Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

V Americe kvůli vedrům rušili lety. Vzduch byl pro letadla moc řídký

Extrémní teploty v americké Arizoně si vyžádaly zrušení či odložení desítek pravidelných letů, především menších linkových letadel. Událost rozproudila debatu o globálním oteplování. Důvody jsou o něco složitější.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

S90e36i57d91l 31P79e60t28r 1951781155454

Kdyby jste článek otitulkoval nějak takto:

"V USA se kvůli vedrům rušily lety protože teploty přesáhly provozní limity některých typů letadel" pak ok.

Ale takto jste se jen přiřadil k bulvárnímu tónu zbytku tohoto plátku ...:-/

0/−1
30.6.2017 9:14

K48r53y82š48t31o56f 32H44l34a22v20á93č 9732159718952

nesmysl

0/0
2.7.2017 8:26
Foto

W59a79l54d49a 87W12i10n33t80e66r 6557939741919

Proč se domníváte že bulvární tón? Zkuste odvodit např. z horkovzdušných balónů - aby jste docílil jistého "výtlaku", který je v tomto případě zodpovědný za vzlak, tedy že se to vznáší, je třeba v balónu navodit podmínky a to takové, že řidčí plyn (lehčí) vytlačí ten hustější (těžší). Nejlépe to umí vodík, ale v případé horkovzdušných balónů je to zředěný vzduch, jehož zředěnost a tím i "lehkost" oproti okolnímu vzduchu je udržována v určitém objemu teplotou hořáku. Ona zředěnost je tedy dosahována rychlým pohybem molekul a z toho jakoby jejich větším rozestupem a následkem toho je tlak - plyn se chce rozpínat a formuje balón do jeho podoby. Tento objem má menší hustotu než okolí (podobné s Archimedovým zákonem a výtlakem), tj že zředěný (natlakovaný) objem vytláčí takové množství hustějšího (těžšího) vzduchu, že z rozdílu toho dochází ke vzlaku (školní o čemsi teplém a stoupajícím jsou polovičaté, protože kdyby existovala pervná, lehká a tenká hmota, ze které by se vyrobila dutá koule, pod odčerpání vzduchu by se vznášela z rozdílu hustoty a objemu - výtlakem a vztlakem). Proto vzduchoplavci nejčastěji létají brzo ráno nebo v podvečer, kdy dosažení rozdílu z hustoty vzduchu (teploty) a tím i vztlakové síly, jsou největší. Pokud by se hustota vzduchu v balónu rovnala té venkovní, spadne k zemi jako kámen. Má li atmosfera vyšśí tlak, neznamená to, že je i vzduch hustější, ale právě naopak (nejhustější je v zimě a v tlakové níži - je to trochu víc komplikované, ale na to tady není prostor). Řídký vzduch se s hustým nerad míchá - turbulence z utržené termiky atd. a letadla jsou závislá na vztlakové síle, tedy na rozdílu řidšího vzduchu z rychlosti jeho prouděním na horní ploše křídla od spodní, aby bylo křídlo "nasáváno" vzhůru a má li atmosféra nějakou teplotu, která tento efekt zmenšuje, je tŕeba kompenzovat rychlostí a k dosažení rychlosti potřebujete motory, které i když nasají odpovídající objem vzduchu, nemá tu odpovídající hustotou a jeho výkon jde dolů.

0/0
3.7.2017 0:02
Foto

P35a26v11e33l 28K69a45s27í68k54, 80T23e46c77h25n63e27t25.17c63z

Já myslím, že v článku celkem jasně vysvětlujeme, jaký byl důvod rušení letů.

+1/0
3.7.2017 16:54

M67i26l34a64n 56V46o53l58e67k 5639103386689

Když tu byl ten článek poprvé, vyjádřil jsem pochybnost, zda je opravdu u země za horka vzduch řidší. Když za těch podmínek jedete na kole, máte pocit, že vám vzduch klade menší odpor? Já tedy ne. Naopak ten pocit mívám, když se už večer začne ochlazovat.

0/−1
29.6.2017 19:04

J42i86ř93í 92K50o86c11u59r42e21k 6105674745648

Jistě, dojmologie. Já říkám, že ten být váží 100 kg! Naco váhy, já to vím!

+1/0
29.6.2017 19:27

J31i17ř27í 49K39o85c20u33r19e91k 6465754805268

*býk váží

0/0
29.6.2017 19:27

M85i59l14a53n 52V53o14l90e31k 5699753386159

Proč dojmologie? Já na to mám i teorii, že vzduch se nejprve ohřeje (zvětší objem resp. tlak) a pak si teprve hledá cestičku vzhůru.

Váš příklad by měl smysl, až kdybyste váhu býka odhadoval podle bolesti, když vám stojí na noze. Mohl byste to podpořit teorii, že více rozdrcená noha ztrácí schopnost přenášet nervové vzruchy.

0/0
29.6.2017 20:12
Foto

P13a35v14e34l 95K81a80s31í51k49, 24T70e51c57h18n76e11t56.74c15z

Nevím, jestli to myslíte vážně, nebo je to vtip.

0/0
29.6.2017 21:21

M84i73l82a16n 56V25o30l60e39k 5859563726109

Vážně. Účinnost motorů, to je jiná věc, ale ten řídký vzduch rozporuji zcela vážně.

Také jsem neslyšel, že by někdo řešil teplotu moří kvůli ponoru a tam se po 'řidší' teplé vodě přímo pluje (není stlačována chladnější masou jako je to u vzduchu). Za to různý ponor kvůli různé salinitě mořské vody je běžná věc.

0/0
30.6.2017 16:50
Foto

P79a16v97e14l 67K49a92s98í93k44, 19T89e81c10h94n94e23t30.23c10z

Plyn se se stoupající teplotou rozpíná. Tedy na místě, kde je normálně 1 kg vzduchu, je pouze 0,8 kg vzduchu. To logicky vede k tomu, že takový vzduch klade menší odpor.

0/−1
3.7.2017 16:56

M32i30l39a52n 97V77o80l60e30k 5909653916509

Rozpíná se, pokud se může rozpínat. Osobně bych si netroufl tvrdit, jak to s tím odporem nakonec vyjde při stejném tlaku a rychlejším pohybu molekul. Možná by nám k tomu mohli říct něco piloti větroňů.

0/0
3.7.2017 20:20

J70a70r50o20s72l42a16v 81V16a89c38e72k 1262732242356

Tak to tedy jste vedle. Tohle logické rozhodně není :-).

0/0
11.7.2017 23:09

P65e25t64r 42V72o77b59o76ř54i15l 5899677418785

On je ten rozdíl hustoty fakt docela znát i při takhle relativně malé změně - když jsem s paraglidem startoval ve výšce 2200m nad mořem, chtělo to popoběhnout daleko víc než normálně, abych se dostal do vzduchu.

0/0
29.6.2017 15:54
Foto

O13n78d26r48e21j 39B53o83c50e87k 1160285264408

To se stalo ale snad před dvěma týdny ne?

0/0
29.6.2017 10:39
Foto

P10a78v80e13l 65K35a63s74í10k59, 77T91e20c73h65n66e51t48.49c36z

Ano, a přijde mi to pořád stejně zajímavé. Nebo myslíte, že se mezitím fyzikální zákony změnily? :-)

+11/0
29.6.2017 10:48

K86a59r55e77l 62L84a80n81g74r 2762357530608

Pokud bych smel poprosit. Jeden clanecek o vykonnosti motoru na zaklade vlivu teploty okoli. Nejlepe nejaky automobil benzin. Treba nekteri zdejsi "odbornici" z rad diskutujicich pochopi, ze cim vyssi teplota vzduchu tim horsi vykon. Protoze to co zde ctu, me zveda vlasy na hlave.

+5/0
29.6.2017 12:38

L29u75m75í33r 86V11i16t24h37a 2777667696282

Já se přidám. Ona totiž teplota nasávaného vzduchu ovlivňuje výkon jakéhokoliv spalovacího motoru, dokonce i toho s vnějším spalováním.

0/0
29.6.2017 17:39

V28o79j28t82ě45c67h 77K88i52l50i33a13n 8496809545813

Ten graf je solidní nesmysl - hustota vzduchu při 20*C opravdu není 1.200 kg/m3, to by byl vzduch hustší než voda (998 kg/m3) a to si není, že udo?

0/−4
29.6.2017 9:19

J10a33n 33P33a41v90e97l89k43a 3647461424211

Je tam desetinná tečka.

+3/0
29.6.2017 10:27

R58o80m87a17n 44Č65e11c63h90u41r67a 6742709757349

Od kdy se u nás dělá desetinná tečka?

0/−1
30.6.2017 13:12
Foto

P51a29v46e29l 61K42a37s54í43k46, 85T37e80c38h49n79e31t45.77c92z

Voda má kg na litr, tohle je kg na 1000 litrů.

+6/0
29.6.2017 10:50

J68a44k95u15b 25Š52a28f18a90n65d57a 7695247721471

"Navíc v řidším vzduchu dochází k poklesu výkonu motorů. Ty v horkém řídkém vzduchu (nebo ve vzduchu ve vysoké nadmořské výšce) postupně ztrácejí svou účinnost."

No nevím. Ale tipnul bych si, že motory jsou navrženy hlavně na vysokou účinnost ve velkých výškách. Tam se ostatně pohybují většinu svého času kdy běží. Při startu potřebujete výkon ale účinnost vás až tak netrápí...

0/−5
29.6.2017 8:43

J23a27n 26M80o78t31ů35r54e70k 7570382291359

? Ale přeci účinnost je spojená s výkonem - nižší účinnost = nižší efektivita a ten motor prostě nedá takovou rychlost letadlu, jaká je potřeba.

0/0
29.6.2017 8:45

R51a60d45i39m 92P81o64l17á33š41e14k 9186243289629

Potřebná rychlost letadla při vzletu se přece, v určitých mezích, mění se zatížením letadla?

Kapitán letadla zbytečně nemá za povinnost počítat celkovou váhu cestujících a bagáže, aby podle toho stanovil potřebné množství paliva i další údaje, třeba právě tu vzletovo urychlost.

0/0
29.6.2017 8:53

K77a87r26e22l 17L89a36n62g14r 2632977710438

Jenze motoru vyssi vykon pro dosazeni rychlosti nedate v takovychto teplotach. Proste motor ma limit pres ktery se nesmi jit pokud nejde o zivot.

Pro vysokohorske prostredi se delaji motory se zvysenym vykonem aby bez problemu zvladali stroje start i pristani.

0/0
29.6.2017 8:58

R88a35d57i86m 33P92o66l40á29š28e75k 9426183399889

Asi ano. Máte pravdu.:-)

Zas tak moc tomu nehodím, abych diskutoval dál.

Aspoň jsem se dověděl zase něco nového.:-)

0/0
29.6.2017 9:24

J85a21k72u63b 13Š71a76f82a40n26d21a 7445247971411

Pochybuji, že se běžné motory dělají v provedení pro velké výšky. Spíše je to tak, že pilot se podívá do tabulky a přepočítá max vzletovou hmotnost letadla podle teploty a nadmořské výšky. Je samozřejmě možné, že výrobce letadla osadí letadlo výkonnějšími motory pro konkrétní požadavek ale to také není jen tak jednoduché, musí to být dobře spočítáno, vyzkoušeno a zcertifikováno. Nejde si osadit letadlo jen tak kdejakým motorem.

0/0
29.6.2017 11:33

K75a93r20e31l 27L97a83n27g84r 2312617320578

Delaji. A nemusite ani chodit za hranice. Motorlet delal M601F a ta byla urcena pro vyssi nadmorske vysky diky zvysenemu vykonu. K tomu staci par jinak nastavenych komponent a mate hned jine parametry nez standartne osazovane M601E.

+1/0
29.6.2017 12:08

J68a50k79u98b 60Š46a75f91a90n44d67a 7705227521261

Tak M601 je krapet jiná kategorie motorů než velké proudové motory pro letadla pro 200+ pasažérů.

0/0
30.6.2017 8:44

K70a21r57e51l 42L87a51n80g31r 2852217900128

V cem jina kategorie? On snad nepotrebuje vyskove verze kazdy motor? On je rozdil vysapat se z letiste v Amsterdamu nebo z letiste na Kavkaze, kde jste jen o vice nez 3000 metru vys. Tam nema povoleni pro pristani kazdy stroj co nedokaze opet vzletnout.

0/0
30.6.2017 10:11

J93a87r42o50m49í28r 23K89r45á22l 4820769314489

Motor při startu může dát větší výkon při menší účinnosti. To zas tak nevadí, jde o několik málo minut. Vysoká účinnost je důležitá pří těch dalších x hodinách letu.

+3/0
29.6.2017 8:57

K83a59r51e60l 14L54a66n56g72r 2722197880698

Minut jo? ;-D Tam jde o sekundy.

0/0
29.6.2017 9:00

J27a68r57o22m48í55r 72K97r13á12l 4260309934399

Než se dostanete na letovou hladinu, trvá to zpravidla 3-4 minuty. Ale každopádně je to nevýznamné v porovnání s dobou letu.

+4/0
29.6.2017 9:02

K35a34r98e73l 73L20a48n67g30r 2792357160458

Kriticka je pro motor doba pri - pojezdu, vyckavani na start a startu. Po vzletu se jiz nejde na maximalni vykon motoru, ale na stoupaci rezim.

0/0
29.6.2017 9:05

J44a46r24o68m41í59r 57K95r30á87l 4980449314579

On je spíše problém v tom, že ten velký výkon by měl motor dodat při vysoké okolní teplotě. Tedy s méně účinným chlazením.

0/0
29.6.2017 9:00

J49a80k57u34b 39Š20a25f41a32n73d97a 7455787301581

Tam nejde o chlazení. Naopak si myslím, že při vysokých teplotách se motor tolik nepřehřívá jako při nízkých.

Jde o to, že při vysokých teplotách je hustota vzduchu malá, před spalovací komorou je nižší tlak a je tedy potřeba vstřikovat menší množství paliva (palivo se musí celé spálit ve spalovací komoře, nesmí hořet v turbíně). Celkový výkon motoru je tedy menší. Přehřát se může při nízkých teplotách. On totiž ten rozdíl teplot vzduchu není až tak velký (60st?) oproti nárůstu výkonu v desítkách procent.

0/−2
29.6.2017 11:38

K48a77r86e41l 19L37a60n87g42r 2842697460438

Absolutni nesmysl.

0/0
29.6.2017 12:10

L15u45m98í39r 52V61i97t85h72a 2547947956292

Vy jste, pane Langře, hotovej leteckej konstruktér. Ale teď zrovna vedle jak ta jedle. Pan Šafanda má pravdu. Teplejší vzduch obshuje ve stejném objemu méně molekul, tudíž i méně molekul kyslíku. Proto se v komoře spálí méně paliva a uvolné méne energie. Tím pádem má motor nižší výkon..

Tak to prostě je, i kdybyste se unesmysloval.

0/−1
29.6.2017 17:52

J13a24r50o69m94í80r 36K46r81á20l 4220129214299

Pokud má menší výkon, pak neodstartujete. A pokud přidáte na výkonu, budete mít horší chlazení právě kvůi tomu řidšímu vzduchu.

0/0
29.6.2017 18:23

K88a91r24e49l 69L72a81n35g86r 2732687920268

No tak to jste na omylu. Paliva se spálí stejně v menším množství vzduchu, což u Jet A1 vede k jedinému, zvýšené teplotě ve spalovací komoře, zvýšené teplotě na výstupních turbínách, což vede k zvýšené šanci na degradaci materiálu lopatek turbín - výsledek možné trhliny na lopatkách a následné poškození motoru. Přísun paliva je závislý na pohybu plynové páky, stejně tak se řídí roztáčení turbíny.

0/0
29.6.2017 19:23

J32a72k74u33b 90Š45a88f34a45n47d71a 7885877201961

Můžete mi vysvětlit, jak se spálí stejně paliva v menším množství vzduchu?

Každý motor má sofistikovanou řídící jednotku starající se o optimální běh motoru. Ta vstřikuje právě tolik paliva, kolik je optimum +/- a zabraňuje dlouhodobějšímu přehřívání motoru. Motor může krátkodobě běžet mimo tento režim, pokud je třeba velký výkon (třeba při startu). Výrobce definuje dobu, po kterou je tento režim povolen (jak jako souvislá doba běhu, třeba 5 minut, tak celková doba do reversu, třeba 5% celkové doby běhu motoru).

Ostatně k čemu myslíte, že je v automobilových motorech váha vzduchu?

0/0
30.6.2017 8:51

K32a35r86e37l 40L41a19n92g57r 2152357330478

Automobilovy motor neni letadlovy motor! Pletete dohtomady jabla a hrusky.

0/0
30.6.2017 9:57

J77a37k76u11b 12Š64a14f72a16n86d30a 7655317941521

Jenže chemické procesy při spalování paliva platí u obou stejné. Ke spálení určitého množství paliva prostě potřebujete určité množství vzduchu. S tím nic nenaděláte.

0/0
30.6.2017 10:11

K54a51r59e80l 62L84a12n60g85r 2402617830228

Pan je vtipalek srovnavat motor pistovy s jeten nebo turbopropem...? Kdy uz pochopite, ze u jetu a turbopropu se vzduch nepouziva jen ke spalovani...

0/0
30.6.2017 10:15

J78a27k27u65b 22Š51a55f18a70n70d85a 7335167331261

Ano, mnoho motorů má při maximálním výkonu horší účinnost než při optimálním výkonu. Rozhodně nejde tvrdit, že nižší výkon = nižší účinnost. On sice ten motor nedá plný výkon ale zároveň s tím spotřebovává méně paliva. Takže opravdu jsem přesvědčen, že takový motor je vyladěn na maximální účinnost pro výšku třeba 11km se zatížením 50%.

0/0
29.6.2017 11:30

K48a66r70e18l 45L65a48n15g54r 2532697610748

Nespotřebovává méně paliva! Vše je závislé na plynové páce. Když jí dáte na max tak máte plnou dávku paliva, ale ne potřebný tlak vzduchu.

0/−2
29.6.2017 19:27

J75a89k70u50b 80Š90a93f87a68n63d53a 7795487441831

U dnešních motorů? Toto možná platilo někde u bombardéru z 2. světové. I před příchodem elektronického řízení byl motor vybaven mechanickým řízením dávkování paliva které bralo do úvahy otáčky, teplotu a tlak vzduchu, požadovaný výkon, teplotu spalin a podobně.

0/0
30.6.2017 8:53

K80a72r57e56l 61L85a22n29g69r 2522477560408

Prisun vzduchu do motoru je zavisly na otackach motoru, kdyz zvednete otacky motoru zvednete automaticky pritok paliva, ale neplati to uz o kompresi vzduchu. Teplota soalin se meri jen proto aby nedoslo k teplotnimu poskozeni motoru.

Docela by me zajimala vase kvalifikace. Vcera se totiz vasim prispevkum smal jeden z konstrukteru letadlovych motoru.

0/−1
30.6.2017 10:06

J21a71k22u51b 88Š80a41f79a98n45d52a 7245397371781

Tak už si ujasněte, na čem závisí množství paliva. Jednou píšete, že pouze na plynové páce (Když jí dáte na max tak máte plnou dávku paliva), pak zase píšete, že na přísunu vzduchu do motoru, resp na otáčkách. Sám v tom zřejmě máte hokej.

Regulátor paliva právě bere v úvahu spoustu dalších parametrů, pozice plynové páky je pouze jeden z nich.

Nesmáli se náhodou vám?

0/0
30.6.2017 10:27



Najdete na iDNES.cz