Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Proč už konečně víme, že Mars zažil tsunami a jeho oceán nebyl hrbolatý

Voda je v naší sluneční soustavě nečekaně rozšířená. Ale nám nejbližší planety o velkou část svých zásob podle všeho bohužel už přišly. Na Marsu i na Venuši uvažované oceány zmizely bez náhrady již dávno. V případě Venuše je ale možné, že vodní oceán mohl být nahrazen oceánem tvořeným mnohem divnější substancí, oxidem uhličitým v superkritickém stavu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

I35r64e88n27a 68V89r78á57n89o22v28á 5392462935604

Ten obrázek na začátku by si zasloužil přidat nějakou zeleň a mraky.:-)

0/0
2.5.2017 20:24

J47o63z37e22f 87B57e32v41i97l27a76q11u74a 9165159751271

Veď aj my - teda naša Zem - príde o vodu. Možno ju strácame rovnakou,alebo podobnou rýchlosťou, ako iné planéty. Spôsob je však vysoko pravdepodobne rovnaký - vplyvom ionizačného žiarenia z kozmu sa vodné pary v atmosfére rozkladajú na vodík a kyslík. Vodík "mizne" vo vesmíre a zostáva nám kyslík ( aj v podobe ozónových dier). V takom merítku, ako ju strácame, nie je voda v prírode "obnoviteľná" - a teda tieto straty sú nenahraditeľné.;-(

0/0
2.5.2017 7:40

D70a61n14a 22T37e21n75z34l61e68r 5430772575503

Země takovým způsobem jako Měsíc, Mars nebo třeba Merkur, vodu neztrácí. Kinetická energie molekul není dost vysoká na to, aby překonala první kosmickou rychlost.

Mars s tím má rozhodně obrovský a v podstatě neřešitelný problém, odtamtud voda zmizela a zmizí každá, kterou tam dopravíme. Na Zemi to nehrozí, mizí jen vodík a jen malounko. Kyslík už to nezvládne.

+7/0
2.5.2017 8:07

J62a43n 53P76a89v40e68l70k88a 3137321904101

Myslím, že to nemá s kosmickou rychlostí nic společného. To se týká volně letících těles. Planety ztrácejí vodu a atmosféru v důsledku slunečního větru - částice mají pohon. Ze Země se tolik neztrácí proto, že ji před slunečním větrem chrání magnetické pole.

+1/0
2.5.2017 11:51

K90a87r14e51l 83V45o10h67n83o88u47t 4198529610877

Sluneční vítr je naštěstí v případě Země marginální problém. Země má poměrně silné magnetické pole. A tak vlastně jediným projevem slunečního větru na Zemi jsou polární záře.

Kosmická rychlost s tím má co dělat. Ale podstatná je až druhá kosmická rychlost - úniková (11,2 km/s). Částice na Zemi zkrátka tak rychle v naprosté většině nelétají. A tudíž nemohou uletět.

+2/0
2.5.2017 12:26

J36a87n 88P63a50v75e24l67k30a 3387251454581

Napsal jsem to trochu nepřesně. V podstatě jsem chtěl říct, že v současné době se zjišťuje, že vliv slunečního větru není ani na Zemi zanedbatelný. Na Mars má velmi podstatný vliv a dokonce na Zemi způsobuje únik i kyslíku.

0/0
2.5.2017 15:48

J10a72n 11P88a46v20e83l45k56a 3277581414561

Právě na pólech dochází na Zemi k největšímu úniku atmosféry vlivem slunečního větru.

0/0
2.5.2017 15:59

D81a77n53a 15T66e47n77z80l43e10r 5230682495333

Planety a měsíce planet ztrácejí molekuly ze své atmosféry tehdy, když je rychlost, kterou potřebuje molekula na překonání gravitační přitažlivosti blízká střední rychlosti, kterou může molekula nabrat v důsledku ohřevu. Větší molekuly se neurychlují tak dobře jako malé (vodík).

U toho Marsu je to konkrétně tak, že sluneční vítr nebo kosmické záření tu vodu rozloží a jednotlivé komponenty jsou pak lehčí než celá molekula, takže mohou opustit planetu ještě lépe. Ale i bez toho by si Mars vodu gravitačně neudržel. Voda se na Marsu udržuje jen v podzemí.

Ona má vždycky určitá hodně malá část molekul dostatečnou rychlost (gaussova křivka), pokud jich je ovšem hodně, je to pro atmosféru malér.

Na Zemi je problém jen s vodíkem, který ztrácíme celkem intenzivně a také s heliem.

Kyslík se z naší atmosféry neztrácí.

0/0
2.5.2017 16:48

J76a30n 83P22a68v98e51l67k20a 3867571714411

Podívejte se na poznatky z programu Polar, Cluster a na Marsu Maven. Země ztrácí i kyslík. Já nepopírám termický únik atmosféry (jen jsem to nevhodně vyjádřil), jen se nedoceňoval sluneční vítr.

0/0
2.5.2017 18:09

J77a51n 78P70a39ř31í93z92e45k 9236240717776

Silné magnetické pole spolu s gravitací vedou podle mne k tomu, že Země ztrácí vodu mnohem pomaleji než Mars nebo Venuše.

0/0
2.5.2017 8:23

J66o77z65e71f 86B30e96v86i16l25a71q14u89a 9425149231671

Vodu bude Zem strácať milióny rokov,možno desiatky,možno stovky miliónov rokov - a pani Tenzler to svojim konštatovaním ("mizí jen vodík a malounko") potvrdzuje. Nevieme ako dlho mizla voda na iných planétach - zrejme tiež milióny rokov, možno desiatky alebo stovky miliónov rokov. Gravitáciu má každá planéta, aj keď rozdielnu. A čo vieme o magnetických poliach iných planét?:-/

0/0
2.5.2017 10:00

J66a57n 94P16a10ř38í64z39e83k 9476540397416

Víme, že Země má větší gravitaci než Mars, takže atmosféra uniká pomaleji než na Marsu (je potřeba větší rychlost částic, aby unikly).

Víme, že Země má chladnější atmosféru než Venuše, takže atmosféra uniká pomaleji (částice mají menší rychlost).

Víme, že magnetické pole Marsu a Venuše nestojí za nic, proto se v jejich atmosféře voda rozkládá voda vlivem různých záření mnohem rychleji a vodík potom může unikat.

Ano, nevíme, jak dlouho přesně trvalo, než o vodu přišla Venuše a Mars, pouze odhadujeme. Ale protože Země a okolní planety jsou přibližně stejně staré a patrně měly původně podobný obsah vody, tak prostým porovnáním zbývajícího množství se dá říct, že na Zemi ten proces probíhá mnohem pomaleji.

+5/0
2.5.2017 11:18

M16a69r50t90i42n73a 12S47e10d37l74i54c70k36á 5172655491872

Az se Slunce zacne menit v rudeho obra, tak Zeme o kapalnou vodu prijde zcela jiste. Mozna uz za miliardu let.

+3/0
2.5.2017 10:02

D88a78n77a 56T66e76n71z65l49e11r 5420132825513

Hezké.R^

Všude je tam voda, to dává naději, že je tam také život nebo životu předchozí druhy nějakých organických sloučenin. Nedávno je našli na Vestě, například (v pásmu asteroidů). R^

+3/0
2.5.2017 3:58

M56i73c18h12a63e98l10a 40V21a29r66c29l29o60v38á 4112564732433

Myslím si, že planety mající podmínky pro život jsou špatnou variantou pro osídlení.

1. Nevíme co tam zavlečeme.

2. Nevíme, co tam je. Je dost možné že v takových to podmínkách dříme "cosi" co ani nedokážeme detekovat a přesto je to schopné vyhladit lidstvo. Nejsme na takové úrovni, abychom si byli jisti, že při terraformingu planety neotevřeme Pandořinu skříňku.

Stačí si připomenout osidlování Amerik. Chřipka zabila více původního obyvatelstva než kolonizátoři.

+1/0
2.5.2017 7:48

D58a64n59a 63T59e13n73z29l75e34r 5110152955543

V Americe to byla podobná forma života, jen neznámá. Proto byla kompatibilní.

Já myslím, že se nemusíme bát možného života na základě tekutých uhlovídíků (na Titanu například). Pro ně jsme nebezpeční spíš my, navíc se míjíme tak o stopadesát stupňů celsia.

Kyslík je všeobecně jedovatá věc - a pokud nenajdeme života na planetě s podobnou atmosférou, který by mohl existovat v našich biologických podmínkách, problémem to nebude, myslím. R^

+3/0
2.5.2017 8:05

M32i96c95h27a14e11l49a 87V58a67r57c89l46o56v20á 4372474532683

Naše poznání v porovnání s neznámým bude asi jako zrnko máku v porovnání s vesmírem. Viry úspěšně přežívají i cestu do vesmíru. Nemůžeme si být jisti, že nás naše prostředí ochrání. Můžeme vymřít velice rychle a přitom vůbec nevědět na co neb nebudeme vědět co máme hledat.

0/0
2.5.2017 8:13

J68a33n 85P95a20ř58í98z89e79k 9346160197246

Viry jsou v podstatě jenom způsob existence DNA, která se množí v napadených buňkách. Aby nás mohl nějaký virus napadnout, musí být jeho DNA kompatibilní. Pochybuji, že by něco takového mohlo být na nějakém jiném tělese, když i na Zemi mají viry velmi omezený počet hostitelů, někdy pouze jednoho (variola, dětská obrna apod.)

+8/0
2.5.2017 8:28

D69a74n95a 63T41e82n51z71l93e69r 5160912155683

Viry přežívají cestu na oběžnou dráhu Země. Tam jsou pořád ještě chráněné naším magnetickým polem, i když méně než na povrchu. Také tam byly viry jen krátce.

Myslím, že by nás mohlo něco napadnout, musí to mít stejnou specifikaci jako my. To u života, vzniklého za jiných podmínek (tekuté uhlovodíky při mínus stopadesáti stupních) nebude hrozit. Stejně tak život, přizpůsobený jiným podmínkám, například tím, že těží energii z teplé vody a sirovodíku. Když svoje podmínky nenajde, když navíc narazí na (pro něj neznámý a jedovatý kyslík), tak nebude schopný ani přežít, natož uškodit.

Problém bychom měli jen v případě nalezení Země2, s fotosyntézou, životem založeným na DNA a DNA založené na stejných sloučeninách. Takže problém bude vlastně jen tam, kam jsme život zatahli sami, nechali ho nějakou dobu vyvíjet - a pak se na něj přijeli podívat.

+3/0
2.5.2017 8:40

J65i26r18i 48D85o57b45r36ý 9308469113

V pripade viru to plati. Vir pootrebuje ke sve funkci hostitelsou bunku. Ale pripade samostatne funkcnich celku (bakterie a vyse) jde jen a pouze o schopnost rozebrat cizi organismus na material, pripadne ho okrast o ullozenou energii. To je uloha o nekolik radu jednodussi, a tam si moznost vzajemneho napadeni s "mimozemstanem" dokazi predstavit.

Tam je jen otazka chemie pouzite na ulozeni energie. Zemsky zivot je "oxidacni", kdy se energie uklada v uhlovodikach a ziskava oxidaci. Jenze ani na Zemi to neplati pro etremofily a naplatilo to vzdy. Ostatne vypousteni kysliku do metanove atmosfery byla mozna prvni pozemska ekologicka megakatasrofa.

Zaver: o mimozemskam zivote mame jen dohady = vime uplne prd.

+1/0
2.5.2017 9:27

K85a68r15e20l 68V63o52h58n43o29u71t 4598569940637

Ani s tím rozebíráním na materiál to není tak jednoduché. Útočník musí využít aspoň něco z toho, co naše buňky mají. A to není samozřejmé. Třeba některé aminokyseliny mohou být pro jiný život i toxické.

Kromě toho musí překonat naši obranu. A ta je vycvičená proti všemu možnému, nejen virům a pozemským bakteriím.

Je pravda, že zatím víme úplné prd. Jsou to jen dohady.

0/0
2.5.2017 12:31

J11i95r74i 63D79o14b15r88ý 9428739703

Obrana je vycvicena jen proti tomu s cim se setkava, Viz mechanizmus pusobeni nekterych jedu, nebo posolte slimaka. Neco z toho, co bunky maji? Pokud to bude "oxidacni" metabolismus jako je na zemi, pak je uzitecnym palivem kazdy uhlovodik, ktery se da rozbit. Pravdepodobnost, ze zadny takovy nebude spolecny je mala.

0/0
2.5.2017 14:12

K84a29r61e77l 43V53o59h61n55o24u46t 4608349150637

Jenže obrana se setkává s kdečím.

Sůl na slimákovi je prakticky totožné jako jeho rozšlápnutí. Sůl na rozkrojené bramboře funguje stejně. Je to dáno množstvím, nikoli tím, že by se s tím nedokázal organismus vyrovnat.

0/0
2.5.2017 14:54

J42a71n 49V93a66l61e53č32k55a 7496607666666

Přinejmenším adaptivní imunita velmi zdárně rozeznává věci, které nikdy neviděla. Včetně lidmi vyrobených sloučenin, které se v přírodě volně nevyskytují,

0/0
19.5.2017 19:30

D96a79n78a 72T46e97n77z32l96e65r 5840272985933

R^ Ok, dobrý argument. R^ souhlas

0/0
2.5.2017 16:51

M48a48r64t45i49n57a 25S70e43d49l48i16c18k41á 5962155381812

Tekute uhlovodiky jsou na rozdil od vody mizerne rozpoustedlo. Vznik zivota na teto bazi prakticky neni mozny.

0/0
2.5.2017 9:48

M86a92r64t75i45n72a 24S36e37d40l45i15c63k75á 5662675141822

To uz je hodne divoka predstava. Jedine nebezpeci je, ze tam zanechame viry ze Zeme, ktere zmutuji a pozdeji si pro ne nekdo prijede.

0/0
2.5.2017 9:46

M90a13r20t18i50n35a 46S38e34d39l88i45c35k91á 5362135391162

Obavam se, ze zivot je ve vesmiru velmi vzacny, organicke slouceniny zdaleka neznamenaji zivot. Vzdyt kolik neuveritelnych nahod se stalo s Prazemi a Zemi, ze se stala vhodnou pro vznik a rozvoj zivota...

+1/0
2.5.2017 9:44

J39a72n 13P90a31ř23í30z83e35k 9376850717496

Ta spousta náhod měly vliv na rozvoj mnohobuněčných forem a jejich postupný vývoj. Myslím, že život na bakteriální úrovni bude hodně běžný, vzácný bude pouze ten vyšší (právě kvůli těm různým náhodám)

+4/0
2.5.2017 11:22

B50o36h23u23m34i70l 78P51e38s38e16k 6485837473904

Jop, kdyby nekdo prisel s tim, ze na nekterem z mesicu je pod ledovou slupkou ocean (ne nutne vody) a v tom se hemzi neco, co zhruba pripomina bakterie, neprekvapilo by mne to.

+1/0
2.5.2017 12:16







Najdete na iDNES.cz