Když tu píšete, že dneska nikdo neví, k čemu to bude, máte teoreticky pravdu. Ale prakticky je situace mnohem, mnohem horší. Dneska se totiž ví, že jakékoli praktické využití neutrin, bude velmi, velmi (a ještě mnoho dalších velmi) obtížná, a proto nepravděpodobná.

Srovnání třeba s tranzistorem neobstojí. Tehdejší objevy byly "nízkoenergetické". Zkoumané jevy bylo obtížné zachytit prostě proto, že na to nebyla technika, která se musela vyvinout. Materiálové inženýrství bylo ve svých začátcích.

Oproti tomu v Superkamiokande se využívají technologie, které jsou na hraně svých teoretických možností. Nějak výrazně lepší fotonásobiče už nebudou. Stejně tak neutrina v té nádrži už výrazně lépe zachytávána nebudou (ano, gadolinium tomu snad trochu pomůže). I kdyby se povedlo zachytávání

Energie zachytávaných neutrin jsou obrovské, zhruba milionkrát větší než elektronů v tranzistoru. Řízená produkce neutrin je také komplikovaná. Kvůli své výborné nezachytitelnosti je jich potřeba vyprodukovat obrovské množství, abychom aspoň nějaké mohli detekovat. A tod ovedeme jen v jaderných reaktorech a jaderných bombách.

O využití třeba v medicínském zobrazování nemůže být ani řeč. Už po teoretické stránce by to bylo hrozně komplikované, přičemž ani není jasné, jakou výhodu by taková zobrazovací metoda oproti stávajícím měla.

Studium neutrin je super! Dovíme se tak mnoho nového o světě kolem nás. Ale chleba kvůli tomu levnější nebude. Ani se nedá čekat nějaký technologický skok, který by tento výzkum indukoval, jako se to stalo třeba s lety do Vesmíru.

Myslím, že to umíme nejen v jaderných reaktorech a bombách, ale také na výstupech z urychlovačů.

Report k nehodě:

http://www-sk.icrr.u-tokyo.ac.jp/cause-committee/1st/report-nov22e.pdf

Při té nehodě v roce 2001 právě detektor ještě plný nebyl. Naštěstí. Právě to byl důvod, proč prasklo jen něco přes polovinu fotonásobičů. Ty, které byly nad vodou, vydržely.

Dneska se už používají fotonásobiče s akrylátovou ochranou, takže by se to už nemělo stát. (Zkoušet to ale asi nebudou.)

Docela by mě zajímaly ty detektory, resp. mechanismus, jakým jich několik tisíc rozbije šplouchající voda, když zároveň bez problémů vydrží tlak v hloubce několika desítek metrů.

Kulová baňka určitě pomůže, ale stejně se mi to nějak nezdá...

Sklo je pevné, ale křehké.

tohle bych chtěl vidět na vlastní oči, ale ne s pádlem v ruce

Gumový člun - 200 dolarů

Jedna rána pádlem - 20 000 000 dolarů

Překvapený pohled kolegů - k nezaplacení

Dokonalá posloupnost! :-D

Dovolil bych si laickou otázku: k čemu je to teda vlastně dobré? Co se díky tomu dá zjistit?

Jak vlastne funguji castice a jak vznikaji, s tim je spojena i ona zakladni otazka zivota, vesmiru a vubec

Pozrel som na schému a hneď mi bolo všetko jasné

Jak pravil klasik, chleba levnější nebude.

Jj cena chleba nesouvisí s cenou experimentu.