Čtu: "Rozhodl se totiž, že si během návratu nenasadí přílby, protože by jim vzhledem k rýmě mohl náhlý přetlak poškodit ušní bubínky."

Chtěl jsem se zeptat, jestli někdo rozumíte tomu, jak může v hermeticky uzavřeném skafandru (t.j. s nasazenou přilbou) nastat náhlý přetlak spíš než bez přilby. Zkusil jsem nejdřív něco vygooglit a čtu, že si nenasadili přilby aby mohli smrkat, a o jejich bubínky se bálo řídící středisko právě proto, že ty přilby neměli nasazené. Tak jak to teda asi bylo?

Ty informace nejspíš popletl nějaký autor, jež je pak v takovýchto článcích citován.

Když má člověk rýmu, tak je nepříjemné až nebezpečné mít helmu. Nelze smrkat a kýchnout uvnitř helmy, ještě ve stavu beztíže, je opravdu velmi ošklivé. Na druhou stranu, při sestupu na padácích, se otevře odvětrávací ventil a vyrovná tlak v kabině s okolím. A zde se zase báli o ty ušní bubínky.

A co předtím všichni ti lidé na zemi? Ti přeci byli také mimo oběžnou dráhu. :-)

No ale byl to šílený risk. Kdyby se jim stalo to co Apollu 13, tak to měli spočítané.

Nebojte, celé se to natáčelo ve studiu v Nevadské poušti.

Zase jeden parádní článek.

Zamyslel jsem se nad tou československou vlaječkou. To bylo v době, kdy už Kenedy byl po smrti. V socialistickém Československu, kdy v něm vládli zločinní komunisté, byla na ZDŠ za přívěšek jednocentovky s Kenedym na krku trojka z chování.

Jaký trest by byl za americkou vlajku na v hodině kreslení místo té sovětské se neodvažuji ani domyslet. Na ZDŠ se mohlo jen CCCP, ABRORA a rudé vlaječky se žlutým srpem a kladivem. Přistání na měsíci v té době bylo takovou malinkou oázou v tehdejším životě.

Ještě tam chybí ta příhoda s fotografováním vycházející Země, symbolem téhle mise a vlastně celého programu Apollo. Je to fotka, která změnila celé paradigma toho, jak vnímáme Zemi a její i naše místo ve vesmíru. Do té doby byla Země jen hrouda u nohou, která nám brání letět vzhůru k nebesům. Teď ji vidíme jako modrou zranitelnou planetu v pustinách vesmír. Objev planety Země považuji za největší přínos programu Apollo a taky důvod proč se neletělo na Mars, zjistili jsme, jak málo o Zemi víme.

První skutečná rána pod pás katolíkům a všem náboženským fanatikům.

Díky za článek.

Před pár dny jsem viděl ten nový film s Ryanem Goslingem jako Armstrongem "První člověk". Dokonalá vlastně perfektní filmová rekonstrukce Apolla 11. Kdekdo ví jenom, že Armstrong byl první na Měsíci a tím to hasne. Ale ve filmu je dobře vidět jak to neměl Neil snadné. Tolik životů v rodině i kamarádů ta strastiplná cesta stála... Fakt to musel být neuvěřitelně silný člověk. Klobouk dolů

Jsem rád, že jsem se s ním a také s Eugenem Cernanem, který loni zemřel (alespoň na besedě) setkal (a to po roce 2000).

Škoda, že z těch 12 lidí, co byli na Měsíci žijí už jen čtyři: Buzz Aldrin (*1930) ; David Scott (*1932), Charles Duke (*1935) a Harrison Schmitt (*1935). Doufám, že se to od posledně nezměnilo.

Sledoval jsem to tehdy jako malý kluk včetně přistání do Pacifiku.

Moc hezký článek. Takové pohlazení po duši ve sváteční ráno. Díky.

Moc pekny clanek, jenom me trochu mrzi, ze i odbornik jako pan Pacner opakuje ten nesmysl s rychlosti 11.2 km/s. V realu totiz druhe kosmicke rychlosti dosahnout nemuseli - stacilo jim protahnout vysoce eliptickou obeznou drahu kolem Zeme az k Mesici (pri TLI tudiz potrebovali dosahnout "jenom" rychlosti 10.8km/s) a nasledne se nechat zachytit jeho gravitaci. Ostatne to je vec, kterou vam potvrdi kazde dite, ktere si doma na pocitaci hraje s KSP.

Abychom nemluvilo jen teoreticky. Plán mise Apollo 8 měl pro TLI zrychlení na 10841,4 m/s