Obnovitelné zdroje ano, ale tento model evidentně zrovna reálný není. Obzvláště bez vysokokapacitních baterií, na kterých bych čekal, že by mohl být model získávání energie z obnovitelných zdrojů naopak založen. Dříve jsem byl zastáncem jádra, ale shlédnutí dokumentárního filmu "Černobyl po třiceti letech" (dostupný na Trubce) způsobilo přehodnocení mého postoje. Fandím obnovitelným zdrojům, ale pouze v případě, že se podaří dodávku energie stabilizovat. Očekávám, že by v tom mohly významně pomoci právě technologie vysokokapacitních baterií. Bez stabilizační vrstvy jde podle mě o nesmysl, navíc víceméně ověřený praxí (Německo a spol). Bohužel to bude patrně drahé. Ekonomika bývá vždy v nepřímé úměrnosti s ekologií. Pokud jde o finance, ekologii bych v tom nehledal. A o tu by mělo jít (nejen ekologickým aktivistům) především.

A nestačilo by 15x zvýšit počet hydroelektraren? 

Máte pravdu, ale kde vezmete 15x více řek?

stát Kolumbie v USA neexistuje .... 50 statu - a ani jeden se tak nejmenuje - kdepak asi autor udelal chybu ....

Děkujeme za upozornění, opraveno.

Studii jsem nečetl. Ale jedinou možnost vidim v doplnění běžné prutokove elektrárny o precerpavaci sekci (a třeba i několik). Tj někde nad ni na kopci nádrž alias Dlouhé Stráně. V době přebytku elektřiny ji akumuluje, v době nedostatku vydává. Patnactinasobek vody netřeba, řekou poteče stále stejné množství vody jako dnes.

Náklady enormní a žádný ekolog Vám to nedovolí, protože by to byl velký zásah do krajiny...

Nomen omen

Takové projekty existují

Nové větrné elektrárny společnosti Max Bögl Wind AG fungují zároveň jako přečerpávací vodní elektrárna.

http://www.hybrid.cz/nemecko-ma-nejvyssi-vetrnou-turbinu-meri-temer-ctvrt-kilometru

100 MW a kapacitu 129 MWh! Tesla dokončila v Austrálii nejvýkonnější bateriový úložný systém

http://www.hybrid.cz/tesla-dokoncila-v-australii-nejvykonnejsi-bateriovy-ulozny-system

Realita je dnes taková, že i elektrárny, které by mohly být ryze akumulační, pracují převážně v nuceném průtočném režimu - kvůli ekoteroristům a udržování minimálního průtoku.

Leš Na prvním místě jsou peníze .

Poučíme se? Tři katastrofální selhání českých vodohospodářů a nejen jich

https://legacy.blisty.cz/art/11518.html

LEŠ ??? FAKT DOBRÝ -

Není alfou a omegou vědy být skeptik? A tedy veškerá tvrzení testovat a vyvracet?

Rozhodně, ale vždy to musí být něčím podloženo.

vědu dopředu ale skeptici příliš neposouvali, že...

Já teda nevím, jak jsou v USA konstruované vodní elektrárny a jak třeba u nás, ale jde to vůbec, kompletně vyměnit turbíny ?

Jde lecos (záleží samozřejmě na tom, kolik by to stálo). Ale při stejném počtu vodních děl by se musel přibližně zpatnáctinásobit průtok vody. A to nesmysl.

Pomůže vůbec vyměnit turbíny? Zdrojem energie není turbína, ale ta voda, která ji roztáčí, turbína je jen "převodník". Tady jsem to pochopil tak, že pro zvýšení okamžitého výkonu je třeba přidat více turbín, případně stávající vyměnit za "lepší", schopné ve výsledku dodat(přeměnit) vyšší okamžitý výkon. Že by měly (výrazně) větší účinnost se asi předpokládat nedá, takže to znamená zároveň potřebu vyšší vstupní energie, tj. energie vody. Pořád je tady tudíž výrazně větší potřebné množství vody, které by muselo přes ně protéct, přímo úměrné navýšení výkonu. Takže podle mého názoru mají pravdu kritici Jacobsona a spol.

Záleží snad i na konstrukci, některé jsou lepší než jiné. Ale existuje dneska něco výrazně lepšího, než se instalovalo před 40 lety?

Konstrukce může ovlivnit jen účinnost převodu. Výsledný získaný výkon nebude při stejném množství protékající vody (tj. stejně velkém zdroji energie) násobně větší než původní. A v tom potřebném (výrazně větším) množství vody je ten hlavní problém, který to p. Jacobsonovi a spol. hatí...

Podstatné je, že má srdce zelené, které bije na správném místě a za správnou zelenou věc.

Ještě tak nějak zapomněl na investice do sítě, která by musela ty špičky přenášet. A nemluvě o nutnosti stále mít k dispozici záložní zdroje na dobu, kdy nebude dost foukat, nebude dost svítit Slunce a nebude dost vody. Takový zdroj ale bude ale z podstaty věci velmi spolehlivý. Je pak otázka, kdo zaplatí jeho zahálku po většinu doby.

Ona je spíš otázka co to bude za zdroj , tepelné elektrárny mají tři stavy vyrábí, jsou ve stavu teplé zálohy, kdy nevyrábí, ale stejně musí topy, aby byl teplý kotel, teplá turbína a nebo jsou odstavené., tehdy tedy topit nemusí, ale zase nemohou hned na pokyn vyrábět protože najetí takové elektrárny trvá klidně týden.

Se záložními zdroji počítal. Hádka je o tom, jestli správně

jakmile mají v něčem prsty aktivisté a někdo se pokouší uznání "vědeckých" faktů u soudu místo odbornou diskuzí, tak je to silně podezřelé.

Na druhou stranu soud zase funguje na principu objektivního dokazování, takže to není zase tak strašné.

V podstatě větší problém je, když se na vědecká témata rozpoutává veřejná diskuze. Tam je riziko prosazení špatného pohledu mnohem větší.

Spíš politická diskuze. veřejná zde probíhá a nemám pocit že by to směřovalo k hrůze a děsu.

Tohle je diskuze malé skupiny nadšenců, ale řeknu to jinak.

Problém by byl, kdyby místo k soudu začal dělat plamenná prohlášení do televize a burcoval své věrné, aby ho nedali a psali dopisy svým senátorům.

Nebo něco podobného

Může mi někdo vysvětlit, jak si představuje to zvýšení výroby el. energie ze současných hydroelektráren pouhou výměnou turbín?

To jako že dnešní turbíny jedou na nějakých 10 % nejen teoreticky, ale i prakticky dosažitelného maxima?

Obávám se, že už jenom tohle je i nad rámec sci-fi.

No, tak ono něco málo přidat jde. Na hydroelektrárnách stále ještě jede spousta turbín, které se počítaly div ne na logaritmickém pravítku. U některých tomu možná skutečně tak bylo. Dneska jste schopen pomocí optimalizací přes metody MKP a MKV najít optimální tvary nejen u lopatek, ale i u savky, rozváděcí komory a tak dále. Jsou to brutálně náročné výpočty, ale vyplatí se.

Výsledkem je, že o nějaké to drobné procento přidáte na účinnosti a dále jste zpravidla schopen zvýšit hltnost toho soustrojí, protože díky těm výpočtům jste schopen snížit hydraulické ztráty v místech, která nebyla optimálně navržena. Soustrojím pak proteče při stejném spádu více vody. Díky tomu z toho opravdu lze dostat více, aniž byste musel rubat do tělesa hráze, ale můžeme se bavit například o řádu -nácti procent. Tvrzení pana Jacobsona jsou klasická zelená demagogie. I kdyby to nakrásně šlo udělat po stavební stránce, tak to zabije hydrologie. Poklesy hladiny by byly tak prudké, že by to dříve či později poslalo břehy do přehrady, jako kdyby je odstřelil.

Zlepšení samozřejmě ano. Ale řádové?

Psal jsem o řádu -náct procent. Něco dá účinnost a něco zvýšení hltnosti soustrojí. Násobky nebo dokonce řády jsou nesmysl.

Hltnost je daná průřezem vstupu a výstupu, takže s velkým navýšením počítat nemůžete.

Hltnost je sice daná tak jak píšete, ale také do toho vstupuje tlakový spád, který máte k dispozici. A právě tam můžete trochu čarovat. Když optimalizací snížíte hydraulické ztráty na minimum, tak vám proteče o něco více. Mohu vás ujistit, že jsem na jedné výpočtářské konferenci docela zůstal koukat, kolik se nechalo získat optimalizací tuším že savky.

Bez rozkopání hráze moc prostoru pro optimalizaci není. A pokud ji budete přestavovat, pak letí cena do závratné výše. Nehledě na to, že vypuštěním přehrady můžete tu hráz narušit.

Prostě místo turbíny 50kW tam dáte turbínu 500kW a když to nebude stačit, tak třeba i megawattovou. Vždyť to jsou jen nuly, které přidáváte za čísla.

NIC PROTI LOGARITMICKÉMU PRAVÍTKU a matematicko fyzikálních tabulkách našeho mládí Je smutné, že zelinkové v dvacátém prvním století ZATÍM nic lepšího nevymysleli než je Kaplanova, Francisova turbína k výrobě elektrické energie. Máte pravdu, pokud by přišel energetický brexit, tak dnešní vzdělanci bez techniky vzniklé po roce 1942, by byli v pršticích. Jen promile dnešních vzdělanců by bylo asi schopno se vrátit k jádru a základu algebry a geometrie.

Mohu vás ujistit, že s obojím umím zacházet. Naše matikářka na gymplu byla důrazná a chlap, co nás měl na technické předměty zrovna tak. Řešit lopatkování turbíny pomocí rychlostních trojúhelníků bych po troše vzpomínání a oživujícího studia taky ještě dal. Ale představa toho je poněkud děsivá. Proto také jde něco získat optimalizací. Ta extrémní pracnost se dříve zjednodušovala pomocí různých tabulek a nomogramů, díky čemuž tam byly všude rezervy, aby byla i navzdory nižší přesnosti jistota, že to vyjde a vydrží. A pokud jde o vodní turbíny, tak věru nevím, co lepšího byste tam chtěl vynalézt. To byste musel prvně změnit fyziku.

A co teprve sál sekretářek pro iterační výpočet štěpné bomby jako v případě bomb pro Hiroshima/Nagasaki! To bychom teprve nedali!

My bychom toho nedali - a i přes to všecko techniku vyvíjíme, projektujeme a vyrábíme

Co my chudáci RF inženýři, co musíme decibely (fakticky tedy desítkový logaritmus) počítat z hlavy, protože excel/kalkulačka zdržují (o pravítku nemluvě)

Pokud spočítáte přesněji tvar lopatek, můžete získat jen nějaké malé procento navíc (oni ti praktici s logaritmickým pravítkem nebyli žádní blbci). No a větší turbína by zas znamenala předělat půl přehrady. A to není nic jednoduchého a levného.

Hovořím o řádu jednotek procent nebo maximálně o pásmu -náct, ale to i při optimalizaci celkových hydraulických poměrů a minimalizaci tlakových ztrát.

Vy ano, ale pan Jacobson zřejmě ne.

A pokud jde o ty praktiky s logárem, tak některé jsem jako mladý studentík měl ještě možnost potkat, takže rozhodně nebudu říkat, že to byli blbci. Naopak. Poklona až k zemi.

Tak to si asi spletl desetinou čárku, když mu místo o 15 % vyšlo 15x.

"Jacobson opakovaně tvrdí, že je technicky možné takového výkonu dosáhnout, když se dnešní přehrady osadí novými turbínami." To by mě vážně zajímalo, jak toho dosáhnout. Jediné řešení mě napadá zbourat staré hráze a elektrárny a vybudovat nové, dimenzované na nové využití. A všechny nádrže podřídit jedinému kritériu - výroba energie. Žádná opatření proti povodním, proti suchu, žádné rekreační využití, žádná ochrana průtoku pod elektrárnou apod.

Ekologové budou na palici. Buď vodu využívat drsně jen na výrobu elektřiny, nebo se budou chránit toky jako přirozený element krajiny s kvantami živočišstva a rostlin. Dohromady to určitě nepůjde

Bohužel toto řešení není jednostranné. Pokud se budeme bavit jen o Hydroenergii a možnosti přestavět součsná vodní díla pak:

Odpověď Technika: Ano. Odpověď stavitele: Ano. Odpověď ekonoma: ale bez možnosti návratnosti investice. Odpověď hydrologa: V žádném případě. Odpověď ekologa: Ano za předpokladu že změníte systém zásobování toků vodou. Odpověď zoologa: Pokud nám nebude vadit vymření zásadního množství živočišných druhů.

Ani tím souhlasem stavitele si nejsem jistý. Hrázi se nemusí líbit tak častá změna tlaku při každodenním částečném odpouštění. Na takový režim pravděpodobně navržena není a zkracovalo by to její životnost.

Přesně tak. Pevnosti hráze přispívá tlak vody. A pokud ji odlehčíte, může pak začít prosakovat. V lepším případě.

Když trochu rozšířím tvrzení pana Jacobsona, že zvýšení výkonu vodních elektráren 15 krát je low cost, tak proč vlastně neuděláme to samé u nás?

Vltavská kaskáda = 750MW nyní

Po low cost úpravách = 750MW * 15 = 11,25GW

Pan Jacobson nám právě ušetřil několik miliard na stavbu dvou Temelínských reaktorů s výkonem ubohých 1GW na reaktor.

Takže ve zkratce řešení pana Jacobsona je překopat všechny vodní elektrárny, aby dávaly 15 krát více šťávy než dnes. Potom jeho low cost model bude fungovat.

Pán Jacobson má tedy hned dva problémy. Jeho model je v realitě nefunkční a ještě neumí nést kritiku.