Diskuze

Kerenského ofenzivu zmařily bolševické vzpoury v armádě

16. července 1917 skončila Kerenského ofenziva. Na začátku měsíce zaútočilo Rusko na pozice rakousko-uherské a německé armády v Haliči. Během tažení se uskutečnila i pro československé síly důležitá bitva u Zborova.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

To jako naše legie bojovaly na straně bolševiků?

0 0
možnosti

U Zborova ne, tam se dá mluvit maximálně o bolševicích v ruské armádě. Ale o půl roku později, u Bachmače, se spolu s Rudou armádou a Peltjurovými oddíly bránili proti Němcům.

0 0
možnosti

Známý, vysoce postavený zednář Kerenský a jeho únorová proticarská revoluce podporovaná bankéři z USA jako např. Jakobem Schiffem, po které následovaly hrůzy a teror z davu a od propuštěných desítek tisíc kriminálníků je asi jedna z mnoha "demokratických" revolucí, jak je známe dodnes. Stejný bankéři měli podporovat i Trotského s bolševiky jako další fázi změn v Rusku. Zajímavé jak to polistopadová "svobodná" média dodnes tají. Vše se hodí na ty, co špinavou práci odvedli, ale sponzoři a hlavní strůjci jsou našimi kamarády dodnes. Trapné.

1 6
možnosti
Foto

Zajímavá konspirace. Pravdou je, že partička zločinců v čele se syfilitikem Uljanovem, financovaná německým císařem, svrhla legitimní vládu a nastolila bolševický teror. Uljanov pak dožil jako loutka po třech mrtvicích a Džugašvilli posléze rozpoutal takové vraždění, že do té doby nemělo obdoby, až velký kormidelník Mao ho v tomto triumfnul.

5 2
možnosti

Svádět porážku Ruska na bolševiky je naivní. Kerenského armáda, ve které jedna puška připadala na tři vojáky, jejíž důstojnický sbor v poli neexistoval (oddílům veleli nezkušení, předčasně vyřazení kadeti) a v níž devadesát procent vojáků bylo analfabety, holt nebyla bojeschopná a vodka to proti zkušeným, vycvičeným a disciplinovaným Němcům, Rakušanům, Maďarům a Čechům (!!) už nezachránila.

2 0
možnosti

To byla přímo taktika vymyšlená a aplikovaná bolševiky v čele s Leninem, jako první rozložit ruskou carskou armádu.

Ve vojenských útvarech jednak se zavedlo dvojvládí, původní výkonné vedení zastoupené velitelem útvaru a politické, zastoupené politickým komisařem. Příkazy museli potvrzovat oba dva. A vojáci útvaru na jakýkoliv popud mohli kdykoliv svolat veřejné shromáždění, kde mohl každý voják vystoupit se svým názorem a kde se provedení rozkazu velení schvalovalo hlasováním vojáků toho útvaru.

To mělo za následek, že spousta vojenských útvarů si na takových shromážděních odhlasovala neprovádění rozkazu k útoku a následně byly jejich útvary v krajním případě zajištěny vojenskopolitickými jednotkami, vojáci obviněni z velezrady a popravováni. Nebo naopak útvary ty vojenskopolitické jednotky porazily a jejich členy pobily neboli vznikly ty vzpoury.

A to mělo zas za následek hromadné zběhnutí vojáků z fronty domů a to i s ručními zbraněmi, což následně vytvořilo ideální podhoubí pro vznik ruské občanské války. A vytvořilo volný prostor pro utváření bolševické armády, později Rudé armády, která ten systém dvojího řízení upravila a převzala. Protože v bolševické a komunistické armádě musí být vojáci permanentně vystavování komunistické a socilaistické propagandě. Systém dvojího řízení vojáků, přes výkonného velitele vojenského útvaru a politruka útvaru pak žrušil až Stalin v prvních letech druhé světové války.

Ale je třeba říct, že carská ruská armáda byla k takovému kolapsu velmi náchylná, protože systém jejího řízení byl velmi zastaralý, z dob Napoleonských válek nebo ještě starší polofeudální.

0 0
možnosti

Pravda smíchaná s fantasmagoriemi. Co byl Lenin v době "Příkazu č.1"? Nic. Jenomže byl prozíravý a když (podle jeho předpovědi) Prozatímní vláda fakticky zradila, lidé se obrátili k němu. Hlasování jednotek s politickými komisaři nemělo nic společného, ale ty komisaře zavedl Kerenskij. Lenin to převzal, ale zadal jiné úkoly - především bránit teroru.

0 1
možnosti

Proti nesmyslnému zabíjení každá vzpoura dobrá.

0 0
možnosti

Je-li dobře zaplacena, tím lépe.

0 0
možnosti