Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zobrazit příspěvky: Doporučované Všechny podle vláken Všechny podle času

J78o25z50e75f 37B81e20n96c16e92l 1391796943640

Všetci, ktorí si nepamätáte túto dobu si určite myslíte že ten film bol nejaký šmejd, lebo ho vyrabali v NDR. Iba že v Jene sídlila úplná svetová špička v obore optiky teda aj fotografovania, to ešte pred a aj počas II. svetovej vojny. O odborníkov a technológiu sa podelili víťazné mocnosti ale nie o všetkých, tak že kvalita zostala.

+30/0
doporučit
21.7.2017 0:28

V65a12c21l89a97v 17M29e83d53e35k 5421452545495

Jak se fotilo na kinofilm za komunistů? Řekl bych, že úplně stejně, jako za kapitalistů.

+27/−1
doporučit
21.7.2017 11:01

E30r76i57k 57L13e21v39i80n75s97k51ý 8251924963145

Za komunistu moje kamera Admira 8C tocila video a nikdy se ji nevybila baterie - zadnou nemela, byla na pero. Kdyz se cca jednou za 2 roky vybila baterie v moji Praktice, prestala se hybat rucicka expozimetru v hledacku, ale fotilo se dal - zaverka byla ciste mechanicka, natahovala se palcem, zaroven se pretacel film. Proste ti komunisti byli machri na usporne technologie. Dokonce i benzin jsme usetrili, kdyz jsme nemeli auto.

+21/0
doporučit
21.7.2017 11:05

G48e35o86r27g 14K63o72m52b81e15r30e87c 9444211426671

Jak se fotilo za komunistu na kinofilm? No preci uplne stejne jako u kapitalistu napr. v Nemecku (BRD) nebo USA :-P

Spise bych bral nadpis - "Jak se fotilo na kinofilm pred nastupem digi fotoaparatu."

+25/−1
doporučit
21.7.2017 10:09

K75a18r12e47l 17E61n90d80l19e31r 3183770670605

Smím se zeptat, pane redaktore, co má focení na kinofilm společného s komunisty?

Idiocie propagandy dosahuje nevídaných výšin. Ani za totáče necpala propaganda zlé imperialisty do článků o běžných věcech Jste k smíchu.

+27/−2
doporučit
21.7.2017 8:08

M38i37l95a28n 61B29a92r10á74k 8724473715368

Za cca 20 let používání mi ZENIT TTL, expotní, pořízen 1. majitelem mimo RVHP, ani jednou netrhl film. Ovšem opravdu, těžká váhová kategorie. A vyržel drsnější zacházení.

+18/0
doporučit
21.7.2017 2:44

J68a67r98o96m23í98r 88M49a77t84o44u23š66e26k 8651196367942

Takovou BLBOST jsem už dlouho nečetl. Už ten nesmysl spojovat "komunismus" s fotografováním (příště bude článek o sexu bez radosti v "komunismu" a dnes...). Já jsem žádné nesmysly (o čem píše autor) nezažil, kdo měl na to a uměl (!), měl skoro všechno. Pokud jde aurtorovi o kvalitní fotoaparáty, co údajně za bolševika neměl, může dnes zajít do prodejny .... a koupit Hasselblad za 1 200 000.-kč, nebo ve "studentské slevě" jen za 750 000.-kč, či foto Mamiya od 150 000.- kč a více. Možná nepohrdne ani fotoaparáty zn. Leica za 500 000.-kč. Ale bude určitě IN. Jestli to ovlivní jeho kvalitu a srozumitelnost fotografií, to už je o něčem jiném....

+17/0
doporučit
21.7.2017 9:53

I22v24a54n 18M11a36r24e28k 6414918132

Nevím v jakém světě žil p.Cudlín. Mým koníčkem bylo tehdy též fotografování .Nebyl problém sehnat jak kinofilmy černobílé i barevné (Kodak ,Fuji,Orwo atd) tak i ostatní potřeby nutné k výrobě fotografií. Pohodlnější ale bylo nechat si vyvolat barevný film a vyrobit barevné fotky v nějakém Fotolabu. Černobílé fota jsme si vyráběli po vyvolání a usušení kinofilmu v domácích podmínkách , svědčí o tom stovky fotek ve fotoalbumech . . . . Takže o čem je řeč ? R^ [>-]

+19/−1
doporučit
21.7.2017 8:51

K70a39r20e48l 93T90r83o95n32n28e37r 2896744930244

Panu Cudlínovi asi slábne paměť.

Veškerý filmový materiál s výjimkou Kodaku se dal běžně koupit jak u nás tak i v NDR. Tam to bývalo mnohem levnější, ale celníci hlídali, aby si toho někdo nevezl plný kufr. Tzv barva se poslílala k vyvolání do Teplic, viz příspěvky níže.

To co p. Cudlín popisuje bylo šméčko praktikované mezi skupinkou zasvěcených (vyvolených?) fotografů a pracovníky Barrandova. Spočívalo v tom, že se na černo prodávaly nepoužité zbytky kinofilmu z kamerových kazet. Vysvětlím - obsluha kamery si hlídala, na kolik minut záběru film v kazetě ještě stačí. V okamžiku, kdy měl záběr odhadem trvat kupř. 12 minut a v kazetě byla zásoba jen na cca 9 minut, šlo se "přebíjet", tedy nedotočená kazeta se vyměnila za novou. Ty zbytky se až na vzácné případy neevidovaly a tak je kameramani potají vyndavali a přeprodávali spolehlivým kamarádům za dobrou cenu. Třeba 22 metrů. Při obvyklé délce filmu 1,7 metru/kazeta to vystačilo na 12 fotokazet a jednu kratší.

+15/0
doporučit
21.7.2017 11:47

V38á12c95l20a65v 14M62a58š92e63k 5340426532798

Na Technet velice slabý článek. Vůbec si nestýskám po té všivé době, ale co se týká fotografické techniky, nepociťoval jsem žádný nedostatek.

Od ruské kopie Leicy FED, Zenit (ten mi filmy netrhal, ale nespolehlivě ostřil) až po Prakticu BC1 s poměrně slušným výběrem kvalitních skel. Ve středoformátu od Flexarety po Pentacon Six.

Filmy Orwo kupované v NDR, vývojka R09 nebo vlastní míchání z běžně dostupných chemikálií. Kvalitní papíry Foma. Byla to trochu alchymie, ale patřila k tomu.

+15/0
doporučit
21.7.2017 8:11

M65a30r95t28i20n 67P46o50s31p82í30š42i89l 8975151476297

Divný titulek. Já tak fotil i za kapitalistů. Snad až někde do roku 2003.

+21/−2
doporučit
21.7.2017 6:37

M39i79c98h39a13l 61B36u39d53i76n75s84k15ý 8495211280745

Nerozumim proc se TECHNET dopousti tady tech pitomych politickych narazek,,, uplne mimo misu..

+16/−1
doporučit
21.7.2017 17:04

F35r98a27n32t37i53š92e54k 81S62o30b67o97t24k38a 1637833354120

V odstavci "Jak jste řešil vyvolávání" autor či redaktor motá dohromady dvě věci:

vývojnici JOBO či Krokus či český Plastimat (bubny s cívkami na vyvolávání) s vývojkami, tedy s chemickými lázněmi!! Vývojnice JOBO či Paterson byly špičkou, daly se někdy i sehnat a filmy se do nich snadno namotávaly. Ostatní byl průměr. Negativní vývojky Fomapan byly lepší průměr, německé ORWO či Rodinal byly o trošku lepší.

Jinak silná demagogie - na trhu toho bylo celkem dost, tedy pokud jde o černobílou fotografii (diáky jsem neměl rád) Fotit se dalo zejména fíky firmě Foma v Hradci Králové, která byla velkým výrobcem rentgenových materiálů a jako vedlejší produkt dělala i foto. Rozhodně to v posledních 20 létech "totálního útlaku našich zpěváků, fotografů a herců" přece jenom šlo. Navíc odbory celkem podporovaly fotokroužky, materiálně, ovšem daní bylo focení politických akcí a na to někteří skuteční umělci neměli žaludek.

+12/0
doporučit
21.7.2017 18:25

K49u28r38t 90P51l51a44t81t41i10g 4204648545175

Pan Cudlina kaze bludy, Nevin v jakem Ceskoslovensku zil-a zije.

V roce 63 jsem uplne bezne koupil Praktinu II a -na svou dobu plne systemova kamera s vymennymi penta prismy,objektivy a motor-drivem na pero, k tomu objektivy Biometar 1.5/75 a Olympic Sonnar 2.8/180 mm.

Praktina IIa byla v te dobe spickova kamera, v dobe kdy Nippon Kogagu jeste tapal s ruznymi Nikorexy Nikormaty atd..

Pozdeji kdyz jsempacoval jako repoter pro ORWO Servis Teplice jsme pouzivaly Exakta Verexy a Pentacon /35 mm/ prvni kamera s pevne zabudovanym pentaprismem.

Takze techniky tam bylo habadej.

Co se fimu tyka . Pouzival jsem zasadne B&W ORWO 27 DIN ktere byly uz v prve polovine sedesatych let bezne k dostani. Vynikajici film s krasnou cernou acistou bilou vcetne cele skaly sedi mezi tim. Delal jsem ho v Atomalu nebo v Rodinalu 1:50 kdy delal krasne zrno.

samozrejme jsem pozdeji tady prestoupil na Nikony F2 s Photomic SB smotor drivem-12 baterii AA=tezke like a hell- a Leicy M4 a M4-2 a M6. K tomu Summicrony 35,50 a 90.

Pozdeji samozrejme presell na AF F4 a F5 a t.c. na Nikon D300 a D700.

S laskou vzpominam na "zlaty vek fotografie"-leta 60,70 a 80 !!

+12/0
doporučit
21.7.2017 8:50

R82o19m75a46n 34F26o76j82t93í37k 4241249238905

Nebyl jsem profík, ale dovedl jsem si poradit a zase to nebylo až tak dramatické. Bylo spousta fíglů jak udělat dobré fotky , osobně jsem měl mimořádnou možnost fotit jako pomvěd na ČVUT a na barvu v osumdesátkách. Bylo to pracné ale šlo to. Většinou jsem fotil na Dia , ty se daly nechat slušně vyvolat v ČTK. Kdo si ztěžuje tak se tenkrát jenom nesnažil :-). R.

+12/0
doporučit
21.7.2017 0:16

P26a58v18e34l 66P34o10ř75í37z38e52k 9319387106279

Vážení kolegové fotografové(amatéři i profi). Díky za diskusi. Já dostal první fotoaparát jako kluk asi okolo roku 1965..Pionýr,,stál tuším 90 Kčs v koženkovém pouzdře. Od té doby jsem fotil a fotím na různé aparáty. Ty hlouposti, co jsou v článku nemíním komentovat.

+14/−1
doporučit
21.7.2017 10:05

M74a69r33e43k 96K42l23u32f63a 3438884314536

Začínal jsem na fotoaparátu Vilia, kinofilmy ORWO. Mělo to něco do sebe, když byl člověk limitován počtem snímků na filmu. Tenhle cit pro to, aby člověk vyfotil hned napoprvé to, co chce mít na finálním snímku, jsem si přenesl i na současnou digitální zrcadlovku. Pořád se snažím fotit tak, jakoby byla možnost opravy jen za cenu dalšího vypláceného snímku. Asi už se nezměním. :-)

+11/0
doporučit
21.7.2017 10:47

J16a22r19o61s95l42a51v 77P42o66r88t 7189557289405

V 88 se dal koupit barevný kinofilm AGFA a ten byl vynikající , kupoval jsem ho i po ,,revoluci,, kam se na něj hrabal Kodak . V šedesátých a sedmdesátých letech Ljubitěl a Fomapan taky dobrý - tak se dříve fotilo .

+10/0
doporučit
21.7.2017 12:53

A66n52t64o24n 66Č31a94j88k81o90v40i62č 3240281126236

Demagog. A takhle trpěl za komunistů:

Karel Cudlín se narodil 28. června 1960 v Praze v rodině lékaře a úřednice. Vyrůstal na Žižkově. V roce 1979 absolvoval gymnázium Na Pražačce. Právě na gymnáziu se začal zabývat fotografováním, s čímž mu podle rozhovorů s ním, pomáhal jeho strýc, který byl amatérský fotograf. Po maturitě nastoupil na střední školu sociálně-právní, kterou studoval v letech 1979–1981. Na studiích se systematicky věnoval fotografii s romskou tematikou.

Po studiích byl krátce zaměstnán u Pohřební služby a poté nastoupil do družstva Fotografia, kde pracoval od roku 1981 do roku 1983 jako fotoreportér. Fotografoval svatby, pohřby a promoce. V této době také nafotografoval soubor Maturanti. Cudlínovým dalším tématem byly tzv. komunistickémítinky.

Na třetí pokus se mu podařilo dostat na FAMU, kde v roce 1987 absolvoval katedru umělecké fotografie.

V roce 1988 samostatně vystavoval v tehdy prestižní síni Fotochemy na pražském Jugmannově náměstí a byl přijat jako fotoreportér do týdeníku Mladý svět.

+15/−4
doporučit
21.7.2017 11:05

E27r87i65k 74L41e20v79i59n66s60k85ý 8611774243655

Dodnes obcas vytahnu ze skrine svou Prakticu VLC3 s vymennymi hledacky, objektivy Zeiss Pancolar 50/1.8, Sonnar 135/3.5 apod. Ale uz nejak nemam cas a prostor, abych si vzdycky z koupelny vytvoril temnou komoru. A bez ni si mohu negativy tak akorat skenovat - a to uz mohu rovnou fotit digitalem.

Mimochodem, mym nejoblibenejsim dostupnym materialem bylo ORWO 15 DIN, tedy asi tak ISO 20. Vyvolane v trochu redene R09 bylo uzasne jemnozrnne, z kinofilmu se daly delat fotky 30x40cm i vic. Jen to chtelo hodne svetla - i pri te nizke citlivosti se musel objektiv dost zaclonit, aby kreslil dostatecne ostre pro takove rozliseni.

+8/0
doporučit
21.7.2017 8:42

J25o55s78e97f 29Z32a10h57á27l39k28a 4303429278326

Jj. film šel vyvolávat ve vývojnici na světle (kychyň, koupelna) a ta šla namotat např. na WC nebo v černém rukávu. Na fotky už byla lepší stálá fotokomora s vybavením, než okupovat opět tu koupelnu (s vyměněnou žárovkou za červenou). S filmy tak, jak se píše v článku, ale třeba fotopapíry z hradecké Fomy už to bylo OK.

+8/0
doporučit
21.7.2017 6:33
Foto

L74e29o 49V11l52a80c85h30y46n17s85k14ý 4381154527800

Fotilo se ůplně stejně, jako v západní Evropě. Nechte té propagandy, křivíte tím postoj mladých k rodičům a starším lidem. Věřím, že vás za to dobře platí.RvRvRv

+14/−4
doporučit
21.7.2017 18:43

M32i66l44a61n 64V94o95l11e64k 5109573466539

Děkuji redakci za článek. Ten sám o sobě zase tak zajímavý není, ale v diskusi se člověk dočte zajímavé věci.

Jenom bych doplnil, že veřejně přístupná místa na nádraží se v jeho době fotit směla, ale samozřejmě se mohl objevit někdo přehnaně aktivní. To byl případ i toho jeho policajta na Národní třídě. Naopak dnes si jen tak někoho fotit nemůžete a dokonce hrozilo, že nebudeme smět (bez poplatků) fotit ani krajinu se stavbami.

+9/−1
doporučit
22.7.2017 7:43

J98i91ř57í 84P46o20s83p19í96š37i45l 2773480913936

Jen pár slov k upřesnění toho, co autor asi zamýšlel popsat a nezdařilo se:

Přelepováním myslí nejspíš upevnění konce kinofilmu na cívku, která neměla pružinku k zachycení. Já jsem používal kovové cívky Agfa Gevaert stejně jako jejich kazety. V cívce byla škvíra s pružinkou, kam se konec jedním koncem dal vsunout a zpět už nešel vytáhnout. Před vyvoláním se film ustřihl a zbytek se vytáhl po směru pérka. Když jsem jich už neměl dost, použil jsem cívky a kazety ORWO. U nich jsem konec filmu přichytil kouskem náplasti.

Naprosto běžně jsem kupoval metráž Fomapan, 17 m za 50.- Kčs. Skladoval se opravdu v chladničce, ale tak dlouho mně nikdy nevydržel, aby to mělo smysl. Kinofilm balený v kazetách jsem kupoval jen v nouzi (byl dražší), byl ale běžně k dostání, pokud člověk nepracoval v reklamě nebo v profi ateliéru a stačila mu konfekce. Stejně tak vývojky, používal jsem nejvíce Fomal, Fomadon, z německých nejčastěji Atomal nebo Rodinal, běžně k dostání v každé prodejně Foto kino. Ano, to byla doba, kdy foto potřeby se prodávaly ve specializovaných prodejnách a s prodavači šlo běžně odborně "pokecat."

Nevím jak v Praze, ale u nás na venkově jsem nikdy nezaregistroval dobu, kdy by aspoň nějaké kinofilmy na krámě nebyly, svitkový film byl pořád. Jen se někdy střídaly dovozové značky materiálů, ale s těmi jsem neexperimentoval, protože jsem vlastnosti "svých" oblíbených materiálů (např. expoziční pružnost čb fomapanu 21 DIN byla legendární, běžně jsem ho exponoval jako 24 nebo i 27 DIN a pak podržel o něco déle v o něco teplejší vývojce, mělo to vyšší kontrast a větší zrno, ale když nebyla možnost při expozici přisvítit, muselo se fotit jak to šlo) a lázní znal tak dobře, že na teploměr jsem u lázní už mrkl jen tak pro jistotu. Jen čas jsem měřil přesně na kapesních hodinkách po dědovi. Tož tak.

+5/0
doporučit
22.7.2017 15:42

M89i26l56e75n93a 72N83o68v77a31n36s72k63a 4482537159369

Tedy pro filmy (ORWO) jsem zásadně jezdila do NDR. Cena tuším 2-2,5 marky byla nesrovnatelná s cenou u nás za stejný film. Zrovna tak jsem propašovala Praktiku i s dalším (tele)objektivem. Mimochodem Praktiky byly ceněné i na Západě - byly k vidění v katalozích z NSR či Rakouska, pokud se tady katalogy u někoho objevily.

+5/0
doporučit
21.7.2017 7:55







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.