Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Zkáza Hindenburgu. Navzdory ohnivému peklu se mnozí podruhé narodili

Přesně před 80 lety se na letišti Lakehurst u New Jersey odehrála jedna z nejhorších leteckých katastrof své doby. Během přistávacího manévru vzplála a havarovala německá vzducholoď Zeppelin LZ 129 Hindenburg.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P92e36t50r 28P97r79o63k10o43p 8282513573592

Navzdory ohnivému peklu se mnozí podruhé narodili

Co to je zase za strašnou češtinu???

Uniknout smrti navzdory nebezpečí je přece významový nesmysl. To je jako by člověk v jiných případech, kdy jsme se měl podruhé narodit, smrti unikl s nebezpečím v souladu ...

Kdo tohle dokáže vymyslet a zformulovat?

0/0
8.5.2017 19:13
Foto

K61a74r28e50l 54S51e48i40d39l 8809265980638

Dobrý článek, díky.R^

0/0
8.5.2017 0:34

O96n10d66ř46e43j 97Š82r59á93m43e35k 3483590151139

No paráda u článku o hraběti Z. si objednáte článek a hle jak Technet píše na přání. Díky za parádní kus práce, kterou jste odvedli.

0/0
7.5.2017 9:39

V17l74a26s42t35i65m56i19l 89H48n50í53k 6256862621547

Myslím v roce 2004 byla v Praze vzducholoď Zeppelin NT. Cestu do Japonska k zákazníkovi vzali jako propagační a stavili se v několika zemích. To jdu takhle na oběd, zahnu za roh a vidím vzducholoď. Má 75metrů, proti Hindenburgu asi třetinová, ale stejně je to největší objekt, jaký jsem kdy na nebi viděl. Mrija je sice i o kousek delší, ale nemá ten objem.

http://www.planes.cz/cs/photo/1006638/zeppelin-nt-07-d-lzfn-not-specified-praha-letnany-lklt

Stojí za zmínku, že US vzducholodi Akron a Macon byly "letadlové" vzducholodi. Když jsem viděl, jak Indiana Jones unikl z německé vzducholodi na dvojplošníku, tak mi to přišlo přitažené za vlasy víc než celá archa úmluvy, a pak jsem zjistil, že to tak opravdu fungovalo, alespoň na těch amerických vzducholodích.

https://www.youtube.com/watch?v=hfUlNvLMXmM

Mimochodem, helium prý proniká obalem snadněji než vodík, protože ten si vytvoří dvouatomové molekuly H2, zatímco u helia proniká každý atom zvlášť.

0/0
7.5.2017 3:42

R34a29d43e82k 62F42o95l84p53r73e98c67h41t

U těch amerických vzducholodí to bylo dovedeno do fáze operačního použití, jednalo se o průzkumné letouny.

S prvními pokusy s letouny zavěšenými pod vzducholoděmi však začali Britové a následně Němci už za první světové války, minimálně Britové to měli i s oběťmi. Obě strany plánovaly nosit pod vzducholodí stíhací letadlo, Britové se chtěli dostat na příletové trasy zappelinů létajících nad Anglii, Němci zase chtěli poskytnout ochranu právě svým vzducholodím.

0/0
8.5.2017 0:42

M92a11r94e46k 45T32a64u63c82h72m97a49n 1908756

Krásný článek, děkuji. Poprvé vidím řez pasažérskou palubou. A dodnes jsem si myslel, že pohonem byly vždycky Maybachy.

0/0
6.5.2017 16:33

K97a91r53e67l 72K40ř87i10v29a25n 6310493735774

Dnešní létání, to je jen takový velký kino, z okénka vidíte jen mraky a žádné detaily, jedinná výhoda je rychlost. Se vzducholodí by dovolená začala už při letu. Takže žádný ztracený den !

+2/0
6.5.2017 15:28

K60a65r88e77l 96K46ř55i17v79a63n 6970893505554

Žádný ztracený den, ale nejkrásnější den dovolené ! S tím by už marketing mohl argumentovat. Holt by to chtělo slušné počasí. :-/

+1/0
6.5.2017 15:39

M43a71r65t97i91n 98R16o36s36o52l 4910813782241

Parádní článek, ještě bych doplnil, že čtyři motory po 1000 koních dokázaly rozpohybovat vzducholoď na cca 120 km/hod. Čistě na náklad unesla cca 100 tun tedy polovinu svého max vztlaku 200 tun. Tedy cestovní rychlostí kolem 100 km/hod se pohybovala na převezenou tunu poměrně levně i ve srovnání s vlakem. Lodě Graf Zeppelin i Los Angeles prokázaly mimořádně dlouhou službu v náročných podmínkách, cesta na severní pól atd. Tedy při naplnění héliem by byly prakticky nezničitelné. Konstukce amerických napodobenin zepelínů Acron a Makron (nebo jak se jmenovaly) byly nekvalitní šmejdy a rozlámal je první větši vítr.

+3/0
6.5.2017 14:58

J95i57ř85í 32K93o21c41u59r23e78k 6605464465868

Příběh R101 dosáhl dokonce zhudebnění. Hudbu i verše napsal jeden známý (nejen) pilot, sám to také nazpíval a odpinkal na klavír. Metalisti už asi vědí, pro ostatní:

http://www.azlyrics.com/lyrics/ironmaiden/empireoftheclouds.html

+2/0
6.5.2017 14:52

K18a42r97e59l 72K78ř87i76v18a79n 6490883545394

Kdyby se LZ 129 Hindenburg postavila znovu, s novými materialy, (žebra, potah, Helium !..) s dnešní elektronikou (meteorologický radar), s dnešními motory a vrtulemi,.. mohla by mít i několik set pasažírů, a s cestovní rychlostí 120 km/h ve výšce 300 metrů (hluboko pod letovou hladinou) by bylo tohle cestování nezapomenutelný zážitek. Cestovní radius za denního světla by byl hodně přes 1000 km. To je Mnichov - Švédsko, nebo Mnichov - Neapol. Pokryl by většinu Evropy.

Nejkrásnější a absolutně bezpečné cestování.

+9/−1
6.5.2017 14:02

J62a35n 14U63l75r92y83c16h 4211677550438

tak přiznávám, že bych to nechtěl zkusit přepočítat, ale myslím, že těch několikset lidí byste do vzducholodi stejného objemu jako Hindenburg nenacpal, protože byste se neodlepil od země (možná kdybyby pasažéři před cestou podepsali, že v případě potřeby mohou být použiti coby balastní zátěž :) ), to by asi musel mít násobně větší objem; docela by mě zajímal poměr ušetření váhy na nových lehčích materiálech (a možná z nich vycházejících úspornějších technologiích a konstrukci) proti ztrátě vztlaku dík těžšímu héliu (i když jestliže by byly mohly německé vzducholodě přejít jen tak na hélium, tak ta ztráta vztlaku kupodivu asi nebude takový problém - docela by mě zajímalo, proč);

lítání nerozumím, ale možná by bylo 300 metrů nebezpečně málo; a infrastruktura pro zajištění letů, to by byla pálka...; a proč absolutně bezpečné? - to jako existuje?

0/−1
6.5.2017 14:26

J14a82k58u86b 46Š55a62f28a27n92d53a 7415187101351

I když je helium asi 2x těžší než vodík, proti vzduchu je stále velmi lehké. Ztráta vztlaku dělá necelých 100g na kubík při nosnosti něco přes 1kg na kubík. Je to ztráta nosnosti kolem 7%.

řekněme, že pasažér má 100kg, Hindenburg vážil 220t. 300 lidí váží 30t. Je otázka, zda by se tolik ušetřilo na materiálech, hlavně těch na vaky. Podle mě to není nereálné. Navíc by nebylo třeba tolik personálu, kuchyně, knihovna, klavír, kóje, postele... Podle mě to tedy na jednodenní cesty není nereálné.

0/0
6.5.2017 14:50

J28a49n 16U81l14r66y11c96h 4871737950698

v tohle jsem doufal, když jsem to psal, děkuju za rozšíření obzorů; nojo není to nereálné, ale asi s výjimkou ekonomické stránky

0/0
6.5.2017 15:03

K52a13r12e30l 39K13ř39i73v15a28n 6300423935364

Díky za podporu :-) ! Hodně by se ušetřilo i na motorecn, Maybachy byly hodně těžké, vrtule nevýkonné. Dnešní motory a stavitelné vrtule jsou úplně něco jiného, navíc dálkově ovládané, celé řízení letu bylo tehdy mechanické, řetězy, táhla a páky, to je dnes taky něco jiného. Zkušeností je už dostatek z Zeppelinu NT.

0/0
6.5.2017 15:08

P35a21v68e80l 71J55e75ř67á64b66e15k 7841502764127

Kdyby to bylo tak jednoduché, tak vzducholodě už dávno létají.

Byly i návrhy, aby byly jen nákladní.

Zřejmě je někde zakopaný "pes".

0/0
6.5.2017 21:01

K85a70r22e49l 84K19ř25i25v72a24n 6380783355294

Ten zakopaný pes se jmenuje "peníze".

+1/0
6.5.2017 22:40
Foto

J98i28ř72í 87D77v40o88ř37á17k 5125509930848

300 lidí váží 30t. A vzducholodě se drží rukama, nepotřebují sedadla, kabinu ,toalety, topení ,......

0/0
6.5.2017 18:12

J47a44k24u54b 61Š61a70f29a57n18d91a 7185267201951

Ale tohle vše v Hindenburgu bylo. Takže to není třeba započítávat. Naopak je možno odečíst spoustu luxusních prvků a kóje na spaní.

0/0
6.5.2017 18:57

K95a66r43e75l 49K47ř65i47v42a96n 6720453225574

Taky mě překvapilo jak je malý rozdíl vztlaku helia a vodíku. Vztlak vodíku je o 8% vyšší než vztlak helia. US-Navy používala helium a neměla problémy.

300 metrů je krásná výška, z ní vidíte všechny detaily na zemi, a jste bezpečně pod letovou hladinou. Může to být i víc, když by bylo třeba. Například, vyhnout se Eifelovce ;-D.

Helium je absolutně bezpečné, a při případném úniku plynu, unikne jen z jedné komory, a při nejhorším, i kdyby unikl nějakým zázrakem veškerý plyn, tak se vzducholoď snese jako obrovský padák.

Infrastruktura - potřebujete pouze kotvící věž.

Lítání trochu rozumím, létal jsem plachťáky.

0/0
6.5.2017 14:55

M62a19r98t90i34n 76R79o57s68o75l 4270633102511

I v případě úniku nosného plynu například utržení směrovky v bouři (americké vzducholodě) znamená jen velmi pomalou ztrátu nosnosti. Německé zepelíny se z bombardování londýna vracely děravé jak řešeto, ale zpět v pohodě doletěly. Větším nebezpěčím je tupost posádky, která odhodí příliš mnoho zátěže najednou, protože se lekne. Následkem čehož vzducholoď vystřelí vzhůru do oblasti velmi nízkého tlaku, nosný plyn se roztáhne, unikne dírou i pojistnými ventily z nepoškozených oddílů a po té začne znovu klesat. Zátěž už je odhozená a náraz poměrně tvrdý. Takto havarovala většina vzducholodí v letu.

+2/0
6.5.2017 15:14

K19a79r79e61l 30K92ř41i50v67a73n 6530473815964

Za WW 1 létaly Zeppeliny hodně vysoko, kam za nimi letadla nemohla. To se časem změnilo, ale ze začátku měly LZ hodně navrch.

Ale protože by teď létaly v podstatě vyhlídkové lety a ne nálety na Londýn, .. :-)

Do určité výšky létáte jen VFR, a letíte v podstatě jak chcete, vyhýbat se musíte jen okolí letišť. Prostě si létáte jako plachťáky jen nemusíte hledat termiku.

0/0
6.5.2017 15:37

M81a56r88t26i58n 70R93o97s92o26l 4910423252471

Tak se zátěží bomb se k nim blížily i pozemní děla, ale každopádně měly zeppelíny ze začátku hodně navrch. Po odlehčení zase byly nedostupné zas až téměř do konce války. Chtěl jsem tím říct, že se nezmatkující zkušenou posádkou je opravdu hodně těžké poškodit vzducholoď tak, aby přistála tvrdě. Byly i případy, kdy vzdcholoď rozlomená vejpůl pokračovala v cestě a posádka bezpečně vystoupila z poloviny vzducholodě. Tam zas bylo podstatné aby vyskočili všichni najednou a nenechali nějakého chudáka v odlehčeném vraku, který se znovu vznesl po vyskočení většiny.

0/0
6.5.2017 16:27

M96a66r58t84i46n 23R37o62s27o20l 4240293262221

V nákladní verzi uvezl zeppelin o objemu 200 000 m3 cca 100 tun, tedy pro stojící lidi v kontejneru je to 1000 osob po 100 kg, záleží, kolik bude vážit vybavení pro lidi sedačky kajuty, piáno atd.. Vztlak vzducholodi vyplýva z hmotnosti vzduchu cca 1,2 kg na m3. Tedy hélium cca 0,1 kg na m3 z toho ukrojí o něco více než vodík 0,01 kg na m3 ale pořád je to přes, 1 kg na m3. Héliem byla plněna právě LZ 126 Los Angeles, vyrobena v německu dopravena do USA jako válečná reparace a naplněna héliem.

0/0
6.5.2017 15:05

K51a34r46e85l 94K82ř75i22v86a10n 6150383575214

Klavír nepotřebujem ! :-) CD-player stačí ! ;-D,

Když vezmete 12 hodin letu, tak pokryjete takřka celou Evropu. Takže taky žádné kabiny. Polohovací křesla, možná i skleněnou podlahu ? Furt by bylo na co koukat. Trasa by vedla nad hrady a zámky, krásnými městy, Hodně lidí by si za takový let připlatilo.

0/0
6.5.2017 15:15

M85a62r69t86i76n 92R52o11s25o67l 4100683682291

Tak tehdy to byl luxus pro horních 10 tis světa, nejrychlejší doprava světa, luxus byla nezbytost, zato brát stovky lidí najednou byla zbytečnost. Jak to a pro jakou vrstvu to nadimenzovat dnes, toť otázka.

0/0
6.5.2017 16:33

J39i77ř11í 38K54o80c56u67r78e15k 6475424715838

Byl by to takový vzdušný autobus. Air bus v angličtině :)

0/0
6.5.2017 14:44

J79i57ř79í 17K65o26c75u63r50e37k 6525324695508

S dnešní technikou by nebyl problém robotizovat kotvící stožár, aby jeho rameno aktivně zachytilo vzducholoď. Následně by se sepnul elektrický obvod a statickou elektřinu bezpečně odvedl.

Ještě by se hodil fotovoltaický povrch a akumulátory schopné uchovat 10 kWh na kilogram hmotnosti. To aby se vyrovnaly benzínu nebo naftě v nádržích. Elektromotor lehčí než spalovací pístový stejného výkonu už by byl.

Pořád ale platí, že za bouře je na tom klasická hladinová loď lépe, to je velké mínus pro pravidelnou dopravu vzducholodí. Přičemž bezpečnost jako v letadle musíte zachovat, vč prohlídek pasažérů.

Rozhodně by ale byla dobře použitelná jako létající jeřáb. S dnešní technikou aktivní stabilizace super. A s levnějším provozem proti vrtulníku. Mínus hluk.

0/0
6.5.2017 20:04

K19a77r85e36l 23K56ř81i18v98a76n 6830753635274

Bouřky jsou lokální záležitost a dají se lehko rozeznat a obletět.

Pro stavbu nákladní vzducholodi už byla postavena hala, pak došly peníze, a v hale je obrovské koupaliště. Šlo o to, přenášet náklady, pro které se dnes musí uzavřít silnice, a velice pomalu a obtížně se transportují.

0/0
6.5.2017 22:35

K82a64r49e43l 31K68ř30i66v87a91n 6120523525744

Jmenovalo se to CargoLifter CL160 a měl mít nosnost 160 tun.

0/0
6.5.2017 22:39

K37a73r85e32l 21K16ř58i10v28a21n 6290253125714

Tady pár údajů bohužel jen v němčině. Ale to by neměl být problém.

Abmessungen: 65 m Durchmesser, 260 m Länge, 82 m Gesamthöhe

Hüllenvolumen: 550.000 Kubikmeter, als Traggas war Helium vorgesehen

Leergewicht: 260 t

Ladevolumen: 3.200 Kubikmeter (50 m × 8 m × 8 m)

Nutzlast: bis zu 160 t

Reichweite: bis zu 10.000 km

Höchstgeschwindigkeit: 125 km/h

max. Flughöhe 2.000 m

Besatzung: 10–12 Personen

0/0
6.5.2017 22:47

M58i12c33h88a62l 57T80o84m86i18n10s10k29ý 9511895927334

Když unikne vodík, který je lehčí než vzduch, tak při vznícení hořící plyny rychle stoupají nahoru kde se mísí s kyslíkem.

Proto je pochopitelné, že ti lidé nezemřeli kvůli ohni.

Na rozdíl například od benzínu nebo leteckého paliva, které steče dolů pod stroj a může také ulpět na konstrukcích nebo oblečení lidí.

To je také udávaná výhoda aut na vodíkový pohon.

+5/−2
6.5.2017 6:07

M70i13l17a79n 34N90ě61m63e56c 1675810456376

Ono těch, kteří zemřeli kvůli ohni, zase tak málo nebylo.

Především dopadli velice špatně členové posádky, kteří měli v průběhu přistávacího manévru určená stanoviště v přídi trupu - zhruba deset lidí, kteří i vzhledem k náklonu na záď "chytili" ten oblak hořícího vodíku.

Spousta dalších se potom nedokázala včas dostat z hořících trosek. A že tam toho mělo dost co hořet, včetně paliva.

Je ale pravda, že se pozoruhodně mnoho lidí dostalo z vraku ven. Řada z nich pak ovšem zemřela v nemocnicích právě v důsledku těžkých popálenin.

0/0
6.5.2017 11:19

R24a16d65e57k 18F85o68l22p88r93e93c51h85t

Proto bylo kontraproduktivní vyskakovat z relativně velké výšky, ale optimální postupy, jak se zachovat, nemá člověk šanci v té chvíli vyhodnotit.

Na druhou stranu jednoduchou tezi - vodík jde nahoru a shoří nad námi - lze aplikovat pouze částečně a neměla by cestujícího uklidnit, zvláště poté, co už to hoří. Na fotografiích trosek vidíme, že evidentně neshořel pouze vodík, ale prakticky vše, co bylo z hořlavého materiálu. Ostatně po havárii vzducholodě R101 většina obětí uhořela.

A co se týká paliva, i vzducholodě ho potřebují, čili v tomto případě musíme brát ten vodík jako něco, sice důležitého, ale navíc. Pravda, Hindenburg používal jako palivo - ať už pro let či výrobu el. energie - naftu, ale s tou byl první, všechny předchozí zeppeliny používaly nebezpečnější benzin, pouze LZ 127 primárně speciální plyn.

0/0
6.5.2017 11:23

O76n31d20r85a 17P20r34o86c57h21a93z90k33a 4218716349151

Nejsem fyzik, ale skákat z vysoké výšky se mi zdá silně kontraproduktivní vždy :D

0/0
6.5.2017 12:19

K88a97r48e58l 93K93ř43i70v43a13n 6340203805184

Uhočet je horší než se zabít pádem z výšky.

+1/0
6.5.2017 14:05

M23a37r48t24i39n 53R70o60s71o20l 4500653932711

Myslím, že i Hindenbug byl poháněn plynem stejné hmotnosti jako vzduch. Právě proto, aby úbytek paliva nemusel znamenat odpouštění nosného plynu.

0/0
6.5.2017 17:29

J65a83k73u95b 86Š83a15f94a13n36d82a 7365757241731

Ano, plameny je pravděpodobně neohrožovaly přímo. Nicméně intenzivní žár tam být musel. Zkuste se třeba přiblížit kousek k velkému ohni. I když jdou plameny nahoru, nevydržíte to.

+4/0
6.5.2017 14:54







Najdete na iDNES.cz