počet hostitelů, někdy pouze jednoho (variola, dětská obrna apod.)

+8/0
2.5.2017 8:28

D13a59n59a 22T12e39n59z89l57e78r 5620242245943

Viry přežívají cestu na oběžnou dráhu Země. Tam jsou pořád ještě chráněné naším magnetickým polem, i když méně než na povrchu. Také tam byly viry jen krátce.

Myslím, že by nás mohlo něco napadnout, musí to mít stejnou specifikaci jako my. To u života, vzniklého za jiných podmínek (tekuté uhlovodíky při mínus stopadesáti stupních) nebude hrozit. Stejně tak život, přizpůsobený jiným podmínkám, například tím, že těží energii z teplé vody a sirovodíku. Když svoje podmínky nenajde, když navíc narazí na (pro něj neznámý a jedovatý kyslík), tak nebude schopný ani přežít, natož uškodit.

Problém bychom měli jen v případě nalezení Země2, s fotosyntézou, životem založeným na DNA a DNA založené na stejných sloučeninách. Takže problém bude vlastně jen tam, kam jsme život zatahli sami, nechali ho nějakou dobu vyvíjet - a pak se na něj přijeli podívat.

+3/0
2.5.2017 8:40

J42i18r55i 62D94o60b88r94ý 9478489483

V pripade viru to plati. Vir pootrebuje ke sve funkci hostitelsou bunku. Ale pripade samostatne funkcnich celku (bakterie a vyse) jde jen a pouze o schopnost rozebrat cizi organismus na material, pripadne ho okrast o ullozenou energii. To je uloha o nekolik radu jednodussi, a tam si moznost vzajemneho napadeni s "mimozemstanem" dokazi predstavit.

Tam je jen otazka chemie pouzite na ulozeni energie. Zemsky zivot je "oxidacni", kdy se energie uklada v uhlovodikach a ziskava oxidaci. Jenze ani na Zemi to neplati pro etremofily a naplatilo to vzdy. Ostatne vypousteni kysliku do metanove atmosfery byla mozna prvni pozemska ekologicka megakatasrofa.

Zaver: o mimozemskam zivote mame jen dohady = vime uplne prd.

+1/0
2.5.2017 9:27

K91a28r43e12l 16V84o81h98n66o39u55t 4868379500387

Ani s tím rozebíráním na materiál to není tak jednoduché. Útočník musí využít aspoň něco z toho, co naše buňky mají. A to není samozřejmé. Třeba některé aminokyseliny mohou být pro jiný život i toxické.

Kromě toho musí překonat naši obranu. A ta je vycvičená proti všemu možnému, nejen virům a pozemským bakteriím.

Je pravda, že zatím víme úplné prd. Jsou to jen dohady.

0/0
2.5.2017 12:31

J66i52r50i 16D94o33b42r59ý 9808199573

Obrana je vycvicena jen proti tomu s cim se setkava, Viz mechanizmus pusobeni nekterych jedu, nebo posolte slimaka. Neco z toho, co bunky maji? Pokud to bude "oxidacni" metabolismus jako je na zemi, pak je uzitecnym palivem kazdy uhlovodik, ktery se da rozbit. Pravdepodobnost, ze zadny takovy nebude spolecny je mala.

0/0
2.5.2017 14:12

K42a89r11e30l 18V21o21h72n19o21u25t 4868519930807

Jenže obrana se setkává s kdečím.

Sůl na slimákovi je prakticky totožné jako jeho rozšlápnutí. Sůl na rozkrojené bramboře funguje stejně. Je to dáno množstvím, nikoli tím, že by se s tím nedokázal organismus vyrovnat.

0/0
2.5.2017 14:54

J24a57n 65V86a31l27e21č65k92a 7466537416526

Přinejmenším adaptivní imunita velmi zdárně rozeznává věci, které nikdy neviděla. Včetně lidmi vyrobených sloučenin, které se v přírodě volně nevyskytují,

0/0
19.5.2017 19:30

D24a58n67a 62T92e58n51z90l96e45r 5300442755633

R^ Ok, dobrý argument. R^ souhlas

0/0
2.5.2017 16:51

M40a27r51t65i98n22a 23S18e84d93l93i87c39k31á 5332185831632

Tekute uhlovodiky jsou na rozdil od vody mizerne rozpoustedlo. Vznik zivota na teto bazi prakticky neni mozny.

0/0
2.5.2017 9:48

M79a67r58t60i52n61a 93S91e51d89l26i22c44k52á 5552635791482

To uz je hodne divoka predstava. Jedine nebezpeci je, ze tam zanechame viry ze Zeme, ktere zmutuji a pozdeji si pro ne nekdo prijede.

0/0
2.5.2017 9:46

M51a80r53t28i39n16a 73S72e67d14l29i29c66k88á 5602665631172

Obavam se, ze zivot je ve vesmiru velmi vzacny, organicke slouceniny zdaleka neznamenaji zivot. Vzdyt kolik neuveritelnych nahod se stalo s Prazemi a Zemi, ze se stala vhodnou pro vznik a rozvoj zivota...

+1/0
2.5.2017 9:44

J14a79n 73P88a70ř17í69z33e90k 9726590517426

Ta spousta náhod měly vliv na rozvoj mnohobuněčných forem a jejich postupný vývoj. Myslím, že život na bakteriální úrovni bude hodně běžný, vzácný bude pouze ten vyšší (právě kvůli těm různým náhodám)

+4/0
2.5.2017 11:22

B74o51h84u66m13i19l 60P38e52s86e78k 6935887723324

Jop, kdyby nekdo prisel s tim, ze na nekterem z mesicu je pod ledovou slupkou ocean (ne nutne vody) a v tom se hemzi neco, co zhruba pripomina bakterie, neprekvapilo by mne to.

+1/0
2.5.2017 12:16







Najdete na iDNES.cz