Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Proč už konečně víme, že Mars zažil tsunami a jeho oceán nebyl hrbolatý

Voda je v naší sluneční soustavě nečekaně rozšířená. Ale nám nejbližší planety o velkou část svých zásob podle všeho bohužel už přišly. Na Marsu i na Venuši uvažované oceány zmizely bez náhrady již dávno. V případě Venuše je ale možné, že vodní oceán mohl být nahrazen oceánem tvořeným mnohem divnější substancí, oxidem uhličitým v superkritickém stavu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

I94r26e75n94a 12V40r90á89n33o67v53á 5462572575284

Ten obrázek na začátku by si zasloužil přidat nějakou zeleň a mraky.:-)

0/0
2.5.2017 20:24

J57o87z57e36f 19B17e66v41i81l98a40q96u76a 9825679881901

Veď aj my - teda naša Zem - príde o vodu. Možno ju strácame rovnakou,alebo podobnou rýchlosťou, ako iné planéty. Spôsob je však vysoko pravdepodobne rovnaký - vplyvom ionizačného žiarenia z kozmu sa vodné pary v atmosfére rozkladajú na vodík a kyslík. Vodík "mizne" vo vesmíre a zostáva nám kyslík ( aj v podobe ozónových dier). V takom merítku, ako ju strácame, nie je voda v prírode "obnoviteľná" - a teda tieto straty sú nenahraditeľné.;-(

0/0
2.5.2017 7:40

D52a47n16a 20T56e91n57z62l39e89r 5370482915203

Země takovým způsobem jako Měsíc, Mars nebo třeba Merkur, vodu neztrácí. Kinetická energie molekul není dost vysoká na to, aby překonala první kosmickou rychlost.

Mars s tím má rozhodně obrovský a v podstatě neřešitelný problém, odtamtud voda zmizela a zmizí každá, kterou tam dopravíme. Na Zemi to nehrozí, mizí jen vodík a jen malounko. Kyslík už to nezvládne.

+7/0
2.5.2017 8:07

J93a14n 60P39a69v94e86l62k97a 3867591444221

Myslím, že to nemá s kosmickou rychlostí nic společného. To se týká volně letících těles. Planety ztrácejí vodu a atmosféru v důsledku slunečního větru - částice mají pohon. Ze Země se tolik neztrácí proto, že ji před slunečním větrem chrání magnetické pole.

+1/0
2.5.2017 11:51

K12a10r93e22l 49V98o63h55n15o19u21t 4478419640787

Sluneční vítr je naštěstí v případě Země marginální problém. Země má poměrně silné magnetické pole. A tak vlastně jediným projevem slunečního větru na Zemi jsou polární záře.

Kosmická rychlost s tím má co dělat. Ale podstatná je až druhá kosmická rychlost - úniková (11,2 km/s). Částice na Zemi zkrátka tak rychle v naprosté většině nelétají. A tudíž nemohou uletět.

+2/0
2.5.2017 12:26

J55a76n 76P13a42v17e29l12k72a 3327371284941

Napsal jsem to trochu nepřesně. V podstatě jsem chtěl říct, že v současné době se zjišťuje, že vliv slunečního větru není ani na Zemi zanedbatelný. Na Mars má velmi podstatný vliv a dokonce na Zemi způsobuje únik i kyslíku.

0/0
2.5.2017 15:48

J64a83n 18P32a96v57e44l60k38a 3947251984921

Právě na pólech dochází na Zemi k největšímu úniku atmosféry vlivem slunečního větru.

0/0
2.5.2017 15:59

D56a48n97a 50T28e32n62z32l83e51r 5190812415793

Planety a měsíce planet ztrácejí molekuly ze své atmosféry tehdy, když je rychlost, kterou potřebuje molekula na překonání gravitační přitažlivosti blízká střední rychlosti, kterou může molekula nabrat v důsledku ohřevu. Větší molekuly se neurychlují tak dobře jako malé (vodík).

U toho Marsu je to konkrétně tak, že sluneční vítr nebo kosmické záření tu vodu rozloží a jednotlivé komponenty jsou pak lehčí než celá molekula, takže mohou opustit planetu ještě lépe. Ale i bez toho by si Mars vodu gravitačně neudržel. Voda se na Marsu udržuje jen v podzemí.

Ona má vždycky určitá hodně malá část molekul dostatečnou rychlost (gaussova křivka), pokud jich je ovšem hodně, je to pro atmosféru malér.

Na Zemi je problém jen s vodíkem, který ztrácíme celkem intenzivně a také s heliem.

Kyslík se z naší atmosféry neztrácí.

0/0
2.5.2017 16:48

J90a49n 26P71a44v59e50l35k13a 3257431174441

Podívejte se na poznatky z programu Polar, Cluster a na Marsu Maven. Země ztrácí i kyslík. Já nepopírám termický únik atmosféry (jen jsem to nevhodně vyjádřil), jen se nedoceňoval sluneční vítr.

0/0
2.5.2017 18:09

J94a48n 80P87a43ř24í71z63e73k 9816190957426

Silné magnetické pole spolu s gravitací vedou podle mne k tomu, že Země ztrácí vodu mnohem pomaleji než Mars nebo Venuše.

0/0
2.5.2017 8:23

J49o56z70e11f 53B45e80v18i36l74a44q61u47a 9275189341461

Vodu bude Zem strácať milióny rokov,možno desiatky,možno stovky miliónov rokov - a pani Tenzler to svojim konštatovaním ("mizí jen vodík a malounko") potvrdzuje. Nevieme ako dlho mizla voda na iných planétach - zrejme tiež milióny rokov, možno desiatky alebo stovky miliónov rokov. Gravitáciu má každá planéta, aj keď rozdielnu. A čo vieme o magnetických poliach iných planét?:-/

0/0
2.5.2017 10:00

J13a29n 90P79a39ř90í76z22e61k 9916590757266

Víme, že Země má větší gravitaci než Mars, takže atmosféra uniká pomaleji než na Marsu (je potřeba větší rychlost částic, aby unikly).

Víme, že Země má chladnější atmosféru než Venuše, takže atmosféra uniká pomaleji (částice mají menší rychlost).

Víme, že magnetické pole Marsu a Venuše nestojí za nic, proto se v jejich atmosféře voda rozkládá voda vlivem různých záření mnohem rychleji a vodík potom může unikat.

Ano, nevíme, jak dlouho přesně trvalo, než o vodu přišla Venuše a Mars, pouze odhadujeme. Ale protože Země a okolní planety jsou přibližně stejně staré a patrně měly původně podobný obsah vody, tak prostým porovnáním zbývajícího množství se dá říct, že na Zemi ten proces probíhá mnohem pomaleji.

+5/0
2.5.2017 11:18

M66a93r89t23i26n60a 19S50e22d71l28i84c48k76á 5102465681722

Az se Slunce zacne menit v rudeho obra, tak Zeme o kapalnou vodu prijde zcela jiste. Mozna uz za miliardu let.

+3/0
2.5.2017 10:02

D69a48n89a 77T13e98n33z68l26e79r 5340402825873

Hezké.R^

Všude je tam voda, to dává naději, že je tam také život nebo životu předchozí druhy nějakých organických sloučenin. Nedávno je našli na Vestě, například (v pásmu asteroidů). R^

+3/0
2.5.2017 3:58

M57i60c57h76a66e57l14a 90V73a36r61c17l29o60v54á 4512984212243

Myslím si, že planety mající podmínky pro život jsou špatnou variantou pro osídlení.

1. Nevíme co tam zavlečeme.

2. Nevíme, co tam je. Je dost možné že v takových to podmínkách dříme "cosi" co ani nedokážeme detekovat a přesto je to schopné vyhladit lidstvo. Nejsme na takové úrovni, abychom si byli jisti, že při terraformingu planety neotevřeme Pandořinu skříňku.

Stačí si připomenout osidlování Amerik. Chřipka zabila více původního obyvatelstva než kolonizátoři.

+1/0
2.5.2017 7:48

D33a86n15a 76T76e26n85z23l92e90r 5910702875403

V Americe to byla podobná forma života, jen neznámá. Proto byla kompatibilní.

Já myslím, že se nemusíme bát možného života na základě tekutých uhlovídíků (na Titanu například). Pro ně jsme nebezpeční spíš my, navíc se míjíme tak o stopadesát stupňů celsia.

Kyslík je všeobecně jedovatá věc - a pokud nenajdeme života na planetě s podobnou atmosférou, který by mohl existovat v našich biologických podmínkách, problémem to nebude, myslím. R^

+3/0
2.5.2017 8:05

M44i95c89h25a52e69l11a 25V65a57r25c50l50o91v14á 4182714372343

Naše poznání v porovnání s neznámým bude asi jako zrnko máku v porovnání s vesmírem. Viry úspěšně přežívají i cestu do vesmíru. Nemůžeme si být jisti, že nás naše prostředí ochrání. Můžeme vymřít velice rychle a přitom vůbec nevědět na co neb nebudeme vědět co máme hledat.

0/0
2.5.2017 8:13

J29a68n 63P70a55ř80í98z50e71k 9896970817436

Viry jsou v podstatě jenom způsob existence DNA, která se množí v napadených buňkách. Aby nás mohl nějaký virus napadnout, musí být jeho DNA kompatibilní. Pochybuji, že by něco takového mohlo být na nějakém jiném tělese, když i na Zemi mají viry velmi omezený počet hostitelů, někdy pouze jednoho (variola, dětská obrna apod.)

+8/0
2.5.2017 8:28

D90a28n87a 26T57e60n83z68l54e31r 5710492295603

Viry přežívají cestu na oběžnou dráhu Země. Tam jsou pořád ještě chráněné naším magnetickým polem, i když méně než na povrchu. Také tam byly viry jen krátce.

Myslím, že by nás mohlo něco napadnout, musí to mít stejnou specifikaci jako my. To u života, vzniklého za jiných podmínek (tekuté uhlovodíky při mínus stopadesáti stupních) nebude hrozit. Stejně tak život, přizpůsobený jiným podmínkám, například tím, že těží energii z teplé vody a sirovodíku. Když svoje podmínky nenajde, když navíc narazí na (pro něj neznámý a jedovatý kyslík), tak nebude schopný ani přežít, natož uškodit.

Problém bychom měli jen v případě nalezení Země2, s fotosyntézou, životem založeným na DNA a DNA založené na stejných sloučeninách. Takže problém bude vlastně jen tam, kam jsme život zatahli sami, nechali ho nějakou dobu vyvíjet - a pak se na něj přijeli podívat.

+3/0
2.5.2017 8:40

J74i44r31i 88D82o29b42r62ý 9218749423

V pripade viru to plati. Vir pootrebuje ke sve funkci hostitelsou bunku. Ale pripade samostatne funkcnich celku (bakterie a vyse) jde jen a pouze o schopnost rozebrat cizi organismus na material, pripadne ho okrast o ullozenou energii. To je uloha o nekolik radu jednodussi, a tam si moznost vzajemneho napadeni s "mimozemstanem" dokazi predstavit.

Tam je jen otazka chemie pouzite na ulozeni energie. Zemsky zivot je "oxidacni", kdy se energie uklada v uhlovodikach a ziskava oxidaci. Jenze ani na Zemi to neplati pro etremofily a naplatilo to vzdy. Ostatne vypousteni kysliku do metanove atmosfery byla mozna prvni pozemska ekologicka megakatasrofa.

Zaver: o mimozemskam zivote mame jen dohady = vime uplne prd.

+1/0
2.5.2017 9:27

K29a69r71e69l 60V52o74h59n43o17u59t 4728259900247

Ani s tím rozebíráním na materiál to není tak jednoduché. Útočník musí využít aspoň něco z toho, co naše buňky mají. A to není samozřejmé. Třeba některé aminokyseliny mohou být pro jiný život i toxické.

Kromě toho musí překonat naši obranu. A ta je vycvičená proti všemu možnému, nejen virům a pozemským bakteriím.

Je pravda, že zatím víme úplné prd. Jsou to jen dohady.

0/0
2.5.2017 12:31

J76i50r60i 24D41o98b16r60ý 9488759363

Obrana je vycvicena jen proti tomu s cim se setkava, Viz mechanizmus pusobeni nekterych jedu, nebo posolte slimaka. Neco z toho, co bunky maji? Pokud to bude "oxidacni" metabolismus jako je na zemi, pak je uzitecnym palivem kazdy uhlovodik, ktery se da rozbit. Pravdepodobnost, ze zadny takovy nebude spolecny je mala.

0/0
2.5.2017 14:12

K68a18r98e23l 57V65o76h50n24o41u23t 4968839700287

Jenže obrana se setkává s kdečím.

Sůl na slimákovi je prakticky totožné jako jeho rozšlápnutí. Sůl na rozkrojené bramboře funguje stejně. Je to dáno množstvím, nikoli tím, že by se s tím nedokázal organismus vyrovnat.

0/0
2.5.2017 14:54

J73a69n 27V67a84l58e72č90k15a 7656217606606

Přinejmenším adaptivní imunita velmi zdárně rozeznává věci, které nikdy neviděla. Včetně lidmi vyrobených sloučenin, které se v přírodě volně nevyskytují,

0/0
19.5.2017 19:30

D10a29n63a 20T31e84n26z16l50e43r 5920122165483

R^ Ok, dobrý argument. R^ souhlas

0/0
2.5.2017 16:51

M50a98r44t36i62n39a 70S80e41d90l30i18c51k19á 5442185181902

Tekute uhlovodiky jsou na rozdil od vody mizerne rozpoustedlo. Vznik zivota na teto bazi prakticky neni mozny.

0/0
2.5.2017 9:48

M54a25r88t24i21n59a 85S62e85d11l67i28c83k73á 5812515341492

To uz je hodne divoka predstava. Jedine nebezpeci je, ze tam zanechame viry ze Zeme, ktere zmutuji a pozdeji si pro ne nekdo prijede.

0/0
2.5.2017 9:46

M15a30r83t96i30n39a 48S31e28d10l75i74c95k16á 5352845201612

Obavam se, ze zivot je ve vesmiru velmi vzacny, organicke slouceniny zdaleka neznamenaji zivot. Vzdyt kolik neuveritelnych nahod se stalo s Prazemi a Zemi, ze se stala vhodnou pro vznik a rozvoj zivota...

+1/0
2.5.2017 9:44

J32a60n 84P33a76ř76í76z83e78k 9726720467436

Ta spousta náhod měly vliv na rozvoj mnohobuněčných forem a jejich postupný vývoj. Myslím, že život na bakteriální úrovni bude hodně běžný, vzácný bude pouze ten vyšší (právě kvůli těm různým náhodám)

+4/0
2.5.2017 11:22

B68o67h20u67m12i69l 69P28e68s84e71k 6385677613194

Jop, kdyby nekdo prisel s tim, ze na nekterem z mesicu je pod ledovou slupkou ocean (ne nutne vody) a v tom se hemzi neco, co zhruba pripomina bakterie, neprekvapilo by mne to.

+1/0
2.5.2017 12:16







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.