https://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html

Právě teď v 18.35 CET sonda VGR1 volá domů.. ;-)

VEGER se vrací domů...

Slunce i s nama taky nekam leti.

Nejsem si ted uplne jist ale mam pocit ze cca sejnou rychlosti jako myobihameokolo slunce.

Coz by znamenalo ze se v jiste chvili naseho obehu slunce defakto zastavime vuci stredu galaxie

Neskutečné, bez zastávky letět 41 let. A co jiné státy? Rusko dorazilo maximálně na Krym.

Popravdě "bez zastávky letět 41 let" - není ve vesmíru naprosto žádný problém.

Problém je zrychlit / zpomalit / zastavit / zahnout... ale letět bez zastávky není problém.

Prosím, když neovládáte úplně dobře češtinu, podívejte se do pravidel (či do internetové jazykové příručky). Druhý pád od Sirius je jedině Siria!

Každopádně, na ten průlet kolem Siria si počkám.

To "poletí kolem Siria" - je dost zavádějící i na uvozovky.

1) Vzdálenost 4 ly - je trochu moc na "kolem" - to už můžeme rovnou říct, že my teď letíme kolem Centauri A / B / Proxima a nemusíme ani zvednout to ... ze Země.

2) Nevím proč ste si vybrali zrovna Sirius - když mnohem dříve (40 000 let) proletí v mnohem menší vzdálenosti (1.7 ly) kolem hvězdy Ross 248 / Gliese 905 (která je teď cca 10 ly daleko). (Průlet Sirius 4 ly za 290 000 let).

3) Těžko se dá mluvit o tom, že V2 kolem něčeho proletí - když naprostou většinu práce udělá to, že mu ty hvězdy fakticky přiletí naproti.

4) Mno ... a když už jsme u toho - pokud se bavíme v horizontu 300 000 let - tak aniž bychom se museli odlepit od Země - tak v těch příštích 300 000 letech se Slunce / Země přiblíží k 7 hvězdám na vzdálenost menší než je ten "průlet kolem Siriusu" (nejbližší za cca 85 000 let 2MASS J2146+3813 ve vzdálenosti 1,89 ly)...

Siriusu, jo?

Sirius, Siria, Siriem...

to "kolem" hodne v uvozovkach. uz jen na zaklade faktu, ze proleti tesne 4 LY kolem telesa ktere je vzdalene necelych 7 LY.

to jako rict ze jsem jel z prahy do budapesti kolem Ostravy

je tam vic problemu, treba popisek: "Sond Voyager 2, které opustili heliosféru." brutalni cestina

Sakra, ty definice pojmů. Mně z článku vychází, že když "sondy ještě neopustily sluneční soustavu", přitom už ale "vstoupily do mezihvězdného prostoru", tak že je součástí sluneční soustavy i mezihvězdný prostor. Tak nějak s tím bojuji, proto se ptám, jestli mně k tomu nějaký znalec řekne něco blíž.

Oblasti gravitačního vlivu jednotlivých hvězd se navzájem překrývají. Naše Slunce včetně všech planet se například nachází v Oortově oblaku hvězdy Alfa Centauri. Tedy se můžou navzájem překrývat jednotivé sluneční/hvězdné soustavy. Jako mezihvězdný prostor je považován prostor, kde převládá kosmické záření nad energetickými částicemi s hvězdy. Je tedy hlavně ovlivněno magnetickým polem hvězdy.