- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
1) zajímavý nápad
2) dobře a nestranně napsaný článek
a 3) oceňuji využití české znakové sady a český přepis Číňanova jména. Už mi ti různí Chungové a Yuryiové docela lezou krkem.
Sakra, a jak přežije taková solární elektrárna na moři - teda vlastně na ocenánu - pořádný vlny?
Ale jinak Vám, techneťáci, musím poděkovat, že jste zavedli uvádění jmen psaných v originále jinak než latinkou v české a v závorce anglické transkripci. Vynikající řešení!
Koukám, že máme podobnou úvahu. Ale vy jste to lépe formuloval.
Ještě vidím problém v jedné věci: Kolik bude stát instalace?
Když nezapočítáme betonový základ, tak je větrná elektrárna docela levná a nepotsřebovala mnoho přírodních zdrojů. Jenže 1100 tun betonu a 40 tun ocele posouvá bilanci 2MW větrníku jinam.
Krádež energie moři může mít dalekosáhlé negativní účinky na lokální ekologické poměry.
To mě přivedlo na otázku. Nebude se systém zanašet a jeho vykon klesat .?.
Tady nefunguje „efekt motýlích křídel“? Aby drobné změny ve vlnění u čínských břehů nevyvolaly záplavové vlny v Polynésii.
Ekonomicky přijatelné řešení ztěžuje mj. hustota energie, která je zhruba 50x nižší než u slunečních kolektorů.
přesně, důvod proč se takovéhle nesmysly nestaví je nízká hustota energie. Mnohem větší potenciál bych viděl v přílivových elektrárnách.
Vodní elektrárny nejsou poháněné gravitací. Gravitační pole jen poskytuje rozdílné potenciálové hladiny. To, co vodní elektrárny skutečně pohání, je to, přemisťuje vodu z nízkých do vysokých nadmořských výšek, čili koloběh vody poháněný zase převážně sluncem.
To je jako říkat, že elektromtory nejsou poháněné elektřinou, ale... doplňte si sám. Nakonec se k tomu Slunci zase dostanete...
...výroba elektrické energie třením je celkem fundovaně popsána zde :