Moc pěkný článek.

A hlavně láska k chlapcům.

Ale koukám, že Tebe nemají moc rádi :-)

Kdoví, jak by se dnes Foglarovky dokázali probít v konkurenci. Přeci jen zde vládla přísná segregace dívčích a chlapeckých oddílů, to z toho dělá trochu vyčpělou literaturu.... i když jsem je v dětském věku všechny zhltnul jedním dechem a možná i trochu záviděl Rychlým šípům jejich partu a všechny dobrodružství.

Možná ne všechny, ale když budete hledat na internetu, tak jsou znovu "venku" Hoči od Bobří řeky a Chata v Jezerní kotlině.

Ovšem za dnešní, poněkud nekřesťanské ceny, vědí?

Údajně jde o nové vydání souborného díla.

Ježek v kleci, původem z USA, se objevil v Čechách na konci předminulého století. Ne na konci minulého století.

Možná se hodí připomenout, že první přelet kanálu La Manche šlapoletem (Gossamer Albatross) se uskutečnil až v červnu 1979. Ale to je docela jiný příběh ...

S tím Smrtihlavem je to sice poněkud uhozené, ale spojovat to výlučně s Heydrichem je podle mého nesmysl. "Říkat" se mu tak začalo mnohem později (Opus pro Smrtihlava?).

Kdysi jsem měla tu příležitost setkat se s panem Foglarem na jeho přednášce. Byl to neuvěřitelný zážitek. Byla to přednáška na kolejích někde kousek nad VŠE v Praze, u strmého kopce, kde rozjížděl svůj prskolet falešný vrchní z filmu Vrchní prchni. Na přednášku byla fronta do půlky toho kopce a my, co jsme tam stáli 2 hodiny, jsme byli mezi posledními, co se vůbec dostali do sálu. Foglar- Jestřáb- byl naprosto úžasný, energií a humorem překypující starý pán který ma mě udělal velký dojem. Bylo to tuším v roce 1985 nebo 86. Už tenkrát mě překvapila jeho skromnost. Svoje knihy psal obyčejnou tužkou do obyčejného sešitu na zídce v parku během polední přestavky, když v začátcích pracoval jako úředník... Kolo, na které si jako chlapec vydělával dva roky, celý život zavazelo mamince v malinkém činžovním bytě kde spolu bydleli. Žádné zvláštní podmínky ani vybavení.., a přece dokázal neuvěřitelné! Myslím, že mládeži tohle dnes chybí, taková kultivace toho nejlepšího co v člověku je, pozitivní příklad a povznesení ducha. Děluju za připomenuti!

Ivano, myslel jsem, že "foglarovky" četli jen kluci.

Slovo aviette se k nám zatoulalo z Francie. Buď se nepřekládalo nebo zdomácnělo v podobě avietka. Občas se objevuje mazlivý výraz letounek. Může jít o letoun poháněný lidskou silou, ale nakonec se výraz avietka uchytil jako termín pro lehký laciný letoun s malou spotřebou paliva a motorem o nízkém výkonu. Měl sloužit především pro sportovní a turistické účely.

My, velcí kluci, známe slovo šlapolet od Rychlonožky a bereme jej na milost...

Jana Tleskače předběhl třeba průkopník letectví Henri Farman - šlapal do pedálů jako ďas a neletěl. U nás se jeden neúspěšný pokus o konstrukci "šlapoletu" dočkal finanční podpory z osobního fondu prezidenta Masaryka