Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Zkáza Hindenburgu. Navzdory ohnivému peklu se mnozí podruhé narodili

Přesně před 80 lety se na letišti Lakehurst u New Jersey odehrála jedna z nejhorších leteckých katastrof své doby. Během přistávacího manévru vzplála a havarovala německá vzducholoď Zeppelin LZ 129 Hindenburg.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P91e88t31r 92P34r63o95k52o85p 8632733733682

Navzdory ohnivému peklu se mnozí podruhé narodili

Co to je zase za strašnou češtinu???

Uniknout smrti navzdory nebezpečí je přece významový nesmysl. To je jako by člověk v jiných případech, kdy jsme se měl podruhé narodit, smrti unikl s nebezpečím v souladu ...

Kdo tohle dokáže vymyslet a zformulovat?

0/0
8.5.2017 19:13
Foto

K65a14r29e70l 82S32e50i43d27l 8719965290188

Dobrý článek, díky.R^

0/0
8.5.2017 0:34

O56n45d58ř30e62j 25Š81r23á68m65e30k 3783170261109

No paráda u článku o hraběti Z. si objednáte článek a hle jak Technet píše na přání. Díky za parádní kus práce, kterou jste odvedli.

0/0
7.5.2017 9:39

V75l34a38s79t56i26m80i21l 51H82n42í75k 6126822731277

Myslím v roce 2004 byla v Praze vzducholoď Zeppelin NT. Cestu do Japonska k zákazníkovi vzali jako propagační a stavili se v několika zemích. To jdu takhle na oběd, zahnu za roh a vidím vzducholoď. Má 75metrů, proti Hindenburgu asi třetinová, ale stejně je to největší objekt, jaký jsem kdy na nebi viděl. Mrija je sice i o kousek delší, ale nemá ten objem.

http://www.planes.cz/cs/photo/1006638/zeppelin-nt-07-d-lzfn-not-specified-praha-letnany-lklt

Stojí za zmínku, že US vzducholodi Akron a Macon byly "letadlové" vzducholodi. Když jsem viděl, jak Indiana Jones unikl z německé vzducholodi na dvojplošníku, tak mi to přišlo přitažené za vlasy víc než celá archa úmluvy, a pak jsem zjistil, že to tak opravdu fungovalo, alespoň na těch amerických vzducholodích.

https://www.youtube.com/watch?v=hfUlNvLMXmM

Mimochodem, helium prý proniká obalem snadněji než vodík, protože ten si vytvoří dvouatomové molekuly H2, zatímco u helia proniká každý atom zvlášť.

0/0
7.5.2017 3:42

R34a73d26e17k 59F93o64l10p57r90e55c96h48t

U těch amerických vzducholodí to bylo dovedeno do fáze operačního použití, jednalo se o průzkumné letouny.

S prvními pokusy s letouny zavěšenými pod vzducholoděmi však začali Britové a následně Němci už za první světové války, minimálně Britové to měli i s oběťmi. Obě strany plánovaly nosit pod vzducholodí stíhací letadlo, Britové se chtěli dostat na příletové trasy zappelinů létajících nad Anglii, Němci zase chtěli poskytnout ochranu právě svým vzducholodím.

0/0
8.5.2017 0:42

M98a90r74e16k 49T66a91u42c26h71m91a75n 1348176

Krásný článek, děkuji. Poprvé vidím řez pasažérskou palubou. A dodnes jsem si myslel, že pohonem byly vždycky Maybachy.

0/0
6.5.2017 16:33

K46a30r48e79l 40K93ř48i94v15a90n 6190493815684

Dnešní létání, to je jen takový velký kino, z okénka vidíte jen mraky a žádné detaily, jedinná výhoda je rychlost. Se vzducholodí by dovolená začala už při letu. Takže žádný ztracený den !

+2/0
6.5.2017 15:28

K37a32r65e69l 83K72ř51i91v66a69n 6610253815834

Žádný ztracený den, ale nejkrásnější den dovolené ! S tím by už marketing mohl argumentovat. Holt by to chtělo slušné počasí. :-/

+1/0
6.5.2017 15:39

M17a11r34t40i35n 86R28o79s18o21l 4250123102141

Parádní článek, ještě bych doplnil, že čtyři motory po 1000 koních dokázaly rozpohybovat vzducholoď na cca 120 km/hod. Čistě na náklad unesla cca 100 tun tedy polovinu svého max vztlaku 200 tun. Tedy cestovní rychlostí kolem 100 km/hod se pohybovala na převezenou tunu poměrně levně i ve srovnání s vlakem. Lodě Graf Zeppelin i Los Angeles prokázaly mimořádně dlouhou službu v náročných podmínkách, cesta na severní pól atd. Tedy při naplnění héliem by byly prakticky nezničitelné. Konstukce amerických napodobenin zepelínů Acron a Makron (nebo jak se jmenovaly) byly nekvalitní šmejdy a rozlámal je první větši vítr.

+3/0
6.5.2017 14:58

J84i83ř95í 98K84o32c15u93r16e31k 6915604645548

Příběh R101 dosáhl dokonce zhudebnění. Hudbu i verše napsal jeden známý (nejen) pilot, sám to také nazpíval a odpinkal na klavír. Metalisti už asi vědí, pro ostatní:

http://www.azlyrics.com/lyrics/ironmaiden/empireoftheclouds.html

+2/0
6.5.2017 14:52

K62a77r27e24l 22K63ř87i14v66a77n 6240943505564

Kdyby se LZ 129 Hindenburg postavila znovu, s novými materialy, (žebra, potah, Helium !..) s dnešní elektronikou (meteorologický radar), s dnešními motory a vrtulemi,.. mohla by mít i několik set pasažírů, a s cestovní rychlostí 120 km/h ve výšce 300 metrů (hluboko pod letovou hladinou) by bylo tohle cestování nezapomenutelný zážitek. Cestovní radius za denního světla by byl hodně přes 1000 km. To je Mnichov - Švédsko, nebo Mnichov - Neapol. Pokryl by většinu Evropy.

Nejkrásnější a absolutně bezpečné cestování.

+9/−1
6.5.2017 14:02

J23a53n 54U80l72r47y16c82h 4731617400588

tak přiznávám, že bych to nechtěl zkusit přepočítat, ale myslím, že těch několikset lidí byste do vzducholodi stejného objemu jako Hindenburg nenacpal, protože byste se neodlepil od země (možná kdybyby pasažéři před cestou podepsali, že v případě potřeby mohou být použiti coby balastní zátěž :) ), to by asi musel mít násobně větší objem; docela by mě zajímal poměr ušetření váhy na nových lehčích materiálech (a možná z nich vycházejících úspornějších technologiích a konstrukci) proti ztrátě vztlaku dík těžšímu héliu (i když jestliže by byly mohly německé vzducholodě přejít jen tak na hélium, tak ta ztráta vztlaku kupodivu asi nebude takový problém - docela by mě zajímalo, proč);

lítání nerozumím, ale možná by bylo 300 metrů nebezpečně málo; a infrastruktura pro zajištění letů, to by byla pálka...; a proč absolutně bezpečné? - to jako existuje?

0/−1
6.5.2017 14:26

J78a23k94u12b 48Š74a31f72a27n40d92a 7105887451261

I když je helium asi 2x těžší než vodík, proti vzduchu je stále velmi lehké. Ztráta vztlaku dělá necelých 100g na kubík při nosnosti něco přes 1kg na kubík. Je to ztráta nosnosti kolem 7%.

řekněme, že pasažér má 100kg, Hindenburg vážil 220t. 300 lidí váží 30t. Je otázka, zda by se tolik ušetřilo na materiálech, hlavně těch na vaky. Podle mě to není nereálné. Navíc by nebylo třeba tolik personálu, kuchyně, knihovna, klavír, kóje, postele... Podle mě to tedy na jednodenní cesty není nereálné.

0/0
6.5.2017 14:50

J80a27n 27U84l88r80y57c80h 4611767200878

v tohle jsem doufal, když jsem to psal, děkuju za rozšíření obzorů; nojo není to nereálné, ale asi s výjimkou ekonomické stránky

0/0
6.5.2017 15:03

K27a47r79e14l 64K83ř63i83v73a18n 6630393485734

Díky za podporu :-) ! Hodně by se ušetřilo i na motorecn, Maybachy byly hodně těžké, vrtule nevýkonné. Dnešní motory a stavitelné vrtule jsou úplně něco jiného, navíc dálkově ovládané, celé řízení letu bylo tehdy mechanické, řetězy, táhla a páky, to je dnes taky něco jiného. Zkušeností je už dostatek z Zeppelinu NT.

0/0
6.5.2017 15:08

P77a39v81e59l 53J91e36ř31á34b64e55k 7751502764317

Kdyby to bylo tak jednoduché, tak vzducholodě už dávno létají.

Byly i návrhy, aby byly jen nákladní.

Zřejmě je někde zakopaný "pes".

0/0
6.5.2017 21:01

K41a43r34e37l 86K13ř34i47v35a38n 6260353605514

Ten zakopaný pes se jmenuje "peníze".

+1/0
6.5.2017 22:40
Foto

J72i62ř87í 46D25v13o27ř97á11k 5325289600958

300 lidí váží 30t. A vzducholodě se drží rukama, nepotřebují sedadla, kabinu ,toalety, topení ,......

0/0
6.5.2017 18:12

J22a24k58u87b 42Š85a62f41a74n38d11a 7615697521911

Ale tohle vše v Hindenburgu bylo. Takže to není třeba započítávat. Naopak je možno odečíst spoustu luxusních prvků a kóje na spaní.

0/0
6.5.2017 18:57

K56a31r37e65l 75K78ř61i12v66a39n 6340723135434

Taky mě překvapilo jak je malý rozdíl vztlaku helia a vodíku. Vztlak vodíku je o 8% vyšší než vztlak helia. US-Navy používala helium a neměla problémy.

300 metrů je krásná výška, z ní vidíte všechny detaily na zemi, a jste bezpečně pod letovou hladinou. Může to být i víc, když by bylo třeba. Například, vyhnout se Eifelovce ;-D.

Helium je absolutně bezpečné, a při případném úniku plynu, unikne jen z jedné komory, a při nejhorším, i kdyby unikl nějakým zázrakem veškerý plyn, tak se vzducholoď snese jako obrovský padák.

Infrastruktura - potřebujete pouze kotvící věž.

Lítání trochu rozumím, létal jsem plachťáky.

0/0
6.5.2017 14:55

M41a12r19t35i16n 21R32o76s49o82l 4480973192961

I v případě úniku nosného plynu například utržení směrovky v bouři (americké vzducholodě) znamená jen velmi pomalou ztrátu nosnosti. Německé zepelíny se z bombardování londýna vracely děravé jak řešeto, ale zpět v pohodě doletěly. Větším nebezpěčím je tupost posádky, která odhodí příliš mnoho zátěže najednou, protože se lekne. Následkem čehož vzducholoď vystřelí vzhůru do oblasti velmi nízkého tlaku, nosný plyn se roztáhne, unikne dírou i pojistnými ventily z nepoškozených oddílů a po té začne znovu klesat. Zátěž už je odhozená a náraz poměrně tvrdý. Takto havarovala většina vzducholodí v letu.

+2/0
6.5.2017 15:14

K33a86r83e55l 60K35ř51i79v93a61n 6840263605224

Za WW 1 létaly Zeppeliny hodně vysoko, kam za nimi letadla nemohla. To se časem změnilo, ale ze začátku měly LZ hodně navrch.

Ale protože by teď létaly v podstatě vyhlídkové lety a ne nálety na Londýn, .. :-)

Do určité výšky létáte jen VFR, a letíte v podstatě jak chcete, vyhýbat se musíte jen okolí letišť. Prostě si létáte jako plachťáky jen nemusíte hledat termiku.

0/0
6.5.2017 15:37

M90a58r17t23i59n 97R43o36s90o36l 4620403682791

Tak se zátěží bomb se k nim blížily i pozemní děla, ale každopádně měly zeppelíny ze začátku hodně navrch. Po odlehčení zase byly nedostupné zas až téměř do konce války. Chtěl jsem tím říct, že se nezmatkující zkušenou posádkou je opravdu hodně těžké poškodit vzducholoď tak, aby přistála tvrdě. Byly i případy, kdy vzdcholoď rozlomená vejpůl pokračovala v cestě a posádka bezpečně vystoupila z poloviny vzducholodě. Tam zas bylo podstatné aby vyskočili všichni najednou a nenechali nějakého chudáka v odlehčeném vraku, který se znovu vznesl po vyskočení většiny.

0/0
6.5.2017 16:27

M81a53r27t76i69n 63R77o78s55o78l 4220763912601

V nákladní verzi uvezl zeppelin o objemu 200 000 m3 cca 100 tun, tedy pro stojící lidi v kontejneru je to 1000 osob po 100 kg, záleží, kolik bude vážit vybavení pro lidi sedačky kajuty, piáno atd.. Vztlak vzducholodi vyplýva z hmotnosti vzduchu cca 1,2 kg na m3. Tedy hélium cca 0,1 kg na m3 z toho ukrojí o něco více než vodík 0,01 kg na m3 ale pořád je to přes, 1 kg na m3. Héliem byla plněna právě LZ 126 Los Angeles, vyrobena v německu dopravena do USA jako válečná reparace a naplněna héliem.

0/0
6.5.2017 15:05

K17a57r50e89l 60K20ř84i90v74a35n 6480203635954

Klavír nepotřebujem ! :-) CD-player stačí ! ;-D,

Když vezmete 12 hodin letu, tak pokryjete takřka celou Evropu. Takže taky žádné kabiny. Polohovací křesla, možná i skleněnou podlahu ? Furt by bylo na co koukat. Trasa by vedla nad hrady a zámky, krásnými městy, Hodně lidí by si za takový let připlatilo.

0/0
6.5.2017 15:15

M57a91r29t66i71n 96R50o43s17o56l 4950433222121

Tak tehdy to byl luxus pro horních 10 tis světa, nejrychlejší doprava světa, luxus byla nezbytost, zato brát stovky lidí najednou byla zbytečnost. Jak to a pro jakou vrstvu to nadimenzovat dnes, toť otázka.

0/0
6.5.2017 16:33

J38i10ř81í 16K81o29c43u84r72e79k 6575934905788

Byl by to takový vzdušný autobus. Air bus v angličtině :)

0/0
6.5.2017 14:44

J91i38ř58í 10K80o82c97u86r91e19k 6305634665238

S dnešní technikou by nebyl problém robotizovat kotvící stožár, aby jeho rameno aktivně zachytilo vzducholoď. Následně by se sepnul elektrický obvod a statickou elektřinu bezpečně odvedl.

Ještě by se hodil fotovoltaický povrch a akumulátory schopné uchovat 10 kWh na kilogram hmotnosti. To aby se vyrovnaly benzínu nebo naftě v nádržích. Elektromotor lehčí než spalovací pístový stejného výkonu už by byl.

Pořád ale platí, že za bouře je na tom klasická hladinová loď lépe, to je velké mínus pro pravidelnou dopravu vzducholodí. Přičemž bezpečnost jako v letadle musíte zachovat, vč prohlídek pasažérů.

Rozhodně by ale byla dobře použitelná jako létající jeřáb. S dnešní technikou aktivní stabilizace super. A s levnějším provozem proti vrtulníku. Mínus hluk.

0/0
6.5.2017 20:04

K42a42r64e76l 72K87ř46i34v65a14n 6810763615714

Bouřky jsou lokální záležitost a dají se lehko rozeznat a obletět.

Pro stavbu nákladní vzducholodi už byla postavena hala, pak došly peníze, a v hale je obrovské koupaliště. Šlo o to, přenášet náklady, pro které se dnes musí uzavřít silnice, a velice pomalu a obtížně se transportují.

0/0
6.5.2017 22:35

K28a49r19e76l 16K71ř51i78v96a95n 6610383135504

Jmenovalo se to CargoLifter CL160 a měl mít nosnost 160 tun.

0/0
6.5.2017 22:39

K18a71r84e28l 62K29ř51i40v25a80n 6300123415674

Tady pár údajů bohužel jen v němčině. Ale to by neměl být problém.

Abmessungen: 65 m Durchmesser, 260 m Länge, 82 m Gesamthöhe

Hüllenvolumen: 550.000 Kubikmeter, als Traggas war Helium vorgesehen

Leergewicht: 260 t

Ladevolumen: 3.200 Kubikmeter (50 m × 8 m × 8 m)

Nutzlast: bis zu 160 t

Reichweite: bis zu 10.000 km

Höchstgeschwindigkeit: 125 km/h

max. Flughöhe 2.000 m

Besatzung: 10–12 Personen

0/0
6.5.2017 22:47

M71i53c28h13a30l 36T68o51m10i52n56s94k71ý 9631455677244

Když unikne vodík, který je lehčí než vzduch, tak při vznícení hořící plyny rychle stoupají nahoru kde se mísí s kyslíkem.

Proto je pochopitelné, že ti lidé nezemřeli kvůli ohni.

Na rozdíl například od benzínu nebo leteckého paliva, které steče dolů pod stroj a může také ulpět na konstrukcích nebo oblečení lidí.

To je také udávaná výhoda aut na vodíkový pohon.

+5/−2
6.5.2017 6:07

M44i83l95a25n 93N29ě62m24e42c 1295870346386

Ono těch, kteří zemřeli kvůli ohni, zase tak málo nebylo.

Především dopadli velice špatně členové posádky, kteří měli v průběhu přistávacího manévru určená stanoviště v přídi trupu - zhruba deset lidí, kteří i vzhledem k náklonu na záď "chytili" ten oblak hořícího vodíku.

Spousta dalších se potom nedokázala včas dostat z hořících trosek. A že tam toho mělo dost co hořet, včetně paliva.

Je ale pravda, že se pozoruhodně mnoho lidí dostalo z vraku ven. Řada z nich pak ovšem zemřela v nemocnicích právě v důsledku těžkých popálenin.

0/0
6.5.2017 11:19

R55a13d39e83k 16F52o77l57p17r76e81c65h70t

Proto bylo kontraproduktivní vyskakovat z relativně velké výšky, ale optimální postupy, jak se zachovat, nemá člověk šanci v té chvíli vyhodnotit.

Na druhou stranu jednoduchou tezi - vodík jde nahoru a shoří nad námi - lze aplikovat pouze částečně a neměla by cestujícího uklidnit, zvláště poté, co už to hoří. Na fotografiích trosek vidíme, že evidentně neshořel pouze vodík, ale prakticky vše, co bylo z hořlavého materiálu. Ostatně po havárii vzducholodě R101 většina obětí uhořela.

A co se týká paliva, i vzducholodě ho potřebují, čili v tomto případě musíme brát ten vodík jako něco, sice důležitého, ale navíc. Pravda, Hindenburg používal jako palivo - ať už pro let či výrobu el. energie - naftu, ale s tou byl první, všechny předchozí zeppeliny používaly nebezpečnější benzin, pouze LZ 127 primárně speciální plyn.

0/0
6.5.2017 11:23

O41n70d66r57a 87P94r56o65c85h27a44z51k76a 4348646889871

Nejsem fyzik, ale skákat z vysoké výšky se mi zdá silně kontraproduktivní vždy :D

0/0
6.5.2017 12:19

K16a80r27e71l 96K52ř64i86v56a91n 6890653365174

Uhočet je horší než se zabít pádem z výšky.

+1/0
6.5.2017 14:05

M24a59r32t86i91n 56R83o41s92o77l 4710683852931

Myslím, že i Hindenbug byl poháněn plynem stejné hmotnosti jako vzduch. Právě proto, aby úbytek paliva nemusel znamenat odpouštění nosného plynu.

0/0
6.5.2017 17:29

J42a38k28u23b 68Š28a69f11a48n98d44a 7285127691401

Ano, plameny je pravděpodobně neohrožovaly přímo. Nicméně intenzivní žár tam být musel. Zkuste se třeba přiblížit kousek k velkému ohni. I když jdou plameny nahoru, nevydržíte to.

+4/0
6.5.2017 14:54







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.