Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Zkáza Hindenburgu. Navzdory ohnivému peklu se mnozí podruhé narodili

Přesně před 80 lety se na letišti Lakehurst u New Jersey odehrála jedna z nejhorších leteckých katastrof své doby. Během přistávacího manévru vzplála a havarovala německá vzducholoď Zeppelin LZ 129 Hindenburg.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P58e32t78r 36P72r83o53k55o18p 8552343733122

Navzdory ohnivému peklu se mnozí podruhé narodili

Co to je zase za strašnou češtinu???

Uniknout smrti navzdory nebezpečí je přece významový nesmysl. To je jako by člověk v jiných případech, kdy jsme se měl podruhé narodit, smrti unikl s nebezpečím v souladu ...

Kdo tohle dokáže vymyslet a zformulovat?

0/0
8.5.2017 19:13
Foto

K94a64r22e23l 61S91e78i67d89l 8399195840948

Dobrý článek, díky.R^

0/0
8.5.2017 0:34

O43n32d28ř28e65j 76Š78r94á73m14e86k 3343670741549

No paráda u článku o hraběti Z. si objednáte článek a hle jak Technet píše na přání. Díky za parádní kus práce, kterou jste odvedli.

0/0
7.5.2017 9:39

V34l19a24s72t49i75m24i88l 18H92n83í32k 6686662891427

Myslím v roce 2004 byla v Praze vzducholoď Zeppelin NT. Cestu do Japonska k zákazníkovi vzali jako propagační a stavili se v několika zemích. To jdu takhle na oběd, zahnu za roh a vidím vzducholoď. Má 75metrů, proti Hindenburgu asi třetinová, ale stejně je to největší objekt, jaký jsem kdy na nebi viděl. Mrija je sice i o kousek delší, ale nemá ten objem.

http://www.planes.cz/cs/photo/1006638/zeppelin-nt-07-d-lzfn-not-specified-praha-letnany-lklt

Stojí za zmínku, že US vzducholodi Akron a Macon byly "letadlové" vzducholodi. Když jsem viděl, jak Indiana Jones unikl z německé vzducholodi na dvojplošníku, tak mi to přišlo přitažené za vlasy víc než celá archa úmluvy, a pak jsem zjistil, že to tak opravdu fungovalo, alespoň na těch amerických vzducholodích.

https://www.youtube.com/watch?v=hfUlNvLMXmM

Mimochodem, helium prý proniká obalem snadněji než vodík, protože ten si vytvoří dvouatomové molekuly H2, zatímco u helia proniká každý atom zvlášť.

0/0
7.5.2017 3:42

R49a26d86e87k 20F32o88l36p67r95e32c98h89t

U těch amerických vzducholodí to bylo dovedeno do fáze operačního použití, jednalo se o průzkumné letouny.

S prvními pokusy s letouny zavěšenými pod vzducholoděmi však začali Britové a následně Němci už za první světové války, minimálně Britové to měli i s oběťmi. Obě strany plánovaly nosit pod vzducholodí stíhací letadlo, Britové se chtěli dostat na příletové trasy zappelinů létajících nad Anglii, Němci zase chtěli poskytnout ochranu právě svým vzducholodím.

0/0
8.5.2017 0:42

M17a36r36e33k 14T23a64u30c94h22m55a66n 1178396

Krásný článek, děkuji. Poprvé vidím řez pasažérskou palubou. A dodnes jsem si myslel, že pohonem byly vždycky Maybachy.

0/0
6.5.2017 16:33

K20a72r91e56l 35K17ř24i54v84a51n 6860653245854

Dnešní létání, to je jen takový velký kino, z okénka vidíte jen mraky a žádné detaily, jedinná výhoda je rychlost. Se vzducholodí by dovolená začala už při letu. Takže žádný ztracený den !

+2/0
6.5.2017 15:28

K34a45r80e79l 91K88ř27i84v57a94n 6450613755764

Žádný ztracený den, ale nejkrásnější den dovolené ! S tím by už marketing mohl argumentovat. Holt by to chtělo slušné počasí. :-/

+1/0
6.5.2017 15:39

M29a31r74t42i52n 25R58o26s94o13l 4750723822911

Parádní článek, ještě bych doplnil, že čtyři motory po 1000 koních dokázaly rozpohybovat vzducholoď na cca 120 km/hod. Čistě na náklad unesla cca 100 tun tedy polovinu svého max vztlaku 200 tun. Tedy cestovní rychlostí kolem 100 km/hod se pohybovala na převezenou tunu poměrně levně i ve srovnání s vlakem. Lodě Graf Zeppelin i Los Angeles prokázaly mimořádně dlouhou službu v náročných podmínkách, cesta na severní pól atd. Tedy při naplnění héliem by byly prakticky nezničitelné. Konstukce amerických napodobenin zepelínů Acron a Makron (nebo jak se jmenovaly) byly nekvalitní šmejdy a rozlámal je první větši vítr.

+3/0
6.5.2017 14:58

J80i51ř81í 27K56o49c43u69r75e74k 6865254495918

Příběh R101 dosáhl dokonce zhudebnění. Hudbu i verše napsal jeden známý (nejen) pilot, sám to také nazpíval a odpinkal na klavír. Metalisti už asi vědí, pro ostatní:

http://www.azlyrics.com/lyrics/ironmaiden/empireoftheclouds.html

+2/0
6.5.2017 14:52

K86a44r60e89l 54K47ř76i65v30a21n 6330713705754

Kdyby se LZ 129 Hindenburg postavila znovu, s novými materialy, (žebra, potah, Helium !..) s dnešní elektronikou (meteorologický radar), s dnešními motory a vrtulemi,.. mohla by mít i několik set pasažírů, a s cestovní rychlostí 120 km/h ve výšce 300 metrů (hluboko pod letovou hladinou) by bylo tohle cestování nezapomenutelný zážitek. Cestovní radius za denního světla by byl hodně přes 1000 km. To je Mnichov - Švédsko, nebo Mnichov - Neapol. Pokryl by většinu Evropy.

Nejkrásnější a absolutně bezpečné cestování.

+9/−1
6.5.2017 14:02

J29a84n 75U25l26r43y92c75h 4531627440298

tak přiznávám, že bych to nechtěl zkusit přepočítat, ale myslím, že těch několikset lidí byste do vzducholodi stejného objemu jako Hindenburg nenacpal, protože byste se neodlepil od země (možná kdybyby pasažéři před cestou podepsali, že v případě potřeby mohou být použiti coby balastní zátěž :) ), to by asi musel mít násobně větší objem; docela by mě zajímal poměr ušetření váhy na nových lehčích materiálech (a možná z nich vycházejících úspornějších technologiích a konstrukci) proti ztrátě vztlaku dík těžšímu héliu (i když jestliže by byly mohly německé vzducholodě přejít jen tak na hélium, tak ta ztráta vztlaku kupodivu asi nebude takový problém - docela by mě zajímalo, proč);

lítání nerozumím, ale možná by bylo 300 metrů nebezpečně málo; a infrastruktura pro zajištění letů, to by byla pálka...; a proč absolutně bezpečné? - to jako existuje?

0/−1
6.5.2017 14:26

J36a84k60u98b 67Š64a98f19a33n18d68a 7245817381541

I když je helium asi 2x těžší než vodík, proti vzduchu je stále velmi lehké. Ztráta vztlaku dělá necelých 100g na kubík při nosnosti něco přes 1kg na kubík. Je to ztráta nosnosti kolem 7%.

řekněme, že pasažér má 100kg, Hindenburg vážil 220t. 300 lidí váží 30t. Je otázka, zda by se tolik ušetřilo na materiálech, hlavně těch na vaky. Podle mě to není nereálné. Navíc by nebylo třeba tolik personálu, kuchyně, knihovna, klavír, kóje, postele... Podle mě to tedy na jednodenní cesty není nereálné.

0/0
6.5.2017 14:50

J14a84n 61U15l32r77y71c93h 4561887210988

v tohle jsem doufal, když jsem to psal, děkuju za rozšíření obzorů; nojo není to nereálné, ale asi s výjimkou ekonomické stránky

0/0
6.5.2017 15:03

K33a57r93e67l 17K37ř19i28v50a79n 6680223655164

Díky za podporu :-) ! Hodně by se ušetřilo i na motorecn, Maybachy byly hodně těžké, vrtule nevýkonné. Dnešní motory a stavitelné vrtule jsou úplně něco jiného, navíc dálkově ovládané, celé řízení letu bylo tehdy mechanické, řetězy, táhla a páky, to je dnes taky něco jiného. Zkušeností je už dostatek z Zeppelinu NT.

0/0
6.5.2017 15:08

P71a66v94e75l 17J11e43ř15á48b71e67k 7111392954587

Kdyby to bylo tak jednoduché, tak vzducholodě už dávno létají.

Byly i návrhy, aby byly jen nákladní.

Zřejmě je někde zakopaný "pes".

0/0
6.5.2017 21:01

K22a66r51e77l 53K98ř84i74v24a10n 6170543285354

Ten zakopaný pes se jmenuje "peníze".

+1/0
6.5.2017 22:40
Foto

J63i15ř91í 92D66v71o10ř37á60k 5235139970898

300 lidí váží 30t. A vzducholodě se drží rukama, nepotřebují sedadla, kabinu ,toalety, topení ,......

0/0
6.5.2017 18:12

J52a54k95u48b 35Š79a31f90a66n11d69a 7865617711801

Ale tohle vše v Hindenburgu bylo. Takže to není třeba započítávat. Naopak je možno odečíst spoustu luxusních prvků a kóje na spaní.

0/0
6.5.2017 18:57

K29a61r16e93l 87K86ř22i18v62a19n 6460383855224

Taky mě překvapilo jak je malý rozdíl vztlaku helia a vodíku. Vztlak vodíku je o 8% vyšší než vztlak helia. US-Navy používala helium a neměla problémy.

300 metrů je krásná výška, z ní vidíte všechny detaily na zemi, a jste bezpečně pod letovou hladinou. Může to být i víc, když by bylo třeba. Například, vyhnout se Eifelovce ;-D.

Helium je absolutně bezpečné, a při případném úniku plynu, unikne jen z jedné komory, a při nejhorším, i kdyby unikl nějakým zázrakem veškerý plyn, tak se vzducholoď snese jako obrovský padák.

Infrastruktura - potřebujete pouze kotvící věž.

Lítání trochu rozumím, létal jsem plachťáky.

0/0
6.5.2017 14:55

M39a90r64t50i11n 93R32o68s14o67l 4290483142711

I v případě úniku nosného plynu například utržení směrovky v bouři (americké vzducholodě) znamená jen velmi pomalou ztrátu nosnosti. Německé zepelíny se z bombardování londýna vracely děravé jak řešeto, ale zpět v pohodě doletěly. Větším nebezpěčím je tupost posádky, která odhodí příliš mnoho zátěže najednou, protože se lekne. Následkem čehož vzducholoď vystřelí vzhůru do oblasti velmi nízkého tlaku, nosný plyn se roztáhne, unikne dírou i pojistnými ventily z nepoškozených oddílů a po té začne znovu klesat. Zátěž už je odhozená a náraz poměrně tvrdý. Takto havarovala většina vzducholodí v letu.

+2/0
6.5.2017 15:14

K47a89r32e78l 19K37ř55i40v60a96n 6130113645424

Za WW 1 létaly Zeppeliny hodně vysoko, kam za nimi letadla nemohla. To se časem změnilo, ale ze začátku měly LZ hodně navrch.

Ale protože by teď létaly v podstatě vyhlídkové lety a ne nálety na Londýn, .. :-)

Do určité výšky létáte jen VFR, a letíte v podstatě jak chcete, vyhýbat se musíte jen okolí letišť. Prostě si létáte jako plachťáky jen nemusíte hledat termiku.

0/0
6.5.2017 15:37

M86a85r26t43i91n 15R54o71s78o32l 4210703862961

Tak se zátěží bomb se k nim blížily i pozemní děla, ale každopádně měly zeppelíny ze začátku hodně navrch. Po odlehčení zase byly nedostupné zas až téměř do konce války. Chtěl jsem tím říct, že se nezmatkující zkušenou posádkou je opravdu hodně těžké poškodit vzducholoď tak, aby přistála tvrdě. Byly i případy, kdy vzdcholoď rozlomená vejpůl pokračovala v cestě a posádka bezpečně vystoupila z poloviny vzducholodě. Tam zas bylo podstatné aby vyskočili všichni najednou a nenechali nějakého chudáka v odlehčeném vraku, který se znovu vznesl po vyskočení většiny.

0/0
6.5.2017 16:27

M91a12r35t68i48n 18R45o24s28o23l 4580753832831

V nákladní verzi uvezl zeppelin o objemu 200 000 m3 cca 100 tun, tedy pro stojící lidi v kontejneru je to 1000 osob po 100 kg, záleží, kolik bude vážit vybavení pro lidi sedačky kajuty, piáno atd.. Vztlak vzducholodi vyplýva z hmotnosti vzduchu cca 1,2 kg na m3. Tedy hélium cca 0,1 kg na m3 z toho ukrojí o něco více než vodík 0,01 kg na m3 ale pořád je to přes, 1 kg na m3. Héliem byla plněna právě LZ 126 Los Angeles, vyrobena v německu dopravena do USA jako válečná reparace a naplněna héliem.

0/0
6.5.2017 15:05

K59a13r52e96l 91K66ř35i26v81a13n 6140213665914

Klavír nepotřebujem ! :-) CD-player stačí ! ;-D,

Když vezmete 12 hodin letu, tak pokryjete takřka celou Evropu. Takže taky žádné kabiny. Polohovací křesla, možná i skleněnou podlahu ? Furt by bylo na co koukat. Trasa by vedla nad hrady a zámky, krásnými městy, Hodně lidí by si za takový let připlatilo.

0/0
6.5.2017 15:15

M28a53r56t97i66n 68R43o67s93o77l 4420263342511

Tak tehdy to byl luxus pro horních 10 tis světa, nejrychlejší doprava světa, luxus byla nezbytost, zato brát stovky lidí najednou byla zbytečnost. Jak to a pro jakou vrstvu to nadimenzovat dnes, toť otázka.

0/0
6.5.2017 16:33

J70i97ř29í 42K38o70c87u28r29e67k 6725934395668

Byl by to takový vzdušný autobus. Air bus v angličtině :)

0/0
6.5.2017 14:44

J84i53ř64í 43K95o78c32u98r68e12k 6775264245258

S dnešní technikou by nebyl problém robotizovat kotvící stožár, aby jeho rameno aktivně zachytilo vzducholoď. Následně by se sepnul elektrický obvod a statickou elektřinu bezpečně odvedl.

Ještě by se hodil fotovoltaický povrch a akumulátory schopné uchovat 10 kWh na kilogram hmotnosti. To aby se vyrovnaly benzínu nebo naftě v nádržích. Elektromotor lehčí než spalovací pístový stejného výkonu už by byl.

Pořád ale platí, že za bouře je na tom klasická hladinová loď lépe, to je velké mínus pro pravidelnou dopravu vzducholodí. Přičemž bezpečnost jako v letadle musíte zachovat, vč prohlídek pasažérů.

Rozhodně by ale byla dobře použitelná jako létající jeřáb. S dnešní technikou aktivní stabilizace super. A s levnějším provozem proti vrtulníku. Mínus hluk.

0/0
6.5.2017 20:04

K44a58r29e58l 50K11ř74i21v15a84n 6770373315394

Bouřky jsou lokální záležitost a dají se lehko rozeznat a obletět.

Pro stavbu nákladní vzducholodi už byla postavena hala, pak došly peníze, a v hale je obrovské koupaliště. Šlo o to, přenášet náklady, pro které se dnes musí uzavřít silnice, a velice pomalu a obtížně se transportují.

0/0
6.5.2017 22:35

K35a37r40e93l 73K14ř11i18v33a76n 6820383715484

Jmenovalo se to CargoLifter CL160 a měl mít nosnost 160 tun.

0/0
6.5.2017 22:39

K97a59r40e59l 54K72ř12i83v19a52n 6440883645204

Tady pár údajů bohužel jen v němčině. Ale to by neměl být problém.

Abmessungen: 65 m Durchmesser, 260 m Länge, 82 m Gesamthöhe

Hüllenvolumen: 550.000 Kubikmeter, als Traggas war Helium vorgesehen

Leergewicht: 260 t

Ladevolumen: 3.200 Kubikmeter (50 m × 8 m × 8 m)

Nutzlast: bis zu 160 t

Reichweite: bis zu 10.000 km

Höchstgeschwindigkeit: 125 km/h

max. Flughöhe 2.000 m

Besatzung: 10–12 Personen

0/0
6.5.2017 22:47

M41i59c57h28a50l 10T69o43m74i47n32s50k21ý 9421495947804

Když unikne vodík, který je lehčí než vzduch, tak při vznícení hořící plyny rychle stoupají nahoru kde se mísí s kyslíkem.

Proto je pochopitelné, že ti lidé nezemřeli kvůli ohni.

Na rozdíl například od benzínu nebo leteckého paliva, které steče dolů pod stroj a může také ulpět na konstrukcích nebo oblečení lidí.

To je také udávaná výhoda aut na vodíkový pohon.

+5/−2
6.5.2017 6:07

M66i72l12a72n 16N34ě47m77e76c 1665320526316

Ono těch, kteří zemřeli kvůli ohni, zase tak málo nebylo.

Především dopadli velice špatně členové posádky, kteří měli v průběhu přistávacího manévru určená stanoviště v přídi trupu - zhruba deset lidí, kteří i vzhledem k náklonu na záď "chytili" ten oblak hořícího vodíku.

Spousta dalších se potom nedokázala včas dostat z hořících trosek. A že tam toho mělo dost co hořet, včetně paliva.

Je ale pravda, že se pozoruhodně mnoho lidí dostalo z vraku ven. Řada z nich pak ovšem zemřela v nemocnicích právě v důsledku těžkých popálenin.

0/0
6.5.2017 11:19

R50a39d24e46k 97F91o27l34p20r30e47c37h25t

Proto bylo kontraproduktivní vyskakovat z relativně velké výšky, ale optimální postupy, jak se zachovat, nemá člověk šanci v té chvíli vyhodnotit.

Na druhou stranu jednoduchou tezi - vodík jde nahoru a shoří nad námi - lze aplikovat pouze částečně a neměla by cestujícího uklidnit, zvláště poté, co už to hoří. Na fotografiích trosek vidíme, že evidentně neshořel pouze vodík, ale prakticky vše, co bylo z hořlavého materiálu. Ostatně po havárii vzducholodě R101 většina obětí uhořela.

A co se týká paliva, i vzducholodě ho potřebují, čili v tomto případě musíme brát ten vodík jako něco, sice důležitého, ale navíc. Pravda, Hindenburg používal jako palivo - ať už pro let či výrobu el. energie - naftu, ale s tou byl první, všechny předchozí zeppeliny používaly nebezpečnější benzin, pouze LZ 127 primárně speciální plyn.

0/0
6.5.2017 11:23

O64n22d32r32a 90P50r68o57c62h31a91z17k68a 4528336799721

Nejsem fyzik, ale skákat z vysoké výšky se mi zdá silně kontraproduktivní vždy :D

0/0
6.5.2017 12:19

K33a12r21e31l 26K80ř20i95v95a51n 6130633425624

Uhočet je horší než se zabít pádem z výšky.

+1/0
6.5.2017 14:05

M80a34r77t18i81n 64R54o44s41o11l 4610923752921

Myslím, že i Hindenbug byl poháněn plynem stejné hmotnosti jako vzduch. Právě proto, aby úbytek paliva nemusel znamenat odpouštění nosného plynu.

0/0
6.5.2017 17:29

J53a89k32u73b 10Š39a57f24a35n14d42a 7955507211931

Ano, plameny je pravděpodobně neohrožovaly přímo. Nicméně intenzivní žár tam být musel. Zkuste se třeba přiblížit kousek k velkému ohni. I když jdou plameny nahoru, nevydržíte to.

+4/0
6.5.2017 14:54







Najdete na iDNES.cz