Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Před uhlím, ropou a plynem jsme měli dřevěné uhlí. Pohánělo svět

Bez systematicky provozovaného uhlířství by nikdy nenastala doba železná, palné zbraně by nezměnily způsoby vedení válek a i dnes bychom složitě řešili některé problémy s čištěním vody nebo vzduchu. Dřevěné uhlí totiž po několik tisíciletí stálo v základech klíčových technologií.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

R96a29d44e58k 66Š76u84l38c 3878739872372

Velmi zajímavé a poučné. Moc děkuju.

+8/0
25.6.2017 16:48

V10á50c71l35a78v 73S25l38a10v48í68č34e89k 7284895333574

Tak to je docela zajímavé. Čez by to mohl zkusit na některé z končících lokalit na hnědé uhlí. Technologie rychle rostoucích stromů pro dřevěné uhlí už jsou třeba ve Švédsku. Někdo tady psal o hnojivech, ale dělá se to jako zalévání prasečí kejdou, která je spíš obtížný odpad. Zřejmě by to trefilo několik cílů, třebaže to rozhodně není bez negativních vlivů. Pro mne nejzajímavější je využití pozemků, které jsou velmi zanedbané a pro jiné účely zcela nevhodné. Například lesní průseky pod vedením elektřiny. Nasází se, nahoře se zaleje kejdou, naroste to a uřeže se do retort na dřevěné uhlí. Dřevěné uhlí do nezměněné technologie elektráren na využití hnědého uhlí. A je to obnovitelný zdroj, to se nedá vytěžit jako uhlí. Dokonce bych asi uměl napsat matematický model, kolik by toho muselo být nasázeno hektarů. Vsadím se, že na to plochy jsou, třeba právě pod dráty vedení. Síra z toho už dnes nejde, odpadní produkt odsíření je hmota pro sádrokartony.

+2/0
25.6.2017 13:24

V86á45c40l63a31v 35S94l30a36v30í73č91e51k 7844985753314

Jen debilní úvaha - jakmile dojde hnědé uhlí, tak by mohly jet naše elektrárny na dřevěné. Jen by se musely udělat plantáže rychle rostoucího dříví pro velké retorty. Mleté dřevěné by se pak mělo spalovat foukané do vrstev, aby byl proces trochu účinný. Japonské mokré odfiltrování síry máme už dnes. Stromy jsou obnovitelný zdroj. Kdejaký nevyužitelný pozemek by měl být užitečný. Třeba výsypky hnědouhelných dolů s vodou která je částečně zaplavuje by mohly být produkcí topolů, které sice na dřevěné uhlí nejsou nejvhodnější, ale zase to jde rychle. Zajímavý je projekt, kdy se k jejich kořenům lije prasečí kejda, kterou elegantně zahušťují na suché hnojivo... Jinak na výsypkách se dá dělat i velmi dobré víno. Zajeďte si do vinařství Chrámce u Mostu. Je tu někdo, kdo má ponětí o výhřevnosti hnědého uhlí dnes a dřevěného uhlí? Zda je to aspoň trochu srovnatelné? Ahojky.

0/0
24.6.2017 22:27

J24a69n 16J66í30c56h10a 8350530678291

Hnede ma zhruba polovicni vyhrevnost co drevene..

0/0
24.6.2017 22:38

P95a89v42e85l 66Ř48a64p26e11k 7902696869495

Promiňte, ale biopaliva už tu máme a víme, jaký je to sajrajt. Dovedete si představit, co všechno by realizace takové myšlenky obnášela? Zamoření hnojivy, logistika. A účinnost asi o dva řády menší než když tam místo stromů rovnou postavíte soláry, které samy o sobě jsou také na prd. Při současném stavu poznání je jen jedna jediná smysluplná technologie masové výroby elektřiny: jádro.

+2/−1
24.6.2017 23:31

J98o82s53e88f 18P36o55l26í49v89k51a 1672187866799

O jádru to může tvrdit jen ten, kdo ho zná z dálky a nebo demagog. Ti, co znají jádro zblízka (například sousedé odkališť v Mydlovarech) ví, jaké množství sajratu obnáší.

Jádro je jen výstřelek tepelných technologií. A to výstřelek velice neefektivní (když se zohlední celý proces a ne jen "spalovací" fáze). Navíc na jádro nemáme vodu (stejný argument platí ovšem i pro pěstování dřeva na spalování) - už Rusové se divili, na jakém potůčku stavíme Temelín. A od té doby začala voda značně ubývat.

0/0
26.6.2017 17:48

R78a19d16i30m 10P51o61l16á33š82e59k 9646283609209

Pozdě, zelení už na to přišli dávno. V Británii, Dánsku a podobně, aby se nepálily "zlé fosily" ;-D, jsou tepelné elektrárny už dávno předělané z uhlí na biomasu.

Každou sekundu se v nich spálí tuny biomasy vyrostlé na x hektarech lesů někde v Kanadě nebo Brazílii a dovezené do Evropy loděmi.

A mimochodem, výroba dřevěného uhlí je dost velké plýtvání energií uloženou ve dřevu, spousta spalitelných látek při pálení uhlí uteče bez užitku do ovzduší.

+3/0
25.6.2017 0:29

H15o22n77z46a 79T80a57r 3279802634592

Elektrárny ČEZ spalující biomasu

https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/biomasa/elektrarny-cez-spalujici-biomasu.html

0/0
25.6.2017 18:07
Foto

M92i50c72h92a94l 24B79r55e38š30k22o60v79e29c 4971418904826

Zaplatil jsi daně uhlíři, i na příští rok?

0/0
24.6.2017 19:10

P52a94v60e31l 39Ř41a62p95e19k 7432986389585

Aby bylo z čeho živit spoluobčany, které dnes podpořil váš předseda v Letech?

0/0
24.6.2017 23:27

J13o28s86e12f 23V82o19s66i69c13k80y 4643767916653

Tohle byl dukladny clanek, ktery mnoha lidem otevrel oci ! Nikdo netusil, ze az do pule 19.stoleti se k vyrobe oceli pouzivalo drev.uhli. Drev.uhli totiz nedokaze zel.rudu roztavit, rozpali ji pouze do cervena a potom se z ni mlacenim musi vytriskat kremik, fosfor, sira atd. Proto ocel byvala v historii drazsi nezli med a bronz. Historie oceli je jeste zajimavejsi. Namet na pristi clanek.

+11/−2
24.6.2017 14:17

J85a98r60o58s84l89a80v 74P49o54r21t 7719647829275

V pecích na dřevěné uhlí se získala z železné rudy ,,houska,, a rozhodně se z ní mlácením nedala odstranit síra, fosfor a křemík . To šlo jen žíháním s tavidly aby nežádoucí příměsi odešly se struskou i když ne úplně při dosažené teplotě dřevěného uhlí .

+4/0
24.6.2017 17:18

R59a29d86i22m 32P30o25l79á54š87e68k 9116433389909

Jestli to nebyla spíš otázka velikosti pece. Ke konci využívání dřevěného uhlí byly ty pece pořádně velké a já bych řekl, že se z nich železo už odlévalo. Nebo nějaká litina.

Zatímco třeba Keltové měli ty "pícky" malé a vyrobili tak jen tu železnou houbu, ktzerou na použitelné železo museli "rozkovat".

0/0
24.6.2017 19:17

R27a58d75i85m 13P53o57l98á76š10e27k 9386153369739

Jinak pochybuji, že by byla výroba střelného prachu nějak významně propojena s klasickým uhlířstvím vyrábějícím dřevěné uhlí v tisícovkách tun pro hutnictví.

Spotřeba dřevěného uhlí pro výrobu střelného prachu byla v desítkách, maximálně ve stovkách kilogramů a nepochybuji, že ve velice krátké době po zavedení střelného prachu techničtěji založení vojenští důstojníci nebo tehdejší učenci vynalezli svoje vlastní způsoby výroby dřevěného uhlí nejvhodnějšího do střelného prachu, které byly od klasických uhlířských postupů výrazně odlišné.

Podobné to je se současnou dnešní výrobou dřevěného uhlí využívaného pro všelijaké absorbční a čisticí účely. Místo klasického dřeva se používají všemožné v žáru uhelnatějící organické materiály , které jsou ještě před vlastní výrobou napouštěny prostředky, které vlastnosti výsledného dřevěného uhlí ještě zlepšují. Používají se třeba dřevěné piliny a dřevěná drť nebo třeba drcené kosti a impregnují se třeba zinečnatými solemi , jako je chlorid zinečnatý, amonnými solemi, roztoky cukrů a podobně.

A výroba tohoto "dřevěného uhlí" se provádí v dobře uzavřených retortách s pečlivě sledovaným a ovládaným průběhem teploty.

+3/0
24.6.2017 10:56

J37i96ř94í 14K29o63c15u56r15e52k 6625784445788

Nezapomínejte na dělostřelectvo, které ládovalo prach lopatou a po centech na salvu. A později přišli sapéři, kteří ládovali celé soudky pod hradby.

+3/0
24.6.2017 12:02

J40a11r22o73s15l26a30v 53P16o17r40t 7559757389235

Ono toho uhlí v černém střelném prachu tolik není .

+1/0
24.6.2017 22:58

M54i30c97h51a49l 61H93a72u45f 4438869965941

To je fakt, 15-20 procent, ale při té spotřebě to bylo stejně dost.

0/0
2.7.2017 23:51

K70a38t97e10ř93i30n41a 30V86ý36b91o61r67n21á 6760509969

Nedává smysl, aby si někdo vyráběl běžně dostupnou surovinu, v tomto případě dřevěné uhlí, sám, tedy dráže, než je běžné. Mohl byste to rozvést?

0/−1
24.6.2017 16:31

R22a32d58i80m 75P38o18l57á46š37e90k 9496273119699

Dřevěné uhlí do vysokých pecí bylo nejlepší, když bylo nejtvrdší s největším obsahem uhlíku neboli když ze tvrdého dřeva unikly jen těkavé hořlaviny a došlo ke karbonizaci. Uhlí na střelný prach bylo lepší, když bylo měkké a obsahovalo hodně dutin neboli spíš bylo lepší na výrobu měkké řídké dřevo a uhlí se v milíři nechalo víc vyhořet, aby unikly nejen těkavé složky ze dřeva, ale taky i trochu shořel i uhlík, aby tak to dřevěné uhlí bylo řidší.

Černých střelných prachů je totiž hodně druhů v závislosti na jejich použití. Kde byla potřeba co největší výbušná rychlost ( na střelný prach), třeba v malých střelných zbraních, jako jsou ručnice a pistole, nebo pro ženijní účely jako trhavina, se roztok sanytru - dusičnanu nechal do drceného dřevěného uhlí nasáknou a potom se za mokra ještě se sírou třeba i několikrát jemně pomlel, aby vznikly vzájemně co nejjemnější částice co nejjemněji pomíchané. Kaše se pak nechala vyschnout a vyschlá se podrtila tak ,aby vznikla jemná zrna, protože se zrnem se manipuluje lépe než s jemným práškem.

Střelný prach na velká děla byl s mnohem většími zrny. Buď výše uvedeným postupem, ale třeba jen s jedním rychlým mletím nebo se rovnou z podrceného dřevěného uhlí vybraly zrna správné velikosti, sanytr do nich nechal nasáknou a zvenku se zrna obalila zbytkem sanytru a jemně mletou sírou. Podobně se dělal třeba i černý střelný prach pro rakety či rachejtle.

+3/0
24.6.2017 19:09

R81a42d55i21m 46P12o56l74á44š92e22k 9986203249569

"Vzhledem k trvalé poptávce po dřevěném uhlí od vesnických i městských kovářů a dalších dřevozpracujících řemeslníků se však s uhlíři a uhlířstvím setkáváme na celém území českých zemí,"

Možná by ty kováře coby dřevozpracující řemeslníky (tady máš smrkové poleno a vykovej mi z něho podkovy) bylo dobré v článku opravit.;-D;-D

+5/0
24.6.2017 10:45

M98a36t60o67u91š 88L84á72z21ň56o32v71s85k72ý93, 92T95e85c73h60n96e39t43.93c85z

To víte, museli vystačit s málem.

Děkujeme, opraveno.

+6/0
24.6.2017 14:14

O75n29d11ř16e40j 45Š94r57á36m22e43k 3503900491119

Parádní článek. Děkuji

+12/0
24.6.2017 8:51

O88n53d70ř47e34j 55Š34r13á58m29e28k 3163240381819

Jen by mě ještě zajímal podrobnější technologický postup. Jak dlouho se pálilo, co se dodržovalo, na co si dávali pozor atd. Možná by bylo možné to doplnit jako boxík do článku.

+4/0
24.6.2017 8:54

R48a38d31i33m 97P12o18l52á19š49e90k 9356893249679

To asi budou ty dovednosti, které se už ztratily. Obecně by to mělo být asi takhle:

Milíř se zakryje těmi drny nebo mourem, ale nechá se vespod a nahoře otvor. Pak se dole zapálí a čeká se, až prohoří, bílý dusivý kouř z milíře se začne měnit na černý. Pak se zakryjou i ty otvory a čeká se, až vznikne uhlí. Oheň v milíři je živen kyslíkem a kapalné látky unikají póry a malými netěsnostmi v krytu milíře. Jak je toto hotovo, milíř se postupně otevře a dřevěné uhlí, které je žhavé, se musí okamžitě uhasit množstvím vody, jinak na vzduchu shoří.

Pak se mokré kusy uhlí roztřídí podle velikosti a kvality a rozloží na ploše na slunci a nechá vyschnout.

Dovednosti asi byly ty, jak milíř přesně postavit, jak ho optimálně utěsnit s hlínou a drny, co byly na místě k dispozici, jak určit správný čas pro další postupy, jak nejlépe milíř bourat, aby po otevření ty tuny žhavého dřevěného uhlí nevzplanuly....

Jinak kdysi jsem v mladém věku tyto věci zkoušel a dělal uhlí ve starém kotli ústředního topení. Narvalo se tam dřevo, nechalo pořádně rozhořet a potom se uzavřely všechny přívody vzduchu a dřevo tam zuhelnatělo. Zhavé kusy dřevěného uhlí jsem potom vytahoval starými kovářskými kleštěmi a házel do kýblu s vodou.

V praxi by dnes možná šlo svařit ze silnějšího plechu poklop o objemu půl kubíku ,kubík, udělat příslušně velký táborák třeba na zahradě ze dřeva z větví a jak by se příslušně rozhořel zakrýt ho tím poklopem. Poklop by mohl mít ve špičce otvor, kterým by se mohl sledovat kouř. A jak by to bylo hotové, odkrýt a uhlíky zalít vodou z hadice...

+4/0
24.6.2017 10:36

J80i62ř45í 82K20o95c49u89r33e48k 6505734765138

Když bude dřevo špatně vysušené, vyrobíte kolomaz.

0/0
24.6.2017 11:52

R81a25d76i50m 21P82o60l12á62š27e76k 9906513629949

Asi ano, ale v běžném milíři tu kolomaz nebylo asi jak jímat.

Kolomazníci jinak asi byli něco jako poddruh uhlířů, dělali asi trošku jiné milíře a tu kolomaz z toho dýmu vycházejícícho z milíře asi nějak chytali.

0/0
24.6.2017 19:13







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.