Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

V Americe kvůli vedrům rušili lety. Vzduch byl pro letadla moc řídký

Extrémní teploty v americké Arizoně si vyžádaly zrušení či odložení desítek pravidelných letů, především menších linkových letadel. Událost rozproudila debatu o globálním oteplování. Důvody jsou o něco složitější.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

S28e66i62d77l 97P93e83t19r 1131921895614

Kdyby jste článek otitulkoval nějak takto:

"V USA se kvůli vedrům rušily lety protože teploty přesáhly provozní limity některých typů letadel" pak ok.

Ale takto jste se jen přiřadil k bulvárnímu tónu zbytku tohoto plátku ...:-/

0/−1
30.6.2017 9:14

K40r18y52š79t84o49f 42H22l53a26v27á69č 9172949478842

nesmysl

0/0
2.7.2017 8:26
Foto

W42a44l61d47a 75W86i36n31t27e53r 6187679881579

Proč se domníváte že bulvární tón? Zkuste odvodit např. z horkovzdušných balónů - aby jste docílil jistého "výtlaku", který je v tomto případě zodpovědný za vzlak, tedy že se to vznáší, je třeba v balónu navodit podmínky a to takové, že řidčí plyn (lehčí) vytlačí ten hustější (těžší). Nejlépe to umí vodík, ale v případé horkovzdušných balónů je to zředěný vzduch, jehož zředěnost a tím i "lehkost" oproti okolnímu vzduchu je udržována v určitém objemu teplotou hořáku. Ona zředěnost je tedy dosahována rychlým pohybem molekul a z toho jakoby jejich větším rozestupem a následkem toho je tlak - plyn se chce rozpínat a formuje balón do jeho podoby. Tento objem má menší hustotu než okolí (podobné s Archimedovým zákonem a výtlakem), tj že zředěný (natlakovaný) objem vytláčí takové množství hustějšího (těžšího) vzduchu, že z rozdílu toho dochází ke vzlaku (školní o čemsi teplém a stoupajícím jsou polovičaté, protože kdyby existovala pervná, lehká a tenká hmota, ze které by se vyrobila dutá koule, pod odčerpání vzduchu by se vznášela z rozdílu hustoty a objemu - výtlakem a vztlakem). Proto vzduchoplavci nejčastěji létají brzo ráno nebo v podvečer, kdy dosažení rozdílu z hustoty vzduchu (teploty) a tím i vztlakové síly, jsou největší. Pokud by se hustota vzduchu v balónu rovnala té venkovní, spadne k zemi jako kámen. Má li atmosfera vyšśí tlak, neznamená to, že je i vzduch hustější, ale právě naopak (nejhustější je v zimě a v tlakové níži - je to trochu víc komplikované, ale na to tady není prostor). Řídký vzduch se s hustým nerad míchá - turbulence z utržené termiky atd. a letadla jsou závislá na vztlakové síle, tedy na rozdílu řidšího vzduchu z rychlosti jeho prouděním na horní ploše křídla od spodní, aby bylo křídlo "nasáváno" vzhůru a má li atmosféra nějakou teplotu, která tento efekt zmenšuje, je tŕeba kompenzovat rychlostí a k dosažení rychlosti potřebujete motory, které i když nasají odpovídající objem vzduchu, nemá tu odpovídající hustotou a jeho výkon jde dolů.

0/0
3.7.2017 0:02
Foto

P36a13v25e33l 73K28a14s70í12k40, 88T46e12c49h92n70e13t56.98c75z

Já myslím, že v článku celkem jasně vysvětlujeme, jaký byl důvod rušení letů.

+1/0
3.7.2017 16:54

M67i41l52a84n 92V14o85l34e36k 5759813526639

Když tu byl ten článek poprvé, vyjádřil jsem pochybnost, zda je opravdu u země za horka vzduch řidší. Když za těch podmínek jedete na kole, máte pocit, že vám vzduch klade menší odpor? Já tedy ne. Naopak ten pocit mívám, když se už večer začne ochlazovat.

0/−1
29.6.2017 19:04

J27i22ř11í 46K42o76c42u24r40e14k 6725104735478

Jistě, dojmologie. Já říkám, že ten být váží 100 kg! Naco váhy, já to vím!

+1/0
29.6.2017 19:27

J42i60ř24í 95K19o90c30u25r82e27k 6315284875938

*býk váží

0/0
29.6.2017 19:27

M77i93l30a86n 34V28o88l47e55k 5379363236849

Proč dojmologie? Já na to mám i teorii, že vzduch se nejprve ohřeje (zvětší objem resp. tlak) a pak si teprve hledá cestičku vzhůru.

Váš příklad by měl smysl, až kdybyste váhu býka odhadoval podle bolesti, když vám stojí na noze. Mohl byste to podpořit teorii, že více rozdrcená noha ztrácí schopnost přenášet nervové vzruchy.

0/0
29.6.2017 20:12
Foto

P45a63v68e51l 21K55a70s34í20k39, 66T89e31c48h43n94e79t27.54c81z

Nevím, jestli to myslíte vážně, nebo je to vtip.

0/0
29.6.2017 21:21

M29i19l26a47n 80V83o98l85e32k 5879813336559

Vážně. Účinnost motorů, to je jiná věc, ale ten řídký vzduch rozporuji zcela vážně.

Také jsem neslyšel, že by někdo řešil teplotu moří kvůli ponoru a tam se po 'řidší' teplé vodě přímo pluje (není stlačována chladnější masou jako je to u vzduchu). Za to různý ponor kvůli různé salinitě mořské vody je běžná věc.

0/0
30.6.2017 16:50
Foto

P66a56v41e16l 75K56a62s83í48k37, 39T64e85c84h93n67e38t82.53c59z

Plyn se se stoupající teplotou rozpíná. Tedy na místě, kde je normálně 1 kg vzduchu, je pouze 0,8 kg vzduchu. To logicky vede k tomu, že takový vzduch klade menší odpor.

0/−1
3.7.2017 16:56

M65i35l46a30n 69V36o55l83e12k 5319563426439

Rozpíná se, pokud se může rozpínat. Osobně bych si netroufl tvrdit, jak to s tím odporem nakonec vyjde při stejném tlaku a rychlejším pohybu molekul. Možná by nám k tomu mohli říct něco piloti větroňů.

0/0
3.7.2017 20:20

J64a90r12o87s13l69a91v 97V25a91c79e61k 1612952882416

Tak to tedy jste vedle. Tohle logické rozhodně není :-).

0/0
11.7.2017 23:09

P57e49t44r 32V67o30b30o35ř70i78l 5299727608615

On je ten rozdíl hustoty fakt docela znát i při takhle relativně malé změně - když jsem s paraglidem startoval ve výšce 2200m nad mořem, chtělo to popoběhnout daleko víc než normálně, abych se dostal do vzduchu.

0/0
29.6.2017 15:54
Foto

O90n93d94r10e93j 82B16o64c67e90k 1540435724558

To se stalo ale snad před dvěma týdny ne?

0/0
29.6.2017 10:39
Foto

P84a67v73e47l 24K35a61s86í34k74, 23T44e65c40h18n82e96t41.46c34z

Ano, a přijde mi to pořád stejně zajímavé. Nebo myslíte, že se mezitím fyzikální zákony změnily? :-)

+11/0
29.6.2017 10:48

K96a83r61e67l 23L82a76n89g58r 2882877930748

Pokud bych smel poprosit. Jeden clanecek o vykonnosti motoru na zaklade vlivu teploty okoli. Nejlepe nejaky automobil benzin. Treba nekteri zdejsi "odbornici" z rad diskutujicich pochopi, ze cim vyssi teplota vzduchu tim horsi vykon. Protoze to co zde ctu, me zveda vlasy na hlave.

+5/0
29.6.2017 12:38

L45u67m96í41r 15V46i97t74h66a 2297817656382

Já se přidám. Ona totiž teplota nasávaného vzduchu ovlivňuje výkon jakéhokoliv spalovacího motoru, dokonce i toho s vnějším spalováním.

0/0
29.6.2017 17:39

V51o96j80t69ě58c17h 19K74i70l33i10a59n 8636479455133

Ten graf je solidní nesmysl - hustota vzduchu při 20*C opravdu není 1.200 kg/m3, to by byl vzduch hustší než voda (998 kg/m3) a to si není, že udo?

0/−4
29.6.2017 9:19

J96a45n 79P48a98v97e43l76k77a 3607421714661

Je tam desetinná tečka.

+3/0
29.6.2017 10:27

R77o11m94a39n 70Č85e94c30h98u80r78a 6282139227669

Od kdy se u nás dělá desetinná tečka?

0/−1
30.6.2017 13:12
Foto

P46a77v66e11l 94K76a31s48í43k66, 40T18e29c12h19n26e45t51.96c68z

Voda má kg na litr, tohle je kg na 1000 litrů.

+6/0
29.6.2017 10:50

J37a69k88u76b 51Š24a14f25a65n60d44a 7865407951981

"Navíc v řidším vzduchu dochází k poklesu výkonu motorů. Ty v horkém řídkém vzduchu (nebo ve vzduchu ve vysoké nadmořské výšce) postupně ztrácejí svou účinnost."

No nevím. Ale tipnul bych si, že motory jsou navrženy hlavně na vysokou účinnost ve velkých výškách. Tam se ostatně pohybují většinu svého času kdy běží. Při startu potřebujete výkon ale účinnost vás až tak netrápí...

0/−5
29.6.2017 8:43

J20a58n 47M93o45t39ů67r38e98k 7620652911209

? Ale přeci účinnost je spojená s výkonem - nižší účinnost = nižší efektivita a ten motor prostě nedá takovou rychlost letadlu, jaká je potřeba.

0/0
29.6.2017 8:45

R81a45d36i31m 43P83o96l57á10š25e85k 9906603649879

Potřebná rychlost letadla při vzletu se přece, v určitých mezích, mění se zatížením letadla?

Kapitán letadla zbytečně nemá za povinnost počítat celkovou váhu cestujících a bagáže, aby podle toho stanovil potřebné množství paliva i další údaje, třeba právě tu vzletovo urychlost.

0/0
29.6.2017 8:53

K97a78r98e21l 30L91a59n77g50r 2152667110978

Jenze motoru vyssi vykon pro dosazeni rychlosti nedate v takovychto teplotach. Proste motor ma limit pres ktery se nesmi jit pokud nejde o zivot.

Pro vysokohorske prostredi se delaji motory se zvysenym vykonem aby bez problemu zvladali stroje start i pristani.

0/0
29.6.2017 8:58

R70a35d21i58m 14P31o79l38á38š11e12k 9426483979949

Asi ano. Máte pravdu.:-)

Zas tak moc tomu nehodím, abych diskutoval dál.

Aspoň jsem se dověděl zase něco nového.:-)

0/0
29.6.2017 9:24

J71a56k42u80b 51Š69a58f98a51n45d10a 7595147931311

Pochybuji, že se běžné motory dělají v provedení pro velké výšky. Spíše je to tak, že pilot se podívá do tabulky a přepočítá max vzletovou hmotnost letadla podle teploty a nadmořské výšky. Je samozřejmě možné, že výrobce letadla osadí letadlo výkonnějšími motory pro konkrétní požadavek ale to také není jen tak jednoduché, musí to být dobře spočítáno, vyzkoušeno a zcertifikováno. Nejde si osadit letadlo jen tak kdejakým motorem.

0/0
29.6.2017 11:33

K63a42r85e36l 32L88a65n81g68r 2802357580958

Delaji. A nemusite ani chodit za hranice. Motorlet delal M601F a ta byla urcena pro vyssi nadmorske vysky diky zvysenemu vykonu. K tomu staci par jinak nastavenych komponent a mate hned jine parametry nez standartne osazovane M601E.

+1/0
29.6.2017 12:08

J76a66k71u31b 95Š86a31f17a34n25d40a 7485707821751

Tak M601 je krapet jiná kategorie motorů než velké proudové motory pro letadla pro 200+ pasažérů.

0/0
30.6.2017 8:44

K57a53r26e84l 17L73a68n25g16r 2262197390898

V cem jina kategorie? On snad nepotrebuje vyskove verze kazdy motor? On je rozdil vysapat se z letiste v Amsterdamu nebo z letiste na Kavkaze, kde jste jen o vice nez 3000 metru vys. Tam nema povoleni pro pristani kazdy stroj co nedokaze opet vzletnout.

0/0
30.6.2017 10:11

J86a61r54o91m73í81r 42K78r23á14l 4710829854959

Motor při startu může dát větší výkon při menší účinnosti. To zas tak nevadí, jde o několik málo minut. Vysoká účinnost je důležitá pří těch dalších x hodinách letu.

+3/0
29.6.2017 8:57

K48a12r47e64l 48L23a17n38g52r 2942277830378

Minut jo? ;-D Tam jde o sekundy.

0/0
29.6.2017 9:00

J60a59r55o21m66í96r 43K55r79á33l 4660669384139

Než se dostanete na letovou hladinu, trvá to zpravidla 3-4 minuty. Ale každopádně je to nevýznamné v porovnání s dobou letu.

+4/0
29.6.2017 9:02

K61a53r80e43l 97L21a35n66g77r 2512767950318

Kriticka je pro motor doba pri - pojezdu, vyckavani na start a startu. Po vzletu se jiz nejde na maximalni vykon motoru, ale na stoupaci rezim.

0/0
29.6.2017 9:05

J61a44r65o36m18í45r 30K81r33á11l 4460749484409

On je spíše problém v tom, že ten velký výkon by měl motor dodat při vysoké okolní teplotě. Tedy s méně účinným chlazením.

0/0
29.6.2017 9:00

J26a25k45u80b 35Š44a60f63a56n18d96a 7165587701821

Tam nejde o chlazení. Naopak si myslím, že při vysokých teplotách se motor tolik nepřehřívá jako při nízkých.

Jde o to, že při vysokých teplotách je hustota vzduchu malá, před spalovací komorou je nižší tlak a je tedy potřeba vstřikovat menší množství paliva (palivo se musí celé spálit ve spalovací komoře, nesmí hořet v turbíně). Celkový výkon motoru je tedy menší. Přehřát se může při nízkých teplotách. On totiž ten rozdíl teplot vzduchu není až tak velký (60st?) oproti nárůstu výkonu v desítkách procent.

0/−2
29.6.2017 11:38

K17a77r25e45l 45L97a88n52g25r 2302457550798

Absolutni nesmysl.

0/0
29.6.2017 12:10

L60u16m16í93r 67V94i20t30h96a 2257427456672

Vy jste, pane Langře, hotovej leteckej konstruktér. Ale teď zrovna vedle jak ta jedle. Pan Šafanda má pravdu. Teplejší vzduch obshuje ve stejném objemu méně molekul, tudíž i méně molekul kyslíku. Proto se v komoře spálí méně paliva a uvolné méne energie. Tím pádem má motor nižší výkon..

Tak to prostě je, i kdybyste se unesmysloval.

0/−1
29.6.2017 17:52

J14a36r68o30m58í74r 47K74r55á85l 4110389494509

Pokud má menší výkon, pak neodstartujete. A pokud přidáte na výkonu, budete mít horší chlazení právě kvůi tomu řidšímu vzduchu.

0/0
29.6.2017 18:23

K73a10r24e44l 79L64a10n56g50r 2232387210478

No tak to jste na omylu. Paliva se spálí stejně v menším množství vzduchu, což u Jet A1 vede k jedinému, zvýšené teplotě ve spalovací komoře, zvýšené teplotě na výstupních turbínách, což vede k zvýšené šanci na degradaci materiálu lopatek turbín - výsledek možné trhliny na lopatkách a následné poškození motoru. Přísun paliva je závislý na pohybu plynové páky, stejně tak se řídí roztáčení turbíny.

0/0
29.6.2017 19:23

J49a84k91u45b 78Š77a41f71a30n31d65a 7545977801331

Můžete mi vysvětlit, jak se spálí stejně paliva v menším množství vzduchu?

Každý motor má sofistikovanou řídící jednotku starající se o optimální běh motoru. Ta vstřikuje právě tolik paliva, kolik je optimum +/- a zabraňuje dlouhodobějšímu přehřívání motoru. Motor může krátkodobě běžet mimo tento režim, pokud je třeba velký výkon (třeba při startu). Výrobce definuje dobu, po kterou je tento režim povolen (jak jako souvislá doba běhu, třeba 5 minut, tak celková doba do reversu, třeba 5% celkové doby běhu motoru).

Ostatně k čemu myslíte, že je v automobilových motorech váha vzduchu?

0/0
30.6.2017 8:51

K73a15r76e53l 26L31a20n15g61r 2442767450208

Automobilovy motor neni letadlovy motor! Pletete dohtomady jabla a hrusky.

0/0
30.6.2017 9:57

J62a23k39u19b 21Š34a61f81a20n16d33a 7965777301511

Jenže chemické procesy při spalování paliva platí u obou stejné. Ke spálení určitého množství paliva prostě potřebujete určité množství vzduchu. S tím nic nenaděláte.

0/0
30.6.2017 10:11

K43a69r46e98l 40L35a50n72g68r 2222897370438

Pan je vtipalek srovnavat motor pistovy s jeten nebo turbopropem...? Kdy uz pochopite, ze u jetu a turbopropu se vzduch nepouziva jen ke spalovani...

0/0
30.6.2017 10:15

J33a56k67u43b 66Š77a58f89a22n54d29a 7465977231661

Ano, mnoho motorů má při maximálním výkonu horší účinnost než při optimálním výkonu. Rozhodně nejde tvrdit, že nižší výkon = nižší účinnost. On sice ten motor nedá plný výkon ale zároveň s tím spotřebovává méně paliva. Takže opravdu jsem přesvědčen, že takový motor je vyladěn na maximální účinnost pro výšku třeba 11km se zatížením 50%.

0/0
29.6.2017 11:30

K81a79r75e95l 78L75a45n25g45r 2452197690888

Nespotřebovává méně paliva! Vše je závislé na plynové páce. Když jí dáte na max tak máte plnou dávku paliva, ale ne potřebný tlak vzduchu.

0/−2
29.6.2017 19:27

J53a27k29u82b 90Š38a34f51a72n65d28a 7295397381881

U dnešních motorů? Toto možná platilo někde u bombardéru z 2. světové. I před příchodem elektronického řízení byl motor vybaven mechanickým řízením dávkování paliva které bralo do úvahy otáčky, teplotu a tlak vzduchu, požadovaný výkon, teplotu spalin a podobně.

0/0
30.6.2017 8:53

K49a98r10e27l 67L68a92n91g25r 2202617960178

Prisun vzduchu do motoru je zavisly na otackach motoru, kdyz zvednete otacky motoru zvednete automaticky pritok paliva, ale neplati to uz o kompresi vzduchu. Teplota soalin se meri jen proto aby nedoslo k teplotnimu poskozeni motoru.

Docela by me zajimala vase kvalifikace. Vcera se totiz vasim prispevkum smal jeden z konstrukteru letadlovych motoru.

0/−1
30.6.2017 10:06

J21a31k33u96b 87Š14a72f92a70n38d18a 7725707921251

Tak už si ujasněte, na čem závisí množství paliva. Jednou píšete, že pouze na plynové páce (Když jí dáte na max tak máte plnou dávku paliva), pak zase píšete, že na přísunu vzduchu do motoru, resp na otáčkách. Sám v tom zřejmě máte hokej.

Regulátor paliva právě bere v úvahu spoustu dalších parametrů, pozice plynové páky je pouze jeden z nich.

Nesmáli se náhodou vám?

0/0
30.6.2017 10:27







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.