Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Nový lovec planet. Do vesmíru odstartoval teleskop TESS

Ve čtvrtek v noci našeho času se na oběžnou dráhu Země vydal teleskop TESS. Bude hledat planety u hvězd vzdálených stovky světelných let.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P82a74v84e65l 33Z45a44t95l26o69u96k24a21l 6316119845817

Start proběhl úspěšně, oddělení prvního stupně a jeho přistání na bezpilotní lodi také, první zážeh druhého stupně proběhl také úspěšně, za půl hodiny začne druhý.

+1/0
19.4.2018 1:04

M85i79r39e25k 88G79a65j25e19r 5781826949340

Zajimalo by me, kolik procent hvezd ma planety v rovine spojnice s nasi slunecni soustavou, takze to umoznuje pouzit zakrytovou metodu detekce a kolik procent jich ma planety mimo tuto rovinu, cimz jsou pro nas neviditelne.

0/0
17.4.2018 20:02

H21o79n54z93a 28P80a38n86s72k62ý 3673702110860

Hodně zhruba to je tak 1/180.

Vycházím z kruhu(koule) 360°, kdy k průniku, tedy ke přímce hvězda X - planeta Y - Země dochází právě na jednom stupni (tom pozorovatelném). No a planety obíhají po kruhovitých/eliptických drahách, čili dělím dvěma.

0/0
17.4.2018 22:14

M77i81r10e16k 50G80a85j10e41r 5311276929930

Nasel jsem informaci, ze skutecne roviny slunecnych soustav jsou vicemene nehodne orientovane bez ohledu na galaktickou rovinu. Takze to mate priblizne spravne. Ten uhel z celych 180% cini 0,0093, takze to mame zhruba 1/196. To je opravdu malo. Kdyz rikate "hodne," tak snad mate na mysli ty nepozorovatelne, tedy (1-(1/196))*100%.

0/0
19.4.2018 19:31

M29i50r23e65k 61G11a91j58e27r 5691266129300

Nejak jsem se nechal unest vypoctem, ale ten plati jen pro stejny pomer prumeru hvezdy ku vzdalenosti planety jako u nasi Zeme. Pro vzdalenejsi planety uz se dostavame k jeste mensimu cislu, nez 1/200.

0/0
19.4.2018 19:47

M55a94r23t26i70n 53N87o92v86o42t19n72ý 7413235480215

Start byl přesunut na středu.

0/0
16.4.2018 23:14

O47n32d76ř35e85j 18K45r58y96š16t68o19f 6373591

Skutečnou hodnotu těchto projektů obávám se dovedou ocenit až generace budoucí..

+3/0
16.4.2018 22:24
Foto

J22a82n 13H29o34r89n85a24k 1601722155112

Mne by celkem zajimalo , jestli je sance ,ze se nekdy v horizontu 20-50 let pripadne jeste pozdeji podari sestrojit dalekohled ,kterym by jsme videli ne jen nejake stiny planet na pozadi tamnejsiho slunce , ( vzdaleneho od tech 4,5 svetelnych let do rekneme 100 svetelnych let ) ,ale rovnou kontinety ,pripadna more,hory ,reky a podobne . Prirovnani zhruba jako pohled z vesmiru na nasi zemi z vysky plus minus 500 km prostym okem bez jakychkoliv dalekohledu . Je tu nejaky technik ( odbornik ) na tyhle veci ? Je mi jasne ,ze kdyby to dnes za soucastnych technologii bylo mozne ,tak by ho uz nejspis vyrobili . Jde mi spis o prognozy a jestli to teoreticky bude vubec nekdy mozne

0/0
16.4.2018 21:57

O41n18d14ř91e29j 86K53r46y78š46t49o76f 6433461

obávám se že momentálně je to na základě poznatků ,které nyní máme fyzikálně problematické - i když za 50let se pohled na současné fyzikální zákony může radikálně změnit - Newton byl pro mnohé nezpochybnitelný ještě počátkem minulého století.

0/0
16.4.2018 22:21

M58i63r29e64k 84G77a64j36e30r 5351696229870

Fyzikální zákony se nezmeni. Zmenit se muzou jen technicke prostredky. Fyzikalni zakony nam muzou prozradit, kolik fotonu odrazenych takovou planetou zasahne v prumeru Zemi za hodinu. Z toho by se dalo spocitat, jak by musela vzrust citlivost dalekohledu. Myslim, ze je nerealne ocekavat, ze 50 let na vyvoj takovych technickych prostredku bude stacit.

0/0
17.4.2018 20:07

O57n34d32ř71e14j 30K83r76y37š53t14o85f 6803651

Atomios - atomos - nedělitelný - některé fyzikální ,,zákony" platily i více než 1000 let - jde o úroveň poznání. - takže s Vámi souhlasím. Jen bych chtěl připomenout že před 50 lety ,kdyby jste chtěl někoho přesvědčit že s tou krabičkou co máte v kapse se dovoláte po celém světě a komukoliv - asi by jste byl hospitalizován - ;-) to jen na odlehčení.

+5/−1
17.4.2018 20:40

M90i80r74e43k 35G84a87j40e32r 5941946869360

Pred 50 lety by ovsem nebyla pravda, ze se s tou krabickou muzu nekomu dovolat. Zadna prenosova sit vysilacu neexistovala. Ale rozumim vam.

0/−1
19.4.2018 19:33

M46a14r86t78i32n 17N98o94v21o55t74n44ý 7563595690315

Bohužel je to nemožné, protože se k nám dostane jen zlomek fotonů, které původní obraz tvořily.

0/0
16.4.2018 23:08

O20n25d77ř13e22j 73S55e55k90e44r36a 1107266126379

Je to možné už dnes, jen je to šíleně drahé, protože to zvládne jen teleskop s obrovským průměrem zrcadla - tím myslím řádově kilometry až desítky kilometrů. Pointa je v tom, že plocha zrcadla nemusí být ani vzdáleně celistvá, prostě stačí určitá hustota sond, schopných být včas na správném místě a vykonávat tam potřebné operace, což už je v našich silách delší dobu. Jenže takových sond by musely být desítky tisíc a při ceně v řádu stovek milionů za kus si to spočítejte sám.

+2/0
16.4.2018 23:23

O75n26d92ř47e71j 49Z74e80m78a81n 5690784358989

Tak ještě je možné využít gravitační působení Slunce jako čočku, akorát tu optiku to chce umístit hodně daleko, několikrát dál než je Neptun.

0/0
17.4.2018 21:00
Foto

M97a78g35y 27G19r21e79n27d83e24l 6728582411867

V podstate sa da suhlasit s tym, co napisal nizsie pak Sekera. Teoreticky aj technicky to mozne je, len kto to zaplati? A mali by tieto vynalozene naklady aj nejaky zmysluplny efekt?? Ono je jedna vec dokazat ze sa to da a dovidiet kamsi straaasne daleko a namiesto tienov identifikovat nejaky ocean ci kontinent na tej planete. No dobre, ale co dalej? Co s tym? Pri tej vzdialenosti sa tam ludska civilizacia tak skoro nedostane ani nedovola. Minimalne nie najblizsich niekolkostotisic az milionov rokov. Aj keby (cisto teoreticky) bol nejaky naznak civilizacie zaznamenany, treba vziat do uvahy, ze ten dokaz o civilizacii je minulost stara statisice az miliony rokov, kym to svetlo k nam doletelo a dnes, alebo v dobe, ked by sme sa tam teoreticky niekedy v daaaalekej buducnosti mohli dohrabat, tam uz s najvacsou pravdepodobnostou davno nemusi byt nic.

0/−4
16.4.2018 23:44

M87i79r97e77k 18G27a98j28e62r 5211976809440

Minus za tu minulost ve statisicich let u planet, ktere se nachazeji u blizkych hvezd vzdalenych nekolik svetelnych let.

0/0
17.4.2018 20:10

D43a98n30a 51T93e30n55z91l65e10r 5820172895573

Nebyl by to problém už dnes. Ale bude to vesmírný teleskop, který bude obraz skládat z několika teleskopů, rozmístěných podél oběžné dráhy kolem Slunce. Takže technicky žádný zázrak, ale najít na to peníze...

0/0
19.4.2018 19:42

F58i41l78i73p 23T18ř86e92b97a 6823900698176

Já se o to pokusím, ale moc mi nevěřte....

Sluneční výkon dopadající na zemi je asi 150W/m2 z toho cca 1/3 je ve viditelném spektru. Odrazivost zemského povrchu je asi 30%. Promítnutá plocha země je asi 1,3e8m2. Celkový viditelný světelný výkon odražený ze země tedy bude (150/3*0,3)*1,3e8 = 9,6e8 W

Energie jednoho fotonu viditelného světla = 2-4 eV, zaokrouhleno na 3 eV.

9,6e8 W = 9,6e8 J/s = 6e27 eV = 2e27 fotonů za sekundu.

Předpokládejme, že pro vytvoření obrazu, který by se dal považovat za přímé pozorování, stačí zachytit cca 1000 (hUBBLE POUŽÍVÁ 10K) fotonů. Z ekonomických důvodů nelze běžně předpokládat expozici delší, než 1000s. Potřebujeme tedy zachytit alespoň jeden foton za sekundu.

James Webb space telescope má zrcadlo o průměru 6,5m (S=33,1m2) a váží 6,5 t. Falcon Heavy dokáže na nízkou oběžnou dráhu vynést 65 tun. Z toho můžeme odhadnout maximální plochu zrcadla našeho hypotetického teleskopu cca 50m2* (protože hmotnost roste s rozměry kubicky, plocha pouze kvadraticky).

Předpokládejme (protože tohlé vážně nevím, jak zpočítat), že při úhlu pozorovatel-hvězda-planeta = 90°, tedy při ideální pozorovací pozici, odpovídá světelný tok v místě pozorování shodou okolností průměru.

2e27/0,02 = 4; pi*r21e28/4pi = r2; sqrt(8e27) =r; r=2,8e13 m = 0,03 ly

Zemi podobná planeta je tedy i jen teoreticky foto-pozorovatelná pouze do zlomku potřebné vzdálenosti.

*tady mám zřejmě chybu, ale už nemám čas to přepočítávat, a na výsledek to nemá zásadní vliv

0/0
20.4.2018 15:07

O10l79d25ř23i29c37h 76Ř45e27z62n71í77k 7385842934328

ono stačí se podívat, jak Habbleův teleskop vyfotil Pluto...

0/0
24.4.2018 8:07

F79i25l70i28p 69T50ř85e83b46a 6833720568506

To je samozřejmě poměrně pádná "nápověda" co do možností současné/blízce budoucí techniky, mě šlo ale spíš o teoretický limit, bez omezení na naši technologii.

0/0
24.4.2018 23:00

O11l47d60ř33i22c55h 22Ř49e85z63n79í23k 7225402784168

uvidíme s čím se vytasí dalekohled Jamesa Webba a E-ELT s průměrem zrcadla 39 m

0/0
24.4.2018 23:49

M94i83l32a92n 69V27o67l30e51k 5479593926409

Popravdě z těch vesmírných výzkumů co znám, mi tenhle přijde snad nejméně zajímavý. Že by mě překvapilo, že jsou ve vesmíru další planety?

+2/−2
16.4.2018 21:19

P75a44v63e29l 94Z25a25t21l54o25u39k80a81l 6926619895147

Primárně jde o to, kolik a jak velkých planet je v té správné vzdálenosti od hvězdy, aby mohly potenciálně hostit život.

0/0
19.4.2018 1:07







Najdete na iDNES.cz