Mam sbirku 500 ks LP a asi 3000 CD. Na disku ve FLAC cca 7 TB muziky. Stejne posloucham LP a nebo CD. Me to proste bez toho obradu nebavi.

Vytahnout LP z obalu, dat na talir, zavazi a hrajem.

Nebo u CD dat do prehravace, prohlednout si znovu booklet (u nekterych alb uz snad potisici :))

Kdepak, vyhedavani pres sitovy prehravac me nebavi :)

Nosiče máme "téměř" dokonalé, ale jak dnes ve studiích dynamiku p_r_a_s_í je k neuvěření. MUSÍ TO ŘVÁT OD ZAČÁTKU DO KONCE.

jj, loudness war, hnus. Dynamika je technicky k dispozici a zvukaři to pohřbí. Pak se nelze divit, když vinyl přes elektronkový zesilovač zní lépe než takto zmrvený digitál přes jakýkoliv kvalitní silič. Ale to jsou známé pravdy, jen jsem si postěžovala... Ach jo.

No byly doby,kdy jsme "cédéčka" smažili ostošest.Holt když originál stál třeba 5-6 stovek,tak vypálit a barevně okopírovat obal vyšlo levněji

Nepálil jsem, vozil jsem z Polska. 5ks za 100 Kč. Ohromný výběr. V našich obchodech skoro nic Sam tam něco špatné, ale vyměnili při příštím nákupu.

do důchodu? já mám za to, že tu budou pořád...nic lepšího nebylo...

Pro mě do důchodu nejdou. Chci poslouchat, i když nejsem on-line. Chci mít svou oblíbenou hudbu vždy při ruce fyzicky.

Navíc: hudbu, kterou poslouchám, mi žádná streamovací služba asi nenabídne (Honegger, Webern, různé varhanní koncerty). Jo a až nějaký hacker něco nabourá, budu vesele poslouchat dál.

Já vím, že CD byl veliký pokrok, ale chyběla mi ta "obřadnost", se kterou se muselo LP opatrně vytáhnout z obalu, uložit na talíř, očistit, nastavit přenosku a (s)pustit. Stejně tak to bylo s jedinečností desky. Existoval jedině originál. Dnes je hudba devalvována do digitální podoby, vypálených CD je více než originálů a MP3 z mobilu poslouchá prakticky každý. Není to úpadek, ale to nemá to kouzlo.

No s tím kouzlem je to trochu problematické. Obaly bývají většinou rozlepovací, průhledný obal uvnitř chytal prach, do drážky vybrané skladby se přenoska nasazovala většinou ručně a když se trošku chvěla ruka, ozvalo se nepříjemné škrábání, jak se hrot třel napříč drážek. Čištění kartáčkem či antistatickou utěrkou nebývalo moc efektivní, desky se opotřebovávaly, což provázel nepříjemný praskot, šum a další pazvuky. To je jedna stránka věci. Druhá je smutná skutečnost, že na našem trhu nebyly běžně k dispozici kvalitní gramofony a přenosky. Kdo chtěl z desky hifi poslech, musel shánět gramofon přes Tuzex nebo v kapitalistické cizině, pokud se tam ovšem dostal. Nemluvě o tom, že opravdu kvalitní gramec stál a i dnes stojí nekřesťanské peníze. Takže závěrem - z CD se line hudba bez praskotu, bez degradace obehráváním, s naprosto rychlým přístupem a organizací, větší možností nahrávek s větší dynamikou, menšími nároky na skladovací možnosti, kvalitním výstupem i z poměrně levných přehrávačů atd. Tedy vinyl ano, ale je to záležitost vskutku nostalgická a leze do peněz.

Což o to, že gramofonové desky se teď opět těší oblibě to chápu, ovšem co nechápu je, že prý stoupá zájem i o audio kazety. Před asi 4 měsíci jsem se náhodou vyskytl v klubíku na koncertu nějaké metalové kapely, a ta měla mezi prodávaným merchem svá dema na kazetách! No čuměl jsem na to jak blázen. Pak měsíc na to, na mě na netu vyskočila reklama firmy, co vyrábí zvukové nosiče, a tam psali, že vyrábějí i kazety, jelikož o ně roste zájem. To už mi příjde dost ujetý... Nevíte, jaká je teda ted situace s kazetama doopravdy?

Nevím, jak je to obecně. Já si kazety pořizuji - staré originálky. Koupil jsem si tape deck Pioneer a pouštím si hity mého mládí. Není to o kvalitě zvuku, ale o vzpomínkách a pocitech.

Na CD nemám už doma žádný přehrávač jedině cD mechaniku v PC

Vše mně hraje z HDD nebo SD karty

CD mě tak trochu minulo. Přešel jsem z kazet rovnou na soubory. Nevím proč, ale zvuk cédéčka mi přišel vždycky takový okleštěný. Dokonce i když jsem si přehrál cédéčko na kazetu, znělo mi to tak nějak lépe (což samozřejmě nedává logiku). Takže mně už rozdíl mezi kazetou a cédéčkem připadal větší než mezi cédéčkem a dobrou mp3.

Však on taky rozdíl mezi kazetou a CD je větší než mezi CD a MP3 320 CBR. A to jsem svého času měl Tape Deck Yamaha za bratru patnáct tisíc.

Pamatuji si, jak jsem poprvé viděl hrát CD a uchvátilo mne, jak rychle se ten disk točí. Do té doby jsem byl zvyklý na eLPíčkovskou rychlost 33,5 a tenhle mrňous se točil takovým fofrem...

A na začátku alba se točí rychleji a na konci pomaleji.