"vystudoval vojenskou školu v Petrohradě, hlavním městě Ruska, pod které tehdy Finsko spadalo" - aneb jak se elegantně vyhnout konstatování, že finsko tehdy bylo ruskem okupováno...jenže kritika ruska je u nás už pár let zase zakázána....

Ve švýcarském Montreux má sochu.

Mannerheim je podle mého názoru zcela poprávu finský národní hrdina uctívaný obdobně jako Masaryk u nás, protože bez něj by Finsko jen těžko uhájilo svou samostatnost

Je zajímavé, že Churchill v roce 1917, kdy v Rusku měli Britové a Američané desetisíce vojáků, přesvědčoval Wilsona ke společné intervenci na pomoc bělogvardějcům a tehdejší legitimní vládě, škoda, že Wilson si pomoc Churchillovi nakonec rozmyslel a Churchill svůj plán intervence bez Američanů neprosadil, protože proti bolševikům by s velkou pravděpodobností intervence uspěla a Rusko i u jeho sousedé by byli "ochuzeni" o rudý teror Lenina a Stalina a to by bylo jen dobře

Bolševické Rusko se Finska dobrovolně vzdalo. Byla to jeho strategie - netříštit síly v národnostních sporech a počkat, až v satelitech vyhrají místní rudí, které si později zase připojí. Finská občanská válka začala z vnitřních důvodů, nikoli na popud z vnějšku.

Aby nevznikla mýlka: Finský senát nebyl komora parlmentu, ale vláda jmenovaná ruskou mocí. Fungoval ještě nějakou dobu po získání samostnatnosti. Poznámka: Volený parlament autonomního Finska byl jednokomorový.

Za občanské války žádnou Rudou armádu Mannerheim nevyhnal. Finští rudí nebyli zcela totožní s ruskými rudými. Ruští rudí měli svých starostí dost a pomoc finským rudým byla velmi omezená, hlavně na zbraně. Finští rudí byli především finští dobrovolníci a částečně (méně než u bílých) i nedobrovolní odvedenci. Mannerheim za pomoci Němců porazil oddíly finských rudých. Důležitá poznámka: většina Rusů tehdy žijících ve Finsku byla na straně ruských bílých. Ovšem finští bílí na to moc nehleděli.

Mannerheim monarchista byl, jak před revolucí v Rusku, tak v poválečném Finsku (nechtěl ale německého krále). Jenže od jara 1917 už car nebyl, takže i ve finské politice se mnohé převrátilo. Finská politika byla vůbec ke konci Velké války totálně rozpolcená a v rozvířené době nebyla o veletoče jednotlivých aktérů nouze. Po občanské válce bylo jasné, že pokud se má země zmátořit, budou muset bílí připustit ústupky - kromě jiného k velké nelibosti části bílých i propustit značnou část rudých zajatců. To, že nakonec vznikla republika, je z velké části zásluhou finských rudých (nicméně i část bílých byla proti myšlence Finského království).

Do konce občanské války samostatné Finsko uznali všichni velcí hráči v Evropě kromě Británie a USA.

Finská 20. i 30. léta byla ve znamení politického rozkolu. V prezidentských volbách Mannerheim prohrál a byl odstaven do pozadí. Dokonce zvažoval i emigraci.

Ve 30. letech se dostalo na výsluní Hnutí Lapua (nebo taky Lapuaské hnutí, případně Hnutí z Lapua), založené 1929. Původně ho finská pravice široce podporovala, včetně Mannerheima. Po té, co se začalo radikalizovat, mnozí pravicoví politici od podpory ustupovali. Zmíněný pokus o převrat přišel až v roce 1932 a byla to vlastně snaha o rozpoutání další občanské války. Nebyl prvotně namířen proti vládě, ale proti socialistům. Tehdejší vláda byla pravicová. Na druhou stranu snahy vlády o nastolení pořádku byly považovány za vlastizradu. Akce to byla dost amatérská a po asi týdnu zmatků v několika městech bylo po všem.

Do značné míry se dá říct, že Finsko sjednotil až Stalin, když ho v roce 1939 napadl. Před válkou Finsko odmítlo válečnou půjčku od USA. Na to Mannerheim opět rezignoval z Rady obrany, což nebylo finským prezidentem Kalliem přijato.

SSSR Zimní válku vyhrálo jen částečně. Finsko sice bylo na kolenou, ale SSSR nebylo schopno dosáhnout svých cílů. Nutno ale říct, že hlavním faktorem byla neschopnost velení Rudé armády. Válka také skončila jen formálně. Ani jedna strana nebyla smířena s výsledkem.

Jednání s Hitlerem nebyla jen prosba o pomoc proti SSSR. Hitler v roce 1939 přišel o část Pobaltí, které měl na základě paktu Ribbentrop-Molotov získat. Naopak Finsko mělo připadnout SSSR. Jenže to se nestalo a Hitler viděl ve Finsku příležitost k vyrovnání sil. Měl v plánu napadnout tehdy ještě svého spojence SSSR a Finsko nabízelo vhodné místo pro útok. Finové během Pokračovací války zejména nechtěli zaútočit na Leningrad. Severněji v Karélii si ale vytvořili předpolí až k Oněžskému jezeru a řece Svir.

Takové pěkné video a vy musíte zvolit takový název článku... Myslím, že autor videa z toho musí být smutný... Nebo to špatně chápu a opravdu je hlavním smyslem videa, že si Mannerheim před Hitlerem zapálil?

jj, to je ten známý fórek:

Koho by jste vybrali ve volbách

Kandidát A:

Schází se se zkorumpovanými politiky a své myšlenky konzultuje s astrology. Má dvě milenky, kouří jednu za druhou a pije osm až deset skleniček Martini denně.

Kandidát B:

Byl dvakrát vyhozen z úřadu, vstává v poledne, na universitě užíval opium a pije velkou láhev whisky denně. Politické strany měnil dle uvážení.

Kandidát C:

Je dekorovaným válečným hrdinou, odmítá maso, nekouří, pije příležitostně pivo a nemá žádné mimomanželské styky a aféry. Má rád zvířata. Celý život se držel jedné politiky.

Já bych volil sira Winstona. B.

Ale odpľuť si už netrúfol.... Vedel skrátka odkiaľ pokiaľNo co...zřejmě slušnej oddíl.

Rád dějepis, ale kde je probrán smysl té cigarety nebo k čemu se má historicky vázat? (videa nesleduji)

Tak to jsme dva ;-)