Diskuse k článku

Vyrobili jsme paměť 1000krát rychlejší než je běžné, tvrdí český fyzik

Skupina Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu vyrobila jako první na světě nový typ pamětí. Je tak rychlý, že by se dnes vlastně nemohl nasadit, řekl Jungwirth v pořadu Rozstřel. Nicméně použité principy mohou podle něj najít velmi rychle využití i jinde.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J20i16ř45í 13T25a10b32á92š86e39k 5950280951629

Skvělá zpráva. Teď už jen čekáme, až se ČR díky tomuto objevu stane ekonomickým tygrem Evropy a česká Koruna opustí svou podhodnocenou pozici.

0/0
24.5.2018 14:21

M84i49l82o76š 29R68u96f39e21r 3679775502606

Je fajn, že snad každý týden čtu o úspěších nějaké české firmy nebo týmu vědců. A stejně se najde někdo, kdo bude tvrdit, že náš průmysl prodaný na západ :)

+3/0
18.5.2018 6:55

P49a42v90e52l 86S66o17b71o26t18k83a 5130354

jj, ne na západ, ale na východ.

0/−2
18.5.2018 17:25

P42a69v91e73l 31H67o31r59á29k 1489875548137

Máte pravdu, již se těším, až se zde budou tyto technologie vyrábět, až díky tomu vzroste naše HDP a lidé zde budou dostávat větší platy než v Německu..

Ale vážně..to doopravdy nechápete rozdíl mezi průmyslem (a tím, kdo ho vlastní) a vědeckou laboratorní prací?

Jinými slovy, naši vědci často vymyslí převratné věci, které ovšem (pokud vůbec) dojdou využití v zahraničí.. A v horším případě jsou pouze ukradené směrem do zahraničí..

+1/0
19.5.2018 3:03

P47e90t69r 54H94a69r33i57p44r36a79s67a79d 19H21a59j59i17č 5231836543460

Vítejte ve světě spintroniky. Jsme zpátky v pravěku ferromagnetických pamětí a analogových počítačů. Mě je, jako kdyby někdo zatočil kolem osudí.

Nevím, jestli jsem schopný vůběc pochopit důsledky této aplikace založené na několika relativně nedávných objevech, ale pravděpodobně to hodně promění vývoj elektroniky budoucnosti. Místo poloodičů antiferomagnetické materiály, místo mědi světlovody. Alespoň do značné míry.

To, že toho tolik stihli za 2 roky je naprosto nevídaná rychlost v základním výzkumu. 8-o

Ta krabička mě dostala. Žádné složité vakuové komory a stoly přeplácané elektronikou se vzorkem o velikosti hlavičky hřebíku. Sice nejspíš zatím velmi jednoduché, ale funkční řešení, které se vejde na dlaň. V

+5/0
17.5.2018 19:43

L39a17d61i47s38l62a16v 45S93l10e82z41á70k 4478473

V článku je několik nepřesností.

"antiferomagnetické paměti umí více než nuly a jedničky, v tom se liší od dnešních komerčních feromagnetických i jiných pamětí"

A co MLC nebo TLC Flash NAND? Ty také ukládají víc než dva stavy do jedné paměťové buňky.

"v jediném fyzickém místě na paměti bude vlastně zašifrováno více informací než jen nula či jednička"

Ne šifrování, ale kódování. Při šifrování se používá nějaké heslo nebo privátní klíč, aby data nebyl schopen analyzovat ani ten, co zná správné kódování...

+5/−1
17.5.2018 14:43

P67e73t57r 32H66a61r59i79p24r71a60s18a75d 73H12a58j46i51č 5101616163480

Tak úplně s vámi nesouhlasím. Sice to v příspěvku tahle úplně nezaznělo, ale je jasné, že se dají AFMP použít i k ukládání analogového signálu. To znamená, že v jedné buňce může být uloženo NEKONEČNĚ mnoho hodnot (ale vždycky jen jedna, samozřejmě). Z toho plyne, že si například můžete z tohoto materiálu vyrobit analogovou desku, kde bude v každé doméně zapsaná nějaká hodnota, tj. bude tam zašifrované nějaké číslo, ale mohou to být nějaké symboly ap. které se přečtou polarizovaným světlem a podle pootočení roviny polarizovaného světla se určí, co tam. je. Takže jsme zpátky u analogového záznamu a všechny ty samplovací kmitočty ap. půjdou někam. Podobně je na tom i záznam obrazu.

0/0
17.5.2018 19:54

M59i75r33e74k 13G64a41j29e22r 5451636369910

Analogovy zaznam nemuze byt co do kapacity tak vyhodny, jako digitalni. Myslim, ze je to i teoreticky dokazano. Proto je vzdy kodovani prevedeno na bity. Proto take muzeme prenaset eterem ve stejnem pasmu mnohem vice digitalnich televiznich vysilani nez drive analogovych a ve vyssi kvalite.

0/0
17.5.2018 20:13

P54e62t14r 40H74a77r98i85p73r36a14s69a93d 93H47a75j92i21č 5711236913700

O přenosu dat tahle technologie (zatím) není. Ale když jste schopný do paměti na plochu stejně velkou jako (čistě toreticky, nemám představu jak je ta doména velká) jeden polovodičový bit podaří zapsat N stavů (závisí to na tom, jak přesný je detektor) a přitom zde zřejmě nebude nějaké omezení životnosti, tak můžete najednou pracovat a uvažovat úplně jinak.

Díám příklad. Kruh má 360°. Pokud byste dokázal číst polarizovanou rovinu s přesností na jeden stupeň, tak do jednoho bitu zapíšete číslo od 1 do 360. Nebo můžete mít nějakou šifru a každá poloha může znamenat nějaký znak. Nebo tam můžete zašifrovat nějaký zvuk . Těch možností je opravdu skoro nekonečně mnoho.

Zkuste se nad tím zamyslet, tohle je opravdu mimořádná událost a pokrok. Můžete mít analogový vinyl bez šumu a opotřebení (čte se to polarizovaným světlem) se samplovacím kmitočtem na takové úrovni, že vás to vůbec nebude zajímat (teoreticky až THZ oproti současným 44kHz standardně). přitom se tam nic nebude točit. :-)

+2/−2
17.5.2018 21:21

R91a90s46t49i23s25l86a78v 16P55a70l43u36š 4797468657354

Nemáte v tom tak trochu hokej? Analógový signál nemá žiadnu vzorkovaciu frekvenciu.

+1/0
18.5.2018 18:38

W35a12l77d64a 80W84i97n19t53e69r 6167299741709

Spojitý signál (analog) Vám vznikne právě tím spojením diskrétních kvant jistých hodnot v závislosti času (na časové ose) a to je jakoby ona frekvence, která se bude snižovat či zvyšovat podle toho, jakou rychlostí záznam přehráváte - nejedná se o šňůrkový telefon z kelímku.

+2/0
18.5.2018 22:36

P45e55t14r 48H87a52r94i71p52r24a39s98a33d 32H37a67j22i73č 5251556893380

To je otázka. Závisí to na tom, z jaké blízkosti se na to díváte. Napětí je složené z náboje jednotlivých elektronů. Vinylové desky zase z molekul. Existuje jedna bláznivá teorie, která tvrdí, že i čas je složený z časových kvant. To, co nám připadá jako analogové a spojité, je ve skutečnosti nespojité a kvantové. Ergo, pokud mám hodně vysoký samplovací kmitiočet, tak se mi to bude jevit spojité, i když tomu tak není. Pro moji potřebu to bude jedno. Jedný rozdíl je jen v knitočtu. Je to stejné jako s projekcí. Pokud vám někdo promítá 10 snímků/s vidíte jednotlivé snímky nejakého děje. Pokud je to 100 snímků, vidíte spojitý pohyb.

0/0
20.5.2018 17:33

M92i60r48e30k 40G30a47j54e51r 5331116169810

Uvazujete sice spravne, ale tohle vsechno je jiz davno vyresene a zname, viz Information theory (Shanon) a pak teorie kodovani, ktera je pozdejsi a resi hromadu souvisejicich problemu pri komunikaci. V kazdem pripade, cim driv prevedete informaci do bitove podoby, tim lepe, jinak se ztraci na kapacite prenosu..

0/0
20.5.2018 22:11

M90a41r18v92i50n 95G35j77e54p37a23l71i 9347931965796

MLC/TLC obvody mají analogové buňky. Nevím proč to spousta lidí nechápe. Každá buňka obsahuje nějaké přednastavené napětí a převádí se na digitální hodnotu s tím, že se vyčítá několik napěťových oken a podle toho se vyhodnocuje hodnota 0, 1, 2, 3... A to je princip kódování, nebo spíše modulace, ne šifrování - to je něco úplně jiného.

Čistě teoreticky může mít buňka NĚKONEČNĚ mnoho hodnot, ale prakticky to nejde. Neexistuje analogově-digitální převodník s nulovou chybou (a to už vůbec ne při takových rychlostech). Vždycky máte konečný rozsah a nenulovou chybu měření a hlavně také konečné rozlišení. Data musíte tak jako tak převést do digitální podoby, aby se s tím dalo bezpečně pracovat. I kdyby jste data chtěl zpracovávat čistě v analogovém režimu, tak pořád byste musel spoléhat na nějakou chybu (tolerance hodnot součástek, okolní rušení atd). Čistě analogově můžete zpracovávat například hudbu, obraz... když se něco zkreslí, našim smyslům to tolik nevadí. Ale nemůžete takto nakládat s daty obecně. Pokud máte někde uložená data na kterých záleží, tak nemůžete házet výsledky typu 100+-5, ale musíte vyložit jeden výsledek! Co kdyby šlo o číslo udávající počet dárcovských orgánů v nemocnici??

Vše je to jen o té přesnosti měření (ať už vyčítání dat z média, nebo komunikace), proto zatím dlouho vítězí binární forma - i když je pravda, že teď jsme spíše v mezi fázi, kdy úložiště má víceúrovňové buňky, ale výstup je nakonec stejně binární. Jinak ano, i binární data se mohou zkresit a být špatná vlivem vnějšího rušení, nebo stárnoucí elektroniky, ale od toho jsou pak kontrolní součty.

Binární informace je taky převedena z analogové úrovně. Měří se vždy nějaké napětí, kapacita, nebo mag. pole a vyhodnocuje se tam zda je "větší než" nějaká reference a podle toho se nastaví výstup na log. jedničku nebo nulu. Tyto dva stavy mají nejnižší pravděpodobnost chyby.

+2/0
18.5.2018 8:20

P76e35t24r 32H25a24r83i11p43r10a70s69a46d 41H48a67j25i38č 5851716863940

V poloodičových pamětech je buňka prakticky zaznamenat maximálně 4 bity (4 stavy). Nekonečně mnoho hodnot ukládat nelze právě kvůli nepřesnostem při ukládání danými fyzikální podstatou výrobního procesu (fluktuace) a následnému šumu. Spintronika podle všeho, bude mít odstup šumu od signálu mnohem lepší. Samozžejmě, i tady budou materiálové fluktuace a z toho vyplývající šum, ale vypadá to, že těch stavů se dá zapsat mnohem víc. Nechme se překvapit.

0/0
18.5.2018 9:13

M69a28r76v65i68n 66G50j49e63p93a33l31i 9367191275156

Ano, pěkně jste to popsal. Jinými slovy je to dáno i tím odstupem od šumu. Ale to je právě případ i antiferomagnetického média. Je jedno jaké bude médium, respektive jakou fyzikální veličinu budete vyčítat. Pokud chcete data reprezentovat digitálně, tak musíte ty naměřené hodnoty reprezentovat číslem s konečným počtem znaků.

Je možné, že u antiferomagnetických látek půjde měřit stav přesněji a místo zmíněných 4 stavů tam bude reálně možné třeba 10, nebo 100, to je celkem jedno. I u SSD disků můžete předělat HW a FW aby vyhodnocoval ne 4 stavy, ale třeba 1000 stavů, jen budete muset měřit mnohem pomaleji, abyste stav vyčetl spolehlivě přesně.

Chtěl jsem tím říct, že nejde o žádný převrat co se týče nakládání s daty. Převrat je pouze v nosném médiu. Ale vzhledem k tomu, že analogový údaj se bude převádět na digitální s největší pravděpodobností stále známými polovodičovými převodníky, tak předpokládám, že čtecí rozlišení lepší nejspíš nebude.

Jde o mnohem rychlejší formu média s tím, že možná bude mít spolehlivější definici stavu, ale to že bude umět více stavů není nijak převratné. Však každá paměť ať už je to RAM, FLASH, HDD, DVD má analogový zápis/čtení, jen se pokaždé měří něco jiného (kapacita, napětí, mag. pole, mech. deformace odrazem světla).

0/0
18.5.2018 13:45

P48e89t69r 47H56a19r57i66p62r26a50s51a84d 38H33a78j13i20č 5661566803740

Převratné je to v tom spinu, pokud se ukáže, že se může vektor skutečně spojitě natáčet. Ale vzhledem k tomu, že všechno ostaní je kvantované, tak teď po 3 dnech o tom začínám trochu pochybovat. Jinak poloodičové součástky jsou tím náchylnější k poruchám, čím jsou menší. U spintroniky, vzhledem k tomu, že elektrony zůstávají na svých místech a ovlivňují se jenom polem, tj. nedochází tam k žádné výměně elektronů, by to mohlo být mnohem spolehlivější a přesnější. No a pokud materiál nedegraduje nějak jinak (polovodičové paměti mají problém právě s těmi průrazy proudem při zápisu), mohlo by to vydržet velmi, dlouho.

P.S. Dneska reklamiji už 3. SSD během půl roku, Intel 512GB MVME, Samsung EVO 250 GB NVME, Samsung EVO 500 GB NVME. Začínám být na SSD, konkrétně na technogii M.2 NVME alergický.

0/0
20.5.2018 17:48

T60o88m76á21š 73S61k52á41l92a 6578977

4 stavy jsou 2 bity. Rozlisene elektrickym nabojem.

U spinu ani nemůžete mít jinou hodnotu než "0 a 1".

Jediné na co si možná lze jednou možná v budoucnu hrát, je ukládání různých spinů do jiných kvantových stavů, ale to přesahuje to co máme dnes. Dnes máme "jednoduché" orientované "magnety". A to buď na jednu nebo druhou stranu. Problém stejný jako u el.náboje. Může to být "něco mezi", ale o to horší to bude zapsat a přečíst.

Analog je stejně jen iluze :)

0/0
18.5.2018 18:56

T76o81m76á24š 29S42k53á76l35a 6808397

> může být uloženo NEKONEČNĚ mnoho hodnot (ale vždycky jen jedna, samozřejmě)

tomuhle se má rozumět jak?

Ale jinak, ukládání informace do spinu je těžko "analogové".

Ale jinak MRAM zní stejně analogově jako současné DRAM. Ty ukládají informaci v podobě náboje v kondenzátoru. Tohle ukládá informaci v orientaci magnetu. Čtení hodnot je zajištěno úplně stejným transistorem.

0/0
18.5.2018 18:04

P42e71t46r 52H37a75r50i61p58r37a37s36a26d 17H93a24j26i98č 5681846433730

Poslechněte si to pozorně. Spin se může natáčet v postatě libovolně kolem jedné osy. Je to asi dost zjednodušená představa, možná to má víc stupňů volnosti, ale nedokážu si představit, jak by se to dalo detekovat než v jedné rovině. Přepólování je jen jeden specíální případ - otočení o 180°. Taky si o tom budu muset něco přečíst. Pro mě je tam toho hobně nového.

0/0
20.5.2018 22:04

J37a64n 94K79o11v76á39ř 8364241189377

Hehe. Paměti, které nepotřebují napájení. To bude ještě sranda. Přijdu k vypnutému PC, vytáhnu paměti, strčím do "čtečky", přečtu šifrovací klíče k disku a tradá. :-)

A nebo budeme muset důvěřovat výrobci OS, že před vypnutím všechno v paměti přepíše.

0/−7
17.5.2018 12:53

W18a61l10t69e21r 13D25i14v65i41š 6897812662592

Tohle je nutné řešit separátním čipem. Na OS se v tomto ohledu nedá spolehnout.Podobné paměti by znamenaly dost zásadní změnu přístupu k paměti jako takové.

+2/0
17.5.2018 16:39

T24o59m56á19š 13S97k25á43l61a 6698687

eee.. a čím se to liší od dnešního stavu? Se spoléháte, že vypnutý počítač je bezpečný kdežto zapnutý je nebezpečný? Všechno do paměti se stejně dostane z disku. Tam kde záleží na bezpečnosti, klíče neopouští dedikované zařízení a nikdy do paměti nejdou. A i kdyby, OS je stejně zapíše na disk, když si bude myslet, že se mu to hodí.

+1/0
18.5.2018 19:03

P22a11v61e41l 34S49o74b36o65t14k14a 5780204

R^

Zlaté české hlavičky.

+17/0
17.5.2018 12:47

O60n66d78ř13e75j 23Š22r14u48b70a97ř 1785231915616

nebojte s vekem se zase zpomali :-)

0/0
17.5.2018 12:43
Foto

K48a67r94e60l 48S37u86c62k 9497769981362

Mě se líbí jak se všechno zrychluje, ale díky tomu se bohužel dochází k lenosti optimalizace systémů a aplikací. Čím rychlejší HW tím více se může odfláknout SW. Dřív byly stroje pomalé kliknul sem a čekal jsem než se něco stane. Dneska také kliknu na 1000x rychlejším stroji s několika jádry a čekám úplně stejně.

+16/0
17.5.2018 12:42

O85n13d56ř98e57j 80Š53r42u89b84a20ř 1945891715886

to neni jen o optimalizaci, ale take o "pridane" hodnote - animace, pruhlednost a takove saskarny neco stoji

+4/0
17.5.2018 12:46

P97a18v98e92l 65S53o24b87o38t27k50a 5380424

Informatika velice zdegenerovala - především vinou špatných škol.

Kdo umí ten umí, a má tolik práce, že jen málokdo má k tomu čas ještě někoho něco učit.

Pak se vám stane, že si sednete k systému který je hrozně pomalý, a za dva dny z něj uděláte systém hrozně rychlý.

Nebo také doporučíte všechno vylejt ;-D

+5/−2
17.5.2018 12:49

L60u39k91á10š 29M23a64l33v93i38n17s92k12y 2958704753778

Díky rychlému hw je vývoj sw mnohem levnější než kdysi. A stačí méně kvalifikovaný programátor. Je to v pohodě.

+1/0
17.5.2018 21:49

P96a51v49e44l 31S18o34b88o70t19k45a 5730244

Inu... v 90. letech jsme spoustu věcí pokládali za samozřejmost, například pochopení významu databázového paradigmatu ve vývoji software obecně, ale dnes už to nikdo na školách neučí (vím jen o výjimkách), skoro nikdo z mladých to nezná, a lidi se opět vracejí (přes objekty) k hierarchickým a síťovým strukturám.

A pokud máte takto špatný (50 let zastaralý) návrh, pak vás ani moderní hardware nespasí.

0/0
17.5.2018 22:22

J47a27k87u53b 23J75a30n86d10a 5610633953946

Programy jsou dnes _daleko_ slozitejsi, nez pred dvaceti lety. Porovnejte si prakticky cokoliv - T602 vs Word, DOS vs Windows, dBase vs moderni MS SQL, Commander Keen vs Far Cry 5.

A jestli se neco zmenilo, je to velikost dat, at uz grafickych, zvukovych ci jinych. Driv byla hra na 300 kB, dnes je na 30 GB - narust o pet radu. Stare techniky programovani by vubec nefungovaly, nebojte se. ted uz muite mit b-strom ci rovnou hashtable jen abyste z ty haldy dat neco nacetli.

+1/0
17.5.2018 22:23

P22a37v27e86l 56S72o47b93o94t41k13a 5530894

Je to hodně podobné jako s matematikou.

Lidé dnes už neumí co dřív, proto to bobtná a je to pomalé.

Každý systém který navrhujeme, podléhá stejným (matematickým) pravidlům - stejně dnes jako dříve.

S dnešními znalostmi jsme schopni udělat SAP, ale byli bysme ho schopni udělat v tomto rozsahu i před 30 roky - pokud bychom použili stejně dobrý návrh, jen by nebyl tak barevný a hezký, byl by o něco málo (přijatelně) pomalejší a nezvládl by asi tolik dat (kvůli RAM a diskům, proto tu byly sálové počítače atd).

Další příklad: Srovnejte například AmiPro pro Win 3.11 (rok 1993?) s dnešním MS Office.

Jiná věc je zpracování hromady dat - komprese a přehrání videa, zvuku,... filmové animace, vizualizace,... na to máme dobrou matematiku vymyšlenou před desítkami let, ale neobejde se bez dnešního výkonného hardware.

Rozvoj software a hlavně objektů se velmi přeceňuje a podceňuje se význam metodik, řízení projektu, kvality návrhu, matematiky/logiky a síly hardware, která špatné návrhy maskuje.

0/−1
17.5.2018 22:37

T30o56m35á15š 74S46k44á50l25a 6418717

ne, je to pořád stejné, nezměnilo se vůbec nic, kromě toho, že dnes do toho vrtá mnohem více lidí. Dobrých i špatných. Řízení a koordinace 500 lidí v týmu se z metodického hlediska nezměnila. Změnili se jen technologie, kterými lze toto řízení podpořit.

Metodik je už tolik, kolik různých odvětví se snažíte postihnout. Z hlediska ovládání jsme se dostali o dost dál. Ale za to může obvykle jen nostalgie, že si už ani neuvědomujete, že 30 let starý software je v dnešním světě prostě zastaralý, neovladatelný a nabízí jen minimální funkčnost. Jestli se od té doby neposunul, tak to není něco co bych vyzdvihoval.

Ta první poznámka o matematice znamená co? Jakože ji lidé dnes používají "neoptimalizovaně", "metodicky špatně" a tak bobtná?

Nebo se jen nechcete srovnat s pokrokem a s tím, že někdo jezdí autem, aniž by tak úplně, nebo alespoň minimálně, rozuměl tomu jak funguje? Že je všechno víc na nic než bylo, že jsou lidé "dnes" mnohem hloupější než "kdysi" a podobně?

Lidé jen umí "jiné věci" než dřív, jejich kapacita učení, chápání a používání se za posledních 2000 let nezměnila. Takže jestli vám přijde, že dnes "se už něco", tak to asi není potřeba, protože je potřeba umět něco jiného. Něco, co jste pro změnu nikdy nepotřeboval vy, tak se bez toho dá přece lehce přežít, tak?

Ale tomu se říká pokrok. Moji prarodiče nikdy nepotřebovali mobil, internet, ničemu a nikomu to nepomáhá, jen to kazí lidi. Já nikdy nepotřeboval sociální sítě. Moje děti nikdy nebudou potřebovat implantáty... Tohle téma se objevuje v literatuře už od starověkého Řecka. Prostě dřív (to bude asi někdy před 10000 lety) lidstvo dospělo vrcholu a od té doby jen hloupneme, zapomínáme a s každou generací, objevem a vývojem je to jen a jen horší.

+1/0
18.5.2018 20:02

J25i94ř19í 21Č81e11r39m21á26k 5430615618507

Není to tak docela pravda. Někdy je i na těch samých datech vidět, jak je každý novější program či systém pomalejší a těžkopádnější, aniž by se využily jeho nové funkce.

Vzpomínám si, když jsme kdysi v 90. letech byli s kolegou na jedné výstavě výpočetní techniky, kde předváděči "machrovali" s nejnovější windowsí verzí Quattro Pro. Kolega se jich ptal, proč u starého DOSovského Quattra načítal z diskety soubor s poměrně rozsáhlou tabulkou (samozřejmě na tehdejší dobu rozsáhlou) asi 5 sekund, zatímco u windowsí verze téhož to trvá desítky sekund. Předváděči se mu smáli, že to není možný, že má určitě "blbě nastavený windowsy", běžící programy na pozadí atd., prostě z něj zkoušeli dělat vola. Kolega beze slova vytáhl onu disketu a podal jim ji. Načítání souboru trvalo 43 sekund. Takže asi tak.

0/0
18.5.2018 13:02

T76o23m13á69š 69S57k95á40l27a 6178107

to je jen špatná paměť.

Dřív když jsem kliknul, tak jsem čekal než se cokoliv spustí. Dnes kliknu, tak se to pustí prakticky okamžitě. Rozdíl je v tom, že dnes se mi místo 300kb T602 pustí mnohem komplexnější Word. Místo 50kb souborů si pohráváte s 500MB souborem jakoby nic. Dneska můžete napsat mnohem lepší aplikaci, napojenou na libovolný datový zdroj, se spoustou hotových nástrojů k dispozici, právě díky těm mnoha "obecným" vrstvám pod vámi.

Jedna z těch "neoptimalizovaných brzd" nám zajišťuje, že jedna aplikace nezatuhne celý komp když si náhodou "splete" číslo. Další, že můžu hrát hru a pořád mít puštěný browser s víc než jen statickým HTML. Dokonce i Microsoft jsme přesvědčili, že Windows nastartují do 2s (pamatuju 1min30 u W95 a 40s u "optimalizovaných" Win4.0) - to je rychleji než se P1 probudila ze sleep módu a nažhavil se CRT monitor :)

A to jste nezažil kompilaci na UNIX terminálu přes 10Mbit NET a neviděl zázrak výpočtů na GPU.

Nové věci jsou fajn. Spousta pěkných her je napsaná jedním nebo dvěma lidmi, jsou dál, než nad čím tým 30 lidí trávil před 20 lety 3 roky a dostupné na kliknutí po celém světě.

+4/0
18.5.2018 19:32

P83e51t59r 46P32a33l79e26č28e15k 3150555434362

Jak by takové čipy reagovaly na tvrdé kosmické záření, na vysokoenergetické částice z vesmíru? Byly by vhodné pro kosmickou techniku?

0/0
17.5.2018 12:13

P76a61v79e51l 12R23i16e52d65l 4444277501139

Podle informací uvedených v článku usuzuji, že ano.

+3/0
17.5.2018 16:16

P96e72t51r 91H35a18r79i27p68r53a96s60a25d 56H57a47j54i71č 5121536473600

Pokud by nedošlo přímo k podstatnému narušení materiálu, tak ano. Poslechněte si to celé. je to tam.

0/0
17.5.2018 19:57

P34e42t70r 33H71a49r71i20p82r69a85s67a68d 70H51a27j10i69č 5971506663750

V článku není vysvětlené, jakým způspbem probíhá zápis a hlavně, jak se to čte. Kolik atomů je minimálně potřeba pro jeden bit? Stačí 2 s opačným spinem elektronů?

+5/0
16.5.2018 21:35

T17o56m89a26s 78H27a74c69e17k 6754267725107

Doporucuji precist si jejich praci (volne dostupna napriklad zde: https://arxiv.org/pdf/1503.03765.pdf)

Pak to bude davat vetsi smysl. Zapis 50mA impulsy, cteni 100mikroA. Atomu pomerne hodne, urcite vic nez dva :-) Alespon zatim - pokud dobre ctu rozmery zapisovai/cteci hlavy.

+1/0
17.5.2018 5:01

P11e29t25r 34H19a40r10i83p35r18a96s55a86d 48H14a15j36i46č 5891696183630

Děkuji, zběžně jsem to prolistoval. Chtělo by to víc času, ale našel jsem článek od steného autora (někdo mi ho taky přihrál), kde se popisuje čtení pomocí polarizoaného světla. Obě metody zřejmě budou funkční a možná se to dá i kombinovat. http://www.osel.cz/4542-spinovy-fotovoltaicky-clanek.html?typ=odpoved&id_prispevku=105824

0/0
18.5.2018 0:19

W53a58l12d42a 94W92i19n69t83e47r 6527459411859

R^

Ať se to v Česku taky dotáhne do konce a neprodá komusi, kdo to dořeší a přivlastní si to. Není sice jasné, jakým "nedestruktivním" principem probíhá čtení, když se toho neúčasní magnetické pole, ale asi je to vyřešené jinak třeba i s pomocí fourierových transformací. Teď už jen doufat, že to není bublina a že takových už bylo.

+23/0
16.5.2018 20:51

T98o84m71a41s 69H29a29c18e85k 6214527795837

Ono je to dvojsecne. Mozna kdyz se to proda tak to bude svetovy uspech, a kdyz ne tak to upadne do zapomneni protoze se toho nikdo nechopi.

Vyse jsem uvedl odkaz na njejich clanek, pokud jsem dore pochopil cre se mikroamperovym pulsem a je to nedestruktivni.

+4/0
17.5.2018 5:03

W10a98l22d72a 24W97i68n34t31e25r 6497559611409

jj, myslel jsem si to.

0/0
17.5.2018 12:02

T89o75m20á56š 12R75e71k44t16o27r 1818834957209

Které feromagnetické paměti jsou dnes běžné? A vážnš se do nich taky zapisuje průchodem proudu? Pokud je miz námo tak feromagnetocké paměti se používaly tak před 50 lety a zapisovalo se nikoli průchodem proudu médiem ale změnou polarity toho magnetu pomocí magnetického pole. A i magnetická vtstva na disku nezapisuje průchodem el. proudu ne?

Osobně mi to moc praktické nepřijde a už vůbec ne jako něco na vrcholu vývoje pamětí, spíš taková teoretická zajímavost...

0/0
16.5.2018 16:27

D72a74n12i43e82l 30M94a70g25n23u31s 4303915404467

A jak zapisujete do paměti RAM? A jak taková paměť vypadá? Na jakém principu funguje?

0/0
16.5.2018 16:31

T53o81m64á58š 72M27a41t23ě75j 9455628113252

Ram není moc dobrý příklad. Ty jsou čistě tranzistorové (tranzistorová pole).... nepoužívají žádné "médium" pro uložení informace.

0/0
16.5.2018 18:52

T12o11m98á48š 95M34a51t11ě29j 9775408483192

případně používají přímo uchovávání náboje v kondenzátoru.

0/0
16.5.2018 19:00

D68a83n79i19e57l 92M17a85g43n10u49s 4703295744197

Máte pravdu, RAM je samozřejmě tranzistorová a vhodný příklad to není. Lepší by bylo uvést HDD, ten však zase nezapisuje elektrickým proudem bez nutného magentického pole.

0/0
16.5.2018 21:26

J73a85n 40K80o30v55á74ř 8894701309107

Jenže tohle má být alternativa pro RAM a ne pro "pevné" disky, ne?

0/0
17.5.2018 12:55

Najdete na iDNES.cz