Diskuse k článku

Nový lovec planet. Do vesmíru odstartoval teleskop TESS

Ve čtvrtek v noci našeho času se na oběžnou dráhu Země vydal teleskop TESS. Bude hledat planety u hvězd vzdálených stovky světelných let.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P76a34v17e26l 79Z87a75t52l61o75u46k89a75l 6726729925587

Start proběhl úspěšně, oddělení prvního stupně a jeho přistání na bezpilotní lodi také, první zážeh druhého stupně proběhl také úspěšně, za půl hodiny začne druhý.

+1/0
19.4.2018 1:04

M40i48r44e78k 65G74a52j29e60r 5171586769310

Zajimalo by me, kolik procent hvezd ma planety v rovine spojnice s nasi slunecni soustavou, takze to umoznuje pouzit zakrytovou metodu detekce a kolik procent jich ma planety mimo tuto rovinu, cimz jsou pro nas neviditelne.

0/0
17.4.2018 20:02

H53o57n51z40a 62P13a71n37s42k71ý 3723112850680

Hodně zhruba to je tak 1/180.

Vycházím z kruhu(koule) 360°, kdy k průniku, tedy ke přímce hvězda X - planeta Y - Země dochází právě na jednom stupni (tom pozorovatelném). No a planety obíhají po kruhovitých/eliptických drahách, čili dělím dvěma.

0/0
17.4.2018 22:14

M47i20r29e60k 71G66a67j54e18r 5391726219580

Nasel jsem informaci, ze skutecne roviny slunecnych soustav jsou vicemene nehodne orientovane bez ohledu na galaktickou rovinu. Takze to mate priblizne spravne. Ten uhel z celych 180% cini 0,0093, takze to mame zhruba 1/196. To je opravdu malo. Kdyz rikate "hodne," tak snad mate na mysli ty nepozorovatelne, tedy (1-(1/196))*100%.

0/0
19.4.2018 19:31

M64i95r29e80k 27G74a39j32e87r 5471446199680

Nejak jsem se nechal unest vypoctem, ale ten plati jen pro stejny pomer prumeru hvezdy ku vzdalenosti planety jako u nasi Zeme. Pro vzdalenejsi planety uz se dostavame k jeste mensimu cislu, nez 1/200.

0/0
19.4.2018 19:47

M31a31r96t76i71n 77N78o16v15o19t41n55ý 7853205620985

Start byl přesunut na středu.

0/0
16.4.2018 23:14

O49n21d67ř51e53j 17K41r23y89š55t35o56f 6463581

Skutečnou hodnotu těchto projektů obávám se dovedou ocenit až generace budoucí..

+3/0
16.4.2018 22:24
Foto

J71a84n 51H12o44r46n56a41k 1671932415522

Mne by celkem zajimalo , jestli je sance ,ze se nekdy v horizontu 20-50 let pripadne jeste pozdeji podari sestrojit dalekohled ,kterym by jsme videli ne jen nejake stiny planet na pozadi tamnejsiho slunce , ( vzdaleneho od tech 4,5 svetelnych let do rekneme 100 svetelnych let ) ,ale rovnou kontinety ,pripadna more,hory ,reky a podobne . Prirovnani zhruba jako pohled z vesmiru na nasi zemi z vysky plus minus 500 km prostym okem bez jakychkoliv dalekohledu . Je tu nejaky technik ( odbornik ) na tyhle veci ? Je mi jasne ,ze kdyby to dnes za soucastnych technologii bylo mozne ,tak by ho uz nejspis vyrobili . Jde mi spis o prognozy a jestli to teoreticky bude vubec nekdy mozne

0/0
16.4.2018 21:57

O58n86d86ř34e40j 64K76r32y48š35t75o66f 6243231

obávám se že momentálně je to na základě poznatků ,které nyní máme fyzikálně problematické - i když za 50let se pohled na současné fyzikální zákony může radikálně změnit - Newton byl pro mnohé nezpochybnitelný ještě počátkem minulého století.

0/0
16.4.2018 22:21

M88i82r85e25k 52G32a69j55e47r 5551146829740

Fyzikální zákony se nezmeni. Zmenit se muzou jen technicke prostredky. Fyzikalni zakony nam muzou prozradit, kolik fotonu odrazenych takovou planetou zasahne v prumeru Zemi za hodinu. Z toho by se dalo spocitat, jak by musela vzrust citlivost dalekohledu. Myslim, ze je nerealne ocekavat, ze 50 let na vyvoj takovych technickych prostredku bude stacit.

0/0
17.4.2018 20:07

O25n51d17ř53e73j 19K11r57y54š36t65o24f 6703781

Atomios - atomos - nedělitelný - některé fyzikální ,,zákony" platily i více než 1000 let - jde o úroveň poznání. - takže s Vámi souhlasím. Jen bych chtěl připomenout že před 50 lety ,kdyby jste chtěl někoho přesvědčit že s tou krabičkou co máte v kapse se dovoláte po celém světě a komukoliv - asi by jste byl hospitalizován - ;-) to jen na odlehčení.

+5/−1
17.4.2018 20:40

M19i45r18e83k 86G30a57j73e54r 5521516199820

Pred 50 lety by ovsem nebyla pravda, ze se s tou krabickou muzu nekomu dovolat. Zadna prenosova sit vysilacu neexistovala. Ale rozumim vam.

0/−1
19.4.2018 19:33

M12a48r41t30i57n 88N60o80v41o81t12n57ý 7233655440565

Bohužel je to nemožné, protože se k nám dostane jen zlomek fotonů, které původní obraz tvořily.

0/0
16.4.2018 23:08

O30n11d81ř52e55j 46S11e46k30e94r53a 1677776626119

Je to možné už dnes, jen je to šíleně drahé, protože to zvládne jen teleskop s obrovským průměrem zrcadla - tím myslím řádově kilometry až desítky kilometrů. Pointa je v tom, že plocha zrcadla nemusí být ani vzdáleně celistvá, prostě stačí určitá hustota sond, schopných být včas na správném místě a vykonávat tam potřebné operace, což už je v našich silách delší dobu. Jenže takových sond by musely být desítky tisíc a při ceně v řádu stovek milionů za kus si to spočítejte sám.

+2/0
16.4.2018 23:23

O31n10d27ř54e15j 93Z45e66m80a28n 5420774638169

Tak ještě je možné využít gravitační působení Slunce jako čočku, akorát tu optiku to chce umístit hodně daleko, několikrát dál než je Neptun.

0/0
17.4.2018 21:00
Foto

M35a73g64y 22G26r34e50n69d66e36l 6658472931987

V podstate sa da suhlasit s tym, co napisal nizsie pak Sekera. Teoreticky aj technicky to mozne je, len kto to zaplati? A mali by tieto vynalozene naklady aj nejaky zmysluplny efekt?? Ono je jedna vec dokazat ze sa to da a dovidiet kamsi straaasne daleko a namiesto tienov identifikovat nejaky ocean ci kontinent na tej planete. No dobre, ale co dalej? Co s tym? Pri tej vzdialenosti sa tam ludska civilizacia tak skoro nedostane ani nedovola. Minimalne nie najblizsich niekolkostotisic az milionov rokov. Aj keby (cisto teoreticky) bol nejaky naznak civilizacie zaznamenany, treba vziat do uvahy, ze ten dokaz o civilizacii je minulost stara statisice az miliony rokov, kym to svetlo k nam doletelo a dnes, alebo v dobe, ked by sme sa tam teoreticky niekedy v daaaalekej buducnosti mohli dohrabat, tam uz s najvacsou pravdepodobnostou davno nemusi byt nic.

0/−4
16.4.2018 23:44

M61i45r92e12k 77G80a79j56e94r 5201396629840

Minus za tu minulost ve statisicich let u planet, ktere se nachazeji u blizkych hvezd vzdalenych nekolik svetelnych let.

0/0
17.4.2018 20:10

D44a10n34a 23T67e47n40z93l31e88r 5540612385593

Nebyl by to problém už dnes. Ale bude to vesmírný teleskop, který bude obraz skládat z několika teleskopů, rozmístěných podél oběžné dráhy kolem Slunce. Takže technicky žádný zázrak, ale najít na to peníze...

0/0
19.4.2018 19:42

F61i43l89i88p 66T10ř45e14b44a 6343390988816

Já se o to pokusím, ale moc mi nevěřte....

Sluneční výkon dopadající na zemi je asi 150W/m2 z toho cca 1/3 je ve viditelném spektru. Odrazivost zemského povrchu je asi 30%. Promítnutá plocha země je asi 1,3e8m2. Celkový viditelný světelný výkon odražený ze země tedy bude (150/3*0,3)*1,3e8 = 9,6e8 W

Energie jednoho fotonu viditelného světla = 2-4 eV, zaokrouhleno na 3 eV.

9,6e8 W = 9,6e8 J/s = 6e27 eV = 2e27 fotonů za sekundu.

Předpokládejme, že pro vytvoření obrazu, který by se dal považovat za přímé pozorování, stačí zachytit cca 1000 (hUBBLE POUŽÍVÁ 10K) fotonů. Z ekonomických důvodů nelze běžně předpokládat expozici delší, než 1000s. Potřebujeme tedy zachytit alespoň jeden foton za sekundu.

James Webb space telescope má zrcadlo o průměru 6,5m (S=33,1m2) a váží 6,5 t. Falcon Heavy dokáže na nízkou oběžnou dráhu vynést 65 tun. Z toho můžeme odhadnout maximální plochu zrcadla našeho hypotetického teleskopu cca 50m2* (protože hmotnost roste s rozměry kubicky, plocha pouze kvadraticky).

Předpokládejme (protože tohlé vážně nevím, jak zpočítat), že při úhlu pozorovatel-hvězda-planeta = 90°, tedy při ideální pozorovací pozici, odpovídá světelný tok v místě pozorování shodou okolností průměru.

2e27/0,02 = 4; pi*r21e28/4pi = r2; sqrt(8e27) =r; r=2,8e13 m = 0,03 ly

Zemi podobná planeta je tedy i jen teoreticky foto-pozorovatelná pouze do zlomku potřebné vzdálenosti.

*tady mám zřejmě chybu, ale už nemám čas to přepočítávat, a na výsledek to nemá zásadní vliv

0/0
20.4.2018 15:07

O36l78d77ř54i82c63h 48Ř16e68z41n23í97k 7105632154408

ono stačí se podívat, jak Habbleův teleskop vyfotil Pluto...

0/0
24.4.2018 8:07

F56i47l50i49p 31T27ř23e14b31a 6713610488396

To je samozřejmě poměrně pádná "nápověda" co do možností současné/blízce budoucí techniky, mě šlo ale spíš o teoretický limit, bez omezení na naši technologii.

0/0
24.4.2018 23:00

O65l98d82ř67i64c14h 25Ř52e43z71n97í88k 7525922114768

uvidíme s čím se vytasí dalekohled Jamesa Webba a E-ELT s průměrem zrcadla 39 m

0/0
24.4.2018 23:49

M89i66l45a40n 72V87o85l87e58k 5609183646729

Popravdě z těch vesmírných výzkumů co znám, mi tenhle přijde snad nejméně zajímavý. Že by mě překvapilo, že jsou ve vesmíru další planety?

+2/−2
16.4.2018 21:19

P33a20v11e10l 76Z13a41t39l39o44u59k88a86l 6226759525607

Primárně jde o to, kolik a jak velkých planet je v té správné vzdálenosti od hvězdy, aby mohly potenciálně hostit život.

0/0
19.4.2018 1:07

Najdete na iDNES.cz