Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zobrazit příspěvky: Doporučované
Čekáme na více doporučených příspěvků
Všechny podle vláken Všechny podle času

M11i63l53a27n 87V14o33l79e57k 5569403916179

Osobně mám pochybnosti, že by nějaká čočka mohla tolik zesílit světlo. Prosím, ohyb světla, násobný obraz..., ale tohle se mi moc nezdá. Snad jedině, že by se kvůli rozdílným drahám slučovalo světlo za víc okamžiků.

0/−1
doporučit
3.4.2018 18:20
Foto

W93a94l80d62a 65W62i54n82t94e46r 6357749721449

Je to tak trochu náhoda, že se Země nachází zhruba v ohnisku a onen "čočkový" efekt je skutečně jen o ohybu těch svazků světla, které by normálně mířily jinam, tj jakoby hodně nad nás, hodně pod nás, hodně napravo, hodně nalevo, takže k jakémusi zesílení dochází jejich koncentrací z těch směrů našim směrem. Nepřekáží ani objekt, který způsobuje ohyb, stejně jako obrazu nepřekáží díra v zrcadlovém teleskopu, která prodlužuje ohniskovou vzdálenost díky dalšímu zrcadlu v centru a tak nějak to principiálně čočkuje i ve vesmíru...

+3/0
doporučit
3.4.2018 19:24

M75i68l12a42n 69V64o98l32e62k 5909953276119

Když vezmu původní snímek, kolika násobek bych potřeboval na výsledný jas?

0/0
doporučit
3.4.2018 20:28
Foto

W86a55l65d40a 87W29i47n87t86e70r 6627609951889

Těžko říci, protože ten objekt se vůbec nemusí nacházet tam, kde je lokalizován a tudíž i ty nejlepší teleskopy světa, pokud by gravitační čočkování nefungovalo, neměly by šanci zachytit jeho světlo z inkriminované části oblohy, protože by tam jednoduše nebyl. Jen prostou náhodou došlo ke gravitačnímu ohybu dostatečného množství světla z nějakého vymezeného kužele tak, že jej gravitace jiných objektů nasměrovala naším směrem, tj že jej naším směrem ohnula a "zkrotila" jeho rozbíhavost - to je to zesílení a navíc k tomu musí být pozorovatel na správném místě. Úhel, kde se ve skutečnosti nachází pozorovaný objekt lze vypočítat a tam, kde dostáváme více obrazů jednoho objektu, je třeba zohlednit časový rozdíl delta t v závislosti c, deflekčního potenciálu atd. Velmi malé úhly, tj že objekt se zhruba plus minus nachází tam kde je pozorován, má rovněž "zesilující" charakter z omezení rozbíháni svazků světla z gravitačního vlivu jiných objektů a navíc lze podle toho zjistit povahu gravitujících objektů (mikročočkování). Poslední případ je výskyt objektu za jiným v přímce s pozorovatelem. Měl by se vytvořit světelný prstýnek jakoby kolem bližšího objektu (zatím se taková přesná náhoda asi nekonala) a pomocí počítačů je možné zrekonstruovat objekt v zákrytu.

+1/0
doporučit
5.4.2018 1:47

M48i16c26h28a51l 25K68a57n21d54a 7230697373185

Délka života veleobrů se pohybuje v rozmezí 10 - 50 miliónů let. Takže zcela určitě pozorujeme něco, co už dlouhou dobu v této podobě neexistuje.

+9/0
doporučit
3.4.2018 10:54

T70o42m89á65š 47M61a66c37e38j16k46a 6551352567877

Teď tam asi bude buď nějaká černá díra, nebo neutronová hvězda či quasar, že?

+1/0
doporučit
3.4.2018 13:28

D96a49n 80S73v74o59b25o45d71a 9530110415396

presne tak , vidime neco co uz nekolik miliard let neexistuje.

0/0
doporučit
5.4.2018 11:09

P43a20v26e27l 90Š38ť26a54s80t95n22ý 6434328214778

Podle čeho prosím počítají vzdálenost a jak z toho malého fleku poznají, že je to modrý veleobr?

0/0
doporučit
3.4.2018 10:24

J20i81ř95í 88J22e68z24d15i41n95s62k57ý 8558962283219

Podle svetla ktere k nam prijde se toho pozna dost. A podle porovnani jasu zjistime vzdalenost.

+2/0
doporučit
3.4.2018 10:35

D45a30v37i92d 27P88a29t63r95a40s 2434264537671

Nevím, jak to spočítali u takhle extrémně daleké hvězdy, ale u bližších objektů se vzdálenost počítá pomocí tzv. paralaxy - změříte jas nebo posun objektu ze dvou různých míst. U bližších objektů (v naší soustavě) je to možné provést v jeden okamžik z různých míst na Zemi, U vzdálenějších objektů se využívá toho, že naše vlastní planeta a celá naše soustava je také v pohybu - takže změříte změny pozorování třeba v průběhu měsíce.

Další metodou může být porovnání barevného spektra při vyfocení objektu ze stejného místa třeba o 1 rok později. Díky dopplerově efektu (který se používá i pro elektromagnetické záření, nikoliv jen zvuk) se pak pozná, jak rychle se hvězda vzdaluje nebo přibližuje.

U takhle daleké hvězdy má obrovský vliv i rozpínání vesmíru, takže relativně přesný výpočet musí být neuvěřitelně náročný.

+5/0
doporučit
3.4.2018 11:01

J39i52r47i 47D34o89b57r22ý 9298709293

Paralaxa je tady nepouzitelna. Napriklad cerveny veleobr Betelgeuse je jasny kandidat na supernovu typu II. Pokud bouche se smerem vytrysku k Zemi, je po nas. A vime ze je tesne pred vybuchem. Takze jasny zajmovy objekt. Presto i u takto dulezite blizke hvezdy je nepresnost urceni vzdalenosti pomoci paralaxy ve stovkach let (nyni se udava 640 ± 140 ly)

Podle spektra se urci jaky typ hvezdy to je. Protoze vime, jake ma zhruba vlastnosti ta cocka, vime jakou jasnosti je objekt pozorovan a vime podle typu jak moc sviti, da se vzdalenost spocitat. Tedy vzhledem k neprestnostem spise odhadnout.

+2/−1
doporučit
3.4.2018 11:41

M15a83r31t38i80n 70V57a61j83s76a23r 5939283596306

Svítivost se pro určování vzdálenosti používá pouze některých specifických typů hvězd - nejznámější jsou supernovy typu Ia (viz https://en.wikipedia.org/wiki/Type_Ia_supernova#Light_curve, obecně pak https://simple.wikipedia.org/wiki/Cosmic_distance_ladder#Galactic_distance_indicators)

U tak vzdálených objektů, jako je zmíněný modrý veleobr, se vzdálenost zjišťuje pomocí kosmologického rudého posuvu.

+3/0
doporučit
3.4.2018 11:51

J61i42r92i 81D34o97b60r72ý 9668199193

Asi mate pravdu.

V kazdem pripade je paralaxa v pripade takovych vzdalenost uplne mimo. Ledaze by druhe mereni pro stanoveni paralaxy udelal nekdo v uplne jine galaxii nez je Mlecna draha. Nemate tam nejakeho kamose? ;-D

+1/0
doporučit
3.4.2018 12:25

J17i71ř38í 63J33e11z66d72i22n14s97k34ý 8258682853639

Ten se posouva pro zjisteni rychlosti. Ta je ale diky rozpinani prostoru v korelaci se vzdalenosti.

0/0
doporučit
3.4.2018 12:49

K68a90r25e57l 29R86y14s 9373249280469

" Rotační osa hvězdy dle modelů neukazuje směrem k Zemi a tak je nepravděpodobné, že by supernova na Zemi poslala gama záblesk tak velký, aby na ní vznikly škody na ekosystému.[46][56] Záblesk ultrafialového záření z exploze bude slabší, než ultrafialový výkon Slunce." https://cs.wikipedia.org/wiki/Betelgeuze

+1/0
doporučit
3.4.2018 22:53

J45i31r53i 20D63o28b70r62ý 9848339303

Jasne. Me slo ciste o nejistotu mereni vzdalenosti i v porovnani s takovouto potencionale daleko dulezitejsi hvezdou.

0/0
doporučit
4.4.2018 0:19

J52o22s37e54f 47P25o63l17í77v22k48a 1432917806509

Myslím, že tady stačila už z dřívějška známá vzdálenost galaxie, v níž se zaznamenaná hvězda nachází. A ta je určena velikostí dopplerova efektu na známých spektrech.

Ale je to jen můj laický odhad ;-)

0/0
doporučit
4.4.2018 19:29

M61i89c29h67a10l 48K15a63n30d51a 7670927433155

Rozborem světla se získá jeho spektrum a následně se z posunu spektrálních čar vypočítá vzdálenost. Ze vzdálenosti a jasnosti se určí svítivost a ze svítivosti už lze určit, zda je objekt veleobr.

0/0
doporučit
3.4.2018 11:07

M53a16r10t39i48n 48V13a29j74s49a87r 5729163506346

Hvězdy jsou typicky klasifikovány podle spektra - jednak podle toho, v jaké vlnové délce je největší svítivost, a pak lze i analýzou posunu spektrálních čar odvodit gravitační zrychlení na povrchu hvězdy, které je u veleobrů nízké (právě proto, že je ta hvězda obrovská - viz https://en.wikipedia.org/wiki/Supergiant_star#Spectral_luminosity_class).

Výpočet absolutní svítivosti by byl v tomhle případě asi dost komplikovaný, vzhledem ke gravitačnímu čočkování, ne?

0/0
doporučit
3.4.2018 11:58

V96á86c61l39a22v 66P80a42v27l33í80k 9472580174134

tohle je už sakra supr důvod na dnešní oslavu, lepší bych nevymyslel... Ale jsem přesvědčen, že ta hvězda co svítí (nebo spíš už ani nesvítí) trošku vedle je ještě o 4 světelné roky dál, tedy 9.300.000.004 světelných let daleko...

PS. Vzhledem k daklarované trvanlivosti modrých veleobrů ta hvězda už asi 8 miliard let neexistuje... Paradoxně hvězda zanikla mnohem dříve, než vznikla sluneční soustava

0/0
doporučit
3.4.2018 10:21
Foto

J79a31r30o12m34í15r 47H13l52u42b47e41k 2246790784361

Za milión let, přibližně, jej bude možno pozorovat jako Hypernovu. Otázka zní, kdo ji bude pozorovat?

0/0
doporučit
3.4.2018 10:17

J42i63ř38í 32F63r15o63l30e48c 7715724812167

Tak jednak to muze byt klidne nekolik milionu ci i radove vice let a druhak bych mluvil spis o supernove...

+1/0
doporučit
3.4.2018 10:24







Najdete na iDNES.cz