Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Naši předci se za dob dinosaurů odvažovali ven jen v noci

Nová studie potvrdila teorii, že druhohorní savci ožívali hlavně v noci. Až po vyhynutí dinosaurů na konci křídy se objevily první skupiny savců, které byly aktivní za denního světla.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P97a53v53e47l 59J64e63ř90á87b93e55k 7191862454757

Ti savci byli chytří.

Přes den spinkali a v noci si šli ukousnout kus nějakého - saura.

Protože ten - suarus v noci spal díky nižší teplotě, tak ani nepoznal, že mu chybí kousek kýty.

Savci byli takoví malincí šikulové - snědli jen co mohli a zas jim večeře na další den dorostla. :-)

0/0
23.12.2017 19:52

T51o25m66á71š 81T46a45t20í14č75e59k 5890662100568

Byli chytří - a byli k tomu donucení. Teplokrevnost dává větší možnosti, ale je taky energeticky mnohem náročnější, proto musíš gómat, jak svůj talíř alespoň jednou denně zaplnit.

0/0
24.12.2017 0:19

M52i45l48a13n 41V85o53l23e64k 5559873426469

Byli donuceni? Já myslel, že se také z něčeho vyvinuli. Tzn. byla to ta hloupá větev plazů, která se pak poučila ze svých chyb?

0/0
24.12.2017 8:47

T67o88m45á73š 72T20a49t79í57č33e96k 5920612430488

Jo, donuceni prostými okolnostmi. Máš vyvinutou vlastnost, která ti dává přednosti - jako např. možnost lovit a sbírat v zimě. Pokud ale o tu vlastnost nechceš přijít, musíš víc baštit. To vidíš nejen na evoluci, ale i na svým aktuálním stavu přece. Když se budeš týden válet v posteli a na gauči, bude ti na ten týden stačit půl kila ovesnejch vloček, ze tři jabka a litr mlíka. Když vyběhneš mezi svátkama ve sněhovejch závějích na Radhošť, dáš si tutéž dávku jako sváču.

Máš obě možnosti - být málo aktivní a málo potřebovat, být hodně aktivní a potřebovat hodně. Co z obého bude už v rámci jednoho života úspěšnější, to je snad jasné, i když kulturní pesimisté a nihilisté tvrdí něco jiného.

0/0
25.12.2017 0:32

M70i98l73a95n 90V40o50l20e69k 5829133896969

Řešíte jedince, já myslel vývojovou větev. Ale můžete popsat vaše uvažování, kdybyste se rozhodoval, že se teprve stanete (za dlouho) teplokrevným.

0/0
25.12.2017 10:17

T12o12m25á93š 13T97a52t25í40č85e27k 5560592760948

Ne, lamarckismus tady nešířím. Jen jsem se pokoušel vysvětlit na příkladu, co nutilo savce být chytřejší. Nějakej had nebo krokouš dostanou hlad třeba jednou za měsíc, zato takovej pes nebo člověk ho mají skoro furt. Tak MUSÍ (= jsou donuceni) taky furt vymýšlet, jak si zaplní pajšl. Kapišto?

0/0
25.12.2017 10:33

M21i51l20a78n 52V14o51l65e80k 5909513166269

Takže je 'donutilo' být chytřejší to, že (z krátkodobého hlediska) byli hloupější (vydali se méně úspěšnou cestou)?

0/0
25.12.2017 11:19

T78o75m89á68š 29T52a77t54í18č13e88k 5620902330398

Neřekl bych, že teplokrevnost byla "hloupá" (tedy neefektivní) vlastnost ani z krátkodobého hlediska. Je sice spojena s mnohem vyšším rizikem smrti hladem a tím pádem nutností si pořád obstarávat jídlo, ale současně k tomu poskytuje vyšší výkonnost všeobecně a nové prostory k tomu obstarávání - třebas ty noci, kdy jsou studenokrevní bez sluníčka už úplně tuzí. Čímž bychom byli zase u článku. :-)

0/0
25.12.2017 12:50

M22i56l48a40n 63V55o97l28e71k 5339473926599

A v článku je uvedeno: "Zdá se tedy, že dinosauři v průběhu jury a křídy opravdu zatlačili savce do evoluční defenzívy"

0/0
25.12.2017 15:19

J46a43n 12Š61v91a35d45l64e94n57k37a 9174979490

Však také ano. Skupina Synapsida, v rámci níž ve druhohorách vznikli savci, byla dominantní skupinou permských suchozemských čtvernožců (“plazů”). Situace se změnila po velkém vymírání na konci permu. Poté v triasu byly síly skupin Synapsida a Diapsida, v rámci níž v té době vznikli archosauři, víceméně vyrovnané. Postupně však získala navrch jedna skupina archosaurů - dinosauři. Velké synapsidní formy vyhynuly a přežily pouze menší, zemní formy, které se přizpůsobily životu ve stínu dominantních dinosaurů. A z těchto malých forem se postupně vyvinuli savci.

0/0
26.12.2017 20:11

J13a47n 30Š25v60a79d22l52e34n51k20a 9524709790

Teplokrevnost se také vyvíjela postupně jak u synapsidních plazů, z nichž se vyvinuli savci, tak u archosaurů. Jistý základní stupeň regulace teploty je možné najít i u krokodýlů. Vrchol pak u archosaurů představují ptáci. Pouze výkonný metabolismus, který souvisel s teplokrevností, umožnil později let. Peří zpočátku dinosaurům sloužilo k udržení teploty, jako srst savcům. Teprve později bylo využito k letu, nejprve klouzavému, poté aktivnímu. Teplokrevní dinosauři tak mohli být aktivní v noci či za soumraku, v lesním stínu či ve vyšších zeměpisných šířkách (dinosauři byli prokázáni i na druhohorním australsko-antarktickém kontinentě, který se nacházel severněji než dnešní Antarktida, ale jižněji než dnešní Austrálie - již tehdy byl tedy poměrně studený). Podobně savci nebyli teplokrevní hned od počátku. Takový ptakopysk, který patří k velmi staré skupině savců, jejichž naprostá většina vyhynula společně s neptačími dinosaury na konci křídy, ještě nemá tak účinnou termoregulaci, jako má skupina Eutheria (vyšší savci, tj. placentálové plus vačnatci).

+1/0
25.12.2017 15:23

M56i27c44h81a58l 27C18h74a10l37u70p64a 6868740279983

dneska se spis veri, ze dinosauri byli teplokrevni

+2/0
24.12.2017 9:16

M21a33r64e15k 94Š79i51m18o85n 2224477928198

Dinosauři byly pravděpodobně teplokrevní již tehdy.

+1/0
27.12.2017 13:49

P60a50v49e64l 65B17a76c23h54m57a80n41n 2386464921540

Tak moji předci nikoli. Nevím proč autor nepíše jen za sebe..

+1/−5
23.12.2017 18:03

J95i91ř46í 35C35a39j86t86h64a84m75l 9753367950462

Ale vaši předci také, všichni na této zeměkouli pocházíme z toho, co tu bylo před námi.... Víte?

+2/0
23.12.2017 23:25
Foto

J79a24n 64Č49e86r30m98á31k 4669498845667

nevíte... Jen věříte!... ;-D

0/−4
23.12.2017 23:44

J74a83n 73Š66v43a57d62l88e29n10k67a 9834309620

Evoluce je už celkem solidně potvrzený jev. Nyní už je zapotřebí opravdu velkých mentálních piruet, aby jeden uvěřil, že žádná evoluce není.

+3/0
23.12.2017 23:57
Foto

J61a10n 80Č41e11r85m58á21k 4109268725957

Abychom si rozuměli. Opravdu nemám nic proti evoluci byť nevěřím v evoluci nahodilou.

Ovšem jde jen o teorii, kterých je mnohem více, nejen ta evoluční. A všichni mají pro svou teorii více či méně neprostupné rádoby důkazy a hovoří o ní jako o solidně potvrzeném jevu...

Proto mě celkem vadí hovořit o jedné z teorií za více či méně potvrzeném jevu, obzvlášť mění-li se poměrně značně co čtvrtstoletí...

Proto jde pouze o různé víry v nějaké teorie, nikoliv o dokázaném faktu...

Buďme tedy přesní :-)

0/−1
24.12.2017 1:26

J15a34n 96Š69v78a85d49l72e22n13k90a 9274429270

Teorie je ve vědě jakýkoli myšlenkový konstrukt, který je vnitřně konzistentní, založený na důkazech, je možné na základě něj dávat předpovědi a je možné ho vyvrátit, pokud se objeví rozpor. Ve vědě máte i gravitační teorii a jistě mi tu nebudete tvrdit, že gravitace není prokázána, protože gravitační teorie je jenom teorie. Příště prosím rozlišujte evoluci jako jev a evoluční teorii, která ho popisuje. Evoluce je již dobře potvrzena. To, o čem píšete, jsou různé evoluční teorie. Zatím ovšem nejlépe na pozorované jevy sedí teorie odvozená od původní teorie Charlese Darwina (byť rozšířená o modernější poznatky). Ostatní se pokoušejí o něco jiného, ale moc jim to nevychází.

0/0
24.12.2017 3:21

M73i16l26a79n 56V80o29l33e67k 5989503356489

No právě, zkuste předpovědět evoluci.

0/0
24.12.2017 8:29

J98a17n 62Š82v56a93d46l52e38n90k58a 9304819440

Takhle to nejde. Predikce ale lze dělat třeba tímto způsobem: pokud mají dvě skupiny stejného předka, měly by sdílet ten a ten znak. A pak ho hledat. Nebo se třeba dovodí, jak mohl vypadat hypotetický předek.

0/0
24.12.2017 10:16

M56i50l58a18n 62V97o82l22e51k 5949303696919

To na to jdete přesně opačně, takto byste 'dokázal' cokoliv.

0/0
24.12.2017 11:07

J76a80n 65Š97v29a53d46l49e64n58k29a 9434339950

Ale kdepak. Zkuste si něco přečíst o fylogenetice a jejích metodách. Další predikce je pak možné dávat při sledování frekcence jednotlivých alel v populaci. Samozřejmě nelze predikovat vznik mutací, protože ty jsou náhodné. Různé vědecké obory používají různé nástroje zkoumání. Důležité je, aby poskytovaly logicky konzistentní a vyvratitelné teorie. Evoluční teorie je snadno vyvratitelná, stačilo by nalézt něco, co je s ní v rozporu.

0/0
24.12.2017 11:40

M74i44l24a66n 58V73o45l71e82k 5199893876379

Já vás požádal abyste udělal předpověď, o které jste předtím mluvil. Na to vy napíšete o poznávání minulosti (samotnou genetiku lze sotva brát za důkaz evoluce). Když vás na to upozorním, tak si mám já něco přečíst. Mohl jste rovnou napsat, že pravdu máte vy a nijak ji dokazovat nebudete a ušetřili jsme si čas. Přeji pěkný Štědrý večer.

0/0
24.12.2017 15:45

J64a85n 65Š67v62a86d11l68e70n71k92a 9394769440

Váš problém je, že tomu nerozumíte. Predikce může vypadat různě, není to předpověď vývoje, jak jste si odvodil vy, nýbrž to může být i predikce toho, co je třeba nalézt, aby hypotéza platila (a když je to pak nalezeno, je hypotéza potvrzena). Protože tomu zjevně nerozumíte, doporučil jsem vám, abyste si problematiku dostudoval, jinak nemá cenu diskutovat. Nejde o to, že bych měl pravdu, ale že máte tak chabé znalosti, že je pak diskuze marná.

Důkazem evoluce jsou jinak pozorování evoluce přímo ve zkumavce. Molekulárněgenetické výzkumy mimo to ukazují průběh toho, jak se vyvíjel náš genom. Samy o sobě neposkytují dostatečné důkazy, a právě proto je třeba, tak jako kdekoli v biologii, získávat další důkazy i nezávislými metodami. Celé to musí dávat konzistentní soubor důkazů. Pokud nejsou konzistentní, je hypotéza chybná a je třeba hledat jinou hypotézu, která lépe vysvětlí pozorované jevy.

0/0
24.12.2017 16:53

M93i91l90a38n 73V39o11l17e76k 5369373716949

1) Považujete genetiku za DŮKAZ evoluce? (Jestli ne, nemusíte o ni mluvit)

2) Když už odmítáte předpovídat budoucí vývoj, zkuste zpětně vysvětlit vizuální přizpůsobivost jiným druhům (např. https://zpravy.idnes.cz/malajsie-mura-maskovani-vcela-polska-vedkyne-fno-/zahranicni.aspx?c=A171218_122944_zahranicni_ert). Přes úspěch jednotlivých náhodných mutací to nezkoušejte, bylo by to směšné.

0/−1
24.12.2017 21:18

J55a14n 97Š55v17a41d25l81e63n98k89a 9654559310

Možná bychom si měli vyjasnit pojmy.

1) Moderní molekulární genetika a sekvencování je jedním z dosti přesvědčivých důkazů evoluce. Na molekulární úrovni vidíte minulé události, různé přestavby genomu, poškozené geny, apod.

2) Budoucí vývoj se nikdy zcela předpovědět nedá, protože mutace jsou náhodné. Můžete si tipovat, protože existují určité konvergentní trendy. Predikcí uvnitř konstrukce vědecké teorie jsem myslel něco jiného. Takových příkladů mimikry existuje plno, včetně naší přírody. Budete se divit, ale je to vysvětlitelné přírodním výběrem.

0/0
24.12.2017 21:52

M36i14l71a30n 36V80o38l51e79k 5909793256589

Prosím, tak to vysvětlete.

0/0
25.12.2017 1:33

J35a57n 18Š38v39a90d90l55e63n72k25a 9854979600

Co přesně chcete vysvětlit? Nevím, kam až sahá vaše neznalost, tj. zda je vůbec možné v tomto formátu vám cokoli vysvětlit. Zatím se neptáte správně. Základem kritického myšlení i dobré odborné debaty je kladení správných, poučených otázek. Takovouto otázkou určitě není "tak mi to vysvětlete". Mám začít u základů evoluční teorie? Nebo ty už znáte a chcete vysvětlit něco konkrétního? Co přesně vám není jasné?

0/0
25.12.2017 11:57

M62i40l91a11n 71V27o17l74e13k 5149153116899

Napsal jste: "Budete se divit, ale je to vysvětlitelné přírodním výběrem."

0/0
25.12.2017 15:20

J65a14n 33Š16v75a90d82l89e33n54k69a 9594749640

Je. Proto se ptám, čemu přesně nerozumíte. Zda se mám rozepisovat již o základech, nebo zda vám stačí vysvětlení, jak to mohlo proběhnout. Z některých vašich příspěvků soudím, že příliš nerozumíte ani základům, ale možná se mýlím.

0/0
25.12.2017 16:52

M75i71l41a55n 44V38o29l75e21k 5879893176979

Kolik úhybných manévru ještě uděláte?

0/0
25.12.2017 17:46

J50a60n 54Š13v32a38d11l35e51n40k65a 9494949250

Pořád nevím, či chcete vysvětlit. Zeptejte se pořádně. Učebnici evoluční biologie pro vás suplovat nehodlám, tu si můžete půjčit v knihovně a přečíst sám. Položte konkrétní otázku. Pokud otázka zní “jak to mohlo vzniknout”, patrně tedy znamená, že se ptáte, jak v evoluci vznikají adaptivní vlastnosti. To znamená, že vaše neznalost je opravdu hluboká. Můžu vám to zhutnit do diskusního příspěvku, ale pokud chcete problematice poctivě porozumět, spíše byste si měl přečíst nějakou knížku. Zní ta otázka tak, jak jsem uvedl?

0/0
25.12.2017 18:22

M70i38l84a32n 50V96o62l40e12k 5719583706729

Já si nemyslím, že se ptám na adaptivní vlastnosti, ale je na vás, abyste vysvětlil "vysvětlitelné přírodním výběrem". To jsou vaše slova, tak snad víte, co jste tím myslel.

0/0
25.12.2017 21:58

J69a89n 92Š45v25a68d92l41e39n78k50a 9464319730

A co tedy podle vás je napodobování včely než adaptivní vlastnost? Vidím, že bych to měl vzít vskutku od základů. Dosti to zhutním a pro lepší pochopení doporučuji nějakou učebnici evoluční biologie. Předně tedy, co skutečně říká aktuální evoluční teorie. Pominu nyní další procesy, které ovlivňují poměry alel v populaci (genetický drift, aj.) a zaměřím se na přírodní výběr. Ten je založen na 4 předpokladech: 1) Dědičnost vlastností. 2) Nadprodukce potomstva (ne každý potomek má další potomky, popřípadě jich někteří mají málo). 3) Variabilita (náhodné mutace jsou zdroj variability). 4) Výběr (selekce), který prověří výhodnost mutace. V celém procesu jde víceméně o to, jak úspěšný bude nositel nějaké kombinace alel v jejich předávání do další populace. Tato úspěšnost je relativní - záleží na tom, jaké kombinace mají ostatní příslušníci populace. Stačí, aby nějaká alela tu úspěšnost zvyšovala o nějaký zlomek procenta, a postupně bude v populaci přibývat na úkor méně výhodných alel. Mezitím se může vyskytnout alela poskytující další výhodu, atd. Evoluce je nekončící proces.

0/0
26.12.2017 9:42

J38a34n 41Š74v16a49d22l58e46n35k65a 9494199440

Tolik k základům evoluční teorie. Teď k té můře. Nejprve je vhodné si uvědomit, k čemu je výhodné podobat se včele: je to ochrana před predátory, nejčastěji ptáky. Můry jsou vcelku dobrými letci a ptáci se musejí snažit, aby je ulovil. Je plýtváním energie útočit na něco, co vypadá jako včela či vosa, protože v tom případě pták riskuje žihadlo. Vosám i včelám se tedy vyhýbá. Také ptáci ovšem podléhají evoluci. Lze si tedy představit nějakého pravěkého ptáka, který lovil můry. Pokud se v té době u některé vyskytla mutace způsobující pruhování zadečku (zrovna tento druh zbarvení je kódován docela jednoduše), mohlo ji to ochranit. Během lovu postačilo, aby pták na chviličku zaváhal, zda to není včela, a můra unikla. Pták pak sežral nějakou její příbuznou, kterou si nespletl, a alela pro pruhování se v populaci postupně fixovala. Jenže i ptáci se vyvíjejí. Učí se lépe rozpoznávat kořist, takže se postupně naučí rozpoznávat můry od včel. Zvýhodněny budou tedy můry, které budou včely připomínat aspoň o trochu více než jejich soukmenovkyně. Ten proces poběží dál a dál, takže můry budou včely připomínat stále více. Jedinci, kteří by včely připomínali méně, budou sežráni. Nakonec máte až dnešní stav. Stačí to takto?

0/0
26.12.2017 9:52

M19i58l81a54n 61V64o40l44e58k 5939493806129

Doporučoval bych vám modelařit, při tvorbě byste si lépe uvědomoval, jak dlouhá a složitá je taková cesta změny. Těch mutací by bylo zapotřebí strašně mnoho a mezistavy by byl spíš komplikací než výhodou. Navíc jsou odlišní jedinci často vlastním druhem odmítáni a ještě nemají záruku, že se prosadí zrovna ty jejich 'správné' geny. Čekal jsem, že přijdete s nějakou myšlenkou sdílení již existujícího, že by pro takovou změnu vzhledu bylo zapotřebí jen pár mutací klíčových genů, pak by takový vývoj snad mohl proběhnout jen kombinací náhod. Druhá možnost pro mě je cílený vývoj, ale třeba někdo zná ještě jiné cesty.

0/0
26.12.2017 10:11

J83a41n 59Š44v84a28d33l34e16n69k95a 9514319590

Také máte k dispozici miliony let. Proč si myslíte, že by něco takového mohlo vzniknout najednou? Nechápu také váš výrok, že mezistavy by byly překážkou. Mezistavy jsou prostě jenom menší podobnost včele. Čemu překážejí?

0/0
26.12.2017 10:30

M21i53l66a79n 75V58o57l31e80k 5959943846659

Možná jsou na vzhled opravdu použity fígle pro zjednodušené kódování (a ty by mne velmi zajímaly, protože zároveň zase musí jiné možnosti potlačovat), ale jistě chápete, že když vám jen tak narostou chlupaté boule na nohou, že to nebudete považovat za přínos pro chůzi a nejspíš to ani neocení partnerky. Aby ten výběr predátorem fungoval, bylo by třeba udržet po celou dobu velmi vyvážené podmínky. Tzn. jeden druh predátora, který provádí výběr, všichni z jeho druhu vybírají přibližně stejně, ale hlavně zasahují velikostně vhodnou populaci můr. Prakticky to znamená, že každá taková mutace zakládá novou populaci od jedince (což by mohlo vysvětlovat i proč je ta můra na vyhynutí). Budiž, mně se to zdá nepravděpodobné, ale vyloučit to nemohu.

Zkuste ale podobně popsat vývoj té primární výhody - žihadla, tam si ten náhodný postupný výběr nedovedu představit.

0/0
26.12.2017 11:03

J43a93n 75Š47v34a35d47l38e27n85k90a 9794309850

Moc jsem vaši reakci nepochopil. Pohybujete se mimo rámec současné evoluční biologie. I proto jsem doporučil další studium, pokud se o problematiku zaujímáte.

1) Co myslíte tím jednoduchým kódováním, které vylučuje něco jiného?

2) Pokud koule na nohou rostou postupně a představují výhodu, že vás něco nesežere, může to překonat i tu nevýhodu s chůzí. Samičky u hmyzu posuzují atraktivitu jinak než lidské.

3) Predátorů může být více druhů. Pokud se podobáte včele, nebudou si vás všímat.

4) Proč by každá mutace zakládala novou populaci? To by platilo u nepohlavně se rozmnožujících druhů. Ta můra se rozmnožuje nepohlavně?

5) Co myslíte tím žihadlem? Ta můra má žihadlo? U včel a vos je to přeměněné kladélko.

0/0
26.12.2017 12:51

M20i13l87a85n 13V40o14l28e90k 5909233736319

1) Zkuste si sám naprogramovat vzhled čehokoliv, můžete použít 'knihovny' a pak použít jen 'jednoduché' kódování, ale musí ty knihovny existovat a můžete využít jen to, co nabízí.

3) Predátoři zaměření na jiná vývojová stadia nebudou ovlivněni, predátoři musí přicházet do styku se včelami (např. režim den / noc)

4) Všechny vhodné mutace se musí stát součástí populace (všichni musí mít jednoho 'pra...pradědečka)

5) Aby podobnost s jiným druhem byla výhodou, musel si ten vzorový druh nějakou výhodnou vlastnost také vyvinout. V tomto případě i jed. Nahodilý vývoj jedu u včel se mi jeví jako dost problematický.

0/0
26.12.2017 16:25

J53a61n 59Š62v48a98d61l88e39n40k31a 9714269830

1) Pořád netuším, jaký to má vztah k evoluci. Víte, jakým způsobem je kódován fenotyp a jak se mění působením mutací?

3) Jistě. Máte za to, že toto omezení splňuje jenom jeden druh hmyzožravého ptáka?

4) Ano. Slyšel jste už o meiotické rekombinaci během zrání pohlavních buněk? Tam se vždy pomíchají alely, které máte od otce, s těmi, které máte od matky. Takže váš výrok, že každá mutace zakládá novou populaci, platí jenom pro nepohlavně se množící druhy. Ale nejedná se o tuto můru.

5) Nerozumím otázce. Až doposud jsem si myslel, že se bavíme o té můře. Proč se najednou ptáte po původu žihadla či jedu u včel? Nebo se o můře bavíme? Pokud ano, tak postačí, když budou mít jed včely. Jejich výstražné zbarvení odradí každého hmyzožravého predádora. Pokud navíc dostane od včely žihadlo, příště si rozmyslí útočit na cokoli, co byť vzdáleně připomíná včelu. To maskovaní nemusí být dokonalé, stačí když odradí predátora.

0/0
26.12.2017 17:06

M31i93l66a75n 98V55o71l47e28k 5919203916549

1) Nemá-li evoluce nějaké fígle, je vytvoření vzhledu živočicha velmi náročné (zeptejte se tvůrců počítačových her), tak se ptám na ty fígle

3) Nevím, jak tato můra, ale motýl stráví jako motýl třeba i méně než padesátinu života, tzn. pták požírající housenku nebude řešit, že budoucí motýl by vypadal jako včela

4) Tušil jsem, že se 'nové populace' chytnete, zůstaňme tedy u toho jednoho společného prapředka, to není u plošně rozšířeného druhu jednoduché, musely by všechny konkurenční větve náhodných mezistavů vyhynout.

5) Žihadlo také muselo projít evolučním vývojem (s problematickými mezistavy - to je), nahodilý výběr nepotřebuje zpětnou vazbu, ale přece jenom, vyvíjet tímto způsobem jedy?

0/0
26.12.2017 18:20

J60a24n 12Š83v34a60d13l92e75n66k33a 9514799670

1) Vidím, že jste silně limitován představou nějakého programátora či konstruktéra. Příroda na to jde jinak: základní plán je společný, od toho se odvíjejí modifikace. Vše dorůstá v průběhu ontogeneze.

3) Housenky, které žijí v listí, jsou chráněny jinak. Dospělec létá, hledá jiného dospělce k rozmnožování, saje nektar. Pokud by housenky byly chráněny a dospělec ne, tak už nemá ochrana housenek smysl - rozmnožuje se dospělec.

4) Váš výrok nedává smysl. Vysvětlete svou představu, která se liší od standardního rámce evoluční biologie. To, co z populace vymizí, jsou relativně méně úspěšné alely. Alely se míchají v každé generaci. Pořád mám za to, že nejste schopen rozlišit pohlavní a nepohlavní rozmnožování a jeho vliv na genofond populace.

5) Toto beru jako vaši odbočku. U jedových orgánů (zuby, trny, kusadla, žihadla) vězte, že první bylo bolestivé bodnutí. Jed se vyvinul až postupně.

0/0
26.12.2017 18:44

M96i79l71a66n 23V86o55l82e34k 5339243236289

Dík za snahu a čas, ale nic nového jsem se od vás nedozvěděl. Bohužel nejste schopen podívat se na problém jinýma očima. Mohu jenom zopakovat doporučení, abyste se více pokoušel něco sám tvořit, donutí vás to nepřeskakovat časové úseky, které se vám nehodí, prostě je vyřešit budete muset.

0/0
26.12.2017 19:23

J59a15n 43Š67v52a55d54l11e74n36k55a 9964209220

Já vám zase doporučil opravdu si o tom něco přečíst. Střílíte od boku, myslíte si, že si vystačíte se svými znalostmi techniky, ale biologie je odlišný obor. Bavíme se každý o něčem jiném, vy o jakési své karikované představě, která neodpovídá současné úrovni biologického poznání. Musím konstatovat, že jste příliš limitován svým oborem a odmítáte připustit jiný pohled. Je mi líto, je to k vaší vlastní škodě.

0/0
26.12.2017 19:41

M89i55l36a42n 34V28o86l74e67k 5559343956159

Když někomu radíte, aby se vzdělával jako vy, tak mu musíte poodkrýt nějaké svoje nadprůměrné znalosti. Kvůli obecně používaným frázím nikdo nebude ztrácet čas dalším studiem.

0/0
27.12.2017 8:21

J97a77n 88Š77v69a20d42l52e87n41k97a 9804949350

Pokud tomu říkáte "obecně používané fráze", tak je mi líto, vaše neznalost je opravdu hluboká. Vzhledem k tomu, že jste ani pořádně nenapsal, co chcete vědět, a ani jste se příliš nepokoušel věcně diskutovat, aby bylo zřejmé, co už víte, soudím z toho, že je váš zájem o problematiku ve skutečnosti minimální a jenom prudíte.

0/0
27.12.2017 10:19

M66i31l52a26n 68V13o73l65e37k 5979903896939

Jak jsem psal, zajímalo by mě to 'jednoduché kódování pruhování zadečku'. Ale třeba by mě zajímalo i použití kladélka pro bodnutí. To je totiž chování a nikoliv stavba těla. Pokud to další generace hmyzu nepoužijí stejně, těžko může fungovat náhodný výběr. Místo neustálého posuzování mých znalostí, to prosím buď vysvětlete, nebo uveďte odkaz na odpověď (nikoliv na obecnou učebnici).

0/0
27.12.2017 11:04

J40a84n 47Š87v42a55d50l56e32n84k58a 9844869770

Pruhování zadečku není tak složité. Stačí určit během vývinu identitu každého článku. To hmyz umí. Nejprve vznikne segmentace “nahrubo”, pak se každý článek vyvine ke svému účelu. Potom každý článek může mít svou barvu. V zárodečném vývinu má velký vliv gradient různých morfogenů, chemikálií, které difundují embryem. Poměry koncentrací morfogenů určí, jaká část se v co má vyvinout (poziční informace). Co se týče žihadla, tak blanokřídlý hmyz má obecně dost sklerotizované (zpevněné) kladélko. Využívá ho k různým účelům (třeba lumci jsou schopni propíchnout housenku a naklást do ní vajíčko). Mohl se jím tedy i bránit. Pak bude přírodní výběr podporovat další zpevňování kladélka a popřípadě i produkci nějakých látek, které účinek bodnutí ještě znásobí. Důkazem toho je, že se u blanokřídlého hmyzu žihadlo vyvinulo vícekrát - u včel, vos i mravenců.

0/0
27.12.2017 12:01







Najdete na iDNES.cz