"Breakthrough" bylo announced v 2016 v NY 

Vesmír nevznikl z ničeho. Vznikl z hmoty. Vznikl Velkým třeskem, to je sice pravda, ale hmota je věčná a existuje i před Velkým Třeskem.

.

Z čeho by vznikl asi tak stvořitel, Bůh ? Z hmoty? Stvořitel by musel být rovněž hmotný, jelikož musí mít rozum. Má-li Bůh rozum, přemýšlí a vykonává tak práci. To už je vlastnost hmoty.

Chcete z víry udělat vědu a chcete, aby člověk dokázal vyrábět sám sebe. To nejde.

Zase se tu diskuse točí především na sporu víra (ve smyslu víra v Boha) versus věda. Bohužel tohle je strašný omyl a i to právě Hawkingův. Zcela zbytečně (a to jak zcela zbytečný Hawkingův omyl, tak hlavně zcela zbytečná debata o podružné věci - prostě se mýlil a v kontextu jeho ostatní práce to není podstatné).

Věda a víra nejsou ve sporu, nemají jak být ve sporu. Jsou to naprosto odlišné koncepty uvažování, zahrnují úplně jiné oblasti, které se reálně nikde nepřekrývají. Problém je výhradně v lidech, nikoli ve vědě či ve víře.

Věda má jasně daný způsob uvažování, je postavená na důkazu a experimentu (lze-li, každopádně důkazy jsou nutné), je samoopravná (tedy věda se zpřesňuje a opravuje své omyly - nic nebere jako dogma). Věda odpovídá na otázky jako "z čeho to je", "jak se to děje", "co se stane, když...". Věda má jasný systém hypotéz, teorií a zákonů. Cokoli mimo tuto oblast prostě není věda (což platí i o mnoha oborech, které se jako věda tváří - pokud tam chybí teorie podepřené jednoznačným a opakovatelnými důkazy, není to prostě věda).

Víra je úplně jiná oblast. Hledá odpovědi na otázky "proč" a "co je správně". Je to především eticko-filozofická věc. Je to otázka osobního nastavení člověka, jeho morálních důvodů. Když to řeknu vulgárně - věda řekne jak sestrojit atomovou bombu, víra řekne proč ji (ne)použít.

Ten imaginární spor vědy a víry pramení jen a jen z nepochopení a snahy použít nástroje vědy či víry tam, kam nepatří a kde nefungují. Tedy snažit se vírou vysvětlit například vznik života, Země či vesmíru. Víra může dát danému člověku (nikoli lidstvu! víra je čistě osobní věc!) odpověď, proč Bůh stvořil svět, ale nedá mu odpověď, jak se to stalo, nikde to není. I Biblická zpráva o stvoření je "jen" oslavným eposem, kde rým tvoří děje (1. den: země+světlo+den a noc vs. 4. den slunce+měsíc+hvězdy; 2. den voda+nebe vs. 5. den ryby+ptáci; 3. den souš+rostliny vs. 6. den zvířata+člověk) , nikoli přesným popisem. Víra říká "svět byl stvořen proto, aby člověk měl svobodnou vůli a konal dobře", věda říká "svět vzniknul pravděpodobně velkým třeskem a máme pro to tyhle a tyhle důkazy, které může pozorovat každý a každý si to může ověřit v těchto rovnicích".

Na Hawkingovi mne mrzí, že tady nezůstal stát stranou, že neřekl, že víra a věda se míjejí. Hawkingův omyl a zcela zbytečně vynaložená energie byla ve snaze "vědou zbavíme svět potřeby Boha". O tohle se pokoušela spousta lidí před ním, ale nikdo nedal a nemůže dát jasnou a jednoznačnou odpověď, že teď už Bůh potřeba není a tady je konečný důkaz. Takový důkaz nemůže z principu být, protože Bůh není vědecky dokazatelný, je z principu hybatelem a tvůrce a tedy nad veškerými přírodními zákony. Hlavně není pro vědu vůbec podstatné, jestli Bůh je či není. Je to úplně jedno, věda bude fungovat stále stejně na svém principu hypotéz, teorií, experimentů a důkazů.

A že víra a věda může fungovat vedle sebe ukazuje mnoho vědců v historii i současnosti. Víra je osobní věcí daného člověka, dává jemu konkrétně odpovědi na to, proč dělá to, co dělá, dává mu motivaci (ne nutně kladnou, ale to není tady podstatné). Věda naopak umožňuje pochopit, jak věci fungují - vždy, všude a pro všechny stejně. S jednoznačným důkazem a opakovatelností.

"Studentovi přejel nohu." - to je vynikající.

Podle mého to bylo rychlejší a účinnější, než dvě minuty psát nějakou odsekávací větu.

Problém je, že věda ani zdaleka nedokáže vysvětlit tento svět. A stačí nejprostší otázky jako co je to čas, jak vznikl život nebo kdo se to kouká a věda je v koncích. Ne proto, že jsou to špatné otázky, ale proto, že ve vědeckém poznání chybí obrovský kus vesmíru. Neříkám, že církve nebo náboženství znají odpovědi, ale ukazují na tu druhou skrytou půlku vesmíru. Prostě je tu tahle půlka, ať si kdokoliv tvrdí, že ne. Spousta z nás ji vnímá.

Úplně nerozumím otázce "kdo se to kouká"

Jinak na otázku "jak vznikl život" věda už nabízí skoro kompletní řetěz odpovědí, takže tady bych nesouhlasil určitě. Pokud jde o čas, tam za vědu raději mluvit nebudu, ale není to tak, že by čas existoval nad ní nebo pod ní.

Vědecké poznání pochopitelně kompletní není, ale vyplnit ty chybějící kusy náboženstvím bych přirovnal k vyplnění chybějícího smyslu života života sbíráním známek nebo alkoholismem. Ten život to sice "zacpe", buď neškodně (filatelie) nebo destruktivně (alkoholismus), ale v obou případech vám to v podstatě zabrání ten smysl života hledat.

Podobně jako spolehnutí se na náboženství neodvratně bere motivaci k rozvíjení vědeckého poznání, protože to by se mělo rozvíjet právě v těch nejprázdnějších prostorech, které si pro sebe ale zabralo to náboženství.

+ za vyvazenost a ukazani i tech nekolika chyb, ktere mel

Všichni máme své chyby. Není jednoduché se rozhodnout, jak je zahrnout do vzpomínkového článku.

Díky pánové za super článek! Tohle mě fakt bavilo číst...

A jak řekl: "Buďte zvědaví..." ;-)

Děkujeme.

Hodně štěstí, zdraví.... děkuji profesore Hawingu... hodně štěstí, zdraví... aha, Vy zpíváte... počkejte, zazpíváme to všichni společně... sice jsem válel, ale budiž - dnešní díl Teorie velkého třesku. Ten přesah vědce do lidského humoru byl, je a bude jedinečný.

Upřímnou soustrast rodině

Byl to skvělý vědec a člověk

Žádnou paniku jestli bůh je nebo není se každý dozvíme po smrti 藍藍藍

To by to bylo moc jednoduché, kdybychom se to dozvěděli během života.