Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Před uhlím, ropou a plynem jsme měli dřevěné uhlí. Pohánělo svět

Bez systematicky provozovaného uhlířství by nikdy nenastala doba železná, palné zbraně by nezměnily způsoby vedení válek a i dnes bychom složitě řešili některé problémy s čištěním vody nebo vzduchu. Dřevěné uhlí totiž po několik tisíciletí stálo v základech klíčových technologií.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

R46a65d65e42k 24Š10u25l97c 3678819182792

Velmi zajímavé a poučné. Moc děkuju.

+8/0
25.6.2017 16:48

V52á75c23l31a63v 35S50l28a42v25í26č41e68k 7594465293314

Tak to je docela zajímavé. Čez by to mohl zkusit na některé z končících lokalit na hnědé uhlí. Technologie rychle rostoucích stromů pro dřevěné uhlí už jsou třeba ve Švédsku. Někdo tady psal o hnojivech, ale dělá se to jako zalévání prasečí kejdou, která je spíš obtížný odpad. Zřejmě by to trefilo několik cílů, třebaže to rozhodně není bez negativních vlivů. Pro mne nejzajímavější je využití pozemků, které jsou velmi zanedbané a pro jiné účely zcela nevhodné. Například lesní průseky pod vedením elektřiny. Nasází se, nahoře se zaleje kejdou, naroste to a uřeže se do retort na dřevěné uhlí. Dřevěné uhlí do nezměněné technologie elektráren na využití hnědého uhlí. A je to obnovitelný zdroj, to se nedá vytěžit jako uhlí. Dokonce bych asi uměl napsat matematický model, kolik by toho muselo být nasázeno hektarů. Vsadím se, že na to plochy jsou, třeba právě pod dráty vedení. Síra z toho už dnes nejde, odpadní produkt odsíření je hmota pro sádrokartony.

+2/0
25.6.2017 13:24

V31á22c16l74a42v 21S13l54a19v82í75č24e76k 7344475583594

Jen debilní úvaha - jakmile dojde hnědé uhlí, tak by mohly jet naše elektrárny na dřevěné. Jen by se musely udělat plantáže rychle rostoucího dříví pro velké retorty. Mleté dřevěné by se pak mělo spalovat foukané do vrstev, aby byl proces trochu účinný. Japonské mokré odfiltrování síry máme už dnes. Stromy jsou obnovitelný zdroj. Kdejaký nevyužitelný pozemek by měl být užitečný. Třeba výsypky hnědouhelných dolů s vodou která je částečně zaplavuje by mohly být produkcí topolů, které sice na dřevěné uhlí nejsou nejvhodnější, ale zase to jde rychle. Zajímavý je projekt, kdy se k jejich kořenům lije prasečí kejda, kterou elegantně zahušťují na suché hnojivo... Jinak na výsypkách se dá dělat i velmi dobré víno. Zajeďte si do vinařství Chrámce u Mostu. Je tu někdo, kdo má ponětí o výhřevnosti hnědého uhlí dnes a dřevěného uhlí? Zda je to aspoň trochu srovnatelné? Ahojky.

0/0
24.6.2017 22:27

J49a57n 10J41í27c49h28a 8380410308481

Hnede ma zhruba polovicni vyhrevnost co drevene..

0/0
24.6.2017 22:38

P33a73v64e62l 95Ř76a45p68e11k 7152196649195

Promiňte, ale biopaliva už tu máme a víme, jaký je to sajrajt. Dovedete si představit, co všechno by realizace takové myšlenky obnášela? Zamoření hnojivy, logistika. A účinnost asi o dva řády menší než když tam místo stromů rovnou postavíte soláry, které samy o sobě jsou také na prd. Při současném stavu poznání je jen jedna jediná smysluplná technologie masové výroby elektřiny: jádro.

+2/−1
24.6.2017 23:31

J75o54s51e74f 13P64o90l78í82v19k19a 1882287896139

O jádru to může tvrdit jen ten, kdo ho zná z dálky a nebo demagog. Ti, co znají jádro zblízka (například sousedé odkališť v Mydlovarech) ví, jaké množství sajratu obnáší.

Jádro je jen výstřelek tepelných technologií. A to výstřelek velice neefektivní (když se zohlední celý proces a ne jen "spalovací" fáze). Navíc na jádro nemáme vodu (stejný argument platí ovšem i pro pěstování dřeva na spalování) - už Rusové se divili, na jakém potůčku stavíme Temelín. A od té doby začala voda značně ubývat.

0/0
26.6.2017 17:48

R72a87d45i10m 89P64o31l45á28š23e28k 9106873779569

Pozdě, zelení už na to přišli dávno. V Británii, Dánsku a podobně, aby se nepálily "zlé fosily" ;-D, jsou tepelné elektrárny už dávno předělané z uhlí na biomasu.

Každou sekundu se v nich spálí tuny biomasy vyrostlé na x hektarech lesů někde v Kanadě nebo Brazílii a dovezené do Evropy loděmi.

A mimochodem, výroba dřevěného uhlí je dost velké plýtvání energií uloženou ve dřevu, spousta spalitelných látek při pálení uhlí uteče bez užitku do ovzduší.

+3/0
25.6.2017 0:29

H54o39n91z90a 65T72a96r 3539342764392

Elektrárny ČEZ spalující biomasu

https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/biomasa/elektrarny-cez-spalujici-biomasu.html

0/0
25.6.2017 18:07
Foto

M68i49c63h54a72l 76B85r42e94š23k68o19v73e54c 4541188324616

Zaplatil jsi daně uhlíři, i na příští rok?

0/0
24.6.2017 19:10

P84a64v12e10l 35Ř63a79p96e37k 7342406749435

Aby bylo z čeho živit spoluobčany, které dnes podpořil váš předseda v Letech?

0/0
24.6.2017 23:27

J20o33s60e94f 80V80o73s49i50c23k55y 4823437856303

Tohle byl dukladny clanek, ktery mnoha lidem otevrel oci ! Nikdo netusil, ze az do pule 19.stoleti se k vyrobe oceli pouzivalo drev.uhli. Drev.uhli totiz nedokaze zel.rudu roztavit, rozpali ji pouze do cervena a potom se z ni mlacenim musi vytriskat kremik, fosfor, sira atd. Proto ocel byvala v historii drazsi nezli med a bronz. Historie oceli je jeste zajimavejsi. Namet na pristi clanek.

+11/−2
24.6.2017 14:17

J27a46r20o63s74l90a49v 22P36o68r23t 7109747759495

V pecích na dřevěné uhlí se získala z železné rudy ,,houska,, a rozhodně se z ní mlácením nedala odstranit síra, fosfor a křemík . To šlo jen žíháním s tavidly aby nežádoucí příměsi odešly se struskou i když ne úplně při dosažené teplotě dřevěného uhlí .

+4/0
24.6.2017 17:18

R61a11d29i78m 57P84o23l58á72š37e58k 9216433509569

Jestli to nebyla spíš otázka velikosti pece. Ke konci využívání dřevěného uhlí byly ty pece pořádně velké a já bych řekl, že se z nich železo už odlévalo. Nebo nějaká litina.

Zatímco třeba Keltové měli ty "pícky" malé a vyrobili tak jen tu železnou houbu, ktzerou na použitelné železo museli "rozkovat".

0/0
24.6.2017 19:17

R27a91d77i58m 78P90o23l75á10š52e70k 9216333369669

Jinak pochybuji, že by byla výroba střelného prachu nějak významně propojena s klasickým uhlířstvím vyrábějícím dřevěné uhlí v tisícovkách tun pro hutnictví.

Spotřeba dřevěného uhlí pro výrobu střelného prachu byla v desítkách, maximálně ve stovkách kilogramů a nepochybuji, že ve velice krátké době po zavedení střelného prachu techničtěji založení vojenští důstojníci nebo tehdejší učenci vynalezli svoje vlastní způsoby výroby dřevěného uhlí nejvhodnějšího do střelného prachu, které byly od klasických uhlířských postupů výrazně odlišné.

Podobné to je se současnou dnešní výrobou dřevěného uhlí využívaného pro všelijaké absorbční a čisticí účely. Místo klasického dřeva se používají všemožné v žáru uhelnatějící organické materiály , které jsou ještě před vlastní výrobou napouštěny prostředky, které vlastnosti výsledného dřevěného uhlí ještě zlepšují. Používají se třeba dřevěné piliny a dřevěná drť nebo třeba drcené kosti a impregnují se třeba zinečnatými solemi , jako je chlorid zinečnatý, amonnými solemi, roztoky cukrů a podobně.

A výroba tohoto "dřevěného uhlí" se provádí v dobře uzavřených retortách s pečlivě sledovaným a ovládaným průběhem teploty.

+3/0
24.6.2017 10:56

J80i97ř73í 11K61o53c62u64r37e44k 6145864465358

Nezapomínejte na dělostřelectvo, které ládovalo prach lopatou a po centech na salvu. A později přišli sapéři, kteří ládovali celé soudky pod hradby.

+3/0
24.6.2017 12:02

J26a79r16o70s79l50a31v 31P25o95r58t 7489347299365

Ono toho uhlí v černém střelném prachu tolik není .

+1/0
24.6.2017 22:58

M86i72c89h31a15l 56H59a46u42f 4888129645361

To je fakt, 15-20 procent, ale při té spotřebě to bylo stejně dost.

0/0
2.7.2017 23:51

K49a24t74e13ř75i50n83a 71V63ý49b52o85r45n58á 6820769519

Nedává smysl, aby si někdo vyráběl běžně dostupnou surovinu, v tomto případě dřevěné uhlí, sám, tedy dráže, než je běžné. Mohl byste to rozvést?

0/−1
24.6.2017 16:31

R22a28d43i38m 50P70o23l65á40š78e65k 9426723819779

Dřevěné uhlí do vysokých pecí bylo nejlepší, když bylo nejtvrdší s největším obsahem uhlíku neboli když ze tvrdého dřeva unikly jen těkavé hořlaviny a došlo ke karbonizaci. Uhlí na střelný prach bylo lepší, když bylo měkké a obsahovalo hodně dutin neboli spíš bylo lepší na výrobu měkké řídké dřevo a uhlí se v milíři nechalo víc vyhořet, aby unikly nejen těkavé složky ze dřeva, ale taky i trochu shořel i uhlík, aby tak to dřevěné uhlí bylo řidší.

Černých střelných prachů je totiž hodně druhů v závislosti na jejich použití. Kde byla potřeba co největší výbušná rychlost ( na střelný prach), třeba v malých střelných zbraních, jako jsou ručnice a pistole, nebo pro ženijní účely jako trhavina, se roztok sanytru - dusičnanu nechal do drceného dřevěného uhlí nasáknou a potom se za mokra ještě se sírou třeba i několikrát jemně pomlel, aby vznikly vzájemně co nejjemnější částice co nejjemněji pomíchané. Kaše se pak nechala vyschnout a vyschlá se podrtila tak ,aby vznikla jemná zrna, protože se zrnem se manipuluje lépe než s jemným práškem.

Střelný prach na velká děla byl s mnohem většími zrny. Buď výše uvedeným postupem, ale třeba jen s jedním rychlým mletím nebo se rovnou z podrceného dřevěného uhlí vybraly zrna správné velikosti, sanytr do nich nechal nasáknou a zvenku se zrna obalila zbytkem sanytru a jemně mletou sírou. Podobně se dělal třeba i černý střelný prach pro rakety či rachejtle.

+3/0
24.6.2017 19:09

R85a93d81i11m 31P54o71l83á44š63e32k 9326463459699

"Vzhledem k trvalé poptávce po dřevěném uhlí od vesnických i městských kovářů a dalších dřevozpracujících řemeslníků se však s uhlíři a uhlířstvím setkáváme na celém území českých zemí,"

Možná by ty kováře coby dřevozpracující řemeslníky (tady máš smrkové poleno a vykovej mi z něho podkovy) bylo dobré v článku opravit.;-D;-D

+5/0
24.6.2017 10:45

M97a76t69o89u75š 83L30á97z97ň52o60v47s44k70ý27, 39T90e67c74h10n50e75t80.54c96z

To víte, museli vystačit s málem.

Děkujeme, opraveno.

+6/0
24.6.2017 14:14

O49n43d97ř73e28j 48Š76r29á70m80e88k 3713810161939

Parádní článek. Děkuji

+12/0
24.6.2017 8:51

O64n94d82ř57e70j 17Š37r23á27m33e40k 3643710451289

Jen by mě ještě zajímal podrobnější technologický postup. Jak dlouho se pálilo, co se dodržovalo, na co si dávali pozor atd. Možná by bylo možné to doplnit jako boxík do článku.

+4/0
24.6.2017 8:54

R31a94d24i92m 35P49o32l33á79š14e82k 9276733899389

To asi budou ty dovednosti, které se už ztratily. Obecně by to mělo být asi takhle:

Milíř se zakryje těmi drny nebo mourem, ale nechá se vespod a nahoře otvor. Pak se dole zapálí a čeká se, až prohoří, bílý dusivý kouř z milíře se začne měnit na černý. Pak se zakryjou i ty otvory a čeká se, až vznikne uhlí. Oheň v milíři je živen kyslíkem a kapalné látky unikají póry a malými netěsnostmi v krytu milíře. Jak je toto hotovo, milíř se postupně otevře a dřevěné uhlí, které je žhavé, se musí okamžitě uhasit množstvím vody, jinak na vzduchu shoří.

Pak se mokré kusy uhlí roztřídí podle velikosti a kvality a rozloží na ploše na slunci a nechá vyschnout.

Dovednosti asi byly ty, jak milíř přesně postavit, jak ho optimálně utěsnit s hlínou a drny, co byly na místě k dispozici, jak určit správný čas pro další postupy, jak nejlépe milíř bourat, aby po otevření ty tuny žhavého dřevěného uhlí nevzplanuly....

Jinak kdysi jsem v mladém věku tyto věci zkoušel a dělal uhlí ve starém kotli ústředního topení. Narvalo se tam dřevo, nechalo pořádně rozhořet a potom se uzavřely všechny přívody vzduchu a dřevo tam zuhelnatělo. Zhavé kusy dřevěného uhlí jsem potom vytahoval starými kovářskými kleštěmi a házel do kýblu s vodou.

V praxi by dnes možná šlo svařit ze silnějšího plechu poklop o objemu půl kubíku ,kubík, udělat příslušně velký táborák třeba na zahradě ze dřeva z větví a jak by se příslušně rozhořel zakrýt ho tím poklopem. Poklop by mohl mít ve špičce otvor, kterým by se mohl sledovat kouř. A jak by to bylo hotové, odkrýt a uhlíky zalít vodou z hadice...

+4/0
24.6.2017 10:36

J66i18ř60í 79K44o54c91u33r82e88k 6225304805498

Když bude dřevo špatně vysušené, vyrobíte kolomaz.

0/0
24.6.2017 11:52

R86a82d14i83m 51P58o92l57á88š79e54k 9416703139539

Asi ano, ale v běžném milíři tu kolomaz nebylo asi jak jímat.

Kolomazníci jinak asi byli něco jako poddruh uhlířů, dělali asi trošku jiné milíře a tu kolomaz z toho dýmu vycházejícícho z milíře asi nějak chytali.

0/0
24.6.2017 19:13







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.