Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Jak fungují blastery z Hvězdných válek? I v reálu překvapivě dobře

Film o Hanu Solovi podle vývoje tržeb nečeká příliš zářná budoucnost. Ovšem typ zbraně, kterou nosí hlavní hrdina u boku, možná ano, píše ve svém článku fyzik Martin Archer. A vysvětluje, jak by taková zbraň fungovala ve skutečnosti.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

D32e25n10i43s 90H56u28m15l 4562665845346

A teď ještě jak udělat, aby to létalo tak pomalu jak v Hvězdných válkách (asi ještě pomaleji než Nadalovo podání).

0/0
7.6.2018 20:51
Foto

P39e90t90r 67P44r17o66c79h34á45z88k40a 3132876852294

Článek neřeší to nejdůležitější, které odsouvá realizaci těchto zbraní do sféry sci-fi. To je energie. Tyto zbraně jsou extrémně náročné na energii, kterou by v žádném případě nešlo nacpat do osobní zbraně jednotlivce a velmi složitě do bojového vozidla. Pokud vím tak třeba experimentální magnetické dělo vystřelující projektily na vzdálenost přibližně kilometr má spotřebu elektrické energie jako menší město. To samé platí i pro laserové zbraně. Ve stavu beztíže se u zbraní bude muset silně brát v úvahu také zpětný ráz.

+3/0
6.6.2018 11:44

J40a37n 23P65r22a48n69s70p16e15r69g35e14r 2290810865880

Článek mluví o zbraních ze sci-fi filmu, takže je tam neodsouvá, ale mluví o fyzice, která by se za nimi mohla skrývat ;-)

Nicméně je pravda, že otázka energie je zásadní a mohla být v článku alespoň zmíněna (jinak je to samozřejmě na vlastní téma). Ve sci-fi filmech se většinou předpokládají miniaturizované zdroje energie nebo pokročilé systémy (dostatečně miniaturní) k jejímu uskladnění. Něco jako "antihmotové baterie" a podobně.

Vzhledem k tomu, že plazma má spíše vysokou energii (v podobě nabitých částic) než hmotu, zpětný ráz bude řádově nižší než u konvenčních pevných projektilů nebo například raket.

Laser jako paprsek koncentrované energie uložené v podobě vln se stejnou fází pak nemá zpětný ráz vůbec.

+4/0
6.6.2018 12:29

D26r60a21h16o31m48í76r 82S14t71r85o35u68h40a12l 4705978732294

Musím upozornit, že laser zpětný ráz má, ale vůči váze zařízení je zanedbatelný. Stejně tak zpětný ráz plazmy bude výsledkem poměru úsťové rychlosti násobené vahou plasmového oblaku a váhy zbraně.

+6/0
6.6.2018 13:04

W52a29l21d90a 30W30i60n38t46e40r 6757159631129

R^

Hodně zanedbatelný (W/m2)/c. Více měřitelný zpětný ráz laseru způsobuje nepatrné množství horkého expandujícího vzduchu zahřátého svazkem fotonů po té, co opustí aktivní jádro. Hustá plazma na tom bude pochopitelně lépe, i když kopat jako kulovnice asi nebude - záleží na tom Vámi uvedeném poměru atd.

+1/0
6.6.2018 20:37

D50r85a37h74o23m19í88r 45S82t18r75o83u44h46a74l 4665638152544

To je otázka. Vezměme si třeba zbraň, která má spotřebu na desetinu sekundy 10 MW. To znamená, že musíte po deset sekund nabíjet kondenzátory po dobu jednoho megawattu.

Nemožné? Ani ne. Bugatti Veyron má motor o výkonu 1000 KW, tedy 1 MW. Jeden benzínový motor tedy může zásobovat dělo, které vystřelí každých deset vteřin.

Ale co lidem běžně zcela uniká, je systém napájení takových zbraní. K excitaci atomů není třeba elektrický proud. Na to stačí obyčejné hoření. Pokud dokážeme vytvořit jednorázový článek schopný dodat vysoké napětí a potřebný proud, lze jej zkombinovat s výbušně/hořlavým materiálem. Pak můžeme chemicky vytvořit plazmu, kterou během chvilky urychlíme z článku na jedno použití.

+4/0
6.6.2018 13:00

F62i43l69i14p 69T89ř84e69b19a 6393510378656

V první řadě to experimentální magnetické dělo, o kterém píšete, je skutečně dělo, konkrétně lodní - tedy určené především k ničení jiných lodí. U protipěchotních zbraní stačí ničivý účinek o několik řádů nižší.

+2/0
7.6.2018 12:18
Foto

R32o33b27e53r74t 95R84a64j39s 7165469131244

Nezapomínejte na Einsteina. Ona by se odpovídající energie do té malé věci nacpat dala. Tedy teoreticky...

0/0
8.6.2018 20:30

J46a85k23u62b 79B75o70h60o10n67ě80k 8815666839377

Článek velmi zajímavý, ale mě u těchhle energetických zbraní (ať už plazma nebo laser), vždycky zajímala jiná věc.

V souvislosti s dnešními palnými zbraněmi se mluví o tzv. "stopping power." Zjednodušeně řečeno máme modelovou situaci, kdy pálíme na útočníka. Pokud mu naše střela nedodá dost kinetické energie a hladce prolétne skrz, tak ho sice může zneškodnit, ale až opožděně a umožní mu útok dokončit, zatímco střela vyšší ráže by ho ho dokázala díky fyzickému traumatu zastavit mnohem dřív. V dnešním světě to vede k diskuzím o tom, jaká ráže je pro armádu vhodnější (lepší logistika nižší ráží vs. vyšší účinnost vyšších ráží).

Dokázaly by energetické zbraně způsobit dostatečné trauma pro okamžité zastavení útočníka a nebo jejich poměrně hladký průlet tělem zapůsobil až s velkou prodlevou?

+9/0
6.6.2018 10:24

L78u16k41á80š 20K61o20h28o30u90t 7678304882329

7.62mm má více energie (cca 3300J) než 5.56mm (cca 1800J) ale přesto je ráže 5.56mm více zraňující než 7.62mm. Je to proto, že menší náboj má vyšší rychlost a po zásahu cíle se výrazněji deformuje popř. tříští a vytváří větší rázovou vlnu v těle než 7.62mm která právě spíše prolétne celá skrz.

Odklon od 7.62mm je dále působen přechodem na hybridní války v městských oblastech.

+2/0
6.6.2018 10:35

O37n32d11ř55e52j 98Š55r55u58b74a66ř 1155311655466

ono asi dost zalezi i na tvaru strely, ne?

+2/−1
6.6.2018 10:50

M70a18r21e56k 26M60a10h15d32a14l 9847743949415

Ono to je spíše proto, že náboje typu 5,56 jsou konstruovány tak, aby při průchodu živou tkámí ztrácely stabilitu, a působily větší zranění díky průchodu tkání naplocho a v nepříměm směru. Také působí méné smrtelných zranění, a jak je známo, tak po finanční i po logistické stránce věci je pro nepřítele větší zátěž raněný voják než mrtvola. Za zmínku také stojí to, že USA zvažuje přechod zpět k větší ráži, protože díky dostupnějším balistickým ochranám již v boji náboj malé ráže neobstojí.

+4/0
6.6.2018 11:00

T87o18m49á70š 77C40h57r80a21s41t38n91ý 2321564661233

Neni taky tak trochu problem ze ve mestech kde se posledni dobu bojuje, jsou zdi a ty pruraznosti raze 5.45 a 5.56 nesvedci?

+1/0
6.6.2018 11:09
Foto

P14e39t54r 81P59r82o56c73h72á71z36k27a 3772516672344

U vojenských zbraní je nejdůležitější jiný aspekt a to kolik munice je schopen voják nést sebou. Samozřejmě že čím větší ráže, tím větší hmotnost. Proto se zkouší beznábojnicové střelivo a podobně. U zbraní ráže 5.56 je využita relativně nízká hmotnost náboje a ranivý účinek je zvýšený při zásahu excentrickou rotací, případně tříštivým účinkem střely nebo její řízenou deformací. V armádních podmínkách potřebujete protivníka zranit, tím docílíte toho, že k jeho ošetření bude potřeba další jeden nebo dva vojáci a snížíte tak bojeschopnost většího množství lidí. U policie je to jinak. Ta potřebuje útočníka pokud možno okamžitě zastavit. Do sfetovaného pachatele vystřílíte půl zásobníku .9 nemusí to na jeho zastavení stačit. Proto je lepší ráže .45 která zastavuje naprosto spolehlivě, nebo u .9 opět střela s velkou deformační zónou. A k tomu všemu se ještě přidává schopnost a to jak u armády tak policie prorazit balistickou ochranou.

+2/0
6.6.2018 11:40

J60a23k70u66b 26B43o53h34o87n89ě95k 8785276339377

Jedna rýpavá poznámka: .9 a 9mm není totéž ;-)

+6/0
6.6.2018 12:18
Foto

P52e47t18r 98P54r29o22c81h15á60z75k97a 3152136402124

Je, to je spíše zvyk psát ráži tak jak ji píši.

0/0
14.6.2018 5:52

R69i72c14h41a18r85d 10T96r69e85f29i93l 4681865779550

Tak v současnosti se koná velký návrat k ráži 7,62 protože je účinnější (i vboji ve městě).

0/0
6.6.2018 12:33

P49e43t83r 78M69a51r22š14o48u40n 5645158506456

"Zkoušené zařízení dokázalo vytvořit plazmoidy ve tvaru nafouknuté pneumatiky či „kulové blesky“, které po zásahu cíle způsobovaly značné tepelné a mechanické poškození a vytvářely pulzy elektromagnetického záření."

Tak a teď je otázka, co je to "značné". A jak se projeví u plazmoidu menšího objemu než pneumatika. ;-)

+2/0
6.6.2018 11:24

W47a31l56d86a 35W15i23n91t29e65r 6477219381679

Nijak, je to laboratorní řešení, mnohdy svázané se stojatými elm vlnami atd. Ovšem EMP díky svému šíření od zdroje bez dalších podpor už skutečně značně...

0/0
6.6.2018 20:53

V98i27l23é28m 82P29ř58í71h28o60d42a 2284609983917

Takový romulanský disruptor, či Varan-T je pěkné svinstvo.

+1/0
6.6.2018 11:41

J76a30n 93P55r34a48n97s46p81e60r71g41e57r 2240270405570

Co se týká blastrů (vystřelující plasmu), tak článek uvádí, že "Zkoušené zařízení dokázalo vytvořit plazmoidy ve tvaru nafouknuté pneumatiky či „kulové blesky“, které po zásahu cíle způsobovaly značné tepelné a mechanické poškození."

Plazma neprolétá cílem, ale pálí a trhá zasaženou oblast. Traumatický účinek by tak byl velký.

Laser je tenký paprsek koncentované energie, který se sice také "propaluje" oblastí účinku, ale činí tak obvykle v úzkém průřezu. Právě laser by mohl "prolétnout" cílem, kdy by takový čistý průstřel nemusel mít zmiňovaný zastavovací účinek.

Naopak by se mohl hodit proti vozidlům (a obrněným cílům), kdy obyčejně není cílem propálit pancíř ve větší ploše (kvůli nutné energii), ale prostřelit dovnitř a zasáhnout posádku nebo například munici.

+2/0
6.6.2018 12:20

W22a53l14d30a 27W46i32n30t86e75r 6127959531179

Laser lépe a okamžitě "zastavuje" elektroniku optiky a samozřejmě živou sílu oslepením.

0/0
6.6.2018 21:03

F54i23l98i51p 45T53ř64e14b29a 6113800418666

Plamen z jakéhokoliv zdroje hoření je také plazma, většinou s poměrně nízkou energií. Nechám na vašem posouzení, jaký je jeho zastavující účinek .

0/0
7.6.2018 12:14

J20o86s10e56f 11K29a83r15f16í94k 7712585836700

btw - bezemisní motory aut na vodík a výroba vodíku v ekoligickcý fůzních reaktorek také není problém. Jen se do toho nechce zatím nikomu moc investovat;-)

.

Nebýt zde takové věci jako jsou finance a ekonomika, nevidím důvod, proč by jsme se již nyní nemohli procházet po Marsu a mít kolonii na Měsící:-)

0/0
6.6.2018 9:59

J35a46n 72P94r50a37n52s26p28e57r72g81e86r 2910170345130

Dovolím si trocu rýpnout - právě kvůli tomu, že existují finance a ekonomika se lidé vůbec dokázali na ten Měsíc vůbec dostat. Bez funkční ekonomiky bychom tvrdli někde na začátku starověku.

Chápu ale, jak jste to myslel. Mít neomezené finanční zdroje, respektive vědecké a výrobní kapacity, skutečně bychom tu kolonii na Marsu už "dali". I když hlavním důvodem by bylo, že bysme se prostě jen "hecli" (ostatně jako dnes). Protože krom technologického pokroku není vlastně žádný důvod Mars kolonizovat.

+2/0
6.6.2018 12:36

D49r85a79h21o42m85í28r 11S76t68r11o48u28h36a91l 4615828392664

Ke kolonizaci Marsu je důvod a to snížení fatální katastrofy pro lidstvo. Pokud budeme na dvou planetách, je menší šance, že budeme zničeni.

0/0
6.6.2018 13:09

J56a15r40o13m23i93r 68F52a83r28e42k 4912963817

Na druhou stranu tim prudce vzroste riziko meziplanetarni valky :)

+9/0
6.6.2018 13:14

J90o32s72e13f 58K91a60r53f93í72k 7672505776980

Kolonizace Marsu by byl takový předstupeň před mezihvězdným cestováním, což je pro lidstvo nezbytně nutné.

Neb dříve či později naše slunce "dosvítí" a pokud nebudeme schopni před tím někam odcestovat, tak jsme nadobro skončili;-)

+1/0
6.6.2018 13:40

J31a79n 30P13r62a50n76s97p19e81r65g27e72r 2430430815430

Pokud jde o mezihvězdné cestování, pak kolonizace Marsu sice logickým "předstupněm" je, ale jedním z mnoha a mnoha. Asi jako první letadla byla předstupněm cesty na Měsíc.

Určitě ne dříve, později jistě, ale to později je tak pozdní, že to v současnosti nemá cenu řešit ani ve smyslu nutných předstupňů. Slunce ještě nějaký ten milionek let vydrží...

+1/−1
6.6.2018 14:13

J76o14s65e37f 14K29a57r34f46í16k 7122205666450

No ona stačí nějaká zbloudilá planetka či kometa a máme taky docela solidní problém s přežitím;-D

+1/0
6.6.2018 15:12

W71a26l69d31a 14W97i38n38t56e14r 6927239891479

Máte pravdu, že to může cosi urychlit a dokonce i spojit síly v rámci přežití, ale rakety má dnes kdekdo, stejně jako atomový arzenál (nebrat doslova) a tedy už dnes jsou možnosti nechat takovou zabloudilou planetku vypařit. O jakýchsi rozlomených malých kusech letících ve stejném vektoru směru a následcích...to kdysi vymyslel nějaký pisálek pro scifi.

0/0
6.6.2018 21:23

M40a28r26t19i21n 39P89l46z21á70k 2267609728784

Vodík je mrcha, má tendenci unikat sebemenšími skulinami a kromě toho je vysoce výbušný. Z toho důvodu se jako pohon aut příliš nehodí.

+2/0
6.6.2018 13:00

D26r43a73h86o51m46í92r 11S13t22r39o83u14h48a56l 4605438902384

Ony i benzín a nafta nejsou zrovna košer. Nafta se při proražení nádrže ochotně zapaluje, a i když se nezapálí, tak místo havárie pěkně znečistí. A benzín má taky tendence vybuchovat.

0/−2
6.6.2018 13:11

T19o92m27á88š 92R97ů37ž55i34č14k97a 5148523348594

Nafta jako taková, má relativně vysokou odolnost proti vznícení, například od benzínu. Aby šla snadno zapálit, tak musí být rozptýlena na malé částečky (proto moderní motory vstřikují naftu pod obrovským tlakem - aby byly kapičky aerosolu ve válci co nejmenší)

+5/0
6.6.2018 14:43

J22a22r40o16m70i53r 54F39a25r14e78k 4372343507

Ja bych poprosil o priklad vyroby vodiku v ekologickem fuznim reaktoru.

+1/0
6.6.2018 13:15

P89a59v37o35l 31K62u84b97r54a80n 6879240890672

Reaktor produkuje teplo - teplo rozkladá vodu na vodík a kyslík. Ako si myslíte, že vybuchol Černobyl a Fukušima? Presne tak isto, lenže neriadene - vysoké teplo rozložilo vodu na kyslík a vodík a ono to jaksi buchlo :-)

0/0
6.6.2018 13:36

J95a14r17o85m58i53r 36F43a30r37e30k 4842633637

No to vim...

Je fakt, ze jsem predpokladal vyrobu elektriny a naslednou elektrolyzu vody, coz mi prijde jako mrhani.

Nebo jsem cekal nejake zazracne stvoreni atomu vodiku z niceho.

Takze chybi uz jen jeden detail. Ten fuzni reaktor.

+1/0
6.6.2018 13:44

W11a84l23d70a 13W14i44n53t70e78r 6317709741239

Fúzní reaktorek je problém a vypadá to na slepou kolej, i když není vyloučeno, že se v budoucnosti sáhne po jiném principu téhož. Mars a Měsíc, co se týče procházek, to zajistí komerce a ta je právě o těch financích a ekonomice. Priorita vládních výzkumů je jiná, tj vědecká, vojenská atd.

0/0
6.6.2018 21:11

D67a58n27i55e62l 85M42a21g95n91u77s 4793245554387

Jak byste chtěl vyrábět vodík fúzí?

0/0
7.6.2018 20:29

J98a14k45u98b 31B95o69h66o27n21ě85k 8335516429387

Nejdeme nějakého šikovného důchodce, co k sobě bude lepit proton a elektron :-)

0/0
8.6.2018 9:14

D64a86n78i22e75l 71M20a73g32n76u30s 4893875304917

Stačí neutron, elektron se pak už chytne sám :-)

0/0
8.6.2018 9:43

M32a89r87t25i70n 73B85o71k53ů26v97k90a 6989449761

Ještě by nebylo od věci ten text prohnat přes korektora...

+6/0
6.6.2018 9:52

P62a90v77e67l 37K90a11f11k79a 8664883401235

R^R^R^+1

+8/0
6.6.2018 9:06







Najdete na iDNES.cz