Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Naši předci se za dob dinosaurů odvažovali ven jen v noci

Nová studie potvrdila teorii, že druhohorní savci ožívali hlavně v noci. Až po vyhynutí dinosaurů na konci křídy se objevily první skupiny savců, které byly aktivní za denního světla.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P28a30v29e29l 42J68e36ř25á73b50e39k 7961312154467

Ti savci byli chytří.

Přes den spinkali a v noci si šli ukousnout kus nějakého - saura.

Protože ten - suarus v noci spal díky nižší teplotě, tak ani nepoznal, že mu chybí kousek kýty.

Savci byli takoví malincí šikulové - snědli jen co mohli a zas jim večeře na další den dorostla. :-)

0/0
23.12.2017 19:52

T94o50m32á72š 11T64a83t87í30č18e91k 5100482720428

Byli chytří - a byli k tomu donucení. Teplokrevnost dává větší možnosti, ale je taky energeticky mnohem náročnější, proto musíš gómat, jak svůj talíř alespoň jednou denně zaplnit.

0/0
24.12.2017 0:19

M62i84l95a76n 79V84o97l12e55k 5479493606629

Byli donuceni? Já myslel, že se také z něčeho vyvinuli. Tzn. byla to ta hloupá větev plazů, která se pak poučila ze svých chyb?

0/0
24.12.2017 8:47

T85o89m50á53š 98T30a92t17í30č68e14k 5290952560288

Jo, donuceni prostými okolnostmi. Máš vyvinutou vlastnost, která ti dává přednosti - jako např. možnost lovit a sbírat v zimě. Pokud ale o tu vlastnost nechceš přijít, musíš víc baštit. To vidíš nejen na evoluci, ale i na svým aktuálním stavu přece. Když se budeš týden válet v posteli a na gauči, bude ti na ten týden stačit půl kila ovesnejch vloček, ze tři jabka a litr mlíka. Když vyběhneš mezi svátkama ve sněhovejch závějích na Radhošť, dáš si tutéž dávku jako sváču.

Máš obě možnosti - být málo aktivní a málo potřebovat, být hodně aktivní a potřebovat hodně. Co z obého bude už v rámci jednoho života úspěšnější, to je snad jasné, i když kulturní pesimisté a nihilisté tvrdí něco jiného.

0/0
25.12.2017 0:32

M58i80l15a16n 81V49o90l33e87k 5529603976729

Řešíte jedince, já myslel vývojovou větev. Ale můžete popsat vaše uvažování, kdybyste se rozhodoval, že se teprve stanete (za dlouho) teplokrevným.

0/0
25.12.2017 10:17

T51o87m13á62š 37T49a80t57í39č24e57k 5320882620638

Ne, lamarckismus tady nešířím. Jen jsem se pokoušel vysvětlit na příkladu, co nutilo savce být chytřejší. Nějakej had nebo krokouš dostanou hlad třeba jednou za měsíc, zato takovej pes nebo člověk ho mají skoro furt. Tak MUSÍ (= jsou donuceni) taky furt vymýšlet, jak si zaplní pajšl. Kapišto?

0/0
25.12.2017 10:33

M12i69l58a26n 92V81o58l90e31k 5949143156849

Takže je 'donutilo' být chytřejší to, že (z krátkodobého hlediska) byli hloupější (vydali se méně úspěšnou cestou)?

0/0
25.12.2017 11:19

T44o71m59á39š 68T29a77t18í15č56e54k 5680252110308

Neřekl bych, že teplokrevnost byla "hloupá" (tedy neefektivní) vlastnost ani z krátkodobého hlediska. Je sice spojena s mnohem vyšším rizikem smrti hladem a tím pádem nutností si pořád obstarávat jídlo, ale současně k tomu poskytuje vyšší výkonnost všeobecně a nové prostory k tomu obstarávání - třebas ty noci, kdy jsou studenokrevní bez sluníčka už úplně tuzí. Čímž bychom byli zase u článku. :-)

0/0
25.12.2017 12:50

M41i34l57a51n 35V43o11l98e89k 5959953136919

A v článku je uvedeno: "Zdá se tedy, že dinosauři v průběhu jury a křídy opravdu zatlačili savce do evoluční defenzívy"

0/0
25.12.2017 15:19

J70a19n 80Š77v57a58d61l35e18n72k86a 9264129340

Však také ano. Skupina Synapsida, v rámci níž ve druhohorách vznikli savci, byla dominantní skupinou permských suchozemských čtvernožců (“plazů”). Situace se změnila po velkém vymírání na konci permu. Poté v triasu byly síly skupin Synapsida a Diapsida, v rámci níž v té době vznikli archosauři, víceméně vyrovnané. Postupně však získala navrch jedna skupina archosaurů - dinosauři. Velké synapsidní formy vyhynuly a přežily pouze menší, zemní formy, které se přizpůsobily životu ve stínu dominantních dinosaurů. A z těchto malých forem se postupně vyvinuli savci.

0/0
26.12.2017 20:11

J43a49n 80Š18v86a35d14l31e16n93k82a 9724599850

Teplokrevnost se také vyvíjela postupně jak u synapsidních plazů, z nichž se vyvinuli savci, tak u archosaurů. Jistý základní stupeň regulace teploty je možné najít i u krokodýlů. Vrchol pak u archosaurů představují ptáci. Pouze výkonný metabolismus, který souvisel s teplokrevností, umožnil později let. Peří zpočátku dinosaurům sloužilo k udržení teploty, jako srst savcům. Teprve později bylo využito k letu, nejprve klouzavému, poté aktivnímu. Teplokrevní dinosauři tak mohli být aktivní v noci či za soumraku, v lesním stínu či ve vyšších zeměpisných šířkách (dinosauři byli prokázáni i na druhohorním australsko-antarktickém kontinentě, který se nacházel severněji než dnešní Antarktida, ale jižněji než dnešní Austrálie - již tehdy byl tedy poměrně studený). Podobně savci nebyli teplokrevní hned od počátku. Takový ptakopysk, který patří k velmi staré skupině savců, jejichž naprostá většina vyhynula společně s neptačími dinosaury na konci křídy, ještě nemá tak účinnou termoregulaci, jako má skupina Eutheria (vyšší savci, tj. placentálové plus vačnatci).

+1/0
25.12.2017 15:23

M29i33c95h67a29l 86C21h19a52l61u96p15a 6308510829743

dneska se spis veri, ze dinosauri byli teplokrevni

+2/0
24.12.2017 9:16

M94a26r26e70k 23Š82i86m70o61n 2624207628328

Dinosauři byly pravděpodobně teplokrevní již tehdy.

+1/0
27.12.2017 13:49

P55a73v36e52l 67B51a45c22h11m95a78n38n 2746304931950

Tak moji předci nikoli. Nevím proč autor nepíše jen za sebe..

+1/−5
23.12.2017 18:03

J76i81ř52í 33C10a72j40t88h83a90m13l 9163357540462

Ale vaši předci také, všichni na této zeměkouli pocházíme z toho, co tu bylo před námi.... Víte?

+2/0
23.12.2017 23:25
Foto

J10a50n 56Č88e50r44m81á74k 4779568325367

nevíte... Jen věříte!... ;-D

0/−4
23.12.2017 23:44

J73a80n 57Š22v85a18d42l86e42n26k66a 9544729310

Evoluce je už celkem solidně potvrzený jev. Nyní už je zapotřebí opravdu velkých mentálních piruet, aby jeden uvěřil, že žádná evoluce není.

+3/0
23.12.2017 23:57
Foto

J12a51n 93Č20e56r38m19á92k 4719128305837

Abychom si rozuměli. Opravdu nemám nic proti evoluci byť nevěřím v evoluci nahodilou.

Ovšem jde jen o teorii, kterých je mnohem více, nejen ta evoluční. A všichni mají pro svou teorii více či méně neprostupné rádoby důkazy a hovoří o ní jako o solidně potvrzeném jevu...

Proto mě celkem vadí hovořit o jedné z teorií za více či méně potvrzeném jevu, obzvlášť mění-li se poměrně značně co čtvrtstoletí...

Proto jde pouze o různé víry v nějaké teorie, nikoliv o dokázaném faktu...

Buďme tedy přesní :-)

0/−1
24.12.2017 1:26

J92a54n 30Š91v11a88d28l97e62n42k61a 9634389350

Teorie je ve vědě jakýkoli myšlenkový konstrukt, který je vnitřně konzistentní, založený na důkazech, je možné na základě něj dávat předpovědi a je možné ho vyvrátit, pokud se objeví rozpor. Ve vědě máte i gravitační teorii a jistě mi tu nebudete tvrdit, že gravitace není prokázána, protože gravitační teorie je jenom teorie. Příště prosím rozlišujte evoluci jako jev a evoluční teorii, která ho popisuje. Evoluce je již dobře potvrzena. To, o čem píšete, jsou různé evoluční teorie. Zatím ovšem nejlépe na pozorované jevy sedí teorie odvozená od původní teorie Charlese Darwina (byť rozšířená o modernější poznatky). Ostatní se pokoušejí o něco jiného, ale moc jim to nevychází.

0/0
24.12.2017 3:21

M76i41l59a91n 17V69o56l34e76k 5379113566539

No právě, zkuste předpovědět evoluci.

0/0
24.12.2017 8:29

J79a41n 62Š33v29a12d91l45e39n65k58a 9324229340

Takhle to nejde. Predikce ale lze dělat třeba tímto způsobem: pokud mají dvě skupiny stejného předka, měly by sdílet ten a ten znak. A pak ho hledat. Nebo se třeba dovodí, jak mohl vypadat hypotetický předek.

0/0
24.12.2017 10:16

M79i29l23a33n 95V57o23l75e55k 5649453356879

To na to jdete přesně opačně, takto byste 'dokázal' cokoliv.

0/0
24.12.2017 11:07

J33a11n 46Š59v45a76d22l89e95n16k87a 9804319740

Ale kdepak. Zkuste si něco přečíst o fylogenetice a jejích metodách. Další predikce je pak možné dávat při sledování frekcence jednotlivých alel v populaci. Samozřejmě nelze predikovat vznik mutací, protože ty jsou náhodné. Různé vědecké obory používají různé nástroje zkoumání. Důležité je, aby poskytovaly logicky konzistentní a vyvratitelné teorie. Evoluční teorie je snadno vyvratitelná, stačilo by nalézt něco, co je s ní v rozporu.

0/0
24.12.2017 11:40

M12i57l39a66n 55V77o13l97e11k 5649123316369

Já vás požádal abyste udělal předpověď, o které jste předtím mluvil. Na to vy napíšete o poznávání minulosti (samotnou genetiku lze sotva brát za důkaz evoluce). Když vás na to upozorním, tak si mám já něco přečíst. Mohl jste rovnou napsat, že pravdu máte vy a nijak ji dokazovat nebudete a ušetřili jsme si čas. Přeji pěkný Štědrý večer.

0/0
24.12.2017 15:45

J39a55n 45Š15v19a52d56l37e10n14k77a 9344319740

Váš problém je, že tomu nerozumíte. Predikce může vypadat různě, není to předpověď vývoje, jak jste si odvodil vy, nýbrž to může být i predikce toho, co je třeba nalézt, aby hypotéza platila (a když je to pak nalezeno, je hypotéza potvrzena). Protože tomu zjevně nerozumíte, doporučil jsem vám, abyste si problematiku dostudoval, jinak nemá cenu diskutovat. Nejde o to, že bych měl pravdu, ale že máte tak chabé znalosti, že je pak diskuze marná.

Důkazem evoluce jsou jinak pozorování evoluce přímo ve zkumavce. Molekulárněgenetické výzkumy mimo to ukazují průběh toho, jak se vyvíjel náš genom. Samy o sobě neposkytují dostatečné důkazy, a právě proto je třeba, tak jako kdekoli v biologii, získávat další důkazy i nezávislými metodami. Celé to musí dávat konzistentní soubor důkazů. Pokud nejsou konzistentní, je hypotéza chybná a je třeba hledat jinou hypotézu, která lépe vysvětlí pozorované jevy.

0/0
24.12.2017 16:53

M73i43l52a11n 42V10o50l35e93k 5339883436769

1) Považujete genetiku za DŮKAZ evoluce? (Jestli ne, nemusíte o ni mluvit)

2) Když už odmítáte předpovídat budoucí vývoj, zkuste zpětně vysvětlit vizuální přizpůsobivost jiným druhům (např. https://zpravy.idnes.cz/malajsie-mura-maskovani-vcela-polska-vedkyne-fno-/zahranicni.aspx?c=A171218_122944_zahranicni_ert). Přes úspěch jednotlivých náhodných mutací to nezkoušejte, bylo by to směšné.

0/−1
24.12.2017 21:18

J58a65n 54Š68v56a47d74l57e87n73k79a 9574359850

Možná bychom si měli vyjasnit pojmy.

1) Moderní molekulární genetika a sekvencování je jedním z dosti přesvědčivých důkazů evoluce. Na molekulární úrovni vidíte minulé události, různé přestavby genomu, poškozené geny, apod.

2) Budoucí vývoj se nikdy zcela předpovědět nedá, protože mutace jsou náhodné. Můžete si tipovat, protože existují určité konvergentní trendy. Predikcí uvnitř konstrukce vědecké teorie jsem myslel něco jiného. Takových příkladů mimikry existuje plno, včetně naší přírody. Budete se divit, ale je to vysvětlitelné přírodním výběrem.

0/0
24.12.2017 21:52

M69i91l14a82n 39V55o72l34e72k 5789883376869

Prosím, tak to vysvětlete.

0/0
25.12.2017 1:33

J82a38n 22Š44v63a83d57l32e48n65k37a 9294679750

Co přesně chcete vysvětlit? Nevím, kam až sahá vaše neznalost, tj. zda je vůbec možné v tomto formátu vám cokoli vysvětlit. Zatím se neptáte správně. Základem kritického myšlení i dobré odborné debaty je kladení správných, poučených otázek. Takovouto otázkou určitě není "tak mi to vysvětlete". Mám začít u základů evoluční teorie? Nebo ty už znáte a chcete vysvětlit něco konkrétního? Co přesně vám není jasné?

0/0
25.12.2017 11:57

M15i27l95a76n 52V54o35l70e76k 5689473286519

Napsal jste: "Budete se divit, ale je to vysvětlitelné přírodním výběrem."

0/0
25.12.2017 15:20

J71a75n 36Š98v94a31d73l95e67n60k86a 9954299220

Je. Proto se ptám, čemu přesně nerozumíte. Zda se mám rozepisovat již o základech, nebo zda vám stačí vysvětlení, jak to mohlo proběhnout. Z některých vašich příspěvků soudím, že příliš nerozumíte ani základům, ale možná se mýlím.

0/0
25.12.2017 16:52

M50i15l17a56n 59V90o88l45e15k 5159123826199

Kolik úhybných manévru ještě uděláte?

0/0
25.12.2017 17:46

J89a15n 84Š67v18a91d17l87e84n29k24a 9644529410

Pořád nevím, či chcete vysvětlit. Zeptejte se pořádně. Učebnici evoluční biologie pro vás suplovat nehodlám, tu si můžete půjčit v knihovně a přečíst sám. Položte konkrétní otázku. Pokud otázka zní “jak to mohlo vzniknout”, patrně tedy znamená, že se ptáte, jak v evoluci vznikají adaptivní vlastnosti. To znamená, že vaše neznalost je opravdu hluboká. Můžu vám to zhutnit do diskusního příspěvku, ale pokud chcete problematice poctivě porozumět, spíše byste si měl přečíst nějakou knížku. Zní ta otázka tak, jak jsem uvedl?

0/0
25.12.2017 18:22

M76i20l95a32n 80V84o93l48e73k 5579563956239

Já si nemyslím, že se ptám na adaptivní vlastnosti, ale je na vás, abyste vysvětlil "vysvětlitelné přírodním výběrem". To jsou vaše slova, tak snad víte, co jste tím myslel.

0/0
25.12.2017 21:58

J43a25n 25Š45v19a58d25l68e92n83k50a 9954909430

A co tedy podle vás je napodobování včely než adaptivní vlastnost? Vidím, že bych to měl vzít vskutku od základů. Dosti to zhutním a pro lepší pochopení doporučuji nějakou učebnici evoluční biologie. Předně tedy, co skutečně říká aktuální evoluční teorie. Pominu nyní další procesy, které ovlivňují poměry alel v populaci (genetický drift, aj.) a zaměřím se na přírodní výběr. Ten je založen na 4 předpokladech: 1) Dědičnost vlastností. 2) Nadprodukce potomstva (ne každý potomek má další potomky, popřípadě jich někteří mají málo). 3) Variabilita (náhodné mutace jsou zdroj variability). 4) Výběr (selekce), který prověří výhodnost mutace. V celém procesu jde víceméně o to, jak úspěšný bude nositel nějaké kombinace alel v jejich předávání do další populace. Tato úspěšnost je relativní - záleží na tom, jaké kombinace mají ostatní příslušníci populace. Stačí, aby nějaká alela tu úspěšnost zvyšovala o nějaký zlomek procenta, a postupně bude v populaci přibývat na úkor méně výhodných alel. Mezitím se může vyskytnout alela poskytující další výhodu, atd. Evoluce je nekončící proces.

0/0
26.12.2017 9:42

J53a41n 23Š10v67a74d70l74e80n62k72a 9344729230

Tolik k základům evoluční teorie. Teď k té můře. Nejprve je vhodné si uvědomit, k čemu je výhodné podobat se včele: je to ochrana před predátory, nejčastěji ptáky. Můry jsou vcelku dobrými letci a ptáci se musejí snažit, aby je ulovil. Je plýtváním energie útočit na něco, co vypadá jako včela či vosa, protože v tom případě pták riskuje žihadlo. Vosám i včelám se tedy vyhýbá. Také ptáci ovšem podléhají evoluci. Lze si tedy představit nějakého pravěkého ptáka, který lovil můry. Pokud se v té době u některé vyskytla mutace způsobující pruhování zadečku (zrovna tento druh zbarvení je kódován docela jednoduše), mohlo ji to ochranit. Během lovu postačilo, aby pták na chviličku zaváhal, zda to není včela, a můra unikla. Pták pak sežral nějakou její příbuznou, kterou si nespletl, a alela pro pruhování se v populaci postupně fixovala. Jenže i ptáci se vyvíjejí. Učí se lépe rozpoznávat kořist, takže se postupně naučí rozpoznávat můry od včel. Zvýhodněny budou tedy můry, které budou včely připomínat aspoň o trochu více než jejich soukmenovkyně. Ten proces poběží dál a dál, takže můry budou včely připomínat stále více. Jedinci, kteří by včely připomínali méně, budou sežráni. Nakonec máte až dnešní stav. Stačí to takto?

0/0
26.12.2017 9:52

M67i33l10a73n 69V27o59l40e87k 5169793486379

Doporučoval bych vám modelařit, při tvorbě byste si lépe uvědomoval, jak dlouhá a složitá je taková cesta změny. Těch mutací by bylo zapotřebí strašně mnoho a mezistavy by byl spíš komplikací než výhodou. Navíc jsou odlišní jedinci často vlastním druhem odmítáni a ještě nemají záruku, že se prosadí zrovna ty jejich 'správné' geny. Čekal jsem, že přijdete s nějakou myšlenkou sdílení již existujícího, že by pro takovou změnu vzhledu bylo zapotřebí jen pár mutací klíčových genů, pak by takový vývoj snad mohl proběhnout jen kombinací náhod. Druhá možnost pro mě je cílený vývoj, ale třeba někdo zná ještě jiné cesty.

0/0
26.12.2017 10:11

J95a67n 60Š79v62a87d10l52e51n82k24a 9134639980

Také máte k dispozici miliony let. Proč si myslíte, že by něco takového mohlo vzniknout najednou? Nechápu také váš výrok, že mezistavy by byly překážkou. Mezistavy jsou prostě jenom menší podobnost včele. Čemu překážejí?

0/0
26.12.2017 10:30

M43i56l50a73n 43V77o62l94e67k 5219363386669

Možná jsou na vzhled opravdu použity fígle pro zjednodušené kódování (a ty by mne velmi zajímaly, protože zároveň zase musí jiné možnosti potlačovat), ale jistě chápete, že když vám jen tak narostou chlupaté boule na nohou, že to nebudete považovat za přínos pro chůzi a nejspíš to ani neocení partnerky. Aby ten výběr predátorem fungoval, bylo by třeba udržet po celou dobu velmi vyvážené podmínky. Tzn. jeden druh predátora, který provádí výběr, všichni z jeho druhu vybírají přibližně stejně, ale hlavně zasahují velikostně vhodnou populaci můr. Prakticky to znamená, že každá taková mutace zakládá novou populaci od jedince (což by mohlo vysvětlovat i proč je ta můra na vyhynutí). Budiž, mně se to zdá nepravděpodobné, ale vyloučit to nemohu.

Zkuste ale podobně popsat vývoj té primární výhody - žihadla, tam si ten náhodný postupný výběr nedovedu představit.

0/0
26.12.2017 11:03

J42a78n 71Š94v49a36d86l64e94n41k35a 9754669210

Moc jsem vaši reakci nepochopil. Pohybujete se mimo rámec současné evoluční biologie. I proto jsem doporučil další studium, pokud se o problematiku zaujímáte.

1) Co myslíte tím jednoduchým kódováním, které vylučuje něco jiného?

2) Pokud koule na nohou rostou postupně a představují výhodu, že vás něco nesežere, může to překonat i tu nevýhodu s chůzí. Samičky u hmyzu posuzují atraktivitu jinak než lidské.

3) Predátorů může být více druhů. Pokud se podobáte včele, nebudou si vás všímat.

4) Proč by každá mutace zakládala novou populaci? To by platilo u nepohlavně se rozmnožujících druhů. Ta můra se rozmnožuje nepohlavně?

5) Co myslíte tím žihadlem? Ta můra má žihadlo? U včel a vos je to přeměněné kladélko.

0/0
26.12.2017 12:51

M42i14l45a98n 30V28o44l44e37k 5339163456919

1) Zkuste si sám naprogramovat vzhled čehokoliv, můžete použít 'knihovny' a pak použít jen 'jednoduché' kódování, ale musí ty knihovny existovat a můžete využít jen to, co nabízí.

3) Predátoři zaměření na jiná vývojová stadia nebudou ovlivněni, predátoři musí přicházet do styku se včelami (např. režim den / noc)

4) Všechny vhodné mutace se musí stát součástí populace (všichni musí mít jednoho 'pra...pradědečka)

5) Aby podobnost s jiným druhem byla výhodou, musel si ten vzorový druh nějakou výhodnou vlastnost také vyvinout. V tomto případě i jed. Nahodilý vývoj jedu u včel se mi jeví jako dost problematický.

0/0
26.12.2017 16:25

J85a32n 33Š82v27a66d29l88e25n23k26a 9804339910

1) Pořád netuším, jaký to má vztah k evoluci. Víte, jakým způsobem je kódován fenotyp a jak se mění působením mutací?

3) Jistě. Máte za to, že toto omezení splňuje jenom jeden druh hmyzožravého ptáka?

4) Ano. Slyšel jste už o meiotické rekombinaci během zrání pohlavních buněk? Tam se vždy pomíchají alely, které máte od otce, s těmi, které máte od matky. Takže váš výrok, že každá mutace zakládá novou populaci, platí jenom pro nepohlavně se množící druhy. Ale nejedná se o tuto můru.

5) Nerozumím otázce. Až doposud jsem si myslel, že se bavíme o té můře. Proč se najednou ptáte po původu žihadla či jedu u včel? Nebo se o můře bavíme? Pokud ano, tak postačí, když budou mít jed včely. Jejich výstražné zbarvení odradí každého hmyzožravého predádora. Pokud navíc dostane od včely žihadlo, příště si rozmyslí útočit na cokoli, co byť vzdáleně připomíná včelu. To maskovaní nemusí být dokonalé, stačí když odradí predátora.

0/0
26.12.2017 17:06

M14i93l30a62n 18V48o45l37e28k 5119983936339

1) Nemá-li evoluce nějaké fígle, je vytvoření vzhledu živočicha velmi náročné (zeptejte se tvůrců počítačových her), tak se ptám na ty fígle

3) Nevím, jak tato můra, ale motýl stráví jako motýl třeba i méně než padesátinu života, tzn. pták požírající housenku nebude řešit, že budoucí motýl by vypadal jako včela

4) Tušil jsem, že se 'nové populace' chytnete, zůstaňme tedy u toho jednoho společného prapředka, to není u plošně rozšířeného druhu jednoduché, musely by všechny konkurenční větve náhodných mezistavů vyhynout.

5) Žihadlo také muselo projít evolučním vývojem (s problematickými mezistavy - to je), nahodilý výběr nepotřebuje zpětnou vazbu, ale přece jenom, vyvíjet tímto způsobem jedy?

0/0
26.12.2017 18:20

J30a43n 57Š52v60a14d97l62e58n58k49a 9484539420

1) Vidím, že jste silně limitován představou nějakého programátora či konstruktéra. Příroda na to jde jinak: základní plán je společný, od toho se odvíjejí modifikace. Vše dorůstá v průběhu ontogeneze.

3) Housenky, které žijí v listí, jsou chráněny jinak. Dospělec létá, hledá jiného dospělce k rozmnožování, saje nektar. Pokud by housenky byly chráněny a dospělec ne, tak už nemá ochrana housenek smysl - rozmnožuje se dospělec.

4) Váš výrok nedává smysl. Vysvětlete svou představu, která se liší od standardního rámce evoluční biologie. To, co z populace vymizí, jsou relativně méně úspěšné alely. Alely se míchají v každé generaci. Pořád mám za to, že nejste schopen rozlišit pohlavní a nepohlavní rozmnožování a jeho vliv na genofond populace.

5) Toto beru jako vaši odbočku. U jedových orgánů (zuby, trny, kusadla, žihadla) vězte, že první bylo bolestivé bodnutí. Jed se vyvinul až postupně.

0/0
26.12.2017 18:44

M38i25l46a26n 20V15o14l28e63k 5149403126519

Dík za snahu a čas, ale nic nového jsem se od vás nedozvěděl. Bohužel nejste schopen podívat se na problém jinýma očima. Mohu jenom zopakovat doporučení, abyste se více pokoušel něco sám tvořit, donutí vás to nepřeskakovat časové úseky, které se vám nehodí, prostě je vyřešit budete muset.

0/0
26.12.2017 19:23

J70a32n 23Š83v46a89d48l28e89n31k88a 9944479740

Já vám zase doporučil opravdu si o tom něco přečíst. Střílíte od boku, myslíte si, že si vystačíte se svými znalostmi techniky, ale biologie je odlišný obor. Bavíme se každý o něčem jiném, vy o jakési své karikované představě, která neodpovídá současné úrovni biologického poznání. Musím konstatovat, že jste příliš limitován svým oborem a odmítáte připustit jiný pohled. Je mi líto, je to k vaší vlastní škodě.

0/0
26.12.2017 19:41

M48i52l88a31n 10V59o89l95e87k 5749673706789

Když někomu radíte, aby se vzdělával jako vy, tak mu musíte poodkrýt nějaké svoje nadprůměrné znalosti. Kvůli obecně používaným frázím nikdo nebude ztrácet čas dalším studiem.

0/0
27.12.2017 8:21

J85a14n 33Š52v48a42d50l93e31n55k17a 9774259400

Pokud tomu říkáte "obecně používané fráze", tak je mi líto, vaše neznalost je opravdu hluboká. Vzhledem k tomu, že jste ani pořádně nenapsal, co chcete vědět, a ani jste se příliš nepokoušel věcně diskutovat, aby bylo zřejmé, co už víte, soudím z toho, že je váš zájem o problematiku ve skutečnosti minimální a jenom prudíte.

0/0
27.12.2017 10:19

M58i90l34a97n 96V30o82l25e32k 5269383916589

Jak jsem psal, zajímalo by mě to 'jednoduché kódování pruhování zadečku'. Ale třeba by mě zajímalo i použití kladélka pro bodnutí. To je totiž chování a nikoliv stavba těla. Pokud to další generace hmyzu nepoužijí stejně, těžko může fungovat náhodný výběr. Místo neustálého posuzování mých znalostí, to prosím buď vysvětlete, nebo uveďte odkaz na odpověď (nikoliv na obecnou učebnici).

0/0
27.12.2017 11:04

J62a49n 32Š63v93a50d11l72e60n28k52a 9124899240

Pruhování zadečku není tak složité. Stačí určit během vývinu identitu každého článku. To hmyz umí. Nejprve vznikne segmentace “nahrubo”, pak se každý článek vyvine ke svému účelu. Potom každý článek může mít svou barvu. V zárodečném vývinu má velký vliv gradient různých morfogenů, chemikálií, které difundují embryem. Poměry koncentrací morfogenů určí, jaká část se v co má vyvinout (poziční informace). Co se týče žihadla, tak blanokřídlý hmyz má obecně dost sklerotizované (zpevněné) kladélko. Využívá ho k různým účelům (třeba lumci jsou schopni propíchnout housenku a naklást do ní vajíčko). Mohl se jím tedy i bránit. Pak bude přírodní výběr podporovat další zpevňování kladélka a popřípadě i produkci nějakých látek, které účinek bodnutí ještě znásobí. Důkazem toho je, že se u blanokřídlého hmyzu žihadlo vyvinulo vícekrát - u včel, vos i mravenců.

0/0
27.12.2017 12:01







Najdete na iDNES.cz