Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Před uhlím, ropou a plynem jsme měli dřevěné uhlí. Pohánělo svět

Bez systematicky provozovaného uhlířství by nikdy nenastala doba železná, palné zbraně by nezměnily způsoby vedení válek a i dnes bychom složitě řešili některé problémy s čištěním vody nebo vzduchu. Dřevěné uhlí totiž po několik tisíciletí stálo v základech klíčových technologií.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

R17a55d55e33k 21Š83u22l75c 3898289552732

Velmi zajímavé a poučné. Moc děkuju.

+8/0
25.6.2017 16:48

V63á48c40l18a27v 24S29l48a91v84í41č97e71k 7624955353584

Tak to je docela zajímavé. Čez by to mohl zkusit na některé z končících lokalit na hnědé uhlí. Technologie rychle rostoucích stromů pro dřevěné uhlí už jsou třeba ve Švédsku. Někdo tady psal o hnojivech, ale dělá se to jako zalévání prasečí kejdou, která je spíš obtížný odpad. Zřejmě by to trefilo několik cílů, třebaže to rozhodně není bez negativních vlivů. Pro mne nejzajímavější je využití pozemků, které jsou velmi zanedbané a pro jiné účely zcela nevhodné. Například lesní průseky pod vedením elektřiny. Nasází se, nahoře se zaleje kejdou, naroste to a uřeže se do retort na dřevěné uhlí. Dřevěné uhlí do nezměněné technologie elektráren na využití hnědého uhlí. A je to obnovitelný zdroj, to se nedá vytěžit jako uhlí. Dokonce bych asi uměl napsat matematický model, kolik by toho muselo být nasázeno hektarů. Vsadím se, že na to plochy jsou, třeba právě pod dráty vedení. Síra z toho už dnes nejde, odpadní produkt odsíření je hmota pro sádrokartony.

+2/0
25.6.2017 13:24

V65á60c81l80a25v 85S45l78a84v59í36č31e23k 7714195893804

Jen debilní úvaha - jakmile dojde hnědé uhlí, tak by mohly jet naše elektrárny na dřevěné. Jen by se musely udělat plantáže rychle rostoucího dříví pro velké retorty. Mleté dřevěné by se pak mělo spalovat foukané do vrstev, aby byl proces trochu účinný. Japonské mokré odfiltrování síry máme už dnes. Stromy jsou obnovitelný zdroj. Kdejaký nevyužitelný pozemek by měl být užitečný. Třeba výsypky hnědouhelných dolů s vodou která je částečně zaplavuje by mohly být produkcí topolů, které sice na dřevěné uhlí nejsou nejvhodnější, ale zase to jde rychle. Zajímavý je projekt, kdy se k jejich kořenům lije prasečí kejda, kterou elegantně zahušťují na suché hnojivo... Jinak na výsypkách se dá dělat i velmi dobré víno. Zajeďte si do vinařství Chrámce u Mostu. Je tu někdo, kdo má ponětí o výhřevnosti hnědého uhlí dnes a dřevěného uhlí? Zda je to aspoň trochu srovnatelné? Ahojky.

0/0
24.6.2017 22:27

J86a98n 91J86í50c45h82a 8510170678621

Hnede ma zhruba polovicni vyhrevnost co drevene..

0/0
24.6.2017 22:38

P70a91v22e22l 58Ř79a64p68e88k 7222816669245

Promiňte, ale biopaliva už tu máme a víme, jaký je to sajrajt. Dovedete si představit, co všechno by realizace takové myšlenky obnášela? Zamoření hnojivy, logistika. A účinnost asi o dva řády menší než když tam místo stromů rovnou postavíte soláry, které samy o sobě jsou také na prd. Při současném stavu poznání je jen jedna jediná smysluplná technologie masové výroby elektřiny: jádro.

+2/−1
24.6.2017 23:31

J32o80s45e43f 87P64o62l28í36v62k72a 1242477596739

O jádru to může tvrdit jen ten, kdo ho zná z dálky a nebo demagog. Ti, co znají jádro zblízka (například sousedé odkališť v Mydlovarech) ví, jaké množství sajratu obnáší.

Jádro je jen výstřelek tepelných technologií. A to výstřelek velice neefektivní (když se zohlední celý proces a ne jen "spalovací" fáze). Navíc na jádro nemáme vodu (stejný argument platí ovšem i pro pěstování dřeva na spalování) - už Rusové se divili, na jakém potůčku stavíme Temelín. A od té doby začala voda značně ubývat.

0/0
26.6.2017 17:48

R73a40d45i41m 43P38o20l32á88š44e19k 9106233389349

Pozdě, zelení už na to přišli dávno. V Británii, Dánsku a podobně, aby se nepálily "zlé fosily" ;-D, jsou tepelné elektrárny už dávno předělané z uhlí na biomasu.

Každou sekundu se v nich spálí tuny biomasy vyrostlé na x hektarech lesů někde v Kanadě nebo Brazílii a dovezené do Evropy loděmi.

A mimochodem, výroba dřevěného uhlí je dost velké plýtvání energií uloženou ve dřevu, spousta spalitelných látek při pálení uhlí uteče bez užitku do ovzduší.

+3/0
25.6.2017 0:29

H21o96n86z19a 30T36a23r 3119162724782

Elektrárny ČEZ spalující biomasu

https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/biomasa/elektrarny-cez-spalujici-biomasu.html

0/0
25.6.2017 18:07
Foto

M97i17c73h84a59l 84B64r26e19š25k48o51v30e82c 4871528344216

Zaplatil jsi daně uhlíři, i na příští rok?

0/0
24.6.2017 19:10

P98a30v52e27l 22Ř33a48p12e50k 7722646539135

Aby bylo z čeho živit spoluobčany, které dnes podpořil váš předseda v Letech?

0/0
24.6.2017 23:27

J32o39s36e64f 40V33o80s70i34c50k38y 4723177126813

Tohle byl dukladny clanek, ktery mnoha lidem otevrel oci ! Nikdo netusil, ze az do pule 19.stoleti se k vyrobe oceli pouzivalo drev.uhli. Drev.uhli totiz nedokaze zel.rudu roztavit, rozpali ji pouze do cervena a potom se z ni mlacenim musi vytriskat kremik, fosfor, sira atd. Proto ocel byvala v historii drazsi nezli med a bronz. Historie oceli je jeste zajimavejsi. Namet na pristi clanek.

+11/−2
24.6.2017 14:17

J47a66r98o53s34l58a80v 61P79o77r64t 7569727369455

V pecích na dřevěné uhlí se získala z železné rudy ,,houska,, a rozhodně se z ní mlácením nedala odstranit síra, fosfor a křemík . To šlo jen žíháním s tavidly aby nežádoucí příměsi odešly se struskou i když ne úplně při dosažené teplotě dřevěného uhlí .

+4/0
24.6.2017 17:18

R62a75d46i60m 93P47o97l52á60š86e93k 9866283589289

Jestli to nebyla spíš otázka velikosti pece. Ke konci využívání dřevěného uhlí byly ty pece pořádně velké a já bych řekl, že se z nich železo už odlévalo. Nebo nějaká litina.

Zatímco třeba Keltové měli ty "pícky" malé a vyrobili tak jen tu železnou houbu, ktzerou na použitelné železo museli "rozkovat".

0/0
24.6.2017 19:17

R76a83d59i40m 10P68o34l96á53š59e96k 9806553139609

Jinak pochybuji, že by byla výroba střelného prachu nějak významně propojena s klasickým uhlířstvím vyrábějícím dřevěné uhlí v tisícovkách tun pro hutnictví.

Spotřeba dřevěného uhlí pro výrobu střelného prachu byla v desítkách, maximálně ve stovkách kilogramů a nepochybuji, že ve velice krátké době po zavedení střelného prachu techničtěji založení vojenští důstojníci nebo tehdejší učenci vynalezli svoje vlastní způsoby výroby dřevěného uhlí nejvhodnějšího do střelného prachu, které byly od klasických uhlířských postupů výrazně odlišné.

Podobné to je se současnou dnešní výrobou dřevěného uhlí využívaného pro všelijaké absorbční a čisticí účely. Místo klasického dřeva se používají všemožné v žáru uhelnatějící organické materiály , které jsou ještě před vlastní výrobou napouštěny prostředky, které vlastnosti výsledného dřevěného uhlí ještě zlepšují. Používají se třeba dřevěné piliny a dřevěná drť nebo třeba drcené kosti a impregnují se třeba zinečnatými solemi , jako je chlorid zinečnatý, amonnými solemi, roztoky cukrů a podobně.

A výroba tohoto "dřevěného uhlí" se provádí v dobře uzavřených retortách s pečlivě sledovaným a ovládaným průběhem teploty.

+3/0
24.6.2017 10:56

J55i26ř24í 61K24o91c20u41r64e30k 6535294115118

Nezapomínejte na dělostřelectvo, které ládovalo prach lopatou a po centech na salvu. A později přišli sapéři, kteří ládovali celé soudky pod hradby.

+3/0
24.6.2017 12:02

J73a71r86o73s61l28a45v 78P87o75r15t 7629167229625

Ono toho uhlí v černém střelném prachu tolik není .

+1/0
24.6.2017 22:58

M49i86c11h70a15l 83H43a40u11f 4448669615901

To je fakt, 15-20 procent, ale při té spotřebě to bylo stejně dost.

0/0
2.7.2017 23:51

K49a98t44e47ř79i77n52a 58V33ý19b68o38r98n37á 6790449729

Nedává smysl, aby si někdo vyráběl běžně dostupnou surovinu, v tomto případě dřevěné uhlí, sám, tedy dráže, než je běžné. Mohl byste to rozvést?

0/−1
24.6.2017 16:31

R47a85d57i34m 52P66o13l41á98š39e68k 9866523439599

Dřevěné uhlí do vysokých pecí bylo nejlepší, když bylo nejtvrdší s největším obsahem uhlíku neboli když ze tvrdého dřeva unikly jen těkavé hořlaviny a došlo ke karbonizaci. Uhlí na střelný prach bylo lepší, když bylo měkké a obsahovalo hodně dutin neboli spíš bylo lepší na výrobu měkké řídké dřevo a uhlí se v milíři nechalo víc vyhořet, aby unikly nejen těkavé složky ze dřeva, ale taky i trochu shořel i uhlík, aby tak to dřevěné uhlí bylo řidší.

Černých střelných prachů je totiž hodně druhů v závislosti na jejich použití. Kde byla potřeba co největší výbušná rychlost ( na střelný prach), třeba v malých střelných zbraních, jako jsou ručnice a pistole, nebo pro ženijní účely jako trhavina, se roztok sanytru - dusičnanu nechal do drceného dřevěného uhlí nasáknou a potom se za mokra ještě se sírou třeba i několikrát jemně pomlel, aby vznikly vzájemně co nejjemnější částice co nejjemněji pomíchané. Kaše se pak nechala vyschnout a vyschlá se podrtila tak ,aby vznikla jemná zrna, protože se zrnem se manipuluje lépe než s jemným práškem.

Střelný prach na velká děla byl s mnohem většími zrny. Buď výše uvedeným postupem, ale třeba jen s jedním rychlým mletím nebo se rovnou z podrceného dřevěného uhlí vybraly zrna správné velikosti, sanytr do nich nechal nasáknou a zvenku se zrna obalila zbytkem sanytru a jemně mletou sírou. Podobně se dělal třeba i černý střelný prach pro rakety či rachejtle.

+3/0
24.6.2017 19:09

R82a78d26i95m 36P15o27l68á41š84e95k 9386763619459

"Vzhledem k trvalé poptávce po dřevěném uhlí od vesnických i městských kovářů a dalších dřevozpracujících řemeslníků se však s uhlíři a uhlířstvím setkáváme na celém území českých zemí,"

Možná by ty kováře coby dřevozpracující řemeslníky (tady máš smrkové poleno a vykovej mi z něho podkovy) bylo dobré v článku opravit.;-D;-D

+5/0
24.6.2017 10:45

M54a44t13o31u10š 92L24á15z90ň74o91v79s76k45ý52, 29T64e31c25h94n49e53t10.27c75z

To víte, museli vystačit s málem.

Děkujeme, opraveno.

+6/0
24.6.2017 14:14

O20n80d39ř65e20j 80Š16r12á31m76e32k 3413180391379

Parádní článek. Děkuji

+12/0
24.6.2017 8:51

O82n84d12ř90e44j 40Š35r87á64m49e53k 3183220391309

Jen by mě ještě zajímal podrobnější technologický postup. Jak dlouho se pálilo, co se dodržovalo, na co si dávali pozor atd. Možná by bylo možné to doplnit jako boxík do článku.

+4/0
24.6.2017 8:54

R59a94d58i30m 81P27o13l33á61š19e81k 9976693439309

To asi budou ty dovednosti, které se už ztratily. Obecně by to mělo být asi takhle:

Milíř se zakryje těmi drny nebo mourem, ale nechá se vespod a nahoře otvor. Pak se dole zapálí a čeká se, až prohoří, bílý dusivý kouř z milíře se začne měnit na černý. Pak se zakryjou i ty otvory a čeká se, až vznikne uhlí. Oheň v milíři je živen kyslíkem a kapalné látky unikají póry a malými netěsnostmi v krytu milíře. Jak je toto hotovo, milíř se postupně otevře a dřevěné uhlí, které je žhavé, se musí okamžitě uhasit množstvím vody, jinak na vzduchu shoří.

Pak se mokré kusy uhlí roztřídí podle velikosti a kvality a rozloží na ploše na slunci a nechá vyschnout.

Dovednosti asi byly ty, jak milíř přesně postavit, jak ho optimálně utěsnit s hlínou a drny, co byly na místě k dispozici, jak určit správný čas pro další postupy, jak nejlépe milíř bourat, aby po otevření ty tuny žhavého dřevěného uhlí nevzplanuly....

Jinak kdysi jsem v mladém věku tyto věci zkoušel a dělal uhlí ve starém kotli ústředního topení. Narvalo se tam dřevo, nechalo pořádně rozhořet a potom se uzavřely všechny přívody vzduchu a dřevo tam zuhelnatělo. Zhavé kusy dřevěného uhlí jsem potom vytahoval starými kovářskými kleštěmi a házel do kýblu s vodou.

V praxi by dnes možná šlo svařit ze silnějšího plechu poklop o objemu půl kubíku ,kubík, udělat příslušně velký táborák třeba na zahradě ze dřeva z větví a jak by se příslušně rozhořel zakrýt ho tím poklopem. Poklop by mohl mít ve špičce otvor, kterým by se mohl sledovat kouř. A jak by to bylo hotové, odkrýt a uhlíky zalít vodou z hadice...

+4/0
24.6.2017 10:36

J51i41ř88í 16K64o21c70u24r24e83k 6755494135768

Když bude dřevo špatně vysušené, vyrobíte kolomaz.

0/0
24.6.2017 11:52

R54a41d62i92m 19P46o12l81á23š80e16k 9106673989669

Asi ano, ale v běžném milíři tu kolomaz nebylo asi jak jímat.

Kolomazníci jinak asi byli něco jako poddruh uhlířů, dělali asi trošku jiné milíře a tu kolomaz z toho dýmu vycházejícícho z milíře asi nějak chytali.

0/0
24.6.2017 19:13



Najdete na iDNES.cz