Jak mam tento typ clanku na technetu vazne rad, tak dnes tedy autor popsal sice faktologicky relativne presne tehdejsi situaci, ale v kontextu je bohuzel zcela mimo. A to mimo tak zasadne, ze dnesni clanek nemohu (asi poprve v historii) pochvalit, ale naopak.

Drvivá väčšina ruských dokumentov týkajucích sa predvojnového obdobia je ešte stále tajná. To znamená, že autor článku čerpal zo neoverených zdrojov. Autor článku obišiel niektoré známe skutočnosti. Prečo by ZSSR bojoval s Japonskom pri Chalingole a potom by sním išiel do paktu. Prečo by až do bitky o Stalingrad v roku 1943 udržiaval na východe obrovské vojenské sily.

Stalin a jeho rozviedka neboli hlupáci. Určite vedel, že Hitler hrá o čas. Pakt Ribentrop Molotov o obsadení východnej části Polska, bol len pokusom o vytvorenie náraznikového pásma, aby mal viac času na vybudovanie obrany.

Kdo by se chtěl dozvědět něco o "Východním paktu" (1933-34), tedy o upřímném pokusu o spolupráci Francie s východem a o zastavení Hitlera, ať hledá "Eastern Pact", v českém prostoru ho nenajdete. Se smrtí Louise Barthoua tato snaha skončila. Není divu, že až do začátku války k žádné protihitlerovské koalici nedošlo, když se do čela francouzské vlády dostali takoví lidé jako Pierre Etienne Laval

(1935), který byl premiérem i v kolaborantské vichistické vládě po německé invazi v roce 1940. Charakterizuje ho výrok: „Přeji si německé vítězství, neboť bez něho by se zítra všude usídlil bolševismus.“ Po osvobození Francie v roce 1945 byl odsouzen za vlastizradu a popraven. Tito zástupci našich milých západních spojenců žádné spojenectví se sověty uzavírat nehodlali. Doufali, že Hitler půjde jenom na východ (mylně). Pakt Ribbentrop - Molotov byl jen plodem této politiky.

"... ať hledá "Eastern Pact", v českém prostoru ho nenajdete..." Jo? Mimo jiné https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDchodn%C3%AD_Locarno.

Komunismus a nacismus jsou dvě strany téže mince. Oběma jde jen o moc a zotročení.

Rozdil je jen v tom, ze komunismus hleda nepratele podle tridniho klice, nacismus podle rasoveho.

Vyjimkou je Stalinksa verze, ta nepratele hledala podle obou.

Poodhalení pravdy a své nároky nakonec Stalin prosadil v Jaltě.

Díky za připomenutí historických faktů.

Je krásně vidět, že rusáci bojovali proti Němcům jen proto, že je Němci napadli jako první. Pokud by k tomu nedošlo, bratřili by se dodnes.

To jen k názoru některých proruských lidí, že rusové byli proti nacismu

podle toho kolik meli vojska tesne u hranic, bych spis tipl, ze je Nemci jenom predesli

Nechci nijak polemizovat s tím dalším zázračným objevem který se nám 80 letech kdesi skrýval. Chtěl bych jen připomenout pár věcí, které smlouvě Ribbentrop-Molotov předcházely a které je možno, na rozdíl od senzačního tvrzení páně Vojáčka, snadno doložit.

Po příchodu Hitlera k moci v r. 1933 byla mezi Německem a SSSR přerušena vojenská a průmyslová spolupráce (obchodní vztahy pokračovaly). Lidový komisař pro zahraničí SSSR (ministr) Litvinov byl pověřen vyvinout aktivitu k vytvoření evropského systému kolektivní bezpečnosti. Odezvu nachází u francouzského ministra zahraničí Louise Barthoua. Už v prosinci 1933 předkládají vlády Francie a SSSR společný návrh na uzavření smlouvu o kolektivní bezpečnosti v Evropě, tzv. "Východní pakt". Smlouvy se měly účastnit Finsko, Československo, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Velké Británie a Německo. Pakt však Německo a Polsko odmítají. V březnu 1934 pak Polsko s Německem uzavírá smlouvu o neútočení, "Pakt Piłsudski-Hitler" (první úspěch Hitlerovy vlády v oblasti zahraniční politiky).

V říjnu 1934 při atentátu na Jugoslávského krále Alexandra I. umírá Louis Barthou zbloudilou kulkou. (Zajímavou okolností je, že kulka vyšla ze zbraně francouzského policisty, což bylo odtajněno až roku 1974). Po jeho smrti ochota západu pracovat na systému evropské kolektivní bezpečnosti rapidně upadá a nastává známé období appeasementu.

Začátkem roku 1935 se Německo otevřeně přestává řídit mírovou smlouvou z Versailles, zavádí všeobecnou vojenskou službu a začíná masivně zbrojit. To vše bez nějaké výrazné reakce našich západních partnerů.

V květnu 1935 byla podepsána Československo-sovětská smlouva o vzájemné vojenské pomoci, ovšem tak šikovně formulovaná (díky naší straně), že bez aktivity Francie (a potažmo Británie) nám sověti stejně nemohli pomoci.

V červnu 1935 byla podepsána "Námořní dohoda" mezi Spojeným královstvím a Německem.

V červnu 1936 začíná Španělská občanská válka (ta se vyvine v tak trochu proxy válku Německo - SSSR).

V listopadu 1936 podepisují Německo a Japonsko "Pakt proti Kominterně", k níž se po roce připojuje Itálie. Pakt obsahuje tajný dodatek, že v případě útoku jednoho ze signatářů na SSSR ostatní zachovají "dobročinnou neutralitu".

Březen 1938 anšlus Rakouska (západní partneři nic)

Září 1938 Mnichovská dohoda (západní partneři vyjednali mír)

Březen 1939 okupace zbytku Československa (západní partneři jsou pobouřeni)

V dubnu 1939 západní partneři přece jen začínají se Sověty o vojenské spolupráci jednat, ale jejich návrhy neakceptují. V květnu Stalin místo Litvinova jmenuje Molotova a ten začíná tajně jednat s Němci.

Japonsko vtrhlo do Mongolska, sověti plní spojenecké závazky a jdou Mongolsku na pomoc. Možnost boje na dvou frontách je pro ně nemyslitelná.

V červnu konečně dochází mezi anglo-francouzskou a sovětskou stranou v návrhu o vojenské spolupráci ke shodě. V červenci zve Stalin západní partnery do Moskvy smlouvu dojednat. Ti 25. července účast potvrzují a vydávají se na cestu. A protože spěchají, tak jedou lodí do Petrohradu a pak vlakem do Moskvy. Tam se ocitají jako blesk 11. srpna! Dávají se chutě do práce, jednají a jednají až se jednání zadrhlo - kvůli nesouhlasu Poláků s průchodem Rudé armády přes polské území. 17. srpna bylo tedy jednání přerušeno a západní partneři se pokoušeli nějak Poláky přesvědčit. Ti si ani po třech dnech nedali říct a jednání bylo tedy 21. ukončeno.

23. srpna 1939 se v Moskvě ocitá Ribbentrop. Ten kupodivu nejel lodí, ani vlakem, ale přiletěl letadlem.

Ať si každý udělá úsudek sám, kdo měl jaký podíl na téhle taškařici, na jejímž konci byly milióny mrtvých. Na závěr snad ještě citát Winstona Churchilla: „16. dubna (1939) Sověti předložili návrh na vytvoření jednotné fronty pro společnou pomoc mezi Velkou Británií, Francií a SSSR... Nemůže být žádných pochyb..., že Británie a Francie měly tuto nabídku přijmout.“

To je naprostý nesmysl Pakt Molotov-Ribentrop byl jen taktický úskok, jak se později ukázalo

Ono to bol vtedy taký politický poker. Sovieti minimálne tušili, že Nemecko sa chystá Sovietsky zväz napadnúť. Otázny bol len čas a potom to, kto nemeckým spojencom.

Nebola celkom nereálna možnosť, že by sa Británia bola spojila s Nemeckom, aby spoločne dobyli Sovietsky zväz. Aspoň z postupu Veľkej Británie, ktorá odmietla uzavrieť s Ruskom spojeneckú zmluvu, sa to tak mohlo dedukovať.

Asi jako vsichni, krome Hitlera to brali jako nepravdepodobnou variantu...

Po špatných zkušenostech s Němcema z nedávné první Světové války se snad sousední státy měly semknout a nedovolit těm trumpetům skákat kudy se jim zachtělo. Pozdě bycha honiti, ovšem, ale snad to může posloužit jako jemná výstraha do budoucna: sjednocené hospodářství, to jo; volný přechod hranic států – rozhodně ne!

Volný pohyb služeb, zboží a osob je jeden z hlavních důvodu proč Evropa už 70 let nezažila velkou válku.