- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pane Radku Folprechte. Zase pěkný, zajímavý článek. Historie letectví je zřejmě Váš koníček.
Ale co takhle článek o prvním pilotu , ne prvním letci, což byl ing. jan Kašpar, ale o prvním, co získal mezinárodní pilotní průkaz. Ing. Jan Čermák.
Takové trochu zapomenuté jméno.
Jirko, před časem vyšel Speciál L+K číslo 12 (ke stému výročí motorového létání u nás, aut. Pavel Sviták), kde jsou popsány všechny konstrukce, které lze před "Velkou válkou" zdokumentovat. Součástí práce jsou i osudy průkopníků. Čermák tam samozřejmě nemůže chybět. Doporučuji
P.S.: v roce 2014 vyšel Čermákův Rapid na poštovní známce.
Děkuji za článek... a dovolím si vyslovit přání, zda by mohlo být více takových a třeba i kontroverznějších článků...
Článek sice krátký a takový heslovitý, ale zase poměrně vtipně napsaný, aniž by sklouznul do nepatřičné komedie. To musím ocenit, protože já bych takové sebeovládání neměl a jak bych začal s první vtipem, tak už bych tam sypal jeden za druhým, až by z toho byli čeští letci s hadrovými ptáky a o to by asi nikdo nestál
Tento článek je pahýl.. Škoda. Více informací v Historii a Vojenství.
Článek bohužel nelze nafukovat do nekonečna, ostatně proto pod ním máte uvedenu doporučenou literaturu (včetně Vámi zmíněného periodika). Navíc o životní pouti letce Jindry lze napsat tlustá kniha (o kom také ne, že?), ale tady jsme na zpravodajském serveru, který - a to se musíme podívat pravdě zpříma do očí - čtou mnozí během pracovního procesu.
Článek zajímavý, ale jakkoli se mnou Ethel Hemingwayová asi nebude souhlasit, ocenil bych méně 'kreativní' styl psaní. Překodrcat se přes všeliké antagonistické císaře a mnohé nepřirozené obraty bylo nadměrně obtížné. Vše v dobrém, prosím. Vím z vlastní zkušenosti, že někdy dá editorovi práci autora umravnit a ne vždy je na to čas a síla.
Ja se priznam ze me se prave ten kreativni styl a narazky libi. Je to tosku osvezeni nez strohe hole vety. Mozna je to pro nekoho pres miru, ale vzhledem k nedostatku ostatnich clanku psanych tak "kudrnate" je takova vyjimka velice prijemna. Mozna je to tim ze clanky ctu u obeda, a mam na to klid a pohodu.
Víc takových čtivých článků prosím. Tento se povedl ;)
Hm, koukám dle diskuse, že očerňování legií začíná být zase v módě...no bolševici nepřekousnou, že naše legie jim to dost natřely a načas ovládaly půl ruska....
Myslíte ty legie, co protiústavně rozbily stát podobně jako to dneska chtějí udělat v Katalánsku?
Díky za to, že už nejsou vojáci R-U armády na indexu. Dlouhou dobu to bylo, jako by neexistovali. Přitom má pan Soukup ve svém příspěvku do jisté míry pravdu.
Muselo to být dost šílené rozhodování mezi věrností vlasti a národu...
Ono se to rozhodování dost nadhodnocuje, asi tak o 99%. Jako hlavní cíl bylo přežít, druhý bránit R-U.
Co je to za blbost? Byl jste nekdy v Budejovicich?
Hezky clanek a jsem vzdy rad kdyz si clovek trosku obnovi ci rozsiri obzory o narodni minulosti.
Když to tak beru tak ti legionáři byli vlastně vlastizrádcové navedeni kdoví kým a kdyby válka dopadla jinak, zjevně by za to byli i souzeni. Snažili se zničit naši územní celistvost jak se dnes moderně říká. V podstatě takoví vlastizrádci.
Praví hrdinové tehdy bojovali za Rakousko-Uhersko.
Kde kdo mohl být tehdy s monarchií nespokojený - pravda zasloužila by si trochu změn, nicméně o samostatnosti tehdy uvažovali jen ti největší extremisté a i ti to často neříkali nahlas.
Ti vojáci viděli moc dobře, že Rakousko-Uhersko zkrátka nefunguje. Z jejich hlediska jeho rozpad přestával být něčím nepravděpodobným, naopak.
V poklidu v zázemí to mohlo vypadat jinak a mohlo být lákavější tvářit se, že život jde dál a nic se neděje, ale pro vojáky na frontě nedávalo smysl nechávat se zabít pro monarchii, o jejíž udržitelnosti pochybovali.