Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

V Americe kvůli vedrům rušili lety. Vzduch byl pro letadla moc řídký

Extrémní teploty v americké Arizoně si vyžádaly zrušení či odložení desítek pravidelných letů, především menších linkových letadel. Událost rozproudila debatu o globálním oteplování. Důvody jsou o něco složitější.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

S41e13i40d88l 24P26e94t73r 1821211885974

Kdyby jste článek otitulkoval nějak takto:

"V USA se kvůli vedrům rušily lety protože teploty přesáhly provozní limity některých typů letadel" pak ok.

Ale takto jste se jen přiřadil k bulvárnímu tónu zbytku tohoto plátku ...:-/

0/−1
30.6.2017 9:14

K37r75y29š55t38o57f 65H82l40a81v33á81č 9932279828452

nesmysl

0/0
2.7.2017 8:26
Foto

W97a35l37d24a 81W73i29n36t83e40r 6337349101899

Proč se domníváte že bulvární tón? Zkuste odvodit např. z horkovzdušných balónů - aby jste docílil jistého "výtlaku", který je v tomto případě zodpovědný za vzlak, tedy že se to vznáší, je třeba v balónu navodit podmínky a to takové, že řidčí plyn (lehčí) vytlačí ten hustější (těžší). Nejlépe to umí vodík, ale v případé horkovzdušných balónů je to zředěný vzduch, jehož zředěnost a tím i "lehkost" oproti okolnímu vzduchu je udržována v určitém objemu teplotou hořáku. Ona zředěnost je tedy dosahována rychlým pohybem molekul a z toho jakoby jejich větším rozestupem a následkem toho je tlak - plyn se chce rozpínat a formuje balón do jeho podoby. Tento objem má menší hustotu než okolí (podobné s Archimedovým zákonem a výtlakem), tj že zředěný (natlakovaný) objem vytláčí takové množství hustějšího (těžšího) vzduchu, že z rozdílu toho dochází ke vzlaku (školní o čemsi teplém a stoupajícím jsou polovičaté, protože kdyby existovala pervná, lehká a tenká hmota, ze které by se vyrobila dutá koule, pod odčerpání vzduchu by se vznášela z rozdílu hustoty a objemu - výtlakem a vztlakem). Proto vzduchoplavci nejčastěji létají brzo ráno nebo v podvečer, kdy dosažení rozdílu z hustoty vzduchu (teploty) a tím i vztlakové síly, jsou největší. Pokud by se hustota vzduchu v balónu rovnala té venkovní, spadne k zemi jako kámen. Má li atmosfera vyšśí tlak, neznamená to, že je i vzduch hustější, ale právě naopak (nejhustější je v zimě a v tlakové níži - je to trochu víc komplikované, ale na to tady není prostor). Řídký vzduch se s hustým nerad míchá - turbulence z utržené termiky atd. a letadla jsou závislá na vztlakové síle, tedy na rozdílu řidšího vzduchu z rychlosti jeho prouděním na horní ploše křídla od spodní, aby bylo křídlo "nasáváno" vzhůru a má li atmosféra nějakou teplotu, která tento efekt zmenšuje, je tŕeba kompenzovat rychlostí a k dosažení rychlosti potřebujete motory, které i když nasají odpovídající objem vzduchu, nemá tu odpovídající hustotou a jeho výkon jde dolů.

0/0
3.7.2017 0:02
Foto

P20a64v47e45l 70K65a41s93í41k29, 73T77e20c11h30n17e16t29.98c22z

Já myslím, že v článku celkem jasně vysvětlujeme, jaký byl důvod rušení letů.

+1/0
3.7.2017 16:54

M37i83l85a60n 82V55o11l10e28k 5539273426589

Když tu byl ten článek poprvé, vyjádřil jsem pochybnost, zda je opravdu u země za horka vzduch řidší. Když za těch podmínek jedete na kole, máte pocit, že vám vzduch klade menší odpor? Já tedy ne. Naopak ten pocit mívám, když se už večer začne ochlazovat.

0/−1
29.6.2017 19:04

J39i90ř23í 27K55o80c21u79r66e41k 6945944185948

Jistě, dojmologie. Já říkám, že ten být váží 100 kg! Naco váhy, já to vím!

+1/0
29.6.2017 19:27

J19i35ř62í 33K26o14c11u77r81e80k 6615844875198

*býk váží

0/0
29.6.2017 19:27

M39i93l23a74n 55V45o60l70e39k 5929883726289

Proč dojmologie? Já na to mám i teorii, že vzduch se nejprve ohřeje (zvětší objem resp. tlak) a pak si teprve hledá cestičku vzhůru.

Váš příklad by měl smysl, až kdybyste váhu býka odhadoval podle bolesti, když vám stojí na noze. Mohl byste to podpořit teorii, že více rozdrcená noha ztrácí schopnost přenášet nervové vzruchy.

0/0
29.6.2017 20:12
Foto

P10a56v26e53l 64K86a47s16í89k92, 90T92e25c53h38n23e41t45.93c94z

Nevím, jestli to myslíte vážně, nebo je to vtip.

0/0
29.6.2017 21:21

M33i70l37a47n 81V30o61l59e57k 5639333396379

Vážně. Účinnost motorů, to je jiná věc, ale ten řídký vzduch rozporuji zcela vážně.

Také jsem neslyšel, že by někdo řešil teplotu moří kvůli ponoru a tam se po 'řidší' teplé vodě přímo pluje (není stlačována chladnější masou jako je to u vzduchu). Za to různý ponor kvůli různé salinitě mořské vody je běžná věc.

0/0
30.6.2017 16:50
Foto

P40a81v77e34l 63K17a30s10í70k33, 13T29e82c62h29n17e42t25.61c52z

Plyn se se stoupající teplotou rozpíná. Tedy na místě, kde je normálně 1 kg vzduchu, je pouze 0,8 kg vzduchu. To logicky vede k tomu, že takový vzduch klade menší odpor.

0/−1
3.7.2017 16:56

M78i32l75a85n 88V16o81l66e85k 5559423386669

Rozpíná se, pokud se může rozpínat. Osobně bych si netroufl tvrdit, jak to s tím odporem nakonec vyjde při stejném tlaku a rychlejším pohybu molekul. Možná by nám k tomu mohli říct něco piloti větroňů.

0/0
3.7.2017 20:20

J63a87r22o55s44l16a81v 85V74a33c98e14k 1442612462986

Tak to tedy jste vedle. Tohle logické rozhodně není :-).

0/0
11.7.2017 23:09

P40e50t31r 17V77o83b61o59ř11i48l 5739117478435

On je ten rozdíl hustoty fakt docela znát i při takhle relativně malé změně - když jsem s paraglidem startoval ve výšce 2200m nad mořem, chtělo to popoběhnout daleko víc než normálně, abych se dostal do vzduchu.

0/0
29.6.2017 15:54
Foto

O84n76d69r90e26j 97B40o93c85e79k 1540695924568

To se stalo ale snad před dvěma týdny ne?

0/0
29.6.2017 10:39
Foto

P52a85v84e71l 29K29a86s25í91k17, 59T84e14c60h95n43e67t17.83c37z

Ano, a přijde mi to pořád stejně zajímavé. Nebo myslíte, že se mezitím fyzikální zákony změnily? :-)

+11/0
29.6.2017 10:48

K89a24r37e73l 70L30a10n98g55r 2452367320238

Pokud bych smel poprosit. Jeden clanecek o vykonnosti motoru na zaklade vlivu teploty okoli. Nejlepe nejaky automobil benzin. Treba nekteri zdejsi "odbornici" z rad diskutujicich pochopi, ze cim vyssi teplota vzduchu tim horsi vykon. Protoze to co zde ctu, me zveda vlasy na hlave.

+5/0
29.6.2017 12:38

L67u12m58í61r 88V38i27t23h97a 2607777826652

Já se přidám. Ona totiž teplota nasávaného vzduchu ovlivňuje výkon jakéhokoliv spalovacího motoru, dokonce i toho s vnějším spalováním.

0/0
29.6.2017 17:39

V23o36j43t89ě46c86h 61K18i29l62i70a57n 8966589985863

Ten graf je solidní nesmysl - hustota vzduchu při 20*C opravdu není 1.200 kg/m3, to by byl vzduch hustší než voda (998 kg/m3) a to si není, že udo?

0/−4
29.6.2017 9:19

J25a46n 71P32a62v89e91l92k84a 3157281544191

Je tam desetinná tečka.

+3/0
29.6.2017 10:27

R75o26m75a95n 86Č63e86c72h22u54r89a 6452619597829

Od kdy se u nás dělá desetinná tečka?

0/−1
30.6.2017 13:12
Foto

P94a90v41e41l 68K24a21s44í41k21, 43T60e45c50h95n61e81t43.62c19z

Voda má kg na litr, tohle je kg na 1000 litrů.

+6/0
29.6.2017 10:50

J85a54k80u11b 70Š44a98f52a33n26d42a 7265387421201

"Navíc v řidším vzduchu dochází k poklesu výkonu motorů. Ty v horkém řídkém vzduchu (nebo ve vzduchu ve vysoké nadmořské výšce) postupně ztrácejí svou účinnost."

No nevím. Ale tipnul bych si, že motory jsou navrženy hlavně na vysokou účinnost ve velkých výškách. Tam se ostatně pohybují většinu svého času kdy běží. Při startu potřebujete výkon ale účinnost vás až tak netrápí...

0/−5
29.6.2017 8:43

J88a24n 86M23o50t61ů15r41e64k 7740302351369

? Ale přeci účinnost je spojená s výkonem - nižší účinnost = nižší efektivita a ten motor prostě nedá takovou rychlost letadlu, jaká je potřeba.

0/0
29.6.2017 8:45

R71a58d37i62m 27P95o72l18á45š59e39k 9976783219919

Potřebná rychlost letadla při vzletu se přece, v určitých mezích, mění se zatížením letadla?

Kapitán letadla zbytečně nemá za povinnost počítat celkovou váhu cestujících a bagáže, aby podle toho stanovil potřebné množství paliva i další údaje, třeba právě tu vzletovo urychlost.

0/0
29.6.2017 8:53

K17a94r10e43l 17L17a85n71g66r 2552487680348

Jenze motoru vyssi vykon pro dosazeni rychlosti nedate v takovychto teplotach. Proste motor ma limit pres ktery se nesmi jit pokud nejde o zivot.

Pro vysokohorske prostredi se delaji motory se zvysenym vykonem aby bez problemu zvladali stroje start i pristani.

0/0
29.6.2017 8:58

R48a49d45i94m 23P72o25l61á67š14e62k 9206453469799

Asi ano. Máte pravdu.:-)

Zas tak moc tomu nehodím, abych diskutoval dál.

Aspoň jsem se dověděl zase něco nového.:-)

0/0
29.6.2017 9:24

J77a36k82u51b 81Š93a48f57a79n30d91a 7295637711641

Pochybuji, že se běžné motory dělají v provedení pro velké výšky. Spíše je to tak, že pilot se podívá do tabulky a přepočítá max vzletovou hmotnost letadla podle teploty a nadmořské výšky. Je samozřejmě možné, že výrobce letadla osadí letadlo výkonnějšími motory pro konkrétní požadavek ale to také není jen tak jednoduché, musí to být dobře spočítáno, vyzkoušeno a zcertifikováno. Nejde si osadit letadlo jen tak kdejakým motorem.

0/0
29.6.2017 11:33

K95a71r56e13l 83L95a19n92g12r 2642477750548

Delaji. A nemusite ani chodit za hranice. Motorlet delal M601F a ta byla urcena pro vyssi nadmorske vysky diky zvysenemu vykonu. K tomu staci par jinak nastavenych komponent a mate hned jine parametry nez standartne osazovane M601E.

+1/0
29.6.2017 12:08

J37a94k79u96b 71Š48a91f88a28n65d26a 7515547101871

Tak M601 je krapet jiná kategorie motorů než velké proudové motory pro letadla pro 200+ pasažérů.

0/0
30.6.2017 8:44

K25a92r80e95l 97L94a49n66g48r 2882427950818

V cem jina kategorie? On snad nepotrebuje vyskove verze kazdy motor? On je rozdil vysapat se z letiste v Amsterdamu nebo z letiste na Kavkaze, kde jste jen o vice nez 3000 metru vys. Tam nema povoleni pro pristani kazdy stroj co nedokaze opet vzletnout.

0/0
30.6.2017 10:11

J26a88r49o26m56í71r 12K52r34á22l 4320919324729

Motor při startu může dát větší výkon při menší účinnosti. To zas tak nevadí, jde o několik málo minut. Vysoká účinnost je důležitá pří těch dalších x hodinách letu.

+3/0
29.6.2017 8:57

K17a52r90e85l 41L51a19n15g86r 2712657790568

Minut jo? ;-D Tam jde o sekundy.

0/0
29.6.2017 9:00

J41a55r22o57m81í16r 94K16r11á75l 4760359974389

Než se dostanete na letovou hladinu, trvá to zpravidla 3-4 minuty. Ale každopádně je to nevýznamné v porovnání s dobou letu.

+4/0
29.6.2017 9:02

K85a71r68e67l 73L16a71n75g59r 2952967550638

Kriticka je pro motor doba pri - pojezdu, vyckavani na start a startu. Po vzletu se jiz nejde na maximalni vykon motoru, ale na stoupaci rezim.

0/0
29.6.2017 9:05

J40a17r83o61m54í89r 91K55r20á78l 4100739194269

On je spíše problém v tom, že ten velký výkon by měl motor dodat při vysoké okolní teplotě. Tedy s méně účinným chlazením.

0/0
29.6.2017 9:00

J76a10k50u25b 19Š16a52f80a28n24d13a 7975167491691

Tam nejde o chlazení. Naopak si myslím, že při vysokých teplotách se motor tolik nepřehřívá jako při nízkých.

Jde o to, že při vysokých teplotách je hustota vzduchu malá, před spalovací komorou je nižší tlak a je tedy potřeba vstřikovat menší množství paliva (palivo se musí celé spálit ve spalovací komoře, nesmí hořet v turbíně). Celkový výkon motoru je tedy menší. Přehřát se může při nízkých teplotách. On totiž ten rozdíl teplot vzduchu není až tak velký (60st?) oproti nárůstu výkonu v desítkách procent.

0/−2
29.6.2017 11:38

K78a61r61e84l 59L40a75n93g90r 2242797170458

Absolutni nesmysl.

0/0
29.6.2017 12:10

L40u61m89í67r 98V96i55t97h59a 2547817466572

Vy jste, pane Langře, hotovej leteckej konstruktér. Ale teď zrovna vedle jak ta jedle. Pan Šafanda má pravdu. Teplejší vzduch obshuje ve stejném objemu méně molekul, tudíž i méně molekul kyslíku. Proto se v komoře spálí méně paliva a uvolné méne energie. Tím pádem má motor nižší výkon..

Tak to prostě je, i kdybyste se unesmysloval.

0/−1
29.6.2017 17:52

J86a36r65o47m51í91r 85K15r50á98l 4470219344669

Pokud má menší výkon, pak neodstartujete. A pokud přidáte na výkonu, budete mít horší chlazení právě kvůi tomu řidšímu vzduchu.

0/0
29.6.2017 18:23

K45a33r56e33l 93L35a44n44g87r 2612227400168

No tak to jste na omylu. Paliva se spálí stejně v menším množství vzduchu, což u Jet A1 vede k jedinému, zvýšené teplotě ve spalovací komoře, zvýšené teplotě na výstupních turbínách, což vede k zvýšené šanci na degradaci materiálu lopatek turbín - výsledek možné trhliny na lopatkách a následné poškození motoru. Přísun paliva je závislý na pohybu plynové páky, stejně tak se řídí roztáčení turbíny.

0/0
29.6.2017 19:23

J52a23k79u12b 16Š13a22f82a88n66d35a 7765387251591

Můžete mi vysvětlit, jak se spálí stejně paliva v menším množství vzduchu?

Každý motor má sofistikovanou řídící jednotku starající se o optimální běh motoru. Ta vstřikuje právě tolik paliva, kolik je optimum +/- a zabraňuje dlouhodobějšímu přehřívání motoru. Motor může krátkodobě běžet mimo tento režim, pokud je třeba velký výkon (třeba při startu). Výrobce definuje dobu, po kterou je tento režim povolen (jak jako souvislá doba běhu, třeba 5 minut, tak celková doba do reversu, třeba 5% celkové doby běhu motoru).

Ostatně k čemu myslíte, že je v automobilových motorech váha vzduchu?

0/0
30.6.2017 8:51

K35a21r89e29l 87L72a88n61g35r 2972577510318

Automobilovy motor neni letadlovy motor! Pletete dohtomady jabla a hrusky.

0/0
30.6.2017 9:57

J51a91k77u84b 38Š60a79f61a36n28d45a 7145307531621

Jenže chemické procesy při spalování paliva platí u obou stejné. Ke spálení určitého množství paliva prostě potřebujete určité množství vzduchu. S tím nic nenaděláte.

0/0
30.6.2017 10:11

K44a89r97e27l 96L29a84n62g50r 2322207280798

Pan je vtipalek srovnavat motor pistovy s jeten nebo turbopropem...? Kdy uz pochopite, ze u jetu a turbopropu se vzduch nepouziva jen ke spalovani...

0/0
30.6.2017 10:15

J34a27k75u18b 55Š70a61f46a73n57d91a 7985637791721

Ano, mnoho motorů má při maximálním výkonu horší účinnost než při optimálním výkonu. Rozhodně nejde tvrdit, že nižší výkon = nižší účinnost. On sice ten motor nedá plný výkon ale zároveň s tím spotřebovává méně paliva. Takže opravdu jsem přesvědčen, že takový motor je vyladěn na maximální účinnost pro výšku třeba 11km se zatížením 50%.

0/0
29.6.2017 11:30

K84a70r82e82l 51L44a98n90g18r 2582347330328

Nespotřebovává méně paliva! Vše je závislé na plynové páce. Když jí dáte na max tak máte plnou dávku paliva, ale ne potřebný tlak vzduchu.

0/−2
29.6.2017 19:27

J17a24k44u16b 50Š61a80f11a10n69d95a 7745827101961

U dnešních motorů? Toto možná platilo někde u bombardéru z 2. světové. I před příchodem elektronického řízení byl motor vybaven mechanickým řízením dávkování paliva které bralo do úvahy otáčky, teplotu a tlak vzduchu, požadovaný výkon, teplotu spalin a podobně.

0/0
30.6.2017 8:53

K25a50r34e96l 64L14a88n65g60r 2362447380888

Prisun vzduchu do motoru je zavisly na otackach motoru, kdyz zvednete otacky motoru zvednete automaticky pritok paliva, ale neplati to uz o kompresi vzduchu. Teplota soalin se meri jen proto aby nedoslo k teplotnimu poskozeni motoru.

Docela by me zajimala vase kvalifikace. Vcera se totiz vasim prispevkum smal jeden z konstrukteru letadlovych motoru.

0/−1
30.6.2017 10:06

J28a84k10u95b 45Š37a24f66a42n57d92a 7235287901821

Tak už si ujasněte, na čem závisí množství paliva. Jednou píšete, že pouze na plynové páce (Když jí dáte na max tak máte plnou dávku paliva), pak zase píšete, že na přísunu vzduchu do motoru, resp na otáčkách. Sám v tom zřejmě máte hokej.

Regulátor paliva právě bere v úvahu spoustu dalších parametrů, pozice plynové páky je pouze jeden z nich.

Nesmáli se náhodou vám?

0/0
30.6.2017 10:27







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.