Diskuse k článku

Vědci pozorovali doposud nejvzdálenější hvězdu. Pomohla gravitační čočka

Američtí vědci ohlásili objev dosud nejvzdálenější pozorované hvězdy, kterou je modrý veleobr vzdálený 9,3 miliardy světelných let od Země. Hvězda, která dostala od svých objevitelů jméno Icarus, se nachází přinejmenším stokrát dál než jiné dosud známé hvězdy.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M20i32l52a74n 21V95o69l42e95k 5709763406539

Osobně mám pochybnosti, že by nějaká čočka mohla tolik zesílit světlo. Prosím, ohyb světla, násobný obraz..., ale tohle se mi moc nezdá. Snad jedině, že by se kvůli rozdílným drahám slučovalo světlo za víc okamžiků.

0/−1
3.4.2018 18:20

W58a76l90d59a 77W71i75n65t50e70r 6637129371439

Je to tak trochu náhoda, že se Země nachází zhruba v ohnisku a onen "čočkový" efekt je skutečně jen o ohybu těch svazků světla, které by normálně mířily jinam, tj jakoby hodně nad nás, hodně pod nás, hodně napravo, hodně nalevo, takže k jakémusi zesílení dochází jejich koncentrací z těch směrů našim směrem. Nepřekáží ani objekt, který způsobuje ohyb, stejně jako obrazu nepřekáží díra v zrcadlovém teleskopu, která prodlužuje ohniskovou vzdálenost díky dalšímu zrcadlu v centru a tak nějak to principiálně čočkuje i ve vesmíru...

+3/0
3.4.2018 19:24

M94i48l25a17n 27V40o42l46e93k 5179503156669

Když vezmu původní snímek, kolika násobek bych potřeboval na výsledný jas?

0/0
3.4.2018 20:28

W13a88l33d76a 90W88i65n10t94e10r 6107879751989

Těžko říci, protože ten objekt se vůbec nemusí nacházet tam, kde je lokalizován a tudíž i ty nejlepší teleskopy světa, pokud by gravitační čočkování nefungovalo, neměly by šanci zachytit jeho světlo z inkriminované části oblohy, protože by tam jednoduše nebyl. Jen prostou náhodou došlo ke gravitačnímu ohybu dostatečného množství světla z nějakého vymezeného kužele tak, že jej gravitace jiných objektů nasměrovala naším směrem, tj že jej naším směrem ohnula a "zkrotila" jeho rozbíhavost - to je to zesílení a navíc k tomu musí být pozorovatel na správném místě. Úhel, kde se ve skutečnosti nachází pozorovaný objekt lze vypočítat a tam, kde dostáváme více obrazů jednoho objektu, je třeba zohlednit časový rozdíl delta t v závislosti c, deflekčního potenciálu atd. Velmi malé úhly, tj že objekt se zhruba plus minus nachází tam kde je pozorován, má rovněž "zesilující" charakter z omezení rozbíháni svazků světla z gravitačního vlivu jiných objektů a navíc lze podle toho zjistit povahu gravitujících objektů (mikročočkování). Poslední případ je výskyt objektu za jiným v přímce s pozorovatelem. Měl by se vytvořit světelný prstýnek jakoby kolem bližšího objektu (zatím se taková přesná náhoda asi nekonala) a pomocí počítačů je možné zrekonstruovat objekt v zákrytu.

+1/0
5.4.2018 1:47

M81i68c60h87a71l 83K61a73n93d80a 7630597983215

Délka života veleobrů se pohybuje v rozmezí 10 - 50 miliónů let. Takže zcela určitě pozorujeme něco, co už dlouhou dobu v této podobě neexistuje.

+9/0
3.4.2018 10:54

T22o81m82á19š 72M15a71c76e27j93k72a 6221702427107

Teď tam asi bude buď nějaká černá díra, nebo neutronová hvězda či quasar, že?

+1/0
3.4.2018 13:28

D47a24n 28S51v41o60b76o43d29a 9770310155386

presne tak , vidime neco co uz nekolik miliard let neexistuje.

0/0
5.4.2018 11:09

P93a52v23e40l 89Š54ť87a22s27t90n25ý 6704368144518

Podle čeho prosím počítají vzdálenost a jak z toho malého fleku poznají, že je to modrý veleobr?

0/0
3.4.2018 10:24

J66i24ř58í 22J28e73z55d65i44n18s67k60ý 8448482633409

Podle svetla ktere k nam prijde se toho pozna dost. A podle porovnani jasu zjistime vzdalenost.

+2/0
3.4.2018 10:35

D51a10v43i82d 73P80a42t32r25a54s 2874304337131

Nevím, jak to spočítali u takhle extrémně daleké hvězdy, ale u bližších objektů se vzdálenost počítá pomocí tzv. paralaxy - změříte jas nebo posun objektu ze dvou různých míst. U bližších objektů (v naší soustavě) je to možné provést v jeden okamžik z různých míst na Zemi, U vzdálenějších objektů se využívá toho, že naše vlastní planeta a celá naše soustava je také v pohybu - takže změříte změny pozorování třeba v průběhu měsíce.

Další metodou může být porovnání barevného spektra při vyfocení objektu ze stejného místa třeba o 1 rok později. Díky dopplerově efektu (který se používá i pro elektromagnetické záření, nikoliv jen zvuk) se pak pozná, jak rychle se hvězda vzdaluje nebo přibližuje.

U takhle daleké hvězdy má obrovský vliv i rozpínání vesmíru, takže relativně přesný výpočet musí být neuvěřitelně náročný.

+5/0
3.4.2018 11:01

J80i15r55i 35D76o14b28r18ý 9858649483

Paralaxa je tady nepouzitelna. Napriklad cerveny veleobr Betelgeuse je jasny kandidat na supernovu typu II. Pokud bouche se smerem vytrysku k Zemi, je po nas. A vime ze je tesne pred vybuchem. Takze jasny zajmovy objekt. Presto i u takto dulezite blizke hvezdy je nepresnost urceni vzdalenosti pomoci paralaxy ve stovkach let (nyni se udava 640 ± 140 ly)

Podle spektra se urci jaky typ hvezdy to je. Protoze vime, jake ma zhruba vlastnosti ta cocka, vime jakou jasnosti je objekt pozorovan a vime podle typu jak moc sviti, da se vzdalenost spocitat. Tedy vzhledem k neprestnostem spise odhadnout.

+2/−1
3.4.2018 11:41

M85a77r32t31i93n 53V73a62j59s73a69r 5929313766856

Svítivost se pro určování vzdálenosti používá pouze některých specifických typů hvězd - nejznámější jsou supernovy typu Ia (viz https://en.wikipedia.org/wiki/Type_Ia_supernova#Light_curve, obecně pak https://simple.wikipedia.org/wiki/Cosmic_distance_ladder#Galactic_distance_indicators)

U tak vzdálených objektů, jako je zmíněný modrý veleobr, se vzdálenost zjišťuje pomocí kosmologického rudého posuvu.

+3/0
3.4.2018 11:51

J81i36r96i 73D85o34b42r41ý 9378629143

Asi mate pravdu.

V kazdem pripade je paralaxa v pripade takovych vzdalenost uplne mimo. Ledaze by druhe mereni pro stanoveni paralaxy udelal nekdo v uplne jine galaxii nez je Mlecna draha. Nemate tam nejakeho kamose? ;-D

+1/0
3.4.2018 12:25

J18i71ř59í 21J42e23z77d43i87n12s19k11ý 8318102233679

Ten se posouva pro zjisteni rychlosti. Ta je ale diky rozpinani prostoru v korelaci se vzdalenosti.

0/0
3.4.2018 12:49

K72a39r20e21l 33R57y90s 9313919210229

" Rotační osa hvězdy dle modelů neukazuje směrem k Zemi a tak je nepravděpodobné, že by supernova na Zemi poslala gama záblesk tak velký, aby na ní vznikly škody na ekosystému.[46][56] Záblesk ultrafialového záření z exploze bude slabší, než ultrafialový výkon Slunce." https://cs.wikipedia.org/wiki/Betelgeuze

+1/0
3.4.2018 22:53

J78i23r52i 46D94o68b88r44ý 9128139483

Jasne. Me slo ciste o nejistotu mereni vzdalenosti i v porovnani s takovouto potencionale daleko dulezitejsi hvezdou.

0/0
4.4.2018 0:19

J40o55s24e87f 88P82o72l35í75v72k71a 1662697116269

Myslím, že tady stačila už z dřívějška známá vzdálenost galaxie, v níž se zaznamenaná hvězda nachází. A ta je určena velikostí dopplerova efektu na známých spektrech.

Ale je to jen můj laický odhad ;-)

0/0
4.4.2018 19:29

M50i80c60h80a37l 29K31a11n98d29a 7440647243415

Rozborem světla se získá jeho spektrum a následně se z posunu spektrálních čar vypočítá vzdálenost. Ze vzdálenosti a jasnosti se určí svítivost a ze svítivosti už lze určit, zda je objekt veleobr.

0/0
3.4.2018 11:07

M41a64r21t63i34n 97V63a96j45s68a17r 5589663446486

Hvězdy jsou typicky klasifikovány podle spektra - jednak podle toho, v jaké vlnové délce je největší svítivost, a pak lze i analýzou posunu spektrálních čar odvodit gravitační zrychlení na povrchu hvězdy, které je u veleobrů nízké (právě proto, že je ta hvězda obrovská - viz https://en.wikipedia.org/wiki/Supergiant_star#Spectral_luminosity_class).

Výpočet absolutní svítivosti by byl v tomhle případě asi dost komplikovaný, vzhledem ke gravitačnímu čočkování, ne?

0/0
3.4.2018 11:58

V17á56c82l44a77v 27P18a83v31l74í28k 9182530254674

tohle je už sakra supr důvod na dnešní oslavu, lepší bych nevymyslel... Ale jsem přesvědčen, že ta hvězda co svítí (nebo spíš už ani nesvítí) trošku vedle je ještě o 4 světelné roky dál, tedy 9.300.000.004 světelných let daleko...

PS. Vzhledem k daklarované trvanlivosti modrých veleobrů ta hvězda už asi 8 miliard let neexistuje... Paradoxně hvězda zanikla mnohem dříve, než vznikla sluneční soustava

0/0
3.4.2018 10:21

J53a27r58o92m43í17r 59H12l45u13b61e53k 2446900724781

Za milión let, přibližně, jej bude možno pozorovat jako Hypernovu. Otázka zní, kdo ji bude pozorovat?

0/0
3.4.2018 10:17

J61i85ř62í 90F71r61o29l45e24c 7325804892887

Tak jednak to muze byt klidne nekolik milionu ci i radove vice let a druhak bych mluvil spis o supernove...

+1/0
3.4.2018 10:24

Najdete na iDNES.cz