Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

V Americe kvůli vedrům rušili lety. Vzduch byl pro letadla moc řídký

Extrémní teploty v americké Arizoně si vyžádaly zrušení či odložení desítek pravidelných letů, především menších linkových letadel. Událost rozproudila debatu o globálním oteplování. Důvody jsou o něco složitější.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

S90e28i77d55l 46P36e67t44r 1961591295874

Kdyby jste článek otitulkoval nějak takto:

"V USA se kvůli vedrům rušily lety protože teploty přesáhly provozní limity některých typů letadel" pak ok.

Ale takto jste se jen přiřadil k bulvárnímu tónu zbytku tohoto plátku ...:-/

0/−1
30.6.2017 9:14

K89r31y89š95t19o90f 88H33l92a48v10á61č 9292919338422

nesmysl

0/0
2.7.2017 8:26
Foto

W97a69l77d14a 53W26i53n41t62e94r 6917949141359

Proč se domníváte že bulvární tón? Zkuste odvodit např. z horkovzdušných balónů - aby jste docílil jistého "výtlaku", který je v tomto případě zodpovědný za vzlak, tedy že se to vznáší, je třeba v balónu navodit podmínky a to takové, že řidčí plyn (lehčí) vytlačí ten hustější (těžší). Nejlépe to umí vodík, ale v případé horkovzdušných balónů je to zředěný vzduch, jehož zředěnost a tím i "lehkost" oproti okolnímu vzduchu je udržována v určitém objemu teplotou hořáku. Ona zředěnost je tedy dosahována rychlým pohybem molekul a z toho jakoby jejich větším rozestupem a následkem toho je tlak - plyn se chce rozpínat a formuje balón do jeho podoby. Tento objem má menší hustotu než okolí (podobné s Archimedovým zákonem a výtlakem), tj že zředěný (natlakovaný) objem vytláčí takové množství hustějšího (těžšího) vzduchu, že z rozdílu toho dochází ke vzlaku (školní o čemsi teplém a stoupajícím jsou polovičaté, protože kdyby existovala pervná, lehká a tenká hmota, ze které by se vyrobila dutá koule, pod odčerpání vzduchu by se vznášela z rozdílu hustoty a objemu - výtlakem a vztlakem). Proto vzduchoplavci nejčastěji létají brzo ráno nebo v podvečer, kdy dosažení rozdílu z hustoty vzduchu (teploty) a tím i vztlakové síly, jsou největší. Pokud by se hustota vzduchu v balónu rovnala té venkovní, spadne k zemi jako kámen. Má li atmosfera vyšśí tlak, neznamená to, že je i vzduch hustější, ale právě naopak (nejhustější je v zimě a v tlakové níži - je to trochu víc komplikované, ale na to tady není prostor). Řídký vzduch se s hustým nerad míchá - turbulence z utržené termiky atd. a letadla jsou závislá na vztlakové síle, tedy na rozdílu řidšího vzduchu z rychlosti jeho prouděním na horní ploše křídla od spodní, aby bylo křídlo "nasáváno" vzhůru a má li atmosféra nějakou teplotu, která tento efekt zmenšuje, je tŕeba kompenzovat rychlostí a k dosažení rychlosti potřebujete motory, které i když nasají odpovídající objem vzduchu, nemá tu odpovídající hustotou a jeho výkon jde dolů.

0/0
3.7.2017 0:02
Foto

P80a77v92e77l 71K55a89s94í45k12, 92T58e19c52h28n25e35t54.13c34z

Já myslím, že v článku celkem jasně vysvětlujeme, jaký byl důvod rušení letů.

+1/0
3.7.2017 16:54

M45i36l81a25n 44V72o76l58e42k 5239973936299

Když tu byl ten článek poprvé, vyjádřil jsem pochybnost, zda je opravdu u země za horka vzduch řidší. Když za těch podmínek jedete na kole, máte pocit, že vám vzduch klade menší odpor? Já tedy ne. Naopak ten pocit mívám, když se už večer začne ochlazovat.

0/−1
29.6.2017 19:04

J67i66ř31í 67K50o29c77u52r13e34k 6755204935178

Jistě, dojmologie. Já říkám, že ten být váží 100 kg! Naco váhy, já to vím!

+1/0
29.6.2017 19:27

J11i22ř46í 68K47o91c79u88r54e94k 6775434985778

*býk váží

0/0
29.6.2017 19:27

M40i61l31a13n 97V39o51l84e95k 5579843346349

Proč dojmologie? Já na to mám i teorii, že vzduch se nejprve ohřeje (zvětší objem resp. tlak) a pak si teprve hledá cestičku vzhůru.

Váš příklad by měl smysl, až kdybyste váhu býka odhadoval podle bolesti, když vám stojí na noze. Mohl byste to podpořit teorii, že více rozdrcená noha ztrácí schopnost přenášet nervové vzruchy.

0/0
29.6.2017 20:12
Foto

P80a42v11e16l 14K50a65s74í45k95, 54T60e12c48h77n22e36t89.16c30z

Nevím, jestli to myslíte vážně, nebo je to vtip.

0/0
29.6.2017 21:21

M10i22l50a12n 71V21o63l64e26k 5269883836229

Vážně. Účinnost motorů, to je jiná věc, ale ten řídký vzduch rozporuji zcela vážně.

Také jsem neslyšel, že by někdo řešil teplotu moří kvůli ponoru a tam se po 'řidší' teplé vodě přímo pluje (není stlačována chladnější masou jako je to u vzduchu). Za to různý ponor kvůli různé salinitě mořské vody je běžná věc.

0/0
30.6.2017 16:50
Foto

P67a97v56e52l 88K73a92s42í12k93, 65T76e52c95h89n73e72t69.67c77z

Plyn se se stoupající teplotou rozpíná. Tedy na místě, kde je normálně 1 kg vzduchu, je pouze 0,8 kg vzduchu. To logicky vede k tomu, že takový vzduch klade menší odpor.

0/−1
3.7.2017 16:56

M13i33l68a91n 98V43o91l85e10k 5589293176699

Rozpíná se, pokud se může rozpínat. Osobně bych si netroufl tvrdit, jak to s tím odporem nakonec vyjde při stejném tlaku a rychlejším pohybu molekul. Možná by nám k tomu mohli říct něco piloti větroňů.

0/0
3.7.2017 20:20

J47a44r49o30s68l46a25v 23V86a96c27e84k 1352282252726

Tak to tedy jste vedle. Tohle logické rozhodně není :-).

0/0
11.7.2017 23:09

P90e53t56r 30V15o18b43o39ř64i53l 5559807178425

On je ten rozdíl hustoty fakt docela znát i při takhle relativně malé změně - když jsem s paraglidem startoval ve výšce 2200m nad mořem, chtělo to popoběhnout daleko víc než normálně, abych se dostal do vzduchu.

0/0
29.6.2017 15:54
Foto

O52n74d57r16e15j 61B49o52c13e33k 1510645264358

To se stalo ale snad před dvěma týdny ne?

0/0
29.6.2017 10:39
Foto

P50a16v72e24l 76K22a18s15í71k85, 64T38e10c20h65n25e89t43.16c54z

Ano, a přijde mi to pořád stejně zajímavé. Nebo myslíte, že se mezitím fyzikální zákony změnily? :-)

+11/0
29.6.2017 10:48

K53a52r36e28l 23L62a32n48g49r 2332787500918

Pokud bych smel poprosit. Jeden clanecek o vykonnosti motoru na zaklade vlivu teploty okoli. Nejlepe nejaky automobil benzin. Treba nekteri zdejsi "odbornici" z rad diskutujicich pochopi, ze cim vyssi teplota vzduchu tim horsi vykon. Protoze to co zde ctu, me zveda vlasy na hlave.

+5/0
29.6.2017 12:38

L17u88m57í79r 40V14i93t33h47a 2127717516752

Já se přidám. Ona totiž teplota nasávaného vzduchu ovlivňuje výkon jakéhokoliv spalovacího motoru, dokonce i toho s vnějším spalováním.

0/0
29.6.2017 17:39

V61o39j86t87ě42c17h 57K70i81l97i79a54n 8116239885693

Ten graf je solidní nesmysl - hustota vzduchu při 20*C opravdu není 1.200 kg/m3, to by byl vzduch hustší než voda (998 kg/m3) a to si není, že udo?

0/−4
29.6.2017 9:19

J64a48n 16P23a45v91e31l17k44a 3597381214311

Je tam desetinná tečka.

+3/0
29.6.2017 10:27

R16o49m64a76n 46Č11e92c60h61u89r70a 6912319357899

Od kdy se u nás dělá desetinná tečka?

0/−1
30.6.2017 13:12
Foto

P76a35v39e90l 14K62a82s63í64k37, 39T68e18c78h52n82e77t45.49c74z

Voda má kg na litr, tohle je kg na 1000 litrů.

+6/0
29.6.2017 10:50

J58a25k77u63b 22Š95a18f12a57n45d31a 7245667401391

"Navíc v řidším vzduchu dochází k poklesu výkonu motorů. Ty v horkém řídkém vzduchu (nebo ve vzduchu ve vysoké nadmořské výšce) postupně ztrácejí svou účinnost."

No nevím. Ale tipnul bych si, že motory jsou navrženy hlavně na vysokou účinnost ve velkých výškách. Tam se ostatně pohybují většinu svého času kdy běží. Při startu potřebujete výkon ale účinnost vás až tak netrápí...

0/−5
29.6.2017 8:43

J18a29n 47M16o67t33ů85r98e48k 7160422831819

? Ale přeci účinnost je spojená s výkonem - nižší účinnost = nižší efektivita a ten motor prostě nedá takovou rychlost letadlu, jaká je potřeba.

0/0
29.6.2017 8:45

R18a17d92i55m 80P59o41l61á57š74e77k 9186543799159

Potřebná rychlost letadla při vzletu se přece, v určitých mezích, mění se zatížením letadla?

Kapitán letadla zbytečně nemá za povinnost počítat celkovou váhu cestujících a bagáže, aby podle toho stanovil potřebné množství paliva i další údaje, třeba právě tu vzletovo urychlost.

0/0
29.6.2017 8:53

K29a16r25e11l 77L49a44n62g39r 2392817510718

Jenze motoru vyssi vykon pro dosazeni rychlosti nedate v takovychto teplotach. Proste motor ma limit pres ktery se nesmi jit pokud nejde o zivot.

Pro vysokohorske prostredi se delaji motory se zvysenym vykonem aby bez problemu zvladali stroje start i pristani.

0/0
29.6.2017 8:58

R25a38d56i79m 21P36o92l50á51š74e43k 9166973779609

Asi ano. Máte pravdu.:-)

Zas tak moc tomu nehodím, abych diskutoval dál.

Aspoň jsem se dověděl zase něco nového.:-)

0/0
29.6.2017 9:24

J53a68k97u22b 52Š80a79f42a90n40d16a 7425737531621

Pochybuji, že se běžné motory dělají v provedení pro velké výšky. Spíše je to tak, že pilot se podívá do tabulky a přepočítá max vzletovou hmotnost letadla podle teploty a nadmořské výšky. Je samozřejmě možné, že výrobce letadla osadí letadlo výkonnějšími motory pro konkrétní požadavek ale to také není jen tak jednoduché, musí to být dobře spočítáno, vyzkoušeno a zcertifikováno. Nejde si osadit letadlo jen tak kdejakým motorem.

0/0
29.6.2017 11:33

K26a98r17e68l 45L28a28n97g96r 2272857630768

Delaji. A nemusite ani chodit za hranice. Motorlet delal M601F a ta byla urcena pro vyssi nadmorske vysky diky zvysenemu vykonu. K tomu staci par jinak nastavenych komponent a mate hned jine parametry nez standartne osazovane M601E.

+1/0
29.6.2017 12:08

J40a81k93u78b 70Š83a18f70a41n68d98a 7905457951651

Tak M601 je krapet jiná kategorie motorů než velké proudové motory pro letadla pro 200+ pasažérů.

0/0
30.6.2017 8:44

K49a15r93e29l 96L88a58n44g98r 2392417410358

V cem jina kategorie? On snad nepotrebuje vyskove verze kazdy motor? On je rozdil vysapat se z letiste v Amsterdamu nebo z letiste na Kavkaze, kde jste jen o vice nez 3000 metru vys. Tam nema povoleni pro pristani kazdy stroj co nedokaze opet vzletnout.

0/0
30.6.2017 10:11

J70a11r93o66m26í12r 11K19r45á36l 4700899444919

Motor při startu může dát větší výkon při menší účinnosti. To zas tak nevadí, jde o několik málo minut. Vysoká účinnost je důležitá pří těch dalších x hodinách letu.

+3/0
29.6.2017 8:57

K84a39r18e77l 10L32a61n58g90r 2332657650878

Minut jo? ;-D Tam jde o sekundy.

0/0
29.6.2017 9:00

J81a47r94o49m39í52r 81K98r39á73l 4420739424939

Než se dostanete na letovou hladinu, trvá to zpravidla 3-4 minuty. Ale každopádně je to nevýznamné v porovnání s dobou letu.

+4/0
29.6.2017 9:02

K55a13r77e33l 39L61a96n72g14r 2892607410188

Kriticka je pro motor doba pri - pojezdu, vyckavani na start a startu. Po vzletu se jiz nejde na maximalni vykon motoru, ale na stoupaci rezim.

0/0
29.6.2017 9:05

J72a21r19o70m10í59r 24K29r71á49l 4860409464619

On je spíše problém v tom, že ten velký výkon by měl motor dodat při vysoké okolní teplotě. Tedy s méně účinným chlazením.

0/0
29.6.2017 9:00

J91a54k64u75b 13Š66a37f16a54n23d98a 7365147901181

Tam nejde o chlazení. Naopak si myslím, že při vysokých teplotách se motor tolik nepřehřívá jako při nízkých.

Jde o to, že při vysokých teplotách je hustota vzduchu malá, před spalovací komorou je nižší tlak a je tedy potřeba vstřikovat menší množství paliva (palivo se musí celé spálit ve spalovací komoře, nesmí hořet v turbíně). Celkový výkon motoru je tedy menší. Přehřát se může při nízkých teplotách. On totiž ten rozdíl teplot vzduchu není až tak velký (60st?) oproti nárůstu výkonu v desítkách procent.

0/−2
29.6.2017 11:38

K42a14r87e96l 43L19a87n30g13r 2422237280748

Absolutni nesmysl.

0/0
29.6.2017 12:10

L83u62m89í91r 91V10i15t28h49a 2247577736802

Vy jste, pane Langře, hotovej leteckej konstruktér. Ale teď zrovna vedle jak ta jedle. Pan Šafanda má pravdu. Teplejší vzduch obshuje ve stejném objemu méně molekul, tudíž i méně molekul kyslíku. Proto se v komoře spálí méně paliva a uvolné méne energie. Tím pádem má motor nižší výkon..

Tak to prostě je, i kdybyste se unesmysloval.

0/−1
29.6.2017 17:52

J66a65r95o71m72í55r 33K21r39á44l 4980429134529

Pokud má menší výkon, pak neodstartujete. A pokud přidáte na výkonu, budete mít horší chlazení právě kvůi tomu řidšímu vzduchu.

0/0
29.6.2017 18:23

K13a33r61e43l 88L48a62n32g90r 2322167430138

No tak to jste na omylu. Paliva se spálí stejně v menším množství vzduchu, což u Jet A1 vede k jedinému, zvýšené teplotě ve spalovací komoře, zvýšené teplotě na výstupních turbínách, což vede k zvýšené šanci na degradaci materiálu lopatek turbín - výsledek možné trhliny na lopatkách a následné poškození motoru. Přísun paliva je závislý na pohybu plynové páky, stejně tak se řídí roztáčení turbíny.

0/0
29.6.2017 19:23

J84a88k91u89b 39Š33a62f51a31n34d41a 7685667931621

Můžete mi vysvětlit, jak se spálí stejně paliva v menším množství vzduchu?

Každý motor má sofistikovanou řídící jednotku starající se o optimální běh motoru. Ta vstřikuje právě tolik paliva, kolik je optimum +/- a zabraňuje dlouhodobějšímu přehřívání motoru. Motor může krátkodobě běžet mimo tento režim, pokud je třeba velký výkon (třeba při startu). Výrobce definuje dobu, po kterou je tento režim povolen (jak jako souvislá doba běhu, třeba 5 minut, tak celková doba do reversu, třeba 5% celkové doby běhu motoru).

Ostatně k čemu myslíte, že je v automobilových motorech váha vzduchu?

0/0
30.6.2017 8:51

K53a28r90e58l 88L56a11n93g87r 2802687350278

Automobilovy motor neni letadlovy motor! Pletete dohtomady jabla a hrusky.

0/0
30.6.2017 9:57

J44a74k72u64b 39Š52a47f31a46n54d68a 7195507111811

Jenže chemické procesy při spalování paliva platí u obou stejné. Ke spálení určitého množství paliva prostě potřebujete určité množství vzduchu. S tím nic nenaděláte.

0/0
30.6.2017 10:11

K98a29r73e31l 53L98a77n72g40r 2572547550838

Pan je vtipalek srovnavat motor pistovy s jeten nebo turbopropem...? Kdy uz pochopite, ze u jetu a turbopropu se vzduch nepouziva jen ke spalovani...

0/0
30.6.2017 10:15

J94a13k18u70b 96Š44a16f56a60n76d39a 7245557401161

Ano, mnoho motorů má při maximálním výkonu horší účinnost než při optimálním výkonu. Rozhodně nejde tvrdit, že nižší výkon = nižší účinnost. On sice ten motor nedá plný výkon ale zároveň s tím spotřebovává méně paliva. Takže opravdu jsem přesvědčen, že takový motor je vyladěn na maximální účinnost pro výšku třeba 11km se zatížením 50%.

0/0
29.6.2017 11:30

K72a32r49e48l 55L28a94n67g16r 2462807270668

Nespotřebovává méně paliva! Vše je závislé na plynové páce. Když jí dáte na max tak máte plnou dávku paliva, ale ne potřebný tlak vzduchu.

0/−2
29.6.2017 19:27

J11a42k16u83b 95Š62a36f43a46n96d21a 7155937351471

U dnešních motorů? Toto možná platilo někde u bombardéru z 2. světové. I před příchodem elektronického řízení byl motor vybaven mechanickým řízením dávkování paliva které bralo do úvahy otáčky, teplotu a tlak vzduchu, požadovaný výkon, teplotu spalin a podobně.

0/0
30.6.2017 8:53

K52a44r17e97l 68L70a10n18g17r 2162107650108

Prisun vzduchu do motoru je zavisly na otackach motoru, kdyz zvednete otacky motoru zvednete automaticky pritok paliva, ale neplati to uz o kompresi vzduchu. Teplota soalin se meri jen proto aby nedoslo k teplotnimu poskozeni motoru.

Docela by me zajimala vase kvalifikace. Vcera se totiz vasim prispevkum smal jeden z konstrukteru letadlovych motoru.

0/−1
30.6.2017 10:06

J45a11k34u26b 26Š49a54f28a69n54d27a 7915137721351

Tak už si ujasněte, na čem závisí množství paliva. Jednou píšete, že pouze na plynové páce (Když jí dáte na max tak máte plnou dávku paliva), pak zase píšete, že na přísunu vzduchu do motoru, resp na otáčkách. Sám v tom zřejmě máte hokej.

Regulátor paliva právě bere v úvahu spoustu dalších parametrů, pozice plynové páky je pouze jeden z nich.

Nesmáli se náhodou vám?

0/0
30.6.2017 10:27







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.